Já neznám jediného uživatele , který by na svém počítači používal jen prohlížeč a textový/tabulkový editor. Většinou tam mají uložené i fotky z dovolených (u některých jsou to i stovky GB dat), muzika, filmy, potřebují aplikace, které si v cloudu nespustítě (např. účetnictví apod.). Takže Google notebook je zaměřen na hodně specifickou skupinu uživatelů, kteří se budou ochotni přizpůsobit vlastnostem cloudu.
Kde by všam mohl uspět, je firemní sféra. Uvidíme, zda se objeví i webové projekty zaměřené na korporátní sféru..
To máte samozřejmě pravdu. Statistika: za tu dobu jsem dvakrát zcela přišel o data (jednou krádež, jednou techická závada), ale o data z cloudu nikdy - naštěstí slouží jako backup. Takže z toho důvodu také úložiště v cloudu používám. a z téhož i mám disk :)
http://tangero.posterous.com/zalohovani-pocitace-v-dobe-internetu-co-udela
V tom případě by komunismem byly banky (kterým svěřuji své peníze), hlídaná parkoviště (kterým svěřuji své auto) a letecká doprava (které svěřuji svůj život). Nebyla by komunismem spíše ztráta osobní svobody rozhodnout se na základě racionálních statistických úvah, která varianta je pro mě nejefektivnější a nejbezpečnější?
On to také komunismus (až na výjimky) je! Pošlete do banky peníze, a když si je chcete vybrat? Zaplatíte! Když je tam máte? Zaplatíte! Takže platíte za to, že banka používá vaše peníze ke znásobení svého zisku! To není komunismus, ale komunismus na druhou! A vy byste poslal své peníze do banky, o které nevíte vůbec, ale vůbec nic? T. j. v které zemi působí, jak má svůj systém bezpečný, jak s penězi klientů nakládá... Přesně totéž totiž cloud je! Pošlete svá data do nějakého úložiště, o jehož fyzické existenci nevíte vůbec nic, nevíte, jak jsou vaše data zabezpečena, kdo k nim má a nemá přístup a nikdo vám nezaručí, že v přídě jejich krádeže, nebo zneužití, či momentální nedostupnosti budete nějak odškodněn! A ještě za tuto ,,vymoženost" neustále platíte! Když si srovnáte náklady na vybudování klasické infrastruktury a provoz cloudu, zjistíte velmi rychle, že cloud je ,,výnosný" jen po krátkou dobu a riziko ztráty, nebo zneužití dat neúnosné, zejména pokud jde o firemní know-how, kdy škody, vzniklé jeho okopírováním, mohou snadno dosáhnout i osmimístných výšek! A jedna otázka na závěr: Jak vás provozovatel cloudu odškodní za nedostupná, zneužitá, nebo ztracená data? Pokud vám ve firmě něco provede ajťák, máte na něj páky. Co uděláte s provozovatelem cloudu, sídlícím v Číně, nebo na Kajmanech, či Bahamách?
Co na to říct jiného než zopakovat, abyste na každém nechal porovnání nákladů a rizika, jestli ho spíš vypeče zlotřilý Bahaman nebo zlotřilý český ajťák. Naše firma je například závislá nejen na funkčnosti různých cloudů, ale i na funkčnosti Facebooku, protože provozujeme aplikace na něm. Tak to holt chodí, že podnikáte v nejistém křehkém světě plném rizika. Pokud bych se bál jakýchkoliv rizikových vazeb, tak bych si mohl leda otevřít hospodu na mýtince. :)
Tak ještě jednou - provozujeme aplikace na Facebooku. Našimi klienty jsou uživatelé Facebooku a pokud by Facebook ze dne na den přestal existovat, budeme mít samozřejmě problém, stejně jako třeba Zynga a další firmy s miliardovou tržní cenou. Chci tím ilustrovat, že v podnikání je normální být existenčně navázán na spoustu různých rizikových faktorů. A přesto se to vyplatí, protože za tu dobu, co to funguje, se ty rizika prostě zaplatí.
V normálním podnikání to normální není. Já osobně dokumentaci svých vynálezů na žádný cloud nikdy nedám, počítač, na kterém ji zpracovávám, je izolovaný od netu a veškeré archivní materiály mám pouze v papírové podobě, t. j. zpracuji, vytisknu a vymažu. Přihlášky nosím na UPV v papírovém provedení. Dostanu potvrzení z časovým razítkem a pokud dokumentaci ukradne někdo z elektronického archivu UPV, je to jejich problém. Pro mne je to, čemu se říká cloud, jasným příkladem vítězství marketingu nad zdravým rozumem, aneb někdo vymyslí nesmysl a protože se neumí živit normální prací, snaží se tento nesmysl vnutit široké veřejnosti. Bohužel pro tu veřejnost, šance, že uspěje, je poměrně vysoká; ale odjakživa platilo, že nejlépe se vydělává na blbosti okolí.
No tak vynalézání snad není obvyklé podnikání. :) Obvyklé podnikání je třeba umělecká agentura mého kamaráda o pár lidech, která kompletně funguje přes Google Docs. Nemusí zaměstnávat ajťáka a akceptuje riziko, že když Google (totálně) zhavaruje, tak se z toho bude nějakou dobu vzpamatovávat. Je to naprosto přijatelné riziko.
Na jednu stranu všichni brečí, jak se masivně pirátí a krade duševní vlastnictví, ale na druhou stranu všichni dělají všechno pro to, aby to piráti měli co nejlehčí, počínaje vyhazováním peněz za licence na zcela neúčinné ochrany a konče ukládáním citlivých dat na místa, kde je může kdykoli kdokoli bez následků a možnosti dopadení okopírovat, nebo zničit. No nic, nadarmo se neříká: Chytrému napověz, hloupého kopni. Než by někdo investoval směšnou částku za minimální HW, používal freewarové aplikace a měl data v bezpečí, raději bude opakovaně (a celkově mnohem víc, protože pořád), platit za ,,službu", která je vysoce riziková. Ale kdo chce kam... Jsem jen zvědav, co bude, až se data ztratí, nebo je někdo zneužije, protože šance na dopadení pachatele, nebo adekvátní odškodnění je naprosto nulová.
Cloudovému serveru se požáry a povdně vždy vyhnou?!? Než něco plácnu, tak bych napřed přemýšlel! Na znepřístupnění cloudových dat stačí výpadek sítě. A zrovna nedávno jeden cloud, a z dost těžkými následky, zkolaboval. Kolik lidí o svá data následkem povodně, nebo požáru přišlo a kolik jich o ně přišlo výpadkem cloudu? nemluvě o tom, že pokud budu vytopen, nebo vyhořím, budou data asi to poslední, co mne bude zajímat, navíc s nefunkčním internetem se k nim rovněž nedostanu!
Jistě, třeba i GMailu se nedávno podařilo ztratit maily nějakému promile uživatelů. A na opačnou misku vah dejte sumu ztracených mailů v lokálním Outlooku na zničených discích domácích uživatelů za celou historii. Podívejte se, já vás nepřesvědčuju, ať si každý porovná náklady a přínos sám nebo ať vyjde ze zkušenosti - mě k tomu stačí třeba jen jediná zkušenost s firmou mého kamaráda, kterému jsem poradil přechod z různých lokálních řešení na Google apps. Minimální investice a ušetřený čas za několik let takový, že vydělané peníze mu vynahradí případné budoucí problémy s Googlem.
Přijít s podobnou radou ke mně, tak se vrátíte nejdřív za dva roky z banánem v zadku a botama od sněhu! A proč různá ,,lokální řešení" když stačí jedno kvalitnější a navíc s použitím freewaru? Jenže to bychom museli o problematice něco tvůrčím způsobem vědět a ne bezhlavě aplikovat pár nabiflovaných pouček.
V případě Chrome O. S. ani jedno. V tomto případě je to jediná možnost, leda by byla šance to odstřelit a doinstalovat klasické aplikace; je zajímavé, že v článku není o této alternativě jediná zmínka, jak v negativním, tak v pozitivním případě, z čehož usuzuji, že ,,by to možná šlo", ale není v zájmu někoho se o této možnosti vůbec zmiňovat. Default by to byl v případě, že to můžu stopnout a nahrát do O. S. nějaké aplikace. Vyžádaný cloud je případ, kdy svůj ,,klasický" počítač přeinstaluji tak, aby fungoval jako cloudová pracovní stanice.
ChromeOS je koncipován pro aplikace napsané ve webových technologiích (HTML, Flash nebo "Native Client", což je speciální plugin od Googlu). Instalace aplikace znamená: 1) navštívit webovou stránku, obsahující aplikaci s podporou offline režimu, 2) odpojit se od sítě. Vždyť je to prakticky to samé jako klasické aplikace, které stejně většinou primárně získáte z internetu a pak se automaticky aktualizují.
Tak takový přehled by mě taky zajímal... na https://chrome.google.com/webstore podle toho filtrovat nejde, snad leda hledat "offline". Ale je jich už poměrně dost. Je to problém slepice a vejce. Když začneme brát web jako aplikační platformu opravdu vážně (třeba tím, že uděláme OS, kde jiné aplikace instalovat nejdou), tak se dá čekat, že to vývoj těch aplikací akceleruje. Každopádně mnozí si vystačí s Google apps, jejichž nová verze s offline režimem má být letos v létě.
Mě to naopak funkčně připadá dostatečně použitelné pro většinu laických uživatelů v mém okolí. A asi i jednodušší na ovládání, proto tomu naději na úspěch dávám.
Co je naopak mimo mísu je cena. Sorry, ale je to ořezaný notebook a displej jen 12", za to je 7K příliš.
Kdyby v tom paušálu cca 350,- měli i 3G připojení, tak by to smysl naopak dávalo.
Data si nahrajete na svůj účet GDocs (108 Kč / rok = 20 GB), máte vše krásně zálohované, nemusíte se bát ztráty a sdílet můžete několika kliknutími s kýmkoliv. Internetová rádia typu last.fm, Grooveshark, di.fm by měla pro poslech bohatě stačit. A nikdo vám nebrání vlastnit externí disk nebo flashku. Bojíte se o některá svoje privátní data? Tak si je před uložením na cloud zašifrujete!
Načež vám operátor promptně oznámí, že vám zablokoval účet, protože data, která nedokáže přečíst, na jeho cloudu nemají co dělat, viz zákony země, ve které je server uložen. A máte po žížalkách, protože i když se vám čirou náhodo povede přístup znovu získat, budou data smazaná.