Vlákno názorů k článku České služby nabízí hudbu ve vyšší kvalitě než iTunes Store nebo Xbox Music od _pepak - Pro mě je to třeba primárně o vědomí,...
-
_pepak (neregistrovaný)
Pro mě je to třeba primárně o vědomí, jestli je dotyčný formát future-proof: s FLACem vím, že pro daný hudební materiál*) dostávám nejvyšší reálně dosažitelnou kvalitu**) a že tato kvalita se nebude v průběhu zpracování***) degradovat. Že když se za rok nebo za dva rozhodnu, že mi to za to stojí, a koupím aparaturu za X set tisíc, tak nebudu muset tu hudbu shánět znovu, protože v ní najednou uslyším věci, které ji činí neposlouchatelnou.
Že teď na mé stávající aparatuře neslyším rozdíl je pro mě irelevantní.
*) Tzn. pro danou nahrávku v daném mixu.
**) Tzn. teoreticky se může stát, že majitel práv to za X let vydá ještě jednou v 96 kHz/24bit, ale *teď* je k dispozici akorát 44 kHz/16bit a pokud odmyslím možnosti jako vloupat se do trezoru majitele zpráv, tak prostě nic lepšího sehnat nemohu.
***) Řekněme např. normalizace hlasitosti nebo konverze do formátu, který zvládne moje autorádio nebo můj přenosný přehrávač. -
kert (neregistrovaný)
Lidé, kteří mají doma aparaturu za řekněme 100T Kč (i mnohem více) představují sice malou, ale důležitou a vlivnou komunitu. Pokud už jdou do digitálu, tak rozhodně nebudou poslouchat mp3 nebo stream z internetu, to jen jako naprostou nouzovku. Ono je to totiž doopravdy slyšet - u nahrávek klasické hudby, jazzu, akustických nástrojů atd. Že to neslyšíte Vy na Vašem HW u Vaší oblíbené hudby ještě nic neznamená.
Pokud chtěl Supraphon nabídnout něco ze svého bohatého archívu klasické hudby v elektronické formě, musel to udělat v bezeztrátovém formátu, jinak by si akorát uřízl pěknou ostudu...
No a když už jednou měli distribuci ve flacu zvládnutou, proč ji nenabídnout u i popíku :) -
JKL (neregistrovaný)
Zajímalo by mě kolik procent lidí má vůbec HW, který je schopný zahrát rozdíl mezi 320 kbps mp3 a FLAC; a také kolik lidí má takový sluch, aby to bezpečně slyšelo? 0,05%?
Protože už od střední školy, když se našli někteří, kteří tvrdili, že "mp3 je šmejd, je to hrozná kvalita", tak když jsme udělali test - takový člověk si měl vybrat jakoukoli aparaturu a pouštěli jsme mu mp3 a klasické origo CD-DA (rovněž podle jeho výběru) a ten rozdíl nepoznal prostě NIKDO. (Největší odpůrci mp3 test odmítali :-D).
Takže ano, možná lidé jako Antonín Dvořák nebo Bedřich Smetana, kteří zároveň mají aparatury v hi-end třídě, by ocenili FLAC. Ale pro ostatní je to naprosto zbytečné. Stejně si to většina lidí přehrává v mobilu a tam nepoznáte vůbec nic :-D
-
Nejsem žádný hifista, ale u některých nahrávek poznám rozdíl mezi 320 kbps MP3 a FLAC i na své relativně slabší "aparatuře" (MP3 přehrávač od Cowonu - mám X5L a J3 - a in-ear Sennheisery).
Ale má to ještě jeden a řekl bych důležitější aspekt - ve FLAC si kupuju originální kvalitu a můžu si ji kdykoliv překódovat do libovolného ztrátového formátu, takže mám volné ruce ohledně toho, kdy a jak budu hudbu poslouchat.
-
NN (neregistrovaný)
Samozrejme, ten rozdiel sa počuť dá. Nejde tu o sluch, ten je najmä o chopnosti vnímať vysoké frekvencie, ktoré na nahrávke sú, ale pre časť populácie sú prakticky nepočuteľné. Ide tu skôr o skúsenosti a cvik.
Schopnosť vnímať rozdiel záleží nielen od aparatúry ale aj od nahrávky. Podstatný pozdiel je najmä v priestore. Stratová kompresia potláča stereobázu a stráca sa presnosť "umiestnenia" zdrojov jednotlivých zvukov v priestore. Na kvalitnej aparatúre ide poznať miesto odkiaľ prichádza zvuk jednotlivých nástrojov, je počuť napríklad pohyby prstov po strune, nádych speváka a podobné jemné detaily, ktoré sa pri kompresii s vysokým bitrate síce úplne nestratia, ale sa priestorovo zlejú a rozostria. Na kvalitnej nahrávke je možné lokalizovať pohyb metličky po jednotlivých čineloch, čo sa pri kompresii väčšinou úplne stratí.
Dnes sa často produkujú nepodarky, kde je zvuk "zmastrovaný" tak, že je jedno či to počúvaš na PC reproduktoroch za 1000Kč alebo na aparatúre za > 25000 Kč.
Osobne počúvam na stereo HiFi nižšej triedy (CD, AMP, REPRO cca 2000€), nepovažujem sa za extra audiofila, no na dobre zmastrovaných nahrávkach vnímam rozdiel medzi 192kbps MP3 a CD-DA výrazne a zreteľne. Poznám audiofilov, ktorí na nahrávkach, ktoré majú napočúvané, počujú rozdiel aj pri výmene káblov klasická vs "bezkyslíková meď" Kimber ;-)
-
Jak jsem zmínil ve včerejším článku, domnívám se, že většina remcalů nad ztrátovou kompresí nepozná rozdíl mezi AAC z iTunes Store (256 kbit/s) nebo MP3 z Deezeru (320 kbit/s) a Audio CD. Nemá na to zkrátka aparaturu.
Trochu to zkresluje skutečnost, že do diskusí na toto téma se zapojují lidé, kteří tu aparaturu mají, takže to pak může dávat obraz, že ten rozdíl je opravdu zásadním způsobem patrný. V reálu vzhledem k vybavení řadového spotřebitele IMHO není. Tedy pokud se nebavíme o MP3 s CBS pod 256 kbit/s.
Nicméně to nic nemění na faktu, že zmiňované české služby dovedou uspokojit i náročného zákazníka, který má aparaturu, kde při výši investice do ní by takřka bylo zločinem poslouchat cokoliv se ztrátovou kompresí.
-
Ehm, vzorkovací frekvence 44,1kHz znamená limit ve výškách 22,05kHz, tedy nad prahem slyšitelnosti. Na tomhle opravdu není co okecat, prostě to tak je...
Limity CD se projevují spíše v dynamice, ale to je na dlouhou debatu. Bohužel jak už tu zaznělo, hlavní problém v současnosti je v tom, že většina CD je zprasená ve jménu "loudness war" a tak se k limitům CD ani vzdáleně neblíží :-( -
„Protože už od střední školy, když se našli někteří, kteří tvrdili, že "mp3 je šmejd, je to hrozná kvalita", tak když jsme udělali test - takový člověk si měl vybrat jakoukoli aparaturu a pouštěli jsme mu mp3 a klasické origo CD-DA (rovněž podle jeho výběru) a ten rozdíl nepoznal prostě NIKDO.“
Co je to za blbost?
Nepotřebuji ani srovnávat, ale hudba, která prošla ztrátovou kompresí je rozeznatelná vždy! Pokud mi zaplatíte cestu a pobyt, nabízím se k testu.
Problém je, že řada CD je dnes nahrána tak, že se rozbalí mp3 do Wavu a vypálí CD. Taková hudba zní totožně s mp3.
Jakmile hudba projde mp3 kompresí (a klidně je pak zpět převedena do wavu nebo CD, to už nic nezmění) – má:
1) Ořezané výšky. Činely nezvoní, nástroje s vyššími tóny jsou „nahluchlé“, flétny znějí jinak, než v přirozenosti (předpokládá to někdy v reálu slyšet flétnu).
2) Díky ořezání vyšších tónů začínají tóny od „středně vysokých“ měnit barvu (viz Fourierův rozvoj a rozklad tónu na řadu kmitočtů). Takže hlubší tóny téhož nástroje mají jinou barvu, než střední a zejména vysoké tóny – jako kdyby hluboké tóny nehrál tentýž nástroj jako vysoké tóny.
3) Hraje-li mnoho nástrojů – tedy třeba velký symfonický orchestr – komprese mp3 nestíhá a przní celek obrovsky slyšitelně.
Jinak řečeno, je-li kvalitní zdroj hudby a kvalitní aparatura, pak mp3 je od dobrého originálu rozeznatelné.
S CD je problém, samotné CD není kvalitním zdrojem zvuku. Má omezenou dynamiku, zhruba 100 000 × menší, než dokáže slyšet lidské ucho. Jinak řečeno, už CD záznam je zprzněný dynamicky, protože má technická omezení.
Proto je lépe poslouchat o hodnotit bez porovnání s jiným zdrojem. Mp3 poznáte uchem zcela v pohodě, a to včetně nejvyšší 320 kbps od jiného bezeztrátového zdroje. A to podle indicií, které jsem popsal výše.
Podle mého ucha dokonce mohu říci toto: Mp3 je nejkvalitnější s konstantní bitrate, dynamická bitrate okamžitě posunuje výslednou kvalitu dolů bez ohledu na parametry a meze této dynamické bitrate. Ogg je ještě horší, zatímco mp3 jsem schopen v nouzi poslechnout, ogg opravdu nemohu. (Ogg vorbis pro puntičkáře.)
Stačí když sami aktivně a dlouhoodbě hrajete na nějaký skutečný neelektronický nástroj – a mp3 poznáte hravě. Bez porovnání, protože degraduje opravdu značně.
Na druhé straně nemám nic proti tomu, když někomu mp3 stačí.
-
VfB (neregistrovaný)
Některé české služby (Supraphon) mohou náročného zákazníka uspokojit technicky (hudba je ve formátu FLAC) ale rozhodně ne výběrem interpretů, kde to je bída nad bídu ale to vy nemůžete vědět, na vaše, last.fm http://www.last.fm/user/jirkaxxl jich člověk moc nevidí
-
SB (neregistrovaný)
Jako audioaparatura, na které lze poznat rozdíl mezi ztrátovým a bezeztrátovým (nebo taky špatně masterovaným a dobře masterovaným - nejde jen o poškození kompresí), stačí kvalitnější sluchátka za několik tisíc, obzvláště důležitá je reprodukce výšek. Takže takovou aparaturu si může dovolit kdekdo a plno lidí takové vybavení má a taky kvalitní zvuk docení.
-
cas2v (neregistrovaný)
Tady ovšem kvalitu ovlivňuje nejvíce použitý převodní řetězec (zvukovka třeba) a ne vlastní formát MP3 320 CBR (a VBR bych se taky nebál - algoritmus ví, při jakém zvuku není 320 kbps třeba).
Sice nejsem nějakej expert, ale ripoval jsem takhle CD a největší bordel tam udělal občasný přeskok při přehrávání toho CD (nevím jestli chyba CD nebo přehrávače) - někdy se chybka objeví, jindy ne. -
A co má co dělat mp3 a jeho kbps versus flac s vysokejma frekvencema ????!!!!! Tam jde o něco úplně jinýho. Nicméně závisí to samozřejmě na namixování a kvalitě původního zdroje a typu hudby. U většiny tuctuc elektronicky vyrobený muziky nebude slušet rozdíl, u kvalitně nahraný akustický kytary a zpěvu pozná rozdíl i laik.
-
xx (neregistrovaný)
test??? tak si porovnaj priebeh frekvencii MP3 a CD-DA, ked to potrebujes vidiet na vlastne oci... ale to ti je na dve veci, ked to nepocujes... test si totiz musis spravit sam tym ze si to pustis na niecom poriadnom... ale tak je pravda ze v dnesnej dobe si asi malo ludi moze dovolit taky luxus a mat doma solidnu aparaturu...
-
x (neregistrovaný)
Nemaji, jen si honi ego, kolega ze studii to testoval v laborce, a nejvetsi "netopiri" si nejvic pochvalovali objektivne nejhorsi signal ... a kdyz jim to ukazal, cumeli na to jak ...
Je to jen psycho efekt - pokud nekdo vysoli statisice za neco, co hraje stejne "blbe" jako krabice z popelnice, tak taky prece nebude nikomu vykladat, ze to stoji za starou backoru. To by byl za vola.
-
x (neregistrovaný)
Spis bych rek, ze nechapes vocogo .. protoze flac je beztratovy format => ma parametry "orig" nahravky => pri prevodu do libovolneho jineho formatu/zarizeni dojde jen k uvodni ztrate dane parametry toho prevodu. pokud totez udela nekdo s MP3, zmrvi vysledek daleko vic, a tudiz to taky bude daleko vic poznat.
-
Flasi (neregistrovaný)
Je to offtopic a náběh na flame, ale fakt mi to nedá.
CD je ve všech směrech technicky dostatečné pro reprodukci kvalitní hudby.
Audio CD má dynamický rozsah 90 dB. Lidské ucho sice dokáže rozlišit mnohem více, ale uvádí se, že těm 90 dB se nedokáže přiblížit žádná filharmonie naživo v hale. Uznávám, že existují velmi hudebně citliví lidé, pro které může být 90 dB rozsah omezující, ale těch je v populaci zanedbatelný zlomek.U audio CD je průšvih, že dnešní typické nahrávky se ani zdaleka nesnaží těch 90 dB využít. Důvodů je mnoho a byly už mnohokrát popsány (cena; loudness war; zvukaři to neumí protože cena; většina lidí tak velký dynamický rozsah neocení...).
-
x (neregistrovaný)
Tady nekdo netusi, jak probiha vzorkovani ... lol... vrabec se snazi poucovat orla jak litat ...
Velmi dobre sluchove vybaveny clovek vnima (nikoli slysi, ale vnima) 17-18kHz - to zvladne CD naprosto vpohode. Bezna populace konci spis nekde u 15kHz. Samo pro vernost zaznamenaneho signalu je lepsi, aby vzorkovani bylo rychlejsi nez "jen" dvojnasobek - ale to se bavime o signalu, spektralni analyze ... nikoli o poslechu. Tam je to totiz uplne jedno, stejne je na vystupu "kondenzator", na kterym se to sleje.
Ale mohli by sme se vratit k pohadkam typu ze skopirovany CD hraje jinak nez orig ... ;D to uz tady taky dlouho nebylo, neni prece jednicka jako jednicka, ze ...
ČLÁNKY DO MAILU