Vlákno názorů k článku Chcete mít vlastní server v pražském datacentru? Otestovali jsme nabídku housingu od Dan Ohnesorg - Aby to nebylo tak depresivni, v podstate ve...

Aby to nebylo tak depresivni, v podstate ve vsech datacentrech kde redakce neuspela funguji firmy, ktere hosting po 1U poskytuji. Jen se sluzby necerpaji primo od datacentra, ale pres prostrednika, ktery ma vetsinou vlastni AS, od datacentra nakupuje prostor, napajeni a tranzit vlastni konektivity.

Typicky tam narazite na to, ze pristup k serveru ve sdilenem racku mate jen kdyz je k dispozici technik toho prostrednika a je potreba predem peclive overit, v jakem je to rezimu. Protoze muzete mit serverovnu pred domem, ale pusti vas do ni az kdyz prijede technik z druheho konce Prahy.

Tady ale pozor, protože pokud máte housing u někoho, kdo není provozovatelem, ale jen má část datacentra pronajatou, můžete se (přesněji váš hardware) snadno stát rukojmím ve sporu mezi provozovatelem datacentra a tím prostředníkem. Mně se přesně tohle stalo před časem v Casablance: Casablanca svévolně použila můj hardware jako zástavu za dluh, který vůči ní údajně měl ten nájemce.

V takové situaci je člověk bezmocný vůči svévoli provozovatele, protože ten vás s počítačem prostě pryč nepustí a basta. Hnát to do extrému a volat na ně policii se mi moc nechtělo - a navíc jsem měl podezření, že by mi mohli akorát tak říct, že oni nemůžou posoudit, kdo je v právu. Přitom je to naprosto absurdní logika: to už by se mi mohlo stát, že zaparkuji na placeném parkovišti a majitel pozemku mi bude bránit v odjezdu, protože mu provozovatel parkoviště dluží za nájem...

Na tohle ale odpoved davno existuje, resili to i soudy... ne, veritel to zkoumat nemusi, to je vas nicim nepodlozeny dojem.

Tak to je těžké, když Nejvyšší soud legalizuje zjevné bezpráví. Vlastnická práva jsou pro pány soudce nepodstatná, hlavně že se uspokojí věřitel. Co na tom, že se uspokojí na někom, kdo mu vůbec nic nedluží a kdo ani nemohl vědět, že nějaký dluh existuje. :-(

ta firma jednoduse nevi, jestli to zelezo je vase a nebo dluznika

Když to neví, tak si ho prostě nemůže přivlastnit. Takhle jednoduché to je - nebo aspoň ve skutečně fungujícím právním státě by bylo. Když nevím, že mám právo si tu věc vzít, tak si ji nevezmu.

Podívejte se, kdyby Casablanca reagovala tím, že odpojí těm serverům konektivitu nebo rovnou napájení, byl bych asi naštvaný a byla by to pro mne velká komplikace, ale nezbývalo by mi než uznat, že na to má prostě právo. Ale aby mi bránili v nakládání s mým majetkem, mně, který se vůči nim ani nikomu jinému neprovinil, to je prostě svinstvo nejvyšší kategorie. Brát si jako rukojmího nevinného přihlížejícího, kterému do jejich sporu nic není, který se nemá jak bránit a který ani nemá možnost s tím něco dělat, to je bezpráví. A NS se svým rozhodnutím dopustil ještě daleko horšího svinstva, na tom vaše apologetika nic nezmění.

Nejhorší na tom je, že kdyby Casablanca postupovala férově a neplatiči přerušila dodávky služeb, mohl bych tu situaci opravdu řešit tak, jak mi od začátku navrhujete: najít si jiného poskytovatele a server přestěhovat k němu. Ale, ouha... přesně tohle řešení mi totiž svým opatřením Casablanca znemožnila. Tedy s jednou výjimkou: kdyby čirou náhodou tím novým poskytovatelem byli oni, tak by mi problémy nedělali. A dokonce se ani nestyděli mne takhle sprostě vydírat. Takže tolik k tomu obrazu bohulibého "chudáka věřitele" a de facto oběti, který se nám tu usilovně snažíte vykreslit. Jenže já mám dost rozumu na to, abych nestál o to, být zákazníkem někoho, o kom vím, že svým zákazníkům dělá podrazy (jako přetahování klientů za jejich zády a ještě k tomu dost nevybíravým způsobem).

Může nastat situace popsaná výše. Takže pokud subjekt A uzavře smlouvu s datacentrem a umístí v rámci této smlouvy zařízení subjektu B, C, D atd. a následně datacentru za své služby subjekt A nezaplatí, tak logicky ani subjekty B, C, D si nemohou do doby vyřešení tohoto "incidentu" servery z datacentra odnést a služby mohou být přerušeny. Co vidím jako naprostou mystifikaci a mylnou představu je fakt, že tu hovoříte o nějakém "okradení", nebo se tu v minulých komentářích vyskytuje informace o "prodeji serveru". To je pochopitelně nesmysl. Casablanca v 99,9% se servery nijak nemanipuluje během odpojení služby (proč bychom to dělali, je to práce navíc, protože drtivá většina dlužníků závazky doplatí) a stejně tak servery pochopitelně neprodává. Můžu Vás ujistit, že neprodáváme ani zařízení ve chvíli kdy si je klient cíleně nevyzvedne a např. po ukončení smlouvy je nechá na původním místě klidně několik týdnů/měsíců (jsem v Casablanca přes 20let a praxe týkající se nějakého prodeje serveru se neaplikovala nikdy). Jde především o to, že to je z říše fantazie, aby poskytovatel umořil svůj dluh zařízením zákazníka, co by pak ten poskytovatel dělal ve chvíli kdy klient ten závazek uhradí? Další podstatný důvod je ten, že my nemůžeme vědět zda na dlužníka nebude uvalen konkurz a následně pak tyto technologie vstupují do tohoto řízení a až konkurzní správce rozhoduje o tom jaké pohledávky a v jaké výši (může být mezi nimi i ta naše) se umoří. Pokud by to tedy došlo do tohoto stavu, pak také konkurzní správce musí během své práce zjistit, že všechna zařízení nejsou v majetku dlužníka a vydat je. Pak bych také rád uvedl, že pokud nastane hypotetická situace, že budete mít server u dlužníka, budete s ním potřebovat manipulovat, ale nebude Vám to umožněno, obraťte se oficiálně (mailem, dopisem) na adresu naší společnosti a celou věc je možné řešit individuálně. Je nám jasné, že to je zneužitelné v náš neprospěch, ale tyto situace jsou vzácné a riziko související s tím, že "náš dlužník podvede" dokážeme unést. Std. procesy potřebujeme pokrýt nejčastější případy, nejčastější případ je, že dlužník přestane platit a následně aby obešel "restrikce na něj uvalené" si chce servery odnést jinam a tam zas zaseknout jinou sekeru, což se nám nelíbí. Vše ostatní spadá pod "individuální".

To prostě musí zkoumat, nemůže kvůli dluhu svého zákazníka zadržovat majetek třetí strany. Nebo snad chcete tvrdit, že ten hypotetický příklad s parkovištěm by také byl v naprostém pořádku a že kdykoli chci zaparkovat na placeném parkovišti, měl bych si nejdřív zjistit, kdo je majitelem pozemku, kdo provozovatelem parkoviště a jestli ten druhý náhodou tomu prvnímu nedluží? (Přičemž to poslední nejspíš ani nemám právo vědět.)

To je ale zajímavé svinstvo. Stálo by za to zjistit, kdo toto do zákona dostal a proč už to dávno není novelizované tak, aby nebylo možné okrádat vlastníka...

Tak pokud pujdete po tomto do detailu, zjistite ze velka cast datacenter je vlastne v najmu u nekoho jineho, minimalne na urovni nemovitosti. A zadrzovaci pravo muze uplatnit treba i ten vlastnik nemovitosti... je naivni si myslet, ze pri vyuziti tohoto pravniho institutu bude veritel zkoumat vase vztahy s dluznikem.

