Vlákno názorů k článku Česko bude digitální ráj. Strany před volbami slibují internet zdarma či ministerstvo informatiky od Filip Jirsák - Jak byste asi tak mohl posoudit, zda něčemu...

Jak byste asi tak mohl posoudit, zda něčemu rozumím nebo nerozumím, když tomu sám vůbec nerozumíte? Psal jsem o ověření podpisu, což je něco úplně jiného, než otevření dokumentu. V roce 1997 jsem pro přenos souborů používal už i internet, rozhodně ne 5,25" diskety, pokud už, tak 3,5" diskety. Důležité dokumenty z té doby mám stále čitelné, protože od té doby jsem je samozřejmě z disket přesunul na CD, DVD a do cloudu. Vy jste se možná zasekl v roce 1997, ostatní svět se ale vyvíjel dál, řešil se například i problém dlouhodobé archivace dokumentů, takže vznikl například formát PDF/A, který je právě pro dlouhodobou archivaci určen.

Navíc diskuse začala tím, že by nějaký státní úřad garantoval původnost dokumentu – ty vaše „problémy“ by v takovém případě byly úplně stejné.

Elektronický podpis je pro dlouhodobě platné dokumenty zatím to nejlepší, co máme. Ono těch písemností po našich předcích zase tolik nezbylo, on toho moc nevydrží ani ten papír, pokud se neuchovává ve speciálních podmínkách. A zrovna z toho konce devadesátých let je možná větší pravděpodobnost, že přečtete disketu, než že přečtete papír s oloupaným laserovým tiskem.

Revokace certifikátu neznamená, že podpis nejde ověřit. Když budete mít za dvacet let důvěryhodnou informaci, že podpis existoval už dnes, vůbec vám nevadí, že algoritmus podpisu byl mezi tím prolomen.

Elektronický podpis takovou platnost může mít – stačí, když v době, kdy je ještě důvěryhodný, někdo vytvoří důvěryhodný dokument s novým algoritmem, který potvrdí důvěryhodnost toho podpisu v daném okamžiku. Přičemž prakticky k tomu stačí časové razítko, protože nic jiného než čas není na tom dokumentu potřeba. Takhle můžete tu důvěryhodnost podpisu prodlužovat libovolně daleko do budoucnosti. Vtip je právě v tom, že nejste závislý na jedné konkrétní instituci, ale záleží jen na vás, čemu budete důvěřovat a čemu ne. Pokud vám nestačí jedno časové razítko, můžete si tam dát třeba pět razítek od různých autorit, můžete si to nechat potvrdit notářem, záleží jen na vás.

Problém s tou identifikací přihlášením je ten, že to už nikdo nikdy nedokáže ověřit – na rozdíl od elektronického podpisu, který si klidně můžete ověřit za padesát let a nemusíte důvěřovat žádnému úřadu, že za těch padesát let něco nepokazil. V oblasti elektronického podpisu se pravidla nastavují tak, že i když něčemu důvěřujete, můžete to kdykoli zpětně ověřit – což mi připadá velmi rozumné a neoslaboval bych to. Ten váš princip, že co proteklo nějakým systémem, je důvěryhodné, je použit např. u Datových schránek, a podle mne je to obrovský risk. Stačí jediná chybička a celá důvěryhodnost je v tahu, budete mít třeba stovky tisíc dokumentů, jejichž pravost může kdokoli velmi snadno zpochybnit.

Evidování všech žádostí na jednom místě zavádí centralizaci, která je podle mne zbytečná a brání to rozvoji. Přínosy takového řešení mi připadají zanedbatelné – o podání přes elektronickou podatelnu dostávám potvrzení e-mailem, takže přehled toho, co jsem už podal, mám v e-mailu.

U některých formulářů dává vyplňování z libovolného softwaru smysl – třeba daňové přiznání může vyplnit libovolný účetní software. U některých formulářů to smysl nedává – když budete mít formulář žádosti o vydání občanky na webu, nedává moc smysl, aby k tomu vzniklo dalších deset aplikací, které vám umožní vyplnit to samé, co vyplníte v tom webovém formuláři. Nebo vy vidíte nějaký důvod, proč by někdo vytvářel a používal aplikaci na vyplnění žádosti o občanský průkaz?