Z členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu by se měli stát veřejní funkcionáři, kteří podléhají zákonu o střetu zájmů. Navrhuje to Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů. Pokud by pro tento nápad získal dostatečnou podporu, museli by členové malých mediálních rad mimo jiné každoročně podávat majetkové přiznání.
„Piráti zásadně podporují posílení transparentnosti veřejnoprávních médií. Dlouhodobým nedostatkem v postavení členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu je přitom skutečnost, že na rozdíl od členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se na výkon jejich veřejné funkce nevztahuje zákon o střetu zájmů. Úkoly těchto orgánů jsou přitom srovnatelné,“ napsal Michálek do důvodové zprávy ke změně zákona o střetu zájmů.
Tuto změnu chce prosadit prostřednictvím takzvané velké mediální novely, která nyní ve sněmovně míří do závěrečného třetího čtení. Pirátský politik svůj návrh předložil v sadě dalších pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.
V úterý se o navržených změnách poradí mediální výbor sněmovny, konečné hlasování o zákonu by mělo proběhnout na lednové schůzi dolní komory, která začíná příští týden.
„Oligarchové a skryté politické tlaky nemají v médiích co dělat. Navrhujeme proto, ať se na všechny radní vztahuje totožné ustanovení týkající se střetu zájmů,“ podpořila Jakuba Michálka jeho stranická kolegyně Olga Richterová.
Rada České televize má osmnáct členů, v rozhlasové radě jich zasedá devět (jedno místo je nyní neobsazené). Radní volí generální ředitele veřejnoprávních médií, schvalují rozpočty, nakládání s nemovitostmi nebo dlouhodobé plány. Zákon proto předpokládá, že nemají žádné postranní zájmy, které by je mohly při hlasování ovlivňovat.
Každý měsíc dostávají za výkon funkce odměnu vyplácenou přímo z rozpočtu České televize, respektive Českého rozhlasu. Ta se jim zvyšuje podle vývoje průměrné mzdy v instituci, na niž dohlížejí. Řadový radní České televize si přijde na víc než 44 tisíc korun měsíčně, radní Českého rozhlasu dostává přes 36 tisíc korun měsíčně. Předsedové a místopředsedové mají odměny vyšší.
Často mají radní hlavní zaměstnání a práce v kontrolním orgánu veřejnoprávního média jim slouží jako přivýdělek. Zákon to nezakazuje, ale vyjmenovává určitá omezení, aby se předešlo ekonomickým a politickým vlivům na rozhodování radních.
Člen rady proto nesmí nejen působit v politických stranách, ale ani ve veřejné správě nebo bankovní radě České národní banky. Limity platí také pro angažovanost radních v soukromém životě nebo podnikání. Nesmí se „podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků“ ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování.
Způsobilost radních k výkonu funkce mohou ovlivnit i jejich blízcí. Stejně jako radní tedy ani oni nemohou mít žádnou placenou pozici v kontrolovaném médiu, podílet se na podnikání v médiích nebo zastupovat obchodní zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost.
Pirátský návrh by tyto povinnosti ještě zpřísnil. Televizní a rozhlasoví radní by se museli zdržet „každého jednání, při kterém mohou osobní zájmy člena Rady ČT a Rady ČRo ovlivnit výkon jeho funkce“. Především by ale museli podobně jako politici nebo členové velké vysílací rady každý rok podávat majetkové přiznání.
Konkrétně by museli oznamovat, zda podnikají, jestli jsou společníky nebo manažery nějakých firem a organizací. Museli by nahlásit majetek, který vlastnili před nástupem do funkce, i majetek, k němuž přišli v době výkonu mandátu. A museli by také odhalit všechny nesplacené závazky, peněžité příjmy, majetkové výhody, dary nebo dividendy. Tato prohlášení se pak ukládají do Centrálního registru oznámení.
„Tímto ustanovením bude zajištěno, že členové rad budou jednat v zájmu veřejnosti, nikoliv ve svém vlastním,“ je přesvědčena pirátská poslankyně Klára Kocmanová.
