Když se Karel Skokan, komerční ředitel pražské společnosti Z.L.D., v roce 2023 účastnil výjezdu do Kyjeva, šlo o poměrně rychle zorganizovanou akci, jejímž cílem bylo podpořit tamní startupový a technologický ekosystém. A to do velké míry především morálně. Sešla se na ní skupina zástupců českých venture kapitálových fondů, startupů a firem. V rámci první akce Invest in Bravery, jejíž odnože pak ještě několikrát následovaly, se snažila navázat obchodní kontakty. Bylo jasné, že to nebude rychlá ani jednoduchá cesta.
Že funguje, se začíná ukazovat teprve nyní. Z.L.D. slaví zakázku na studii pro komplexní bezpečnostní informační a kamerový systém postavený na strojovém učení v ukrajinské obci Gora nedaleko Kyjeva. Zakázka v hodnotě zhruba dvou milionů korun je prvním krokem k tomu, jak by jednou technologie měly chránit zdejší obyvatele. V Goře a okolních obcích nyní žije asi devět tisíc lidí, ale už se počítá s tím, že v příštích deseti letech to bude 30 tisíc.
Z.L.D. vyvíjí systém řízení bezpečnosti využívající řadu technologií. Spojuje chytré kamerové systémy s detektory různého druhu, třeba zvuku, které dokáží rozpoznat střelbu, tříštění skla nebo panické výkřiky. A na vybrané události okamžitě upozorňuje. Dokáže tak hlídat bezpečnost budov, jiných objektů, ale třeba i celých měst. Nebo taky vylepšovat stav dopravy. Mezi její zákazníky patří Praha, Škoda Auto nebo Ministerstvo obrany a v Plzni se významně uplatňuje v experimentálním prostoru Smart City Polygonu, který slouží právě k demonstraci a testování nových chytrých technologií.
Právě plzeňský polygon zaujal nedávnou ukrajinskou misi, která v Česku hledala technologie, jimiž by v budoucnu vybavila rekonstruovaná města. Její členové tak doporučili společnosti Z.L.D., aby se přihlásila do vypsaných tendrů MPO na podporu Ukrajiny. „Jeden z nich byl i pro město Buča. Škoda, že jsem o tom nevěděl dříve – v Buče jsem se byl v roce 2023 podívat a nechalo to ve mně velkou odezvu,“ říká Skokan. Gora, jejíž zakázku firma vyhrála, má na území mezinárodní letiště Boryspil. „To je skutečná výzva, protože v době míru toto letiště zajišťovalo téměř dvě třetiny letecké přepravy cestujících v zemi, a je zde významný obchodní potenciál po znovuotevření,“ uvádí.
Rozporcováno
Zatímco se společnost těší ze zakázky v okolí Kyjeva, obchodní vliv Česka na Ukrajině je ve skutečnosti naplánovaný víc východním směrem – v okolí města Dnipro a celé Dněpropetrovské oblasti. Je to region, nad kterým převzalo Česko patronát. Rozlohou odpovídá asi polovině Česka a je známý pro svůj těžký průmysl.
A obráceně to funguje také – Česko je zde historicky vnímané jako evropská strojírenská velmoc. „Rovněž současná aktivní přítomnost Česka v Dněpropetrovské oblasti, která je od vypuknutí plnohodnotné ruské invaze regionální prioritou české zahraniční politiky vůči Ukrajině, nemá ve srovnání s aktivitami jiných zemí obdoby. Spolupráce s regionem se neustále prohlubuje, což vytváří pevný základ pro budoucí partnerství v oblasti obnovy a rozvoje. Češi tu jsou prostě vidět a Ukrajinci si toho velmi cení,“ popsal Ladislav Horák, diplomat pro spolupráci s Dněpropetrovskou oblastí.
Česko se na svém vlivu dohodlo s dalšími zeměmi zapojenými v akci, které se přezdívá „Marshallův plán pro Ukrajinu“. V podstatě jde o rozdělení budoucích obchodních vlivů. Daná oblast byla vybrána s tím, že bude potřebovat hodně investic. Česko je zároveň podle dřívějšího vyjádření Tomáše Kopečného, vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny, jednou z mála zemí, z níž jezdí obchodní delegace na východní Ukrajinu, relativně blízko frontové linii.
„Česká republika je zemí, která přivezla na Ukrajinu vůbec první business delegaci, a navíc do Dnipra,“ říká Michaela Macharik, Češka, která na Ukrajině dlouhodobě podniká a nyní je také prezidenta Česko-Ukrajinské obchodní komory. Napočítá k dnešnímu dni pět až šest čistě obchodních delegací, což má zemi řadit v tomto smyslu mezi nejaktivnější.
Macharik vede se svým mužem společnost Time & Space a vysvětluje, že Češi jsou pro Ukrajince velmi zajímaví partneři. „Nejen díky jazykové a kulturní blízkosti, ale také díky spolehlivosti, kvalitě, dlouhodobé především ‚tradingové‘ historii. V každém supermarketu zde můžete najít mnoho českých potravinářských značek, na polích jezdí české traktory, na silnicích Škodovky,“ popisuje.
Co se týče moderních technologií, do Dněpropetrovské oblasti už teď dodávají české firmy úpravny vod nebo vybavení pro operační sály. České firmy vybaví také nemocnici v Kryvém Rihu a na řadu mají přijít také operační sály ve Lvově, Kyjevě či Charkově.
Zakázky obvykle znamenají peníze pro české firmy. Některé v tuto chvíli proudí z Evropské unie. V letošním březnu se Česko přihlásilo o financování z unijního balíku v rámci programu Nástroj pro Ukrajinu a podařilo se mu získat z evropského rozpočtu 188 milionů eur (4,7 miliardy korun) právě na zapojení českých firem. Aby na větší peníze české firmy dosáhly, vyčlenilo ještě jednu miliardu korun pro příští roky ze svého rozpočtu – český balík je nastaven tak, aby připároval české peníze k evropským, a tím se české firmy dostaly do hry o velké zakázky.
Zakázka v Goře je vypsaná Ministerstvem průmyslu a obchodu a v rámci aktivity Aid for Trade Ukraine, který je zaměřený obchodně a pochází z rozpočtu ČR. V rámci stejné aktivity podobně už studii proveditelnosti výstavby čistírny odpadních vod a nakládání s pitnou vodou pro osídlení Holovanivsk na střední Ukrajině vytváří česká společnost Ekosystem.
Když to dokážou tady, uspějí
Ale finance proudí i směrem z Česka na Ukrajinu – a to z rukou investorů a přesvědčením, že se násobně vrátí. Aby se tak mohlo stát, někteří investoři museli založit nové fondy. Nastavení těch původních investice směrem na východ jednoduše neumožňovaly.
Vznikl tak mimo jiné třeba Presto Tech Horizons, fond, za kterým stojí tuzemská zbrojovka Czechoslovak Group (CSG) a Presto Ventures. Z prvních tří jím zainvestovaných startupů byly dva spojeny s Ukrajinou.
Podobně jako Karel Skokan se už první výpravy startupového sektoru na Ukrajinu účastnil i Ondřej Homola z fondu N1 a i on vnímá, že se situace pro obchod posunula. „Trh je stále zajímavější. Oproti rokům 2022 a 2023, kdy jsme tam začínali, nikdo nic moc nevěděl a vše se formovalo,“ říká s tím, že se Ukrajinci naučili v těžkých podmínkách operovat.
„Pro nás je to cosi jako součást due diligence – budovat startup je velmi těžké i v Berlíně nebo v Praze, v podmínkách válčící země je to třeba ještě pětkrát těžší. To samo o sobě prověří ty zakladatele – kdo to přes všechny těžkosti dotáhl k dobrému produktu a platícím zákazníkům z EU či USA, tak to v sobě prostě má,“ soudí.
