Na to jsme se zeptali zástupců kryptoprůmyslu, kterým se do prostor kongresového centra ČNB podařilo k dialogu s bankami zasednout, nebo tam alespoň vyslat nějakého spřízněného zástupce. A výsledek? Pokud by se vám náhodou nechtělo číst článek až do konce, mohu vám ušetřit trochu času – přístup bank ke kryptoměnovému byznysu zůstane zatím stejný jako doposud, tedy negativní. Není to ale zase tak jednoduché.
Samotný problém se vyhrotil letos v dubnu, kdy začala Raiffeisenbank, která na konci loňského roku převzala půl milionu účtů klientů Equa bank, vypovídat její účty kryptoměnovým firmám. U Raiffeisenbank nic divného, takovou politiku začala totiž razit jako jedna z prvních (ne-li první) bank u nás. Potíž ale byla v tom, že Equa bank představovala poslední velkou banku ochotnou kryptoměnovým firmám účty v Česku vést.
ČNB poukazuje na to, že banky jsou svobodné instituce a chtít po nich, aby umožňovaly vlastnictví účtu jedné podnikatelské skupině, by bylo zásahem do zákonem garantované svobody finančních ústavů. Po bankách samotných navíc ze své pozice regulátora vyžaduje, aby se vyhýbaly riziku. Po bankách samotných navíc ze své pozice regulátora vyžaduje (vlastními slovy) „důsledné řízení rizika“. (doplněno 18. 7. na žádost ČNB, pozn. redakce)
„Dochází tak k začarovanému kruhu. ČNB se sice tváří, že je v celé věci neutrální, ale zároveň chce po bankách, aby se vyhýbaly riziku. Na dotaz vám pak dodává, že kryptoměny riziko představují. Je pochopitelné, že se pak do zřizování účtů pro podnikatele v kryptosektoru nehrnou ani ty banky, které to nemají v notickách od svých mezinárodních matek,“ vysvětluje jeden z účastníků kryptoměnového kulatého stolu, Pavel Niedoba z kryptoměnové směnárny Simplecoin.
Banky si dnes mohou nastavit takové smluvní podmínky, jaké uznají za vhodné, a podnikatelé nebo třeba zájmové spolky jako včelaři mohou mít teoreticky smůlu (pokud se bance z nějakého důvodu znelíbí). Tím je ale zároveň právnickým osobám fakticky znemožněno podnikat. Jako právnická osoba totiž bez bankovního účtu dnes legálně podnikat ani nemůžete. Jeho číslo totiž potřebujete podle zákona nahlásit finančnímu úřadu. Číslo účtu vyžaduje například zákon o dani z přidané hodnoty, bez něj se z vás nestane její registrovaný plátce.
„ČNB sice deklaruje, že nechce kryptoprůmyslu nijak škodit, ale nemůžeme z jejich strany očekávat ani žádnou proaktivitu. Což na jedné straně chápu, ale zároveň by podle mého názoru neměl být žádný obor z pohledu bank takto diskriminován,“ prohlašuje Marek Kyrsch, zakladatel směnárny Anycoin a člen České kryptoměnové asociace.
Optimističtěji než první dva vidí současnou situaci Rostislav Plachý, spoluzakladatel společnosti GG Digital. „Velmi pozitivně vnímám to, že se ČNB pasovala do role neoficiálního mediátora tohoto problému. Je tak pravděpodobné, že červnové setkání nebylo posledním. Teď je na nás, abychom pokračovali v dosavadní práci a vytvářeli další tlak vedoucí ke změně. Nesmíme polevit a musíme věřit, že se situace zlepší,“ doufá.
Většina zástupců českého kryptoprůmyslu ale podobný optimismus nesdílí. Jeho zástupci sice pokračují v dialogu s bankami, které jim nechtějí nové bankovní účty otevírat a staré zavírají, ale je to popravdě spíše monolog.
Firmy chtějí po bankách jasné instrukce, co mají ve svém fungování změnit, aby byly v souladu s jejich pravidly, banky většinou ale odpovídají mlčením a vyhýbavými odpověďmi. České kryptofirmy tento dialog vedou již léta a stále se stejným výsledkem. Nelze se tedy divit, že některé začínají ztrácet naději. Pomyslným stéblem, ke kterému se nyní upíná jejích hlavní pozornost, je legislativní řešení v podobě práva firem na účet.
„Neustále slýcháme, že máme s bankami komunikovat. O to se už snažíme několik let, ale je to pořád marné. Chceme od nich slyšet, co máme dělat jinak, zda si máme nechat vypracovat audit týkající se dodržování AML zákonu, ale bohužel pouze hádáme, co změnit. Protože s námi víceméně nekomunikují,“ shrnuje situaci Kyrsch.
Podle Kyrsche se zatím nikdo z průmyslu od bank jasné odpovědi, co by mohly kryptofirmy dělat lépe, aby vyhověly požadavkům bank, nedočkal. Přitom jsou údajně zástupci kryptoměnového sektoru ochotni upravovat své postupy a být ještě přísnější v uplatňování AML procesů, ve kterých jsou často papežštější než papež.
Je naděje na zákonem garantovaný účet reálná? Pravdou je, že ve sněmovně leží návrh novely zákona o platebním styku (zákon 370/2017 Sb. o platebním styku), která obsahuje zmínku o uzákonění povinnosti bank poskytovat účet právnickým osobám. Její autoři totiž chápou současný stav jako diskriminační. Jenže novela tam leží již tak dlouho, že na ni pomalu usedá prach, a vláda o jejím průchodu nechce slyšet. Ještě před kauzou klientů Equabank navíc prohlašovala celý problém za pouze hypotetický.
Současná vláda argumentuje například tím, že pokud by se stalo ze zřízení firemního účtu právo, mohly by o něj žádat jakékoli společnosti z Evropské unie. Toho by mohly teoreticky využít i skořápkové společnosti, sloužící pouze k přesunům peněz, a jiné rizikové subjekty. „Návrh by vytvořil prostor pro zranitelnost českého finančního sektoru k tuzemské i zahraniční finanční kriminalitě,“ nalezneme ve zdůvodnění odmítnutí.
Za průchod novely nedávno interpeloval ministra financí Zbyňka