O vedlejších aktivitách členů Rady České televize a případném zpřísnění se mluví dlouhodobě. Diskutovalo se například o souběžném působení Lubomíra „Xavera“ Veselého v soukromé internetové televizi XTV, kde se svými hosty probírá také záležitosti týkající se České televize. Radní Veselý má i další projekty, například Radio Xaver nebo stream Xaver Live. Občas se přímo při zasedání Rady ČT pochlubí sledovaností rozhovorů na XTV. Vlastníkem televize však podle evidence skutečných majitelů není. Zároveň se sami politici neshodnou, co přesně znamená „podílet se na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků“.
Loni se média zajímala o kontakty radního Pavla Matochy s miliardářem Pavlem Tykačem. Radní se mimo jiné zúčastnil uzavřené oslavy miliardářových šedesátin na karibském ostrově Svatý Bartoloměj. „Nebudu se k tomu vyjadřovat. Je to moje soukromá věc a nemá to žádný vztah k České televizi. A pokud vím, tak pan Tykač žádná média nevlastní,“ reagoval Matocha na dotazy Seznam Zpráv. Své obavy ze vzájemných kontaktů miliardáře a člena Rady České televize popisovali Piráti také na plénu sněmovny při druhém čtení velké mediální novely.
Návrh na majetková přiznání televizních a rozhlasových radních je jednou z položek ve větším balíku změn, které Piráti předložili. Bývalá vládní strana má ve sněmovně čtyři poslance, sama o sobě tedy nemá velkou sílu a musí sehnat podporu dalších klubů.
Kromě majetkových přiznání chtějí z chystané velké mediální novely odstranit rozšíření definice přijímačů o zařízení s přístupem na internet. „Takové nesmyslné řešení, v podstatě daň za internet, považujeme za nepřijatelné. Poplatek by měl zůstat navázán na tradiční přijímače, nikoliv na internetová zařízení,“ vysvětlila ve druhém čtení poslankyně Klára Kocmanová. S vyřazením chytrých zařízení ale vládní koalice nesouhlasí.
Piráti také prosazují, aby na víceleté memorandum o naplňování veřejné služby nepřipojoval svůj podpis ministr kultury. „I přes ujišťování pana ministra to za nás reálně představuje nebezpečí, že by potom mohl být generální ředitel České televize vystaven nepřiměřenému tlaku ze strany politiků,“ podotkla Kocmanová. Ani s touto změnou ale nejspíš neuspějí.
Nejvýznamnější změnou, o niž Piráti usilují, je výslovné rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. To navrhuje také opozice, ale chce to udělat prostou novelizací zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Pirátská cesta je jiná – předložili samostatnou novelu ústavy, nezávislou na projednávání velké mediální novely. Argumentují, že konkurenční návrhy možná umožní kontrolu nakládání s rozhlasovými a televizními poplatky, jenže obě veřejnoprávní média hospodaří i s jinými příjmy a vlastním majetkem. „Tím pádem se jako jistější řešení jeví právě tento náš návrh změny ústavy,“ argumentovala Klára Kocmanová. Rozpor ve sněmovně tak není ani tak kvůli věcnému záměru, neboť s kontrolou NKÚ souhlasí vládní i opoziční strany, jako spíš kvůli právnímu provedení.
Vláda návrh projednala na své schůzi 8. ledna 2025, kde k němu přijala neutrální stanovisko. „Ačkoliv předkladatelé zamýšlejí rozšířit kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu pouze na oblast hospodaření České televize a Českého rozhlasu, je jejich návrh formulován velmi obecně a v budoucnu by umožnil neomezeně rozšiřovat kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu pouze běžným zákonem, bude-li existovat jakékoliv napojení na veřejné rozpočty nebo půjde-li o veřejné prostředky,“ podotýká stanovisko vlády.
Pokud sněmovna velkou mediální novelu dokončí na své lednové schůzi, odešle ji do Senátu. Ten by se pak zákonem zabýval nejspíš na schůzi po 24. únoru, následně by ho dostal na stůl prezident. Vláda předpokládá, že by novela mohla platit od 1. dubna, kdy by se také zvýšily televizní a rozhlasové poplatky.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU