Blíží se volby do Poslanecké sněmovny, je čas slibů, upřímné i falešné sebereflexe a hledání vizí a témat, která (snad) zaujmou voliče. Byť se volební programy většiny stran zatím jen rýsují a unikají jejich náznaky, vypadá to, že tentokrát by větší prostor mohly dostat i startupy, tedy mladé, zejména technologické firmy podporované rizikovým kapitálem (VC).
Toto téma až na pár výjimek zdejší politiky doposud naprosto míjelo. To se kromě jiného projevilo na vleklém projednávání zaměstnaneckých akcií (ESOP). Velká část politického osazenstva vůbec netušila, co to vlastně je a k čemu je to dobré. Zejména ODS v tom viděla pokus nějakých technologických pankáčů na obcházení daní, a tak její členové aktivně vzniku legislativy podporující ESOP bránili (čest výjimkám typu Jiří Havránek).
Dlouhodobě je frustrující sledovat, jak politici a úředníci startupový svět pořád nechápou. Respektive jim nedochází, jak mohou být klíčové pro rozvoj ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a bohatství země. Teď by se situace dala shrnout tak, že „nejsi škodovka nebo ČEZ, nemáš komíny a soustruhy a neplatíš obří daně, nezájem.“
Nejhodnotnější firmy světa dnes pochází z USA nebo Číny. V podstatě všechny jsou technologické a velká část z nich původně vyrostla ze startupů podpořených rizikovým kapitálem. Dostaly prostor vyrůst, dominovat, umožnily lidem zbohatnout a ve svých domovinách platí daně ze zisků generovaných ve světě včetně Evropy a Česka. Na bedrech těchto firem vznikl ekosystém produkující další úspěchy, peníze, geopolitickou moc. Kapitál, know-how a lidské zdroje fungují jako silné gravitační pole.
Kouzlo rizikového kapitálu
Výhoda startupů je rizikový kapitál. Běžná firma musí přijít za často velmi konzervativní bankou a prosit se o úvěr. Taková banka většinou nemá českého majitele a o tom, kdo dostane prostředky na modernizaci našeho hospodářství, rozhodnou cizí peníze, jejichž účelem je hlavně stahovat dividendu. Banka navíc může rozhodovat podle různých ideologických hodnot jako jsou pravidla ESG a udržitelnosti nebo podle toho, že investice do obranných technologií jsou ošklivé. Ale co je větší definicí udržitelnosti, než vlastní přežití? Banky sice moc nechtějí, ale jsou zde vlaštovky rizikového kapitálu, které do obrany jdou. Největší z nich je Presto Tech Horizons s miliardami od zbrojovky Czechoslovak Group (CSG) a Presto Ventures.
Banka nechce jít do rizika, takže nepodpoří ani rizikové nápady, které jsou se startupy nutně spojeny. Právě zde je klíčový rizikový kapitál. VC investoři mají jiný práh rizika a počítají s tím, že většina investic shoří a pár velkých úspěchů to zaplatí a vydělá nemalé prostředky. Velké riziko je vyváženo velkým zhodnocením.
Rizikový kapitál je pružný, řízený trhem. A firmy, které oproti němu čerpají běžné bankovní úvěry, jsou v nevýhodě. Nemohou tolik riskovat a jsou zatíženy splátkami, takže místo investic do rozvoje na rozdíl od konkurentů splácí dluh bance. Startupy podpořené VC investory jsou na tom lépe, ti si totiž peníze vyberou až po prodeji nebo vstupu na burzu. A v klíčových momentech, kdy je třeba ovládnout trh, naopak místo splátek peníze přilévají.
Česko už je bohatou a úspěšnou zemí. Ale ke vstupu do kategorie „crème de la crème“ nám ještě něco chybí. Po revoluci byla země hospodářsky zpustošená 40 lety ekonomického neumětelství komunistů. Kapitál chyběl, know-how bylo mizerné, takže přišli zahraniční hráči, kteří vše dodali výměnou za následnou dividendu.
Prosadilo se pár českých kapitalistů s dobrými kontakty a rozhledem. Pak přišli první technologičtí investoři, kteří v Česku viděli kvalifikovanou a levnou pracovní sílu a postavili zde centra výzkumu a vývoje za docela dobré výplaty. Následoval další stupeň, kdy tyto firmy začaly Česku svěřovat vedení náročných projektů. Lidé nabrali zkušenosti, podívali se do světa, něco našetřili a začali zakládat první startupy.
Následovala éra prvních rizikových investic ze zahraničí a pomalu se zformovalo několik lokálních fondů. To přineslo první prodeje startupů zahraničním obrům typu Oracle, Cisco a tak dále. Pro zakladatele a investory to znamenalo přísun kapitálu, který mohou dál distribuovat. V současné době jsme někde v této fázi. Ta další znamená startupy tolik neprodávat, ale naopak z nich učinit takzvané scale-upy, které rostou a samy nakupují konkurenci (jako třeba Mews), generují více a více kapitálu, umožňují lidem kupovat jejich akcie na burze a vytváří komplexní ekosystém.
Model Česka se vyčerpal
Česká startupová asociace společně s organizací Startup Kitchen před pár dny uspořádala předvolební startupovou debatu, kam pozvala zástupce stran s nejvyššími preferencemi. Z proslovů, které tam padly, lze vycítit mírný optimismus, ale ne moc velký. Ředitel CzechInvestu Jan Michal apeloval, že se růstový model české ekonomiky vyčerpal (subdodavatelský systém hlavně do německého průmyslu) a že potřebujeme nové zdroje růstu. Právě startupy k tomu mají přispět.
Česko v posledních pěti letech vygenerovalo tři takzvané jednorožce, tedy firmy s hodnotou jedné miliardy dolarů a výše. Jde o Mews, Rohlík a Productboard. To není špatné, ale v Estonsku to bylo 77 firem, ve Švédsku 38, v Izraeli 46 a například ve Švýcarsku 13. Celková výše investice do zdejších startupů v roce 2024 podle služby Rolu.cz meziročně vyrostla o 202,5 procenta na 14,6 miliardy korun a prodaly se startupy za 2,7 miliardy (celkem 11 exitů), to je meziročně o 63 procent více.
Jenže problémů je hromada. Velká část našich startupů například v určité velikosti odchází do zahraničí, často do USA nebo Nizozemska (tam sídlí třeba Mews skupující západní konkurenty). Roli hrají podmínky pro lepší získávání rizikového kapitálu nebo výrazně nižší byrokratická zátěž. Třetí nejčastější sídlo českých startupů je San Francisco, hned po Praze a Brně.
Zástupci politických stran na debatě tak nějak uznali, že situace není ideální. Stát doposud nedokázal vytvořit podmínky jako v jiných evropských a západních zemích, chybí jednotný legislativní rámec, regulace a byrokracie je vysoká, státní podpora je projektově orientovaná a ne systémová, na úrovni legislativy chybí definice toho, co to vlastně je startup, a podporou se často myslí dotace jako stavění regionálních inovačních center a inkubátorů namísto skutečných incentiv jako jsou odpisy za výzkum a vývoj a podobně (to už částečně zlepšuje nový zákon).
Zaklínadlo penzijních fondů
Takže shoda na tom, že se musí něco udělat, by byla. Jednoznačné komplexní recepty ale politici zatím nepředložili. Podle jejich vyjádření se zdá, že největším tématem bude rozhýbat trh s penzijními fondy. Ty jsou dnes velmi rigidní a i vlivem regulací investují pouze do nerizikových instrumentů, u nichž ale výnosy (jeden až jeden a půl procenta) mnohdy nepokryjí ani inflaci.
„Chtěl bych motivovat penzijní společnosti, aby investovaly. Aby lidé za peníze nekupovali jen nemovitosti a bitcoiny a aby tyto prostředky šly i do rizikového kapitálu,“ uvedl například Karel Havlíček z ANO. Podle něj je dnes v penzijních fondech asi 600 miliard, přičemž použitelných tak 100 miliard. „V penzijních fondech je spousta peněz, které je potřeba investovat v rizikovějším prostředí. Pokud fondy nebudeme motivovat, tyto peníze do startupového prostředí nedostaneme,“ navázal Benjamin Činčila z KDU-ČSL.
To, že lidé mají úspory, je samozřejmě dobře. Zároveň je ale dobré tyto úspory dobře investovat a jen na nich nesedět, protože tak se peníze nerozmnožují. Zájem lidí v Česku o zajímavé investice obecně je, respektive roste, ale musí pro to být podmínky a nabídka. Na pražskou burzu například vstoupila společnost Doosan Škoda Power a vede si dobře, akcie vyrostly o skoro 20 procent. Colt CZ už přidal skoro 110 procent. Je to pěkné, ale takových vlaštovek by to chtělo více. Čeští kapitalisté, nebojte se minoritních akcionářů z řad lidu, oni vám rádi pomohou firmu financovat.
Na reformě penzijních fondů se shodli všichni diskutující, tedy zástupci ANO, STAN, Pirátů, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Dorazit měla i Jana Bobošíková za uskupení Stačilo!, nakonec se ale omluvila. Praktickou podporu startupů a rizikového kapitálu ze strany českých komunistů a neokomunistů by bylo zajímavé vidět. Možná už by neznárodňovali a pár desítek let z toho nežili, ale zvolili by model komunistů v Číně, který je poměrně úspěšný. Kdo ví, snad to nebudeme muset pozorovat v praxi.
Sloučení ministerstev
Politici předložili další kusé nápady jako lepší odpočty na vědu a výzkum nebo dokončení startupového zákona. Ten se pod vedením náměstka Štěpána Hofmana (STAN) připravuje na ministerstvu průmyslu a obchodu. Zákon začlení pojem startup do českého práva. „Stihneme připravit věcný záměr a hodnocení dopadů zákona. To předáme příští vládě, která zákon bude muset prosadit,“ shrnul Hofman.
Hofman také na úřad přijímá první dva lidi dedikované právě na startupy, kteří doplňují budovaný tým pro umělou inteligenci pod vedením schopného náměstka a vládního zmocněnce Jana Kavalírka z TOP 09, který by rád ve funkci zůstal i pod případnou novou vládou. Jak sám říká, jeho aktivity na ministerstvu jsou apolitické.
Havlíček chce zase prosadit svojí vizi sloučení ministerstva průmyslu a obchodu s ministerstvem pro místní rozvoj. Výsledné ministerstvo hospodářství by prý mělo dalšímu rozvoji ekonomiky pomoci.
Nejslabší výkon při debatě předvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který jen těžko hájil své spolustraníky, kteří bránili prosazení zaměstnaneckých akcií. Jeden dobrý poznatek ale přece jenom měl. Současná vláda za pomoci státního aparátu připravuje český let do vesmíru a obecně se soustředí na vesmírný program, což vytváří ekosystém firem a startupů kolem. Podobné velké projekty skutečně mohou mít dopady na více generací.
Alena Schillerová z ANO nedávno ve sněmovně prohlašovala, že z Česka udělá startupovou velmoc. Její strana ani žádné další zatím nic pořádného nepředložily. Ale třeba konečně téma vezmou za své. Ukazuje se, že voliči o to mají zájem.
Společnost Lakmoos, která odhaduje chování spotřebitelů na základě modelování dat, uvedla, že čtyři z pěti voličů souhlasí, že startupy, inovace a technologické firmy mohou přispět k lepší budoucnosti Česka. Asi 77 procent z oslovených voličů ve výzkumu si přeje, aby startupy a inovace byly jednou z vládních priorit. Zároveň si voliči často toto téma nespojují s žádnou stranou. Prostor to uchopit zde tedy je.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU