Jenže o moc víc to neporoste. Narazíte totiž na fyziku. Nastudujte si Shanona a kapacitu kanálu. http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/elektronika/cdm/cdm1.html
Tvrdí se, že DVB-T2 se už limitu hodně blíží. Na 8MHz kanál se počítá s 45Mb/s. Takže celých 10TV kanálů dá 450Mb/s, ovšem to je jen vysílání jedním směrem, žádná oboustraná komunikace. V reálu budete muset použít něco na zpětnou komunikaci a vysílání nebude kontinuální. Ani příjmové podmínky nebudou tak ideální, jaké jsou počítány pro příjem DVB-T.
Dosah od jedné BTS bude díky nízkému pásmu příliš velký (u netu samozřejmě nejde využít výhod SFN), takže se ten tok rozdělí mezi velké množství klientů. Ve výsledku se tak pásmo rychle zahltí. Proti tomu mají klasické Wi-Fi na 2,4 a 5GHz spíš výhody, velký dosah na nízkých frekvencích je v rozporu s rychlým připojením pro množství možných uživatelů.
Je to opravdu výhodné někam do planin Afriky, kde potřebuju jedním vysílačem pokrýt velké řídce osídlené území, ne pro hustě zalidněnou Evropu.
Těch 60 MHz sem myslel jako souhrnnou kapacitu toho pásma, nikoliv na jedné nosné. LTE lze použít na kanálech o šířkách 1.4 MHz, 3 MHz, 5 MHz, 10 MHz, 15 MHz a 20 MHz.
30 Mbit na 10 MHz je realita. Teď. V Česku. Dvoukanálové HSPA+
http://forum.mobilmania.cz/viewtopic.php?p=8612850#p8612850
5 let starý LTE experiment:
http://www.nttdocomo.com/pr/2007/001319.html
S těmi rychlostmi LTE si vážně věříte. To jsou doslova vzdušné zámky. Přenášet víc jak gigabit není reálné dnes ani na spojích ptp, které mají šířku pásma 500 MHz a víc, a využívají nejmodernější modulace apod. Navíc takový spoj stojí klidně kolem 500 000 Kč, v nabídce je má třeba Ericsson.
Nereálné je to i z toho důvodu, že přenosná zařízení nebudou schopna zpracovávat a generovat takové rychlosti. Pro ně je maximum rychlost kolem 30-50 Mbit, kterou LTE na 20 MHz kanále může mít.
60 MHz LTE by mě docela zajímalo, kde jste v praxi viděl. Pokud vím, tak ČTÚ draží ty kmitočty s kanály o šířce 10 MHz, pokud by se využívané pásmo rozšířilo, pak by se možná nasadilo 20 MHz, ale 60 MHz je opravdu nesmysl.
Jinak ty rychlosti co uvádíte jsou ideální maximální rychlosti v laboratorních podmínkách. Reálně to takto rychlé opravdu nebude.
Rozumné pokrytí mimo města přinese LTE 800+ MHz, to ano. S rychlostí 20-30 Mbit by mělo vykrýt zapadlá místa. Otázka je, jak to v ČR bude reálně, a tady bych byl docela pesimista. Stačí se podívat na 3G pokrytí.
Mimochodem naše CDMA a Ufon v pásmu 400 MHz je taky paskvil, v okolních zemích se to v takto nízkých pásmech nikde nevysílá.
Rozdíly frekvencí pokrývat různé území sice nesrovnatelné jsou, stejně tak jsou ale tyto nízká pásma limitována rychlostí a použitelností. Tedy ano, dostane se to do mnoha míst, ale propustnost není a nebude vysoká. Navíc se tu pomíjí zásadní fakt, že integrovat relativně funkční anténu pro vysoká pásma (GSM a vyšší) do přenosného zařízení je celkem snadné, nacpat tam ale anténu pro pásmo 700 MHz nebo dokonce 450 MHz tak, aby tato byla alespoň trochu účinná, je dost složité a ta anténa účinná nebude. A už vidím, jak někdo k iPadu připojuje externí Yaginu, aby chytl LTE.
Směšujete dvě věci, 10 a více GHz se používá na spoje bod-bod, typicky na propoje v rámci sítě, ne na připojení koncáků.
Já se bavím o přístupové síti. Tam se používají volně použitelná pásma 2,4 a 5 GHz, díky frekvenci a nízkému povolenému výkonu je potřeba v podstatě přímá viditelnost, používá se to typicky stacionárně, technologie WiFi, Motorola Canopy.
na 3,5 GHz běží v EU WiMax, zkoušely to ČRa, jestli to ještě běží nevím.
V mobilních sítích se používá 420 MHz a 450 MHz pro CDMA2000 1xEV-DO Rev.A (U:fon a O2 CDMA), 900 MHz a 1 800 MHz pro GSM (EDGE), 2 100 MHz pro UMTS.
Rozdíly ve schopnostech jednotlivých frekvencí pokrývat území jsou nesrovnatelné, stačí se podívat na seznamy vysílačů na gsmweb.cz a porovnat to s mapami pokrytí operátorů.
Sám na chalupě chytám GSM900 a UMTS2100 ze stejného stožáru. GSM je v pohodě uvnitř celého baráku, UMTS chytím slaboučký signál jen venku a musím telefonu zakázat GSM aby se mi tam udržel, pro mě tam bude LTE v pásmu 800 - 860MHz zcela zásadní.
Čili pro dosažení nějakého rozumného pokrytí i mimo města je frekvence < 1 GHz nezbytná, čím nižší tím lepší.
Pokud jde o rychlosti, Technologie HSPA+ již nyní nasazená v sítích T-Mobile dosahuje rychlostí 20 Mbit/s na buňku na 5 MHz kanále, kapacita 60 MHz pásma při nasazení LTE bude ve stovkách Mbit, při nasazení LTE Advanced v Gigabitech.
Děkuji Kubo. Tento výklad broadbandu v pásmech po aplikaci DD2 možná některým jeho zastáncům otevře oči.
Podle mne nejde ani tak o snahu dostrkat internet k poslední samotě v Česku, ale zpoplatnit pásmo, které je zatím placené jen z reklam, koncesí a divák TV ho využívá "zadarmo". Model internetu, zdarma až k poslednímu občanovi, který se zaváděl v některých státech, u nás nikdo ani neplánuje, ale o finance, které by vznikly zpoplatněním této služby, o ty je zájem enormní. Tady je asi ta hybná síla "pokroku"? Chápu ale i argumenty těch, kteří tvrdí, že všechno, co je zadarmo, nebo se tak tváří, není efektivní a nepatří do dnešní komercionalizované doby.
Tohle je trochu nesmysl. Opavdový broadband vyuziva vysoka pasma, typu 38 GHz a podobne. Pripadne na delsi spoje 11 a 13 GHz. Je to dane tim, ze tam lze vyuzit vetsi sirky kanalu, typicky treba 56 MHz. Navic se vzdy pouziva full duplex a oddeleny TX/RX, tedy zarizeni na jednom kanale vysila a na druhem prijima. Ta zarizeni pak maji prenosovky kolem 350-400 Mbit (pri 512QAM a 56 MHz).
Uzivatelsky broadband je vhodne stavet v pasmech o neco nizsich. ale ne az tak nizkych, jako je pasmo televizni. Z principu nejsou nizke kmitocty vhodne k sirokopasmovym prenosum dat vzduchem. Proc? Protoze jejich sireni je vyrazne rozdilne. Zatimco mezi krajem treba 40 MHz kanalu v pasmu 5 GHz neni v sireni rozdil, mezi 700 a 740 MHz uz nejaky rozdil je, a dle clenitosti uzemi, poctu odrazu atd. atd. je ten rozdil vetsi nebo mensi. Znali vedi, jak vypada DVB-T kanal na spektru ve clenitem uzemi, a to ma ten DVB-T kanal sirku 8 MHz!
Datove prenosy broadbandu v nizkych pasmech jsou tak problemove, a vyplati se pouze tam, kde jina moznost neni - a to jsou ridce obydlena uzemi s obrovskym rozsahem, kde neni penetrace BTS velka. Proto napr. africke staty chteji tyto kmitocty pouzit. Nekde na pousti, kde je rovina a nikde nikdo je to vhodne. Nikoliv u nas. Tady je sit BTS husta a uzemi clenite, navic je blahove se domnivat, ze tu pak nekdo pusti zazracky broadband na nizkem pasmu z mensiho poctu BTS a ono to pojede rychle, kdyz na BTS budou desitky, ne-li stovky lidi.
Pasma pod 800 MHz jsou v nasem pripade pro rychly internet nevhodna. A pro odlehlejsi oblasti tu bude LTE v pasmu 800-860 MHz, ktere pojede kolem 20-30 Mbps. Nevidim jediny duvod, proc cokoliv delat s pasmem <800 MHz.
Broadbandový Internet je připojení k internetu s definovanými rychlostními parametry, tak jak se v čase vyvíjí technologie se i tato definice může měnit.
Plošný je s co možná nejlepším pokrytím, na rozdíl od současných UMTS frekvencí (2,1 GHz) bývalé televizní pásmo umožní s přijatelnými náklady dosáhnout pokrytí i hůře dostupných oblastí. Zadarmo pochopitelně ne, nicméně v současnosti je problém, že v některých oblastech není připojení vůbec žádné.
O zástupnosti nebyla řeč. Navíc vzhledem k lepšímu využití spektra digitální televizí to není o tom jestli Internet nebo TV, s DVB-T2 MPEG4 AVC se vše a i více vejde do kanálů < 49. Proto se také používá pojem dividenda, tedy něco co nám po nasazení úspornější technologie zbylo navíc.
Že jde o vyšší blaho je můj názor, s rozvojem informační společnosti různé orgány státní správy a samosprávy zveřejňují informace prostřednictvím internetu, vyhlašují se strategie jako "Digitální Česko", nemít přístup k Internetu (a neumět jej efektivně používat) je stále větší handicap, i pro běžný život, říká se tomu digital divide (digitální propast), takže ano, myslím si, že aby měl každý možnost připojit se k internetu je v národním zájmu.
máš pravdu, to je taky úhel pohledu. Broadband bude asi už navěky dynamickým systémem malých i větších operátorů, kteří si budou licencovat kmitočty a území. A proto je to možná pro stát tak zajímavé, protože to bude stále generovat peníze. A proto je to asi pro stát zajímavé. Kdežto v DVB-T se jednorázově zaplatí licence (velké peníze), ty se rozprostřou do rozpočtu a už je nikdo neuvidí.
Možná by bylo dobře detailněji specifikovat, co je myšleno tím plošným broadbandovým Internetem? Je to něco, co mají občané "zadarmo", jako třeba DVB-T? Je internet opravdu zcela zástupný za "klasickou" televizi? Kdo určuje, co je vyšší obecné blaho? Jsou informace to hlavní, co občané hledají a potřebují? Nedívají se v milionových počtech v TV na to, co s informacemi nemá vůbec nic společného?
Nic o zaručené vyšší kvalitě sem nepsal, píši jen, že DVB-T/MPEG2 má daleko lepší využití spektra (několikanásobně, možná skoro i řádově) než analog a s DVB-T2/MEPEG4 AVC bude využití spektra opět o hodně lepší.
Vyšší datový tok DVB-T2 je fakt. Menší spotřeba datového toku MPEG4 AVC při stejné kvalitě je taky fakt. Z toho jasně vyplývá, že se tam vejde více programů ve stejné kvalitě nebo stejně programů v lepší kvalitě nebo mix, o málo více programů v o málo vyšší kvalitě, to sou kupecké počty.
Takže spektrum se bezpochyby ušetří, pokud by priorita byla nižší kvalita, tím spíš, stačily by 2 muxy na všecko. 1. dividenda je hotová věc a já doufám, že dojde i k té druhé bez zbytečného otálení.
A já zastávám opačný názor. Díky jednofrekvenčním sítím potřebujeme na pokrytí republiky signálem jednoho muxu míň frekvenčních kanálů než na pokrytí jedním analogovým programem a v DVB-T2 to bude ještě lepší. Zároveň do jednoho muxu vleze až pět programů a v DVB-T2 to bude ještě lepší a/nebo bude vyšší kvalita. Takže na digitální televizi je potřeba pouze zlomek spektra než bylo potřeba na tu analogovou.
Naopak plošná dostupnost broadbandového Internetu je to co tu stále citelně chybí.
Navíc přístup občanů k informacím prostřednictvím Internetu je vyšší obecné blaho než televize.
Přesně tak, televizní pásmo by mělo zůstat zachováno pouze pro televizi .... ostatní služby at' si políbí nebo at' si jdou na jiné frekvence a co nejdál od UHF. Stačí že jsou časté problémy s CDMA či UFOUnem. Pásmo 21.- 64.K by mělo zůstat zachováno pro TV vysílání !!! Ten zbytek at' si klidně někdo vezme pro mě za mě :-) (65-69) ČTÚ by mělo tento frekvenční rozsah pro TV vysílání plně hájit.
Jestli to tak půjde dál, tak to vidím na postupnou cílenou likvidaci DVB-T. Za 10 let tu budeme mít po třetí (!) digitální dividendě (kdy televize nuceně opustí pásmo od 600 MHz a zůstanou tak k dispozici kanály 21 - 35) žádný MUX v DVB-T a dva MUXy v DVB-T2, z toho jeden placený. To je moje vize: člověka, který sice zrovna nepřetéká odbornými znalostmi, ale který není hluchý a slepý k dění v ČTÚ.
Pomalu už přestávám chápat, co všichni s tou digitální dividendou II mají. V Africe, či kde vlastně, si cosi usmyslí a začnou do toho tlačit i evropské státy. A náš ČTÚ se bohužel chová jako počúraný pes politý studenou vodou s ocasem mezi nohama, namísto toho, aby reagoval alespoň "nějakým" odporem! Vážně chci vidět, jak třeba Rakousko opustí kanály 49-60, a nebo třeba Německo; Slovensko jakbysmet. Uvědomme si, co by se vše na poli DVB-T vysílání v Evropě kvůli tomu stalo; v důsledku takovéto vize akorát generují nepředstavitelný chaos, zvláště pak v českém podání, jak známo, že ano... A na onen chaos cíleně zakládá samozřejmě rovněž a především "strategie" ČTÚ. Křičí tady sice o DDII, ovšem zcela záměrně s jasným cílem: Zastřešit duo P+Ž s jejich MUX4 a smést ke dnu co nejdéle to bude možné DVB-T2. Protože síť, která by takto mohla už nyní vzniknout de facto takřka přes celou republiku, má k tomuto kroku volný a mezinárodně zkoordinovaný kanál 50. Jenže ten ČTÚ ČRa nepovolí, protože jej přece na zlaté míse naservíruje oné chimerické DDII ! ...v tom našem státečku se fakt dějí věci... To zase bude úplatků... :-(
Copak nám to tam plácají z ČRa o mobilní televizi ?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Digital_Multimedia_Broadcasting
http://www.youtube.com/watch?v=COO1kFj4YRk
Tak to už aby ohlásily testy ne ?
Něco se plánovalo pro VHF, na tento rok, ne ?