V Šanghaji je všechno obří. Dálnice propojující město často sedí i ve výšce devátého patra obytných domů, výstavba paneláků-mrakodrapů dosahuje neskutečných rozměrů, pražské Jižní město v porovnání s tím připomíná směšně malou vesničku. Výškové budovy jsou všude. I proto oblast výzkumných a vývojových pracovišť v oblasti Pudong působí trochu nepatřičně.
Zde totiž žádné výškové budovy nejsou, pouze v dálce na horizontu lze vidět další obytné mrakodrapy. Spíše to tady připomíná Silicon Valley – budovy jsou nízké a roztáhlé, všude jsou silnice s palmami a upravenými keříky a pomalu tu chybí chodníky. Jediný patrný rozdíl je v tom, že tady v Číně lze u silnice zahlédnout stepujícího pouličního prodejce slunečních brýlí.
Do zdejší oblasti svůj vývoj stěhují i západní firmy typu ABB, Sharp a další, vůbec největší sídlo za 340 milionů dolarů zde ale má domácí gigant Huawei. Budova na New Jinqiao Road má délku zhruba půl kilometru a jde tak o vůbec nejdelší budovu v Šanghaji. V okolí jsou jezírka s lekníny a park. Uvnitř pracuje 10 tisíc lidí, z toho zhruba 90 procent se skutečně věnuje inženýrským profesím.
Taková koncentrace lidí na jednom místě ve špičce vyvolává divoké dopravní situace. Když jdou zaměstnanci domů, před sídlem řídí dopravu policisté a taxíky přijíždějí jeden za druhým, jako na letišti. Mnoho z nich přijímá platby skrze v Číně masivně rozšířenou aplikaci WeChat, jejíž funkce by tak rád okopíroval Facebook do svého Messengeru.
Z ničeho nic obří softwarovou firmou
Jak už jsem nedávno psal, Huawei chce v budoucnu do výzkumu a vývoje ročně investovat až 20 procent z celkových tržeb. Celosvětově tak v této oblasti zaměstnává už 70 tisíc z celkových 176 tisíc lidí, po celém světě provozuje desítky inovačních center. A začíná sponzorovat aktivity na univerzitách, včetně těch českých.
V šanghajském desetitisícovém sídle se pracuje především na výzkumu a vývoji kolem mobilních sítí a telekomunikací, aktivně se zde řeší třeba 5G a Internet věcí. Co může být překvapivé, je to, že hardware tady nehraje hlavní roli - mnohem více lidí zde pracuje na softwaru. Právě na software se nyní Huawei soustředí - má firmě zajistit růst v následujících letech.
„Huawei se rychle z telco firmy stal jednou z největších softwarových firem světa,“ říká v Šanghaji výkonný ředitel Linux Foundation Jim Zemlin. „Asi před pěti lety si řekli, že půjdou do softwaru a vzali to velice vážně. Jednou z hlavních příčin jejich růstu v softwaru je to, že začali pracovat s open source technologiemi a maximálně je zužitkovali.“
Jak známo, z hardwaru se v mnoha oblastech postupně stává komodita a většinu „magie“ zajišťuje softwarová vrstva nad ním. Trend virtualizace se rozšiřuje také do dalších oblastí, jako jsou sítě, storage a samozřejmě telekomunikace. Huawei chce mít tuto vrstvu pod kontrolou a mimo jiné se tak stal jedním z největších přispěvatelů do projektů jako Hadoop, OpenStack, Linux, Spark a dalších.
Diskuse se zákazníky a partnery Huawei velké cílení na software rovněž naznačují. Dle jejich slov sice enterprise hardware Číňanů nemusí vždy být ten úplně nejlepší, ale v softwaru je to úplně něco jiného.
Do IT přes operátory
V domovské Číně už Huawei svůj softwarový set nasadil do provozu společně s operátorem China Mobile. Jeho síť je nyní softwarově řízená, základem jsou právě open source technologie. Plánem je vydat se dále.
Huawei má nyní ambice dostat se také do enterprise IT trhu a prodávat technologie jako jsou servery potřebné pro budování cloudů. To ale zřejmě bude pomalá cesta, setrvačnost, důvěra v zavedené značky a kvalita západních dodavatelů hrají velkou roli. Číňané už ostatně snížili své enterprise odhady. Dříve chtěli mít roční tržby z této oblasti na 10 miliardách dolarů už příští rok (v roce 2015 to byly 4,3 miliardy dolarů z celkových 60 miliard), nakonec se ale s tímto cílem počítá až pro rok 2018.
Jenže Huawei má v záloze jednu taktiku. Své enterprise IT a cloudový byznys chce hnát skrze operátory. Pointu v Šanghaji vysvětluje výkonný ředitel Intelu Brian Krzanich: „Dnešní sítě jsou postaveny na zařízení lidí, data jsou generována lidmi. Do budoucna data budou generovat věci. Třeba takové auto vygeneruje více dat, než tři tisíce lidí. Na tohle všechno bude potřeba 5G síť. A Huawei bude globálním end-to-end hráčem pro 5G infrastrukturu.“
Jinými slovy, Huawei chce díky 5G sítím dodávat také servery, cloudy a další potřebné technologie, což by jeho roli v IT byznysu mělo nakopnout. Firma se do IT začíná dostávat prostřednictvím svých tradičních telco partnerů. Deutsche Telekom už cloud na technologiích Huawei postavil, přidávají se také Telefónica a další společnosti.
Velký čínský cloud
„Proč jsme vstoupili do IT byznysu? Protože cloud předělá mobilní sítě, a to je pro nás výborná příležitost,“ popisuje člen představenstva Huawei Eric Xu. Jeden z výkonných ředitelů firmy (Huawei má tři CEO, střídají se každého půl roku, mimo jiné to má odstraňovat politikaření mezi zaměstnanci) Ken Hu zase věří, že díky nutnosti propojování (IoT a podobně) se otevřou dosavadní sila jednotlivých průmyslů a bude možné do nich vstoupit (firma tomu říká „cloud 2.0“). „Do budoucna zde máme velký potenciál,“ dodává manažer.
Z tohoto důvodu Čínu hodně zajímá Evropa. Jednak je bohatá, čínským technologiím se nebrání tolik jako Spojené státy, a zároveň je zde velké množství průmyslových firem včetně automobilek. Huawei se například v Česku pokoušel vyhrát tendr na dodávku HPC (hypercomputing) sestavy do Škody, podle informací Lupy ale nakonec firma vybrána nebyla kvůli nepadnoucím technickým specifikacím.
Huawei každopádně navazuje partnerství s tradičními a silnými jmény v IT odvětví, například s německým SAPem, americkým GE, indickým Infosysem, Intelem a řadou dalších.
Firma také provozuje vlastní veřejný cloud, v loňském roce odstartoval v domovské Číně. Původní plány počítaly s tím, že se tento cloud a datacentra rozšíří také do dalších zemí (Huawei má ostatně z Číny „pouze“ 38 procent tržeb, zbytek je ze zahraničí), z toho ale prozatím sešlo. Důvody společnost nekomentuje, pouze se zmiňuje, že se soustředí na partnerství s telco hráči, jako je právě německý Deutsche Telekom.
Veřejný cloud se prý také musí pořádně odladit, k čemuž chce firma využít čínský trh. Ten sám o sobě pro cloud není vůbec malý. Podle odhadů by například cloud Alibaby (AliCloud, Aliyun) měl během dvou let dosáhnout na tržby kolem pěti miliard dolarů. Pro srovnání, americký Amazon Web Services by si letos mohl sáhnout na 10 miliard.
Cestu autora na konferenci Connect 2016 organizovala společnost Huawei.
ČLÁNKY DO MAILU