Osobně si myslím, že největší problém s Cibulkovými seznamy není ani tak v tom, že zveřejňují informace, které by měly být tajné, ale v tom, že jsou v nich chyby, a to oběma směry. Nejde jen o jejich nejasný původ, ale o to, že do databází byly úmyslně chyby zanášeny, jak za účelem utajení části agentů a spolupracovníků, tak za účelem diskreditace osob nepohodlných. To se všeobecně ví a přesto stále spousta lidí je ochotna považovat podobné seznamy (ať už Cibulkovy nebo ministerstva vnitra) považovat za bernou minci. Poučení nepřinesla ani nedávná aféra s pozitivní lustrací Walesy. Jediné rozumné řešení je seznamy skartovat a lustrační zákon zrušit. Abych předešel výlevům VK a jemu podobných: v roce 1989 mi bylo 15 let, nebyl jsem ani v SSM.
Nedá se než souhlasit. Základní ochrana osobních údajů, kterou zmiňovaný zákon sleduje v první ředě, je základním požadavkem moderní společnosti.
A v případě našeho "vzrovnání se s minuluostí": pokud není držitel libovolných seznamů zaručit jejich autenticitu, nemá dle mého názoru (morální) právo je zveřejňovat.
V roce 1989 mi bylo 14 let, byl jsem pionýrem.
ČLÁNKY DO MAILU