Omlouvam se za uprimnost a zaroven predesilam, ze uroven NYT nemohu z tech par cisel z letadel posoudit. Ale placeny obsah v CR a zaroven u toho zminovat "velke vydavatelske domy", to mi nejde dohromady. Kdyz si vezmu zakazniky a uroven techto platku, tak Blesk, Super, Novinky, Lidovky jsou na urovni, ze by oni meli platit ctenarum. Idnes ma podle me jediny rozdil v Technetu. IHNed jsou podle me na hrane. E15 a Echo24 mozna. Pak par uzce zamerenych prevazne technickych magazinu a to je asi vse. Pokud mam za obsah (a to myslim i u tistenych medii) platit, tak musim mit pocit, ze to plati ctenari a ne, ze je jim za jejich penize podsouvana reklama a PRclanky...
To není poslední dobou, to je velmi dávno. Mám s tím osobní zkušenost z psaní článků pro IT časopis na konci 90-tých let, kdy se nesmělo napsat nic, co by naštvalo inzerenty. Pak jsem si toho začal všímat i v jiných časopisech nebo článcích z jiných oborů. Kdy prostě realita byla drobet jiná než obsah článku. Začínalo to drobnou autocenzurou, pak to přechází do přímé konzultace s "odborníky" na dané téma a dnes ze spousty článků přímo čiší že byly napsány v PR kanceláři komerčních firem.
To člověk zjistí jen v oborech, kterých se vyzná, nebo v těch kde se setkává s realitou a je schopen poznat rozdíl oproti obsahu článků. Jak pak mám věřit jiným produktům takového vydavatelství? Za to mám platit? Odbornost, soudnost a zdravý rozum českých novinářů je na dně, a když už to není přímo bulvár, tak i odborné média/ servery hrůzné výplody, emoce, neznalost, nebo dokonce komerční zájmy. Já nevidím problém v majitelích, to je pouze otázka morálky a hrdosti samotných novinářů, na vedení nebo majitele se pouze vymlouvají.
Kdyby šlo jen o to nenaštvat inzerenty... Kámoš, co píše pro jeden plátek, dostává běžně mobily k recenzi, které si pak může nechat. Jednou dostal domů dokonce novou ledničku. Kámoška pro jinej časák zase dostala pěkné auto volně k používání.
Novináři a všichni, kdo si na ně hrají, jsou prodejné ku.vy, jako většina plebsu v ČR.
Pokud se budou česká webová média při stanovování ceny i nadále řídit metodou "kolik by se nám líbilo dostávat" a budou ignorovat, jaká cena je pro potenciální čtenáře rozumná (tak jako digizone a iHned), pak přechod na placený model bude jen rychlejší cestou k zániku.
Pochybuji, že se iinfo pochlubí, jak úspěšný je placený obsan na digizone, ale z nepřímých projevů (letní promo akce, dodatečné zavedení nižší ceny pro "soukromé osoby", delší náhledy, většina odkazů "doporučujeme" a všechny zvenku vedou bez upozornění na placené články) je celkem zřejmé, že to asi moc velký trhák není.
U Digizony jsme se nikdy netajili tim, ze jde o nas prvni vykop v tomto smeru
Co se mne týče, tak to byl taky výkop poslední. Ceny úplně padlé na hlavu, a ty věčné vnější odkazy na placené články mě nasraly tak, že jsem ten web začal zcela ignorovat. Hodně štěstí s podobným přístupem.
Čtyřicet let jsem měl předplacen odborný časopis. Celou tu dobu byl bez reklam. Když se jeho cena zdesetinásobila a odborný obsah zmenšil na desetinu ve prospěch reklam, skončil jsem s ním. Stejné to bylo s novinami. Na webu problém s reklamou nemám. Existuje drobné rozšíření prohlížeče, které je spolehlivě blokuje.
Věřím, že to dnes, kdy "populárně odborný" časopis znamená PR prodejců pro přitroublé uživatele bez snahy pochopit podstatu svého zájmu, může vyvolat podiv. Ale ono Amatérské radio, stejně jako mě, vychovalo a vyučilo generace zájemců o elektroniku. Byly i jiné časopisy pro jiné oblasti zájmů. Podobně jdoucí od základů do hloubky problémů. Dnes jsou změněny stejně, jak jsem se přesvědčil. Důvodů proč se změnily nebo zanikly je víc. Výsledkem je ale populace která přes všelijaká akademická vzdělání vlastně ničemu nerozumí a nechá si v něčím zájmu nabulíkovat cokoli.
Kdo by to čekal, že když zavedou placený obsah, tak se jim sníží příjmy za reklamu :-) A že prodělají víc než vydělají.
MF Dnes a spol. je dobrý příklad, že nemá smysl nic zpoplatňovat, snad s výjimkou úzce specializovaných informací (ale to už nejsou klasická média, spíš uživatelské databáze - např. odborné portály o daních, právu...)
Podívejte se na celý výpočet v odkazovaném Business Insideru. Náklady na redakci nejsou všechno.
U Digizony jsme se nikdy netajili tim, ze jde o nas prvni vykop v tomto smeru a budeme cely projekt ladit podle odezvy ctenaru a predplatitelu. Proto jsme zavedli novy cenik, kde vic myslime na individualni predplatitele, protoze zajem z jejich strany se ukazal vetsi, nez jsme puvodne odhadovali (nejprve jsme cilili hlavne na firmy). A to je pro nas naopak prijemne zjisteni :)
Ale přijali 60 tenhle rok navíc, takže vzhledem k počtu redaktorů nevýznamná změna.
Ne že by to bylo důležité, NYT mají výjimečné postavení, těžko z toho něco vyvozovat pro ostatní. Dří jsem dost četl, po pár marných pokusech otevřít placený článek mě otrávili, nechodím tam, žádnou újmu necítím.
Asi jsem divnej, četl jsem převážně lokální zprávy z ny, kde jsem v životě nebyl.
Bavíte se o jakémsi objektivním standardu, ten je ale vlastně nepodstatný. Pokud totiž nějaký konkrétní článek přečtete, evidentně pro Vás nějakou kvalitu představuje - na internetu se denně objeví tolik textů, že máte šanci přečíst jen zlomek, to, že něco čtete a zbytek ne, znamená, že existuje důvod, proč čtete právě to, co čtete... A můžeme to nazvat kvalitou (v relativním, nikoliv absolutním smyslu), která si zaslouží odměnu.
Ono je vůbec falešné srovnávat možnosti našich novin s možnostmi vydavatelů novin v nějakém světovém jazyku. A to z toho důvodu, že nabídka digitálního tisku ve světovém jazyku vede vždy k rozšíření čtenářů-protože si je může přečíst kdokoliv kdo zná ten jazyk kdeokoliv po světě, nikoliv tedy jako v případě tištěného vydaní pouze ten kdo žije v oblasti kde se to tištěné vydání nabízí a distribuuje.
Zatímco v případě nějakého méně užívaného jazyka je stále okruh čtenářů omezen víceméně teritoriem toho státu kde se nabízí i tištěné vydání, a jeho rozšíření mimo nelze předpokládat. To si doufám ti vydavatelé dost ověřili už na dosavadních bezplatných portálech, že ze zahraničí přichází minimum čtenářů.
Takže správnější by bylo provést porovnání s nějakým médiem který vychází v místním jazyku nějakého menšího státu, dejme tomu Maďarsko, Slovensko, Řecko, atd...
Nevím, ale jestli NYT už dnes inkasuje 350M s rostoucím trendem a náklady na redakci má 200M, tak bude nejspíš hodně v plusu, protože ostatní náklady budou minimální. Co mi uniká, že to má vyznít pesimisticky?
Srovnání s českými médii, kde polovina článků je překladem cizího nebo rozšířením ČTK mi nesedí. V téhle úrovni, kdy je obsah neunikátní a široce dostupný, nevidím pro placení uživateli prostor a musí se vejít pod příjmy z reklamy.
Amatérské rádio jsem také svého času četl, ale že bych si něco takového platil 40 let, to už mi připadá úsměvné. Měl jste evidentně celoživotního koníčka :-)
Já hned po revoluci přesedlal na zahraniční tisk, kde sice taky reklama všude možně, ale odborně o 100% vyšší, než nějaké české plátky s převzatými články.
Nejsem tolik zběhlý v moderních mediálních praktikách, ale zdá se mi že poslední dobou se objevují velmi manipulativní články, kdy se se reklama vkrádá přímo do reportáží a už se ani moc nesnaží se schovat.
Existuje někde odhad kolik by stálo předplatné českého média které by bylo tak málo závislé na inzerentech (a v ČR i na majitelích), že by si v něm novináři mohli psát na nich nezávisle?
Bavme se spíš o tom, kolik článků,(100%) začnu číst, kolik, (max 2%) dočtu do konce a kolik, (zlomek %) je skutečně natolik kvalitních, že stojí za další pozornost. WWW je totéž, jako skládka, nebo důl, kde se zajímavá surovina dobře skrývá v haldě hlušiny, kterou je nutno, pokud chci těžit, vybrat a odstranit. A já za těžbu hlušiny platit rozhodně nehodlám a nebudu. To tam raději tu trochu kvalitní suroviny nechám ležet.