Fundamentalne spatne by bylo, pokud by veritel musel slozite zkoumat, zda-li zadrzovany movity majetek dobrovolne vneseny do jeho nemovitosti je skutecne dluznika ci zda nahodou neni treti osoby... to by z pohledu praktickeho fungovani bylo pro vsechny vyrazne slozitejsi (a zkomplikovalo by to kdeco kolem nas). A ne, vase "osobni prava" neni jediny aspekt, ktery je potreba posuzovat, vase prava proste a jednoduse nejsou absolutni. A je na vasi zodpovednosti si vybrat seriozniho partnera, pokud si treba systemem "hlavne ze to bylo levny" vyberete potencialne neseriozniho dodavatele, muzete si za svuj pripadny problem sam, byla to vase volba - a k tomu pravu si zvolit patri i nejaka odpovednost za takove rozhodnuti, se vsemi dusledky...

Fundamentalne spatne by bylo, pokud by veritel musel slozite zkoumat, zda-li zadrzovany movity majetek dobrovolne vneseny do jeho nemovitosti je skutecne dluznika ci zda nahodou neni treti osoby.

Ne, to by naopak bylo fundamentálně správně. Vzít si jako zástavu majetek dlužníka je fér (je-li tedy jeho hodnota aspoň trochu adekvátní dluhu). Vzít si jako zástavu majetek třetí osoby, která se ničím neprovinila a není se mnou ani v žádném smluvním vztahu, je fundamentálně špatně a jakkoli je to možná v pořádku podle práva, se spravedlností to nemá nic společného. Spíš mi to připomíná mizerné detektivní filmy, kde policie obviní prvního, kdo se jí nachomýtne pod ruku, a ten pak chudák musí vypátrat skutečného pachatele a dodat jí ho i s důkazy.

A je na vasi zodpovednosti si vybrat seriozniho partnera

Jak? Nemám pravomoci na to, abych si mohl předem zjistit, jak je na tom který provozovatel služby s platební morálkou, a pak ještě průběžně kontrolovat, jestli se to náhodou nezhoršilo.

V tomto případě vlastně ani o nějaký zásadní dluh nešlo, zaměstnanec Casablancy, se kterým jsem mluvil, sám přiznal, že jde vlastně spíš o zpoždění platby a že ve skutečnosti cílem není zajištění pohledávky, ale spíš klepnutí přes prsty. Navíc se mne ten "chudák věřitel" zcela nepokrytě snažil přesvědčit, že ideální řešení by bylo, kdybych přešel přímo k nim. To se mu ale moc nepovedlo, protože výsledkem téhle akce bylo, že čehokoli od nich už bych se nedotkl ani třímetrovou tyčí a zrovna tak bych se to snažil rozmluvit komukoli, kdo by s nimi chtěl mít něco do činění.

Uvědomujete si, že je rozdíl držet a nevydat majetek, který může a nemusí být dlužníka, a tento majetek **legálně** prodat, takže vlastně okradete reálného vlastníka, protože takto prodaný majetek mu nejste schopen vrátit a jeho cena pro vlastníka může být v tržním prostředí násobně vyšší než byla prodejní cena?

Dalo by se souhlasit s tím, aby držitel toho majetku ho vlastníkovi zadržel a nevydal, ale vstoupil s ním do sporu o to, jestli ho vydat má či nemá. Tento spor by měl být urychleně řešen a vyřešen a na základě toho uděleno či neuděleno právo ten majetek prodat a dluh umořit, nebo naopak vydat vlastníkovi.

Takhle si majitel datacentra odpojí server nicnetušícímu zákazníkovi nějakého pronajímatele, server prodá za cenu železa, a zákazník má jedinou šanci obvinit majitele datacentra z krádeže, jenže tomu soud podle téhle jurisdikce nevyhoví. V lepším případě z něj dostane cenu železa, která bude ale amortizovaná kupní cena. A to, že na tom byla data a že to někdo bude muset instalovat a že za amortizovanou cenu nový server nekoupím mi nikdo nenahradí.

Ale houbeles. To neni zadne okradani. A kdyz, tak ze strany toho, co vam preproda nejakou sluzbu a nezaplati za ni. Ale samotne datacentrum nema jak overit, ze ta vec, kterou chce vydat je skutecne vase. I kdyz treba prijdete s nejakym dokladem o jejim koupi... jak ten provozovatel datacentra pozna, ze jste ji v mezicase nekomu sam neprodal?

Pro provozovatele datacentra je partnerem jeho (primy) zakaznik... nikoliv zakaznik jeho zakaznika z buhvikolikateho kolene,. Se s tim smirte, to neni zadna ojebavka - to je zaklad fungovani jakehokoliv obchodniho vztahu. Kdekoliv na svete.

To je ale strašně jednoduché. Stačí mít ve smlouvě o zápůjčce napsáno, že ten, kdo půjčuje, je výhradním vlastníkem půjčovaného předmětu, podobně jako bývá zvykem doplnit, že ten, kdo si půjčuje, nemá právo předmět půjčovat dále a nese za něj plnou zodpovědnost.

Např. při pronájmu prostor je tohle naprosto běžné. Jenom blázen by se nastěhoval do pronajatého bytu u kterého by ve smlouvě neměl napsáno, že pronajímatel je výhradním vlastníkem, protože jinak by taky mohl odpoledne dojít domů a tam by byl vybílený byt od "druhého" spoluvlastníka. Podobně jako si pronajímatel dává zcela logicky do smlouvy, že byt nesmí být předmětem podnikání a nesmí být dál pronajímán, aby právě majitel nemusel řešit, že je v jeho bytě někdo úplně cizí, na koho nemá žádné páky.

Zajímavé na tom je, že pokud jste v exekuci, přijde exekutor k vám domů pouze sepsat majetek, který tam najde, a pak mají např. spolubydlící možnost prokázat vlastnictví dané věci a požádat o vyškrtnutí věci ze soupisu. Je opravdu zajímavé, že tady to tak není a prodávají věc ihned, aniž by se reálný vlastník mohl své věci domoci.

Jakepak svinstvo. Z vaseho pohledu zpusobi skodu ten dluznik, proti nemuz je zadrzovaci pravo uplatneno... muzete zpusobenou skodu vymahat na nem.

No to by byl pekne deravy system. Typicky vycurany cechacek by to pak resil tak, ze smlouvu na poskytovani sluzeb si uzavre na jednu firmu, hardware si tam vnese jmenem jine firmy... a kdyz bude dluzit, tak poskytovatel nebude mit zadnou paku na to uplatnit sve zadrzovaci pravo.

Kazdopadne tady mlatite prazdnou slamu. Mame tu zakony, mame tu judikaty. Kdyz se vam to nelibi, muzete zkusit existujici system zmenit. Mame tu demokracii. Preji hodne stesti v prosazovanim vasich nazoru v miste k tomu urcenych ;-)

Zrovnatak ale veritel nemuze vedet, zda-li vy coby (treti) vlastnik nemate sam nejakou pohledavku smerem k dluznikovi

Nemůže... a taky mu do toho nic není, to je věc mezi mnou a tím, komu dlužím (pokud tedy slovem "pohledávku" myslíte spíš "závazek" (dluh), tak, jak jste to napsal, by to nedávalo smysl vůbec). Právně to bohužel asi je tak, jak se píše v tom článku - ale to je právě fundamentálně špatně. Je smutné, že soudci NS posvětili, že je naprosto v pořádku, že v naší zemi nemůžu zaparkovat na veřejném parkovišti, dát si kabát do čistírny (nebo i jen do šatny v kině), kufr do úschovny nebo televizi či auto do servisu, aniž bych tím riskoval, že někdo, s kým nejsem v žádném smluvním vztahu, natož abych mu něco dlužil, zabaví můj majetek coby klacek na provozovatele té služby.

Ale "subjekt A" zrovnatak nevi, ze to je zrovna vase. To proste verohodne a nezpochybnitelne prokazat nedokazete. Tak proc by vam ten "subjekt A" mela neco vydavat, kdyz s vama (aka "subjekt C") defacto nic spolecneho nema? Co kdyz to treba vase uz nebude a "subjekt B" bude po "subjektu A" bude vymahat vzniklou skodu? Pane, smirte se s tim, ze ty vase prava proste nejsou a nikdy nebudou absolutni.

Subjekt "C" neco sverite na zaklade smlouvy subjektu "B". Subjekt "B" to strci do subjektu "A" na zaklade nejakych svuch smluvnich vztahu. Ale mezi subjektem "C" a subjektem "A" absolutne zadne vztahy neexistuji. Subjekt "C" proste musi sva prava uplatnovat proti subjektu "B"... a nikoliv vuci subjektu "A", se kterym zadne smluvni vztahy nema. Tak to ve svete, kde vladne pravo proste chodi.

Zrovnatak ale veritel nemuze vedet, zda-li vy coby (treti) vlastnik nemate sam nejakou pohledavku smerem k dluznikovi - ktera koneckoncu muze byt klidne i pricinou onoho dluhu... ne, to neni pravne tak jednoduche, jak se to tu snazite odprezentovat :-)

Pro provozovatele datacentra je partnerem jeho (primy) zakaznik... nikoliv zakaznik jeho zakaznika z buhvikolikateho kolene

Přesně tak. A právě proto si má své spory s tím zákazníkem vyřizovat s ním a ne si brát jako rukojmí třetí strany, které se ničím neprovinily a se kterými nemá ani žádný smluvní vztah.

Pochopil jsem, jste na tom bezpráví osobně zainteresovaný a stav, kdy si firma jako Casablanca může legálně zabavovat majetek, který patří někomu úplně cizímu a nevinnému, vám vyhovuje, takže ho budete do krve obhajovat. To ovšem na jeho absurditě a zločinnosti vůbec nic nezmění.

23. 9. 2022, 12:56 editováno autorem komentáře

Pochopil jste spatne, ja na tom nijak zainteresovan nejsem. Ale narozdil od vas ja evidim svet cernobile. Vy to cernobile vydeni mate - "JA", "MOJE PRAVA"... blablabla :-) Ja, ja, ja, jenom ja. Prava druhych vas proste a jednoduse nezajimaji. Zrovnatak vy tu do krve obhajujete, ze co do prav druhych jste vy ignorant ;-)

Tak znovu - to je o vztahu ktery mate vy coby vlastnik s tou organizaci, ke ktere si servery strkate (aka dluznik). To, ze jde o nejakeho preprodejce, ktery to strka k nejake jine firme (do datacentra) je sumafuk. Vy s tou firmou (datacentrem) zadny vztah nemate - ta firma jednoduse nevi, jestli to zelezo je vase a nebo dluznika. A pochopitelne sva prava musite uplatnovat vuci te firme, od ktere sluzby odebirate (tedy u dluznika).

Chapu ze si vylejvate zlost... ale tu si proste musite vylejvat na tom, kdo sve zavazky neplni. Aneb platit pozde faktury neni zadna normalni vec - i kdyz se nekteri "take-podnikatele" tento dojem snazi vytvaret.

Však jsem psal "jenže tomu soud podle téhle jurisdikce nevyhoví". Je to geniálně vymyšlený způsob, jak okrádat lidi, kteří s tím sporem vlastně nemají vůbec nic společného a jak "zahojit" velké firmy na úkor těch malých.

Ale v tomhle absurdistánu se tomu nedivím. Manželka zrovna tuším minulý vyjekla překvapením se slovy "tyjo, já asi dostala tu výplatu od ***". Původně to chtěla rovnou vzdát, ale když se soudilo dalších asi 5 lidí o výplatu, kterou nedostali před tuším 4 roky, tak se přidala. Je opravdu vtipné, že dostala výplatu na kterou měla zákonný nárok a všechny potřebné doklady k prokázání tohoto nároku, až po 4 letech a to navíc ještě bez úroků či dorovnání inflace a samozřejmě významným úsilím člověka, který se nevzdával a platil celou dobu právníky...

Když mi někdo sebere a odprodá mou věc, aniž bych já komukoliv cokoliv dlužil, tak to není okrádání? A co teda?

Kdybyste si přečetl můj předchozí komentář, na který jste už reagoval, tak byste se dočetl, že jsem psal aby držitel toho majetku ho vlastníkovi zadržel a nevydal, ale vstoupil s ním do sporu o to, jestli ho vydat má či nemá. Tento spor by měl být urychleně řešen a vyřešen a na základě toho uděleno či neuděleno právo ten majetek prodat a dluh umořit, nebo naopak vydat vlastníkovi.

Toto řešení by nepřenášelo břímě řešení sporu o dluh na třetí osobu, která je okradena o svůj majetek, aniž by měla jakýkoliv vztah k dluhu, který je prodejem umořován (stejně jako datacentrum nepozná komu věc patří, tak já nemůžu tušit, že firma, u které jsem objednal serverhousing, něco dluží pronajímateli objektu).

Současné řešení se dá vysvětlit jediným způsobem: protože všichni vědí, že české soudy prakticky nefungují (spory řeší tak douho, že je to neakceptovatelné), tak si lobby firem, které poskytují půjčky, vynutila "rychlé řešení" jejich pohledávek nemravným způsobem na úkor nicnetušících třetích stran. Jinak řečeno místo aby břímě řešení dluhu nesla původní firma a tedy čekala, až soud nebo jiný pověřený orgán potvrdí vlastnictví předmětu a povolí jeho prodej, tak se břímě přenese na úplně cizí subjekt, který je okraden o svůj majetek a sám se pak musí dlouze domáhat škody, která bude nejspíš řádově větší, než obnos získaný prodejem.

Mimochodem se tím podporuje klasický český byznys s chudobou, kdy dluhy nemravně narůstají třeba právě kvůli tomu, že vlastník serverovny prodá cizí server za cenu železa, ale dlužník pak musí původnímu vlastníkovi nahrazovat řádově vyšší sumu za škodu vzniklou odstavením služby.

Kdo je čím partnerem je úplně jedno. Nebavíme se tady o řešení sporu, bavíme se o rozprodávání cizího majetku. Ať si provozovatel jedná na přímo se svým zákazníkem. Ale ve svém objektu má majetek třetí strany, nikoliv svého zákazníka. Tomu byl ten majetek pouze poskytnut do správy, ale není jeho.

Kdekoliv na světě jsou různé podmínky. Od toho existují různé státy. V Číně, Severní Koreji nebo Rusku je například základem státu záhadné mizení opozice a překvapivé smrti odpůrců režimu. Těžko to lze generalizovat. Právní systém vzniká na základě společenské domluvy a vzájemné akceptace.

Nikoliv, to je o vztahu mezi Vami a onim dluznikem, od ktereho vy odebirate nejakou sluzbu. Nikoliv mezi Vami a datacentrem. Vy mate smlouvu s tim dluznikem (nikoliv s datacentrem), vuci nemu veskera sva prava (i na navraceni veci) uplatnujete...

Do smlouvy si muzete napsat, co chcete. Papir snese vsechno. Ale z toho, ze to bude napsane ve smlouve si to skutecne vlastnictvi overit opravdu nepujde. Rec byla o movitych vecech.

U nemovitosti si vlastnictvi overite z verejnych rejstriku a vite, kdo je skutecnym vlastnikem - u movitych vecech ale mate... jaksi smulu. Takze se snazite srovnavat veci co do vstupnich podminek nesrovnatelne. Jeden by rekl, ze si to cele predstavujete jako hurvinek valku :-)

Jak ma ten poskytovatel neco s Vami resit, kdyz Vas vubec nezna? Vubec se s Vami nesmi bavit, je to Vas problem komu jste sveril svuj server a celou vec musite resit s nim. Je to stejny, jako kdyz si treba pronajmete byt, nektere sluzby nechate na majitele, Vy jemu platite a on dal neplati. Zajima to nekoho? Ne. Sluzby, ktere nejsou zaplacene Vam proste omezi a to ze nemate vodu, energie a nebo co nikoho netrapi. Casablanca pri nejakem mnozstvi nezaplacenych faktur vynosy zakaze, dost casto take meni zamky na stojanech co si pamatuju a sluzbu vetsinou omezuje pozdeji nejakym shutdownem portu. Je to proto, ze vetsina tech dluzniku argumentuje tim, ze pokud se sluzba vypne, nezaplati to uz nikdy, protoze nic nevydela. Takze ano, muzete se teoreticky dostat do stavu, kdy mate zakazany vynos a stale to funguje (to si ale ten dluznik musi vyjednat podle me individualne), ale vetsinou je to kombinaci, ze shutdown + zakaz vynosu. To uz nemluvim o tom, ze pokud se ten dluznik ozve driv a vysvetli situaci, dost casto jim ten vynos povoli individualne. Casablanca je naopak k dluznikum az nestandardne schovyvava (vlastni zkusenost s nejmenovanym preprodejcem jejich sluzeb) a stavalo se, ze nechala sluzby bezet i s 1/2 rocnim dluhem, pokud mela nejakej vyhled, ze to ten zakaznik zaplati (asi zkusenost, nebo divokej risk management). Pro Casablancu budete proste visitor, ktery je v pristupech k tem serverum, ale to neni zadny pravni status, ty visitory nastavuje a urcuje ten kdo podepsal smlouvu. To jestli jste zakaznik preprodejce, jeho bracha, bratranec, zamestnanec, pritel, milovnik.. to poskytovatele nezajima. Jakmile je nejakej problem, vztahuje se na vas ten zdedeny status z te "hlavni" firmy u ktere budete jako visitor, nic vic nejste dokud nepodepisete svou vlastni smlouvu a nejste svym vlastnim panem.

Tak jen pocitat ztraty a hnat to k soudu. A za 10 let i s prislusenstvim a nepouzitelnym HW... Riziko podnikani a vyberu partnera. Je dobre ze jste na to upozornil.

Vyplati se mit moznost aspon manualniho preskoku na jinou lokalitu. Nam (mobilnimu opovi) se stalo neco podobneho v rusku pred 10ti lety. Servery byly vladou zabaveny. Taky kalkulovany risk. Provozovatel DC mel nejake "bocni" ksefty.

21. 9. 2022, 12:49 editováno autorem komentáře

Takze kdyz neco nekomu nekdo zapujcuje, ma podle vas pokazde zkoumat, jestli zapujcovana vec je opravdu jeho? Tedy jestli neni nekoho ciziho? A jak to podle vas ma zjistit?

Uvědomujete si, jak nesmyslné a nesouvisející přirovnání jste předvedl?

Je to stejny, jako kdyz si treba pronajmete byt, nektere sluzby nechate na majitele

To není stejný ani trochu. Váš příklad uvádí situaci, kdy čerpáte služby zprostředkovaně přes pronajímatele. Pokud on služby nezaplatí, pak vám služby nejsou poskytnuty a vy nedostáváte službu, kterou jste si (zprostředkovaně) zaplatil, ale o nic jste nepřišel.

Situace se servery je zcela odlišná v tom, že nejen, že nedostáváte už zaplacené služby (pronájem prostoru, elektřinu, konektivitu), ale navíc jste byl okraden o vlastní majetek.

Chcete-li uvést relevantní přirovnání, tak musíte uvést jiný příklad. Například družstvo vlastníků vám vylomilo zámek na bytu a vykradlo vám obývák, protože majitel bytu nezaplatil příspěvek do fondu oprav.

Vaše přirovnání je stejně špatné, jako když OSA tvrdí, že nezaplatit za staženou MP3 je stejné, jako otevřít jogurt v samošce a po oblíznutí víčka ho vrátit do regálu. To není stejné ani trochu! Je rozdíl mezi neposkytnutím služby a mezi znehodnocením fyzického osobního vlastnictví.