A ještě jedna opakující se výhoda v oblasti investic do startupů platí: „západní“ investoři jsou stále váhaví, protože bez vlastních zkušeností a kontaktů nedokážou odhadnout rizika,“ popisuje Homola. „Právě zde vidíme tu příležitost, která je dost možná i časově omezená. Spolu s Janem Bartou, Liborem Winklerem, Josefem Průšou a dalšími investory jsme se proto rozhodli, že do toho jdeme ‘full on’ a investujeme,“ říká.
Hovoří o investičním projektu, jehož spuštění zmínění oznámili letos v květnu, zabalili ho do názvu N1 Ventures U-Tech a jeho pozornost nasměrovali právě na ukrajinské startupy. První investici poslali do firmy Respeecher. Je to společnost vyvíjející AI nástroje pro syntézu řeči a její technologie vytvořila například hlas Elvise Presleyho pro America’s Got Talent nebo Luka Skywalkera pro Disney+. Získali dokonce i cenu Emmy za hlas Richarda Nixona ve filmu In Event of Moon Disaster.
„Tato investice pro nás není jen obchodním rozhodnutím. Je to i projev důvěry v ukrajinskou schopnost inovovat a obstát i ve velmi složitých podmínkách,“ potvrdil při investici Winkler. Ostatně, Respeecher se vedle zmíněného byznysu podílí i na obranných aplikacích, třeba na systému Zvook, který pomáhá ukrajinské armádě detekovat dělostřeleckou palbu.
Další peníze pak směřovaly do startupu Liki24, což je v podstatě Uber Eats pro lékárny – propojuje zákazníky s nabídkami léků a zdravotních produktů i napříč zeměmi. V N1 Ventures U-Tech celkem nachystali pro zhruba dvacet mladých ukrajinských firem asi 10 milionů eur, tedy přes 240 milionů korun. Investoři vnímají, že riziko je velké, ale vyhodnotili, že je nyní správný čas pro vstup. Věří, že po skončení konfliktu můžou svoji přítomnost znásobit.
„Klíčem je ukázat, že to myslíte vážně. Jezdit na Ukrajinu pravidelně,“ vysvětluje Homola. Sám se právě vrátil z IT Areny, velké technologické konference ve Lvově. „Už jen cesta do Kyjeva je dosti náročná – 24 hodin ve vlaku a pravidelné noční bombardování nejsou pro každého,“ vysvětluje.
Popisuje, že však Ukrajinci velmi silně vnímají osobní návštěvy. „Na Ukrajinu proto jezdíme několikrát ročně. Kromě investování pořádáme různé akce na podporu toho ekosystému, ať už tady v EU, tak přímo v Kyjevě či Lvově. Máme v Kyjevě tým. Investujeme s místními investory. Díky tomu jsme si vybudovali vztahy a postavení – už nejsme vnímáni jako outsider. Jsme insider, který přispívá k rozvoji toho ekosystému. Díky tomu máme přístup k velmi zajímavým investičním příležitostem,“ věří.
Sama Ukrajina pravidelně zdůrazňuje, že tamní technologický sektor roste a měl během posledních šesti let přilákat celkem 1,5 miliardy dolarů na investicích – se znatelným poklesem v roce, kdy zemi plně napadlo Rusko, od té doby ale finance směřující do ukrajinského IT sektoru opět rostou.
Celkově pak má poválečná rekonstrukce Ukrajiny podle loňských odhadů Evropské komise vyjít v příštích deseti letech na víc než 450 miliard eur, tedy dnešním kurzem skoro jedenáct bilionů korun.
„Vstup pro investory na trh v zemi ve válečném stavu je jednoznačně riskantní. Na druhou stranu, živá válka nezuří na Ukrajině na celém území a investor je osoba, která počítá s určitým rizikem, protože bez něj by nezískal výhodu a náskok,“ myslí si Macharik. Pro řadu odvětví jsou k dispozici pobídky, které fungují třeba i pro průmyslové parky. „Kdo nebude váhat, bude mít možnost výběru lepšího místa pro svůj budoucí výrobní závod nebo pobočku obchodní firmy. V neposlední řadě bude mít možnost většího výběru kvalitních pracovníků na místním pracovním trhu,“ říká Macharik.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU