Upozorňuji na nový návrh zákona o platebním styku (který tu už myslím byl někdy probírán), který má konečně upravit ochranu držitelů karet při platbách "card not present" (na Internetu). Cituji:
"§ 18 Užití elektronického platebního prostředku na dálku
Jestliže bylo užito elektronického platebního prostředku
a) aniž byl fyzicky předložen nebo
b) bez identifikace držitele osobním identifikačním číslem nebo jiným podobným způsobem, neumožňuje-li podstata elektronického platebního prostředku jeho fyzické předložení,
a prohlásí-li držitel, že tento elektronický platební prostředek neužil, má právo požadovat od vydavatele neprodlené vrácení peněžních prostředků odčerpaných takovým užitím elektronického platebního prostředku."
I když to na první pohled vypadá, že riziko nese vydavatel karty (např. banky), v konečném důsledku nesou riziko obchodníci, kterým vydavatelé mohou odmítat proplácet transakce!
Jako obchodník přijímající tento způsob plateb neseme riziko již nyní, je to dáno smlouvou o akceptaci karet. Pokud zákazník transakci reklamuje, jsme povinni prokázat, že si u nás držitel karty objednal, nebo částku vrátit. Zpravidla se vyžaduje písemná objednávka držitelem karty, což však poněkud ztrácí smysl on-line objednávek přes Internet. Uvědomte si však, že přenést veškeré riziko na obchodníka také není řešení. Po celém světě je dost podvodníků s "kradenými" čísly karet a pokud si u Vás objednají tři takoví za sebou a sečtete si ztráty, vězte že si napříště jako obchodník 2x rozmyslíte jestli je to pro Vás vůbec rentabilní.
Řešení vidím v popsaném "odemknutí" karty na určitou transakci držitelem. Vzhledem k tomu, že každou transakci jsme povinni beztak ověřovat, zdá se mi to jako nejschůdnější cesta. Jako obchodník se samozřejmě nevyhýbáme určitému riziku které neseme ostatně i nyní, avšak musí to být "snesitelná úroveň".
Různým elektronickým peněženkám a virtuálním měnám osobně nedávám moc velké šance na masové prosazení, i když určitě budou vždy alternativní platební metodou. Princip většinou spočívá v tom, že účet "naplním" normální či virtuální měnou, i zde však hrozí, že jej někdo "vybere". Nevidím pak rozdíl v tom, když si v bance otevřu druhý účet nebo podúčet, případně si nastavím limit na platební kartu. Jednorátová ztráta je pak podobná. I když je to pouze můj názor, možná se budu ještě divit :-)
Skutecne neni cestou vsechno prenest na obchodnika. Uz dnes jeden z mych dodavatelu software jasne deklaroval, ze nebude elektronicky obchodovat a dodavat zbozi se zakaznikum z nezapadni Evropy (i kdyz, nevim jak je pozna) - nastesti vyjma tech, se kterymi ma dlouhodobejsi kladne zkusenosti z minula (takze se me to nedotkne) ...
ČLÁNKY DO MAILU