Česká televize s Ultra HD nepočítá. Čeká, jak dopadne financování

Rada České televize schválila dlouhodobé plány veřejnoprávní televize do roku 2026. Přesnější obrysy získají až podle rozhodnutí politiků o budoucím financování České televize. Prozatím jsou napsané tak, jako by veřejnoprávní médium muselo hospodařit za stávajících podmínek. Ačkoliv jsou Kavčí hory připravené plnit úkoly požadované zákonem, zejména po roce 2024 by musela Česká televize omezit výrobu nebo úplně zavřít některé provozy.

Při stále klesajících reálných příjmech by úplně zanikly některé kapacity České televize. Podle předběžné analýzy by byly jako první zrušeny filmové laboratoře, dále by zanikly celky filmové techniky, exteriérové osvětlovací techniky, přenosové techniky, režijní komplex KH4/KH5, studio KH5, studio Radvanice v rámci televizního studia Ostrava nebo stavebně dekorační provoz v Brně.

Není proto překvapivé, že i technické plány na další čtyři roky jsou spíše konzervativní. „Přechod do Ultra HD (4K) rozlišení se v předkládaném plánovacím horizontu v globálním rozsahu neočekává,“ konstatuje suše dokument.

Televize totiž investovala značné prostředky do přechodu na vysílací standard DVB-T2. V DVB-T2 sítích se vysílá v rozlišení 1920×1080p. Pro HD zobrazení dochází v DVB-T2 k přechodu od prokládaného formátu (1080i) k progresivnímu zobrazení (1080p). Tato změna si vynucuje obměnu technologií u části zařízení celého výrobního řetězce.

„Samotný přechod na standard 1080p je sice pro běžné diváky prakticky neviditelný proces, ale pro televizi představuje zcela zásadní technologickou změnu. Důvodem je nekompatibilita formátu 1080i s přenosovým standardem DVB-T2/HEVC, přesněji s kódováním HEVC. Zatímco 1080i (interlace) je prokládaný obraz, 1080p (progressive) je obraz neprokládaný. Přechod na nový standard si tak vyžádal postupnou obměnu všech produkčních řetězců ČT a představoval zásadní investiční projekt spojený s vysokými náklady,“ popisuje nedávné investice.

Na HD jsou připraveny veškeré režijní komplexy s výjimkou už zmíněných studií KH4 a KH5. „Tyto komplexy jsou používány pro ateliérovou výrobu na filmové kamery v HD rozlišení. V případě studiové sekvenční výroby je v dotčených ateliérech používán přistavený HD přenosový vůz,“ vysvětluje dokument.

„V roce 2021 byla zahájena realizace nových odbavovacích pracovišť, u kterých jsou předpokládány pokročilé funkce HD, kdy využitím těchto technologií dojde k vyšším nárokům na potřebné datové toky, což zvýší především náklady na datová úložiště a distribuci signálů,“ upozorňuje Česká televize.

Sportovní přenosy v ohrožení?

„Vzhledem k nevyřešenému dlouhodobému financování České televize bude muset být rozhodnuto, které výrobní kapacity a v jaké míře mají být obměňovány v situaci, kdy není jisté jejich plné využití po roce 2024,“ píše se dále v kapitole o technice. „V některých případech tak bude muset být přistoupeno k prodloužení životnosti stávajících kapacit nebo k jejich redukci. V případě vykrytí krátkodobé potřeby, a pokud se to ukáže jako finančně efektivnější řešení, pak bude využíváno pronájmu místo nákupu,“ pokračuje materiál.

Samostatným případem je pak obměna přenosové techniky. Ta patří k finančně nejnáročnějším a jsou s ní spojené značné provozní i osobní náklady. „V případě omezení výrobních prostředků v rámci přenosové techniky je nutno počítat s tím, že nebude možno nadále zajistit pokrytí výroby velkých sportovních akcí mezinárodního významu, které se pořádají v ČR, a vyhovět vysokým požadavkům organizátorů těchto akcí (např. UEFA, IBU, IAAF),“ varuje Česká televize.

„Vzhledem k tomu, že v České republice kromě ČT nikdo jiný nedisponuje přenosovou technikou, která by těmto požadavkům vyhovovala, a nelze předpokládat, že by jakýkoliv jiný subjekt byl schopen vysílání z akcí tohoto rozsahu zajistit, lze předvídat, že pro pořádání význačných sportovních akcí budou upřednostněny země, které budou schopny televizní přenosy v požadovaném rozsahu samy zajistit,“ nastiňuje dokument širší souvislosti.

Bude také nutné rozhodnout o obměně bezpáskového systému DNPS II, který slouží k výrobě zpravodajství a sportu. „Parametry nového systému a z toho vyplývající pořizovací cena budou nastaveny dle předpokládaného objemu výroby v následujících letech. Obměnu systému je potřeba uskutečnit nejpozději do konce roku 2024, protože realizátor stávajícího systému oznámil ukončení podpory systému,“ pokračuje strategický materiál.

Digitalizace zlatého fondu

Intenzivněji se bude digitalizovat archivní fond z dob Československé televize. Tyto pořady využívá hlavně nostalgická stanice ČT3. Některé z nich se vrací na obrazovku po desítkách let a na technické kvalitě to je znát. Dramatická tvorba ze zlatého fondu české kinematografie musí být s ohledem na HD vysílání zavedené s DVB-T2 převedena do vysokého rozlišení.

S využitím digitálních záznamů se potom počítá nejenom v klasickém vysílání, ale také na internetu. „Remastrované filmy mohou být i předmětem obchodních aktivit v kinodistribuci či DVD distribuci, případně pro prodej jiným zájemcům z řad národních či zahraničních vysílatelů, pakliže nemají aktuální uplatnění v programu ČT,“ nabízí dokument možný zdroj příjmů.

V letech 2022 až 2024 proběhne generační obměna techniky a výrobních kapacit, počítá se s rekonstrukcí infrastruktury. Areál České televize v Praze byl postaven v 60. a 70. letech minulého století. Některé technologie v areálu (elektřina, voda, chlazení, topení, požární bezpečnost apod.) už jsou za hranicí životnosti.

Dlouhodobě nevyřešené zůstává zázemí pro zpravodajství. Výroba zpravodajství je umístěna do bývalého objektu Výzkumného ústavu rozhlasového a televizního vysílání z konce 60. let. Nevyhovuje prostorově a její stavební rekonstrukce je nemožná bez narušení chodu zpravodajství. „Zprostředkování informací ve zpravodajských a aktuálních publicistických pořadech patří mezi prvořadé úkoly České televize, jak jsou definovány zákonem o České televizi a Kodexem ČT, a proto bude náprava současného neuspokojivého stavu prioritou v plánovacím horizontu těchto dlouhodobých plánů,“ doufá vedení televize.

A co internet?

Česká televize si zároveň uvědomuje, že se mění způsob sledování televizních pořadů zejména u nejmladších diváků. „Základním požadavkem se stává možnost sledovat obsah kdykoliv, kdekoliv a na jakémkoliv zařízení. Služba video na vyžádání (video on-demand) je dnes pro věkovou skupinu 16 až 34 let již převládající formou sledování pořadů,“ podotýkají dlouhodobé plány.

„Česká televize, má-li zůstat i v budoucnu relevantní pro všechny skupiny obyvatelstva, si nemůže dovolit tento trend přehlížet. V následujících letech lze tedy očekávat růst výdajů souvisejících s vybudováním a provozem platformy, která bude tyto služby nabízet, a to navíc v podobě, kterou diváci očekávají na základě zkušeností s obdobnými platformami globálních poskytovatelů, kteří však na rozdíl od České televize pracují s nesrovnatelně vyššími rozpočty,“ konstatuje veřejnoprávní televize.

Diváci se dočkají zcela předělaných aplikací iVysílání pro systémy Android a iOS, pracuje se i na aplikacích pro Android TV, Apple TV a televizory Samsung, LG a Panasonic.