Vlákno názorů k článku Cloud je někdy také předražená hračka od Ad - exchange server na IBM par let starsi 2xcpu...

exchange server na IBM par let starsi 2xcpu 2xpwr raid 5 a odesel MB
cena wh prace a prostoje zaplatila cloud na mnooho let

Pokud by se unás podařilo korupci a plýtvání zastavit, žádné reformy by nebyly potřeba schodek státního rozpočtu by byl do 5 let nulový. Jenže ty fronty managorů na pracáku... (Tohle nemám ze své hlavy, jde o oficiální názor skupiny renomovaných ekonomů, viz Novinky).

Outsorcing je velmi dobrý nástroj - ale jedině na plýtvání. Jenže na outsorcovanou práci lze nabalit další managory, stát vybere víc na DPH a že to ve finále všechno dotuje zaplacením nehorázné ceny koncový zákazník? Komu to vadí, že? Pokud by cloud fungoval tak, že mi za rpzumný peníz nabídne přístup na určitý čas k SW aplikacím typu Adobe Photoshop, nebo profi verzi Eagle (tvorba desek plošných spojů), bylo by to možná zajímavé. T. j. vstoupím na server, vyberu SW, nastavím dobu užívání, zaplatím požadovaný peníz, (nejlépe kartou, nebo přes internetbanking) a OBRATEM dostanu přístupový kód. Udělám, co potřebuji, data si uložím na SVŮJ HDD (tím pádem z cloudu okamžitě zmizí) a odhlásím se, čímž zmizí i veškeré záznamy o tom, že jsem kdy cloud navštívil. O tom, že systém nebude vyžadovat registraci, nebo aktivaci, netřeba diskutovat, provozovatel bude ze zákona odpovědný za to, že nebude o uživatelích sbírat žádná data a nebude se smět pokoušet jimi vygenerovaná data získat, natož uchovávat!

Ano je to outsourcing a outsourcing je v mnoha případech nákladnější než provoz vlastními silami. Ve vztahu k outsourcingo-mánii ve státním sektoru bych mohl vyprávět romány. V některých případech může být ale outsourcing i ekonomicky výhodnější. Je otázkou co si nechá úředník rozhodující v akvizičním procesu od dodavatele nabulíkovat a vnutit. Kauz s předraženými projekty jeko třeba ProMoPro apod. je všude v médiích plno. Často je ta akceptace předražené nabídky motivována tučnou provizí do kapsy úředníka.

Totéž pražský magistrát. Tam navíc různé firmy outsourcují různé věci (podpora koncových uživatelů, databáze, sítě, firewally...) a zatímco dřív člověk zavolal jednomu síťákovi který problém obratem vyřešil, teď je v první řadě nutné vůbec zjistit, kdo danou věc vlastně má na starosti. A rozdíly v nákladech na fungování informatiky jsou samozřejmě o řád jinde... :-(

Abych teda nekřivdil klukům z podpory koncových uživatelů - výměna klávesnice bývá celkem rychlá. :-)

:D no ja mam jiste informace o tom jak funguje outsource IT v CEZu ... usetrilo se na par lidech, plati se poskytovateli sluzeb (nasobne vice, ale neni to naklad na mzdy => prislusny managor si jiste vyslouzil odmenu za usetreni penez) a vymena klavesnice je na 14 dnu.

Outsource ma smysl v pripade, ze firma daneho cloveka nevyuzije na fulltime => predevsim mensi firmy.

S čímž ale projekt manageři toho projektu nemají obvykle moc společného. To je záležitost politiků a vysoce postavených úředníků.

Jinak se to ještě vylepšuje o to, že co se prodá a vyvine pro jeden kraj se pak za stejné peníze prodá i pro další kraje (namísto abyse kraje dohodly a zadali zakázku společně), eventuelně se dřívější sw přestane používat, pokud se vůbec používat začal a vyvíjí se pro novou politickou garnituru znovu.

Tyhle řešení pro státní správu znám.

Vyhází se miliardy, napíší se smlouvy na 20 let předraženého servisu a pak se ukáže, že to klidně mohlo běžet na dvou PCčkách na PHPku.

Z toho by ale nepadly stamiliony do soukromých kapsiček, že?

Nicméně ten obrovský hw musí v nějaké podobě někde existovat, zastarává také a hlavně jej někdo musel zaplatit a ještě na něm vydělat, resp. vydělává.
Trochu mi to připomíná jiné pár let staré zaklínadlo zvané outsourcing. To se třeba zruší tlupa uklízeček s jednou vedoucí (která dělala ještě jiné věci) a nahradí outsourcovanými službami (tatáž tlupa uklízeček pracujících za menší peníze, což je ovšem více než bohatě kompenzováno náklady na režii outsourcující firmy).

To je velmi pěkný příklad toho, kde se cloud využívá. Velmi rozsáhlé projekty, u kterých je nákup obrovského hw a jeho zastarávání velikým problémem.

Je to o mnoha faktorech. Velikost firmy, náklady na provoz, náklady na infrastrukturu, požadavky na bezpečnost, předpoklad budoucích nákladů na upgrade atp. Podílel jsem se jako top manager na výstavbě velkého celorepublikového informačního systému a ty náklady se včetně SW pohybovaly v miliardách. Kdyby tehdy bylo možné pronajmout si jen výpočetní výkon plus db a aplikační řešení pak by se nemuselo investovat do neustále nových výkonnějších HW (CPU, paměť, disková kapacita), přechodu na nové - výkonnější verze db, do šíleně předražené maintennance, do obslužného personálu, do systému zálohování a obnovy, archivace, školení, do šíleně náročné a zdlouhavé certifikace systému a jeho postupně přidávaných subčástí atd. atd. Kdyby ale ten systém byl mnohem mnohem menší tak by ty související a provázané investice určitě nebyly tak vysoké a vlastní řešení by vyšlo levněji. Cloud je v současné době zejména určen pro ty velké firmy s obrovskými náklady na provoz IKS. Je to logické, protože ty výše jmenované náklady musí nést poskytovatel cloudu a zejména ze začátku bude potřebovat návratnost investice. Proto musí poskytovatel přizpůsobit i cenu služby. Myslím, že vlivem konkurence a s postupným umořováním počáteční nárazové investice bude cena cloudů klesat. Je to jako se vším novým co přichází na trh. Nejdřív je to předražené a potom ...

Je to o mnoha faktorech. Velikost firmy, náklady na provoz, náklady na infrastrukturu, požadavky na bezpečnost, předpoklad budoucích nákladů na upgrade atp. Podílel jsem se jako top manager na výstavbě velkého celorepublikového informačního systému a ty náklady se včetně SW pohybovaly v miliardách. Kdyby tehdy bylo možné pronajmout si jen výpočetní výkon plus db a aplikační řešení pak by se nemuselo investovat do neustále nových výkonnějších HW (CPU, paměť, disková kapacita), přechodu na nové - výkonnější verze db, do šíleně předražené maintennance, do obslužného personálu, do systému zálohování a obnovy, archivace, školení, do šíleně náročné a zdlouhavé certifikace systému a jeho postupně přidávaných subčástí atd. atd. Kdyby ale ten systém byl mnohem mnohem menší tak by ty související a provázané investice určitě nebyly tak vysoké a vlastní řešení by vyšlo levněji. Cloud je v současné době zejména určen pro ty velké firmy s obrovskými náklady na provoz IKS. Je to logické, protože ty výše jmenované náklady musí nést poskytovatel cloudu a zejména ze začátku bude potřebovat návratnost investice. Proto musí poskytovatel přizpůsobit i cenu služby. Myslím, že vlivem konkurence a s postupným umořováním počáteční nárazové investice bude cena cloudů klesat. Je to jako se vším novým co přichází na trh. Nejdřív je to předražené a potom ...

Souhlas. Nerad jen kritizuji, ale s tímhle si mohl autor opravdu dát víc práce.. Srovnání jedné jediné služby na jednom omezeném případu bez zahrnutých dalších nákladů. Titulek článku taky přinejmenším kontroverzní, ale to je zřejmě OK, když se tam přidá "někdy" :)

Porovnávat cenu cloud služeb pouze proti ceně HW kulhá v mnoha ohledech. Asi by bylo vhodné v ceně vlastního řešení zohlednit třeba cenu housingu, řešení vysoké dostupnosti, zálohování, náklady na HW, administraci, cenu servisu/podpory či náklady spojené s případným upgrade.

Naopak v ceně cloud řešení by se slušelo zohlednit to, že málokterý projekt vyžaduje stejný výkon při svém startu jako po třech letech fungování.