No nevím, kreativní člověk má tendence hledat - objevovat originální překlady, nedělat překlad mechanicky, hledat a vhodně upravit skryté významy. Jasně, že v dnešní uspěchané době to často tak není, ale i tak je větší šance, že překlad bude nápaditý a sám o sobě zajímavý od člověka, než od stroje.
Osobně ty ukázky výše pro mě nijak průlomové nejsou. Ve všech je totiž vidět ta neschopnost "hrát si s jazykem" a chápat a udržet podstatu sdělení. A to je mnohem důležitější než to, jestli někdo udělal překlep nebo ne. Ty texty jsou hrozně šroubované. Nejde o písmenka a slova, jde o myšlenku.
Za mnohem důležitější považuji přinutit sdělovací prostředky používat aspoň trochu slušnou češtinu. Včera jsem v autě poslouchal Vltavu, prý kulturní kanál, a bavily se tam nějaké dvě dámy v ArtCafé o parfémech tak mizernou neposlouchatelnou češtinou, že jsem to musel přepnout...
kladu si se strojovými překlady jinou otázku, jestli se tím do budoucna nezmění jazyk natolik, že se jim bude překládat lépe? To by ale mohlo vést k degradaci samotného jazyka.
Vidím kolem sebe čím dál více komunikaci s cizinci přes překladač. Tohle za pár generací může být daleko větší důsledky na stav českého jazyka než národní obrození na konci 18. století.
Chyby v prekladu technickych veci jsou bezne. Myslim, ze jsem mel v mobilu Camera roll prelozeno jako Civka fotoaparatu.
Pokud nekdo preklada technicky navod a netusi k cemu je, prelozi to sice spravne (slova), ale nesmyslne. Viz treba to solution. Mozna se pak podivi, co mu vyslo, ale pH meter nikdy nevidel a tak mu nedojde chyba toho prekladu. Pritom zrovna stroj by mohl vedet, ze pokud se blizko sebe vyskytne pH a solution, asi to bude znamenat neco jineho. Kazdopadne je to velka pomoc pro nekoho, kdo potrebuje neco rychle prelozit a alespon trochu ten jazyk umi.
A smer cinstina - cestina je k nezaplaceni :D
Obávám se , že větší vliv než Kancl kultůra pouhé překlady psaného textu na úroveň samotného jazyka mít nebudou .
Co úředníky z kanceláří deformuje je obecné přejímání slov z angličtiny bez snahy o překlad do již existující české varianty. (Mítink ,vykomunikovat ,kooperovat....) Kývající úředník s čenglish skill na 100% je hovorová jistota zkázy čistoty jazyka.
Podle mě překladatelé a překladače dělají jiné chyby. Překladatelé si často spletou slova, některá slova neznají. Překladače mají problém s kontextem, zejména synonyma jsou oříšek. Nedávno jsem překládal návod k pH metru a Google dost zápasil s překladem buffer (pufr) a solution (roztok), protože ta slova mají častěji dost odlišné překlady. Osobně vidím blízkou budoucnost v počítačem asistovaném překladu. Někdo bude muset na stroj dohlédnout, zda nedělá “hloupé” chyby, protože nepochopil originál, ale je zbytečné ručně překládat tisíckrát přeložené fráze.
Přesně. Jde o dosažení slohově přirozeného jazyku, což má od mechanického překladu docela daleko a není to úplně jednoduché, protože to souvisí s citem pro jazyk a schopností pochopit a vystihnout drobnosti. Navíc v případě překladu z poměrně primitivní angličtiny je úkolem překladatele tyto detaily podle chápání obsahu do českého projevu doplnit (v tom koneckonců tkví schopnosti překladatele), takže to asi těžko chtít po automatu. Nutno dodat, že v současnosti nezvládají sloh nejenom automaty, ale ani Češi.
Vzhledem k absolutní jazykové negramotnosti tomu fandím, jen by mělo umět také překládat třeba oskenované dokumenty v angličtině. A co se týká krásné literatury, neměli by se překladatelé omezovat pouze na angličtinu, ale i na méně běžné jazyky. Dnes chybí literatura autorů třetích zemí, která se za našeho režimu na pultech knihkupectví objevovala běžně. Rád bych si přečetl třeba něco od současného gruzínského, malajského nebo tureckého spisovatele.
> To samé platí u knih pro omezené skupiny čtenářů, které se nevyplácí překládat.
Třeba pro čtenáře v češtině :).
Faktem je, že seznam sérií knih, které u nás začaly vycházet a český vydavatel to časem zaříznul, mi neutěšeně narůstá. Takže na ten scénář s Amazonem a strojovým překladem se těším víc, než na samořiditelné automobily.
Co je to "nejvěrnější textu"? Nejvěrnější textu je jen originál. Překlad je, byl a vždy bude svébytný útvar. Nemůže nahradit originál a vždy se mu jen přibližuje. A je to dáno právě tím, že každý jazyk má jiné vyjadřovací prostředky, jiný význam slov, jiné konotace, často tvořené kulturním zázemím, kde se ten jazyk používá.
Zkuste do angličtiny přeložit "doslovně" třeba "tři sta tři a třicet stříbrných stříkaček..." nebo "Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách" nebo ještě lépe větu: "Každý přece ví, že nejlíp v Česku po skalinách umí Boryš."
To je stejně nerealizovatelný a nesmyslný požadavek, jako chtít přepsat shellové skripty do Javy tak, aby to bylo věrné.
Dobrý den, na https://lindat.mff.cuni.cz/services/translation/ najdete i překlady z němčiny, ruštiny, francouzštiny nebo polštiny.
Tady jde vidět chybějící autorita z širší veřejnosti i odborníků, která by nová slova do češtiny po diskusi a shodě doplňovala. Místo toho se to pochechává na kdejakých buranech, kteří nikdy neuměli nejen daný cizí jazyk, ale ani ten český. Důsledky jsou nevyhnutelné.
V hodnocení se ale držíte při zemi, vážnějším problémem je nahrazování existujících a často mnohem lepších původně českých slov různými cizími zprzněnostni, tj. úplně zbytečné zaplevelování češtiny cizím odpadem.
Odborný text s častým výskytem nepřeložitelných pojmů se obvykle čte v originále, protože nemá smysl překládat něco, k čemu neexistuje v cílovém jazyce základní slovní zásoba.
To, že existují překladatelé, kteří dělají svou práci špatně, neznamená, že stroje ji budou dělat líp než kvalitní překladatelé. Na základě čeho se domníváte, že ty idiomy, odborné pojmy nebo sousloví nemající český ekvivalent dokáže stroj přeložit lépe než překladatel?
Porovnávat programovací jazyky a přirozené (nikoliv živé, latinu, starořečtinu apod. nevynechávám) jazyky co do srovnání vyjadřovacích možností a účelu použití je naprosto legitimní.
V naději, že CUBBITT překoná kvalitou DeepL jsem českému překladači CUBBITT předložil odborný německý text z oboru zdravotní techniky k překladu do češtiny - konkrétně část uživatelské příručky k dialyzačnímu monitoru určenému pacientům při domácí léčbě.
Výsledek mě zklamal. CUBBITT vyplivl text pro cílovou skupinu naprosto nepoužitelný.
Přes 35 let pracuji na "volné noze" jako profesionální překladatel DE-CZ.
K překladačům obecně mám (slušně řečeno) rezervovaný postoj.
V poslední době mě příjemně překvapil DeepL, s nímž se CUBBITT (přinejmenším v lékařství) nemůže ani v nejmenším rovnat.
Blíž jsem nezkoumal, ale podle uvedeného výsledku asi nebudu daleko od pravdy, když vyslovím názor, že problém bude m.j. v samotné jazykové kombinaci němčina-čeština, kde neočekávám o mnoho lepší výkon ani v žádném jiném oboru.
Za mě osobně: CUBBITT ne! Alespoň do doby, než předvede něco, co by stálo za řeč.
Zde uvádím zmíněný příklad:
Aufstellen des Dialysemonitors
Nach Lagerung des Geräts bei einer Temperatur unter 15 °C dürfen Sie es erst nach 24 Stunden Lagerung bei Raumtemperatur wieder in Betrieb nehmen.
Achten Sie darauf, dass die erforderlichen Umgebungsbedingungen eingehalten werden (siehe Abschn. 15.4. Betriebsbedingungen, S.211).
Stellen Sie sicher, dass das Gerät nicht in einer sauerstoffreichen Umgebung aufgestellt ist.
Sorgen Sie dafür, dass der Dialysemonitor und die Halterung für die Dialysat-Beutel auf einem stabilen Untergrund stehen.
Stellen Sie den Dialysemonitor S³ nicht auf einer geneigten Fläche oder auf einem Tisch oder Hocker mit Rollen auf.
Drahtlose Kommunikationsgeräte wie Mobiltelefone, schnurlose Telefone und deren Basisstationen, Funkgeräte, Tablets und Laptops können den Betrieb des Dialysemonitors stören.
Es wird empfohlen, einen Mindestabstand zwischen dem Dialysemonitor S³ und derartigen Geräten in der Umgebung einzuhalten. Siehe Tabelle in Abschn. 15.5.2. Technische Beschreibung, S.212.
Stromversorgung
Der Dialysemonitor darf nicht über eine Mehrfach-Steckerleiste oder ein Verlängerungskabel an das Stromnetz angeschlossen werden.
Verwenden Sie bei einem „Shunt“ (AV-Shunt, AV-Fistel) als Gefäßzugang nur das vom Hersteller gelieferte Netzkabel und keine anderen Gerätekabel.
Bei einem Dialysekatheter (ZVK) als Gefäßzugang darf nur der vom Hersteller gelieferte Trenntransformator verwendet werden. Verwenden Sie diesen Transformator nicht für andere Geräte. Zur Vermeidung von gefährlichen Stromschlägen darf der Dialysemonitor ausschließlich an Stromnetze mit Erdung angeschlossen werden.
Das Stromnetz muss einphasig sein (230 V Wechselspannung – 50/60 Hz).
Bei Verwendung eines Netzadapters muss die Erdung unbedingt erhalten bleiben.
Der Dialysemonitor muss so aufgestellt werden, dass der Netzstecker leicht zugänglich ist.
CUBBITT
Nastavení monitoru dialýzy
Po uložení přístroje při teplotě nižší než 15 °C byste jej neměli znovu uvést do provozu dříve než 24 hodin po uložení při pokojové teplotě.
Zajistěte, aby byly splněny nezbytné environmentální podmínky (viz bod 4. 15.4 Pracovní podmínky, s. 211).
Ujistěte se, že zařízení není umístěno v okysličeném prostředí.
Ujistěte se, že dialyzační monitor a držák dialyzačních vaků jsou na stabilním povrchu.
Nedávejte dialyzační monitor S³ na skloněný povrch nebo na stůl či stoličku s válečky.
Bezdrátové komunikační přístroje, jako jsou mobilní telefony, bezdrátové telefony a jejich základnové stanice, rádia, tablety a notebooky, mohou rušit provoz monitoru dialýzy.
Doporučuje se udržovat minimální vzdálenost mezi dialyzačním monitorem S³ a takovými zařízeními v okolním prostředí. Viz tabulka v oddíle níže. 15.5.2 Technický popis, s. 212.
Napájecí zdroj
Monitor pro dialýzu nesmí být připojen k síti přes více připojovacích pásů nebo prodlužovacím kabelem.
Pro „shunt“ (AV-shunt, AV-fistula) používejte jako vstup do nádoby pouze napájecí kabel dodávaný výrobcem a žádné další kabely zařízení.
V případě dialyzačního katetru (CRC) jako přístupu do nádoby lze použít pouze izolační transformátor dodaný výrobcem. Tento transformátor nepoužívejte pro jiná zařízení. Aby se předešlo nebezpečným elektrickým šokům, může být monitor dialýzy připojen k rozvodné síti pouze uzemněním.
Elektrická síť musí být jednofázová (230 V AC – 50/60 Hz).
Při použití střídavého adaptéru musí být uzemnění zachováno.
Monitor dialýzy musí být nastaven tak, aby byla zásuvka snadno přístupná.
DeepL
Nastavení dialyzačního monitoru
Po uložení přístroje při teplotě nižší než 15 °C jej znovu používejte až po 24 hodinách skladování při pokojové teplotě.
Ujistěte se, že jsou splněny požadované podmínky prostředí (viz kapitola 15.4. Provozní podmínky, str. 211).
Dbejte na to, aby zařízení nebylo umístěno v kyselém prostředí.
Ujistěte se, že dialyzační monitor a držák na vaky s dialyzátem jsou umístěny na stabilním povrchu.
Nepokládejte dialyzační monitor S³ na šikmý povrch nebo na stůl či stoličku s kolečky.
Bezdrátová komunikační zařízení, jako jsou mobilní telefony, bezdrátové telefony a jejich základnové stanice, rádia, tablety a notebooky, mohou rušit provoz dialyzačního monitoru.
Doporučuje se dodržovat minimální vzdálenost mezi dialyzačním monitorem S³ a takovým zařízením v jeho blízkosti. Viz tabulka v části15.5.2Technickýpopisstr. 212.
Napájení
Dialyzační monitor nesmí být připojen k elektrické síti prostřednictvím vícenásobné zástrčky nebo prodlužovacího kabelu.
V případě "shuntu" (AV shunt, AV fistule) jako cévního přístupu používejte pouze napájecí kabel dodaný výrobcem a žádné jiné kabely zařízení.
Při použití dialyzačního katétru (CVC) jako cévního přístupu používejte pouze izolační transformátor dodaný výrobcem. Nepoužívejte tento transformátor pro jiná zařízení. Aby se předešlo nebezpečným úrazům elektrickým proudem, musí být dialyzační monitor připojen pouze k síti s uzemněním.
Síťové napájení musí být jednofázové (230 V AC - 50/60 Hz).
Při použití síťového adaptéru je nutné dbát na uzemnění.
Dialyzační monitor musí být umístěn tak, aby byla snadno přístupná zástrčka napájení.
Natočené, nahrané nebo stažené video, které obsahuje řeč v angličtině, francouzštině nebo v němčině může registrovaný uživatel bezplatně převézt do prostého textového souboru.
https://language-tools.ec.europa.eu
Předcházející konverzí video souboru do audio souboru se sníží velikost souboru a také doba zpracování na webu jazykových služeb EK.
V programu Subtitle Edit je možno automaticky a zdarma vytvořit z videa a prostého textu titulky ve formátu SRT a popřípadě je přeložit pomocí integrované služby Google Translate.
Milan
My, co toho přece jen už pamatujeme dost, víme, že takové autority tu byly. A výsledky bývaly zajímavé.
Poněkud profláklý příklad: když se i u nás objevila videa, komise došla k závěru, že videomagnetofon je nesmysl (ano, je) a vymysleli magnetoskop. Slovo vytvořené naprosto logicky, ale dopadlo to podobně, jako podstatně dříve pokus nazvat televizi podle rozhlasu - tedy rozvid.
Myslím ,že zrovna kofein party vs Kofeinový roztok dokonale ukazuje , že překladači stále bude chybět cit pro vhodný příměr mezi dvěma jazyky . Tady je ona strojová dokonalost docela na škodu .
Ale nic nebrání i v době vzorkovací AI nadále provádět dvojitý překlad , který funguje dlouho i s nedokonalým Google translatorem . Pokud dvojí překlad ( z a zpětně do původního jazyka ) uchovává stejnou obsahovou pointu pak je překlad dále použitelný .
CUBBITT není špatný, ale Deepl je zatím opravdu někde jinde. Začali jsme ho používat na automatický překlad blogových příspěvků u našich aplikací. Na vstupu je angličtina a výsledná čeština (u které to mohu posoudit) je téměř perfektní. Pro ukázku - tyto všechny blogové články byly přeloženy Deeplem bez editace: https://barkio.com/cs/blog
Zkoušel jsem to projet CUBBITTem a zde často zůstává anglický slovosled, případně se snaží přeložit větu až moc doslova. Deepl občas třeba nějaké slovo přidá nebo ubere, aby věta zněla lépe.
Tady jde vidět chybějící autorita z širší veřejnosti i odborníků, která by nová slova do češtiny po diskusi a shodě doplňovala.
Jaké by ta autorita měla pravomoci? Když se nějaké nové slovo začne používat mezi lidmi (třeba v nějakém oboru) a pak se rozšiřuje dál, kdo a jak by to měl zkorigovat? Dalo by se to uhlídat ve veřejnoprávních médiích, jenže co když dělají rozhovor s někým na ulici a on takové neschválené slovo použije? Mají ho nechat nebo opravit? Někteří odborníci se například bouří proti spojení "světelné znečištění" či "světelný smog" a stejně se běžně používá. Podle mě ÚJČ může nanejvýš dokumentovat současný stav.
Takovými autoritami v zavádění slov jsou různé známé osobnosti a politici. Například prezident republiky použije nějaké nelichotivé slovo vůči nějaké státní instituci, čímž upoutá pozornost a slovo se rozšíří mezi lidmi, kteří jej neznali. Či třeba spor o "meteleskublesku".
Osobně bych měl raději jeden globální jazyk
Podle mě už místo globálního jazyka obsadila angličtina a Francouzi mají smůlu. Britové s Američany se mohou dohadovat, která angličtina je správnější. Slyšel jsem takový bonmot, že když se Číňan ze severu chce domluvit s Číňanem z jihu, použijí angličtinu :-)
tak zrovna komunikace, kooperace jsou slova převzatá a v češtině již nějakou dobu, mají svůj tvar, skloňování a do jazyka zapadnout, "mítink" je na tom trochu hůř, ale všechny jsou uvedeny ve Spisovném slovníku od UJČ.
Do češtiny se nová slova dostávají celá staletí a je to přirozený vývoj asi jakéhokoliv jazyku.
Daleko horší jsou případy, kdy se přímo anglická slova ve svém původním tvaru dostávají do hovorové i psané češtiny, to je pak někdy zážitek číst, někěří tak i píší písemné práce na školách.
Naprosto totožný problém je s filmovými/seriálovými titulky. Taky zde mnohdy vznikne překlad pouze pro několik sérií a poté to vydavatel zařízne nebo se s překladem ani nezačne a pak je jediné dostupné audio třeba nizozemština, francouzština nebo španělština. Nevíte někdo o kvalitním software na rozpoznávání řeči? Ve spojení s DeepL by mohly vzniknout celkem kvalitní titulky
Seriály a titulky… tuhle mě Netflix překvapil, francouzské titulky u francouzského seriálu jsou přeložené z anglického dabingu… občas se dost liší od toho, co postavy říkají, ale občas mi vadí, že když postavě nerozumím, tak je v textu něco úplně jiného…
Rozpoznávání řeči na youtube by také zasloužilo upgrade, zejména mimo americkou angličtinu.
23. 6. 2021, 15:12 editováno autorem komentáře
No spíše jsem myslel jak to použít pro generování titulků ke staženým filmům/seriálům, protože se natáčí v roztodivných jazycích kterým nerozumím a i anglické titulky jsou docela problém. Pak je třeba seriál Hallo K3 pouze v nizozemštině, tedy řeči které nerozumím, případně Star Academy nebo nové díly Fort Boyard pouze ve francouzském jazyce kterému trochu rozumím, ale české titulky by byly lepší. Dalo by se nějak to rozpoznávání řeči na Youtube použít na stažené filmy/seriály aniž bych měl copyright strike? Tedy nahrát film na Youtube, nastavit jako soukromé video, nechat vygenerovat titulky a stáhnout?
Teď si nejsem jistý, jestli nereagujete na někoho jiného, já jsem nic o tom, že stroj dokáže přeložit text lépe než člověk, nepsal.
Já tvrdím, že si překladatel nemá vymýšlet ptákoviny, které původní autor říct nechtěl (a tedy být dobrým překladatelem).
Pokud je pro Vás, srovnávání programovacích jazyků s přirozenými, legitimní, ok, je to Váš názor. Pro mě je to stále mimo.
No tak, začal bych třeba tím, aby mi překladatel nepřekládal "caffiene-solution party" jako posezení při šálku kávy. Chápu, že idiomy se musí přeložit s trochou fantasie, ale nerad bych, když překlad mění význam.
A mimochodem, ukecanost překladatelů je také na závadu, když krátkou údernou větu rozpatlají na tři řádky. Kdysi jsem viděl překlad (a dost se o tom psalo), kdy překladatel přeložil "jako by dostal ránu" na "jakoby dostal neviditelnou ránu do břicha". Takovouto překladatelskou invenci a fantasii si rád nechám ujít.
Mimochodem, porovnávat programovací jazyky (či scripty) s živými jazyky je trochu mimo.
Jazyk, národ a podobné mýty. Cílem jazyka a obecně komunikace je dorozumět se, ne být správný. Nic takového jako správná čeština neexistuje, vyvíjí se totiž v čase. Je hloupé vydávat pravidla pravopisu, když je nemůžete vymáhat. Jde tudíž maximálně o doporučení. Každý region (i v ČR) má svá jazyková specifika - mluví se správně v Praze, v Brně, v Ostravě? A budete lidi jejich způsob mluvy přeučovat?
Osobně bych měl raději jeden globální jazyk, abych rozumněl třeba Číňanům, než tyto žabomyší války a problémy typu nebavím se anglicky, protože jsem Francouz. Nicméně právě kvůli odlišným životním reáliím by asi i při jediném světovém jazyce byl problém plně pochopit sdělení člověka z opačné polokoule. A natožpak řešit, jestli mluví nebo píše správně.
Jazyk a národ mýty? Co dodat... Snad stále tlačit na ono vzdělání...
„Cílem jazyka a obecně komunikace je dorozumět se, ne být správný.“
Zde si přímo protiřečíte - porozumění je přece dáno správností, čím více chyb, tím horší porozumění s krajní možností úplného neporozumění. Na stejném principu fungují komunikační protokoly. To byste ale mohl vědět.
„Každý region (i v ČR) má svá jazyková specifika - mluví se správně v Praze, v Brně, v Ostravě?“
Spisovná čeština je všude stejná. Co všechno ještě nevíte???
Jenže angličtina 1. zohledňuje především euroamerickou část obyvatelstva, 2. je kvůli svým vlastnostem k výuce i použití krajně nevhodná.
Podle mého názoru k tomu hodně přispěly technologie a věda. Když někde vznikají nové objevy, bývají jako první popisovány místním jazykem. Než se přeloží do ostatních jazyků, odborníci si je raději přečtou v originále. Nebo telegrafie a vznik ascii tabulky, to byl velký náskok. Dále programovací jazyky. My máme to štěstí, že používáme stejnou abecedu (kromě diakritiky).
Jestli je angličtina vhodná nebo nevhodná k výuce, nedokážu posoudit. Jistě existují mnohem složitější jazyky.
porozumění je přece dáno správností, čím více chyb, tím horší porozumění
To není tak úplně pravda. Namátkou se mi vybavuje Čapkova Válka s mloky, kde ministerský předseda prohlásí: Potřebujeme Sto Tisíc Letadel.
Ze striktně gramatického pohledu jsou ta velká písmena samozřejmě špatně, ale nemám vůbec pocit, že by to takhle bylo méně srozumitelné, právě naopak. Stejně jako Čapek si s jazykem hrají třeba Werich nebo Hrabal a také to není na úkor srozumitelnosti.
Spisovná čeština je všude stejná.
Stejná sice je, ale taky ji skoro nikdo v běžné komunikaci nepoužívá. :-)
„Řekl bych, že už jich dokonce bylo dost na to, aby se dalo konstatovat, že o ně není dostatečný zájem na to, aby se prosadily.“
Snad jsem měl ještě dodat, že v různé kvalitě, aby se tu neobjevovala takováto tvrzení. Zadruhé to nevyvrací skutečnost, že výběr světového jazyku není dán jenom jeho kvalitami, ale také politickým a hospodářským vlivem, skutečná koncepčnost je okrajovou záležitostí.