Položme si otázku: Co je smyslem práce jakéhokoli, obecně řečeno ,,generátoru kultury" ať je to muzikant, autor knih, malíř a. t. d.? Uspokojovat potřeby zákazníků, nebo živit spoustu různých a s vývojem techniky stále nepotřebnějších parazitů? Autoři a interpereti mají dvě jistoty: 1/ že pokud bude jejich ,,zboží" konzumovatelné, budou mít odbyt a 2/ že jejich zisk bude tím vyšší, čím míň mezičlánků bude mezi nimi a konzumenty působit. Že velká část z nich nové technice nerozumí natolik, aby byla schopna zpřetrhat tradiční vazby, je zcela jiná věc.
Zdánlivě nijak. Jenže za ACTU lobbují, jménem autorů, což je vrchol drzosti, právě ti, které internet ohrožuje: různí Vocilkové, bez kterých to kdysi výborně fungovalo a nyní to opět začíná fungovat bez nich. A protože jde o velký byznys, za velké peníze, jdou zájmy autorů i konzumentů decentně, ale tvrdě stranou.