staci pridelit kazdej unikatne cislo a cestujuci by si na nu musel davat pozor, pri kontrole by sa toto cislo zanieslo do systemu a pouzita inde by bola neplatna, takze by si cestujuci musel dosledne strazit svoj listok, ale na meno je to jednoduchsie bez online overovania v systeme
no pokud tam dam podminku, ze si ho musis chranit, tak pokud si budes stezovat, ze ten kdo ho pouzil prvni ti ho ukradl, tak se mi zda, ze je to tak trochu tvoje smula, takze v tom fakt nevidim problem..
Není se čemu divit, jestli je pravda, že ministerstvo dopravy je obsazeno na základě homosexuální orientace místo odbornosti. Že státní dráhy můžou fungovat i dobře vidíme na mnohých místech v zahraničí, nejblíže např. v německu.
ten jejich eshop je fakt běs, jízdenky pouze na jméno, nutná registrace, nemožnost koupit si zpáteční jízdenku (to mi fakt hlava nebere, co tím autor myslel).
I ta slavná eliška funguje tak, že si koupíte jízdenku na netu a pak stejně musíte vystát frontu na nádraží u pokladny, kde vám ji teprve vytisknou (když zrovna nestávkuje systém). Alespon to takto fungovalo před časem, kdy jsem si přes to ty elišky kupoval.
Prostě elektronické služby v podání ČD jsou sice na úrovni ostatních služeb ČD, ale zcela nesrovnatelné s jinými přepravci - např. rezervační a prodejní systém StudentAgency
Na vytisteni eLisky staci ty automaty - predpokladam, ze na vetsich nadrazich budou a tam povetsinou fronta nebyva. Mimochodem, uplne stejne se kupuji jizdenky na vlak treba i v Anglii - taky zaplatit a v automatu vytisknout (tam je to asi hlavne kvuli turniketum).
To zní teoreticky hezky, ale v praxi by to nefungovalo. Ony k tomu Deutsche Bahn asi mají nějaký důvod.
Jak byste (být železniční společností), sestavil předpis pro průvodčího pro situaci, kdy by se mu ve vlaku sešli takoví dva filutové se stejnou jízdenkou? Oba by tvrdili, že je to jejich jízdenka, že toho druhého neznají, a že jim ji musel nějak ukrást. Přitom nejde o malé částky, takhle online se prodávají i jízdenky za stovky EUR a máte miliony zákazníků, mezi kterými se "chytráci" budou objevovat.
Průvodčí přece nemůže cestujícímu říct, sorry vaše jízdenka neplatí, když to mu nemá jak dokázat.
Princip, že samotný KÓD má hodnotu a platí tomu, kdo ho použije první, můžete použít akorát u dobíjecích kupónů do mobilu, kde pro případnou reklamaci má zákazník v ruce originál.
V Německu jsou taky online jízdenky na jméno. Ostatně jinak to ani fungovat nemůže, to by ji pak někdo mohl vytisknout dvakrát a nešlo by rozeznat, která z nich je platná.
ČLÁNKY DO MAILU