K čemu bude dohoda APVTS, když ji několik členů opouští? (eTel, Telenor Networks, TELE2 a Tiscali)
I AO se zabývají problematikou barevných linek, např:
Stanovisko společnosti Aliatel ke kauze zneužívání linek se zvláštním tarifem
Pro zajímavost - Naveed Gill sepsal STRUČNÝ CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED ZNEUŽÍVÁNÍ MONOPOLU ČESKÝM TELECOMEM
A to podle mě udeřilo hřebíček na hlavičku. AO mají zpravidla pro zajímavé zákazníky výhodnější tarify než ČTc, a tak není divu, že k nim tito zákazníci přecházejí. No a jsou mezi nimi i tito. Kteří Telecomu nijak nevadili, dokud byli u něho.
A mimochodem, momentálně EGI používá pro hovory 70 Kč/min číslo v síti ČRa. 976 nevím.
Snadno se ale dá operátor zjistit na čísle stránce ČTÚ Přidělená čísla a kódy.
Nemam rad, kdyz nekdo zneuziva postranni informacni kanaly. A to vubec nesouvisi s tim, ze bych chtel nejakeho semi-anonyma z Telecomu chranit. Ten je mi (i s Telecomem) ukradeny. A sam taky nikdy anonymne nevystupuju. Jde o princip, myslim ...
Pokud se podívám na tsikové zprávy z roku 2002 tak tam nic o dialerech nevidím - možná jsem to přehlédl?
Naproti tomu v poslední době je vydávána k tomuto tématu v průměru jedna tisková zpráva měsíčně, v listopadu dokonce dvě.
Takže změna přístupu ČTc je zcela průkazná.
Tím Podíl výnosů z linek se zvláštním tarifem je pro ČTc naprosto zanedbatelný a sám o sobě tedy nepříliš významný. chcete říct, že vaši zákazníci provozující čísla se zvláštním tarifem dostávají větší procento z vybraných peněz než u AO? To asi ne. Pak je jediné vysvětlení Vaší věty to, že už vám skoro věichni zákazníci s barevnými linkami utekli. Takže kyselé hrozny?
S těmi zásadami se dá samozřejmě souhlasit.
Ovšem telco operátoři mají pořád velké rezervy jak zákazníkům pomoci - třeba možnost si formou internetové samoobsluhy nastavit všechna oprávnění a upozornění na překročení zadané částky (např. SMS nebo hláskou) - něco jako je FlexiLimit u Oskara. A další.
Ale to prirovnani s parkem se mi velmi libi. Protoze ten, kdo si neni jist, zda udelal dost, aby se mohl v noci v parku citit bezpecne, si s sebou vezme nekoho, s kym ten pocit bezpeci ziska (vetsinou je to neprilis hezka, fousata a ramenata, vazba). Nebo proste pres ten park nejde. Uzivatel Internetu se ale takto nechova. Ackoliv tomu nerozumi, stejne do toho parku jde - a nikoho, kdo by mu zajistil vetsi bezpeci, si zasadne neprizve. Ano - lide by se meli pri pripojovani sveho pocitace na Internet chovat stejne, jako kdyz jsou v noci do neosvetleneho parku. Bud' se chovat dostatecne rozumne (coz, v parku i na Internetu implikuje pozadavek na schopnost sebekriticky zhodnotit, zda jsem takoveho schopen posoudit, ktere chovani je dostatecne rozumne), nebo si k tomu vzit nekoho, kdo eliminuje rizika ...