Vlákno názorů k článku Čeští operátoři: Nechceme zákazy Huawei a dodavatelů 5G. Stát se vyhýbá zdůvodnění od Martin - "Operátoři tak neví, jak si mají naplánovat investice...

"Operátoři tak neví, jak si mají naplánovat investice do nových sítí, co se stane, když si jednoho z problematických dodavatelů vyberou, a tak dále." -- To je jednoduché, nebrat nic od čínských výrobců a můžou klidně spát.

Operátoři alibisticky hledají problémy tam, kde nejsou, ve snaze zbavit se zodpovědnosti při rozhodování. Ty otázky v článku jsou často dost pitomé...

A vydělávají tady dost na to, aby to nemuseli stavět jako "to bude drahé a vy přece chcete levnější služby, ne?" -- už tak je tu nejvíce draho široko daleko.

Je to jednoduché, ale chce to lidi s páteří a ne ten póvl, co evidentně sedí na manažerských postech v našich třech síťových operátorech.

Myslím, že jádro je v tom, jak je zmíněno "udělejte si analýzu rizik a posuďte rizika dodavatelů"...
Tady je klasický boj, čí je to odpovědnost potažmo, kdo ponese důsledky tohoto rozhodnutí. NÚKIB (stát) to nechce rozhodnout, operátor to nechce rozhodnout také, protože ty náklady s tím spojené jsou opravdu vysoké a musí někdo říct, kdo to zaplatí.
Podle mého názoru to riziko není pro operátora, to riziko je pro stát, ono i to varování pochází od státních úřadů. Je tak logické, že operátoři požadují od státu, aby to hodnocení rizik a konkrétní související opatření dodal. Ono bude pro všechny operátory stejné. Navíc v tomto případě má pravděpodobně stát i významně více podkladů pro provedení oné analýzy rizik než samotní operátoři, má tajné služby, které získávají potřebné informace svojí činností nebo v rámci předávání obdobných utajených informací mezi státy.
Za mě je tedy logické, že operátoři požadují po státu konkrétní rozhodnutí. Ostatně jiné státy jako USA, a myslím, že i Anglie už určitá požadovaná opatření dodaly a myslím že v USA si je taky zaplatily. Tedy nejedná se o nelogický požadavek.
Sice jedná o ziskový sektor, a můžeme být nakloněni tomu, že oni (operátoři) mají nést ta rizika, ale pokud by to bylo v jakémkoliv jiném oboru, např. v nemocnicích bychom řekli něco obdobného o medicínských přístrojích, dopadlo by to tak, že ministerstvo zdravotnictví by vytvořilo přesnou metodiku, jinak by se nic nedělo… Myslím, že máme dostatek úředníků a úřadů (ČTÚ, NBÚ a NÚKIB, BIS, VZS, ÚZSI aj.), aby něco specifikující opatření v této oblasti vzniklo ze strany státu. Je otázka, zda k tomu stát operátory potřebuje, ale oni samozřejmě nabízí pomoc, protože se jich to úzce dotýká, a tak chtějí být u toho.

A co vše je tedy kritická infrastruktura, Netápou náhodou i v tom ?

Tak třeba telekomunikace jsou kritická infrastruktura by definition.

Je to pro vás zdá se snadné, ale musíte uvažovat o několika s tím souvisejících problémech ostatně myslím, že v článku je to zmíněno. Klidně mi odpovězte, pokud víte.
Jaké prvky a kam (ne)smí být instalovány? (žádné od Huawei a ZTE? nebo mohu některé druhy zařízení v určitých částech sítě být , nebo jich tam může být určité procentní zastoupení? A co třeba prvky jiných Čínských firem? Jsou ty jiné firmy také napojeny na Čínský režim, a jde jen o Čínu nebo jsou i jiné země problém?)
Jakých částí zařízení se to týká? (mohu nainstalovat do sítě a kam např. prvek Nokia, když má určitou část elektroniky a třeba i Firmware také vyrobenou v Číně?)
Jaká opatření přijmout ke snížení rizika, popř. za jakých opatření lze nějaký takový rizikový prvek do sítě zapojit (různá síťová nebo konfigurační pravidla)?

Toto musí být jasně definované a známé, než ty prvky koupím a do sítě zapojím, protože pak si za dva roky někdo (třeba NÚKIB) vzpomene, že nějaká firma např. Ericsson má také rizikové součástky v Číny a stát mi pak řekne: "měli jste si udělat analýzu rizik..., nakupte si za své nové prvky vyměňte to", udělali jste analýzu rizik špatně... Toto ale nemůže říct, pokud jasně definuje jaké prvky kde mohou být (opatření). Pak už bude muset říct: "my vám tu výměnu zaplatíme, jde o národní bezpečnost" - (předtím jsme vám špatně poradili a neseme za to odpovědnost).

Kontext - https://sinopsis.cz/cina-hrozi-australii-neformalnim-ultimatem - připadá vám v tomto kontextu OK kupovat od Číny cokoliv, co lze koupit jinde?

Připadá vám v pořádku dohadovat se, jestli routery jo nebo ne, jestli tam může být nálepka taková nebo maková? Jestli operátor koupí něco od Nokie, zodpovídá za to Nokia (ať už je v tom cokoliv). Jestli operátor koupí něco od Huawei, zodpovídá za to (operátorovi) Huawei, což ale v případě nepřátelské aktivity Huawei není relevantní. Otázka je, za co a jestli vůbec zodpovídá státu operátor - jestli jenom pokrčí rameny, no, prostě to nefungovalo, není to asi dobře. (Tohle opravdu nevím, jaká je skutečná zodpovědnost operátora za provoz telco sítě jako kritické infrastruktury.)

To všechno ta nešťastná relativizace hodnot...

Mobilní operátoři nemají vlastní analýzu rizik? Jsou to nesamostatné firmy, které nechápou, že mít v síti např. čínskou techniku je i pro ně samotné riziko?

Chápu, že upřednostňování kvartálních výsledků před strategickou vizí firmy dnes převažuje, ale co pak chcete..? Jestli management není schopen nebo ochoten dohlédnout dopadu svých rozhodnutí, asi by měl ta místa uvolnit někomu schopnějšímu.

Alibismus, nic jiného v tom není.

Operatori analyzu rizik samozrejme maji, ale evidentne se neshoduje s tou statni :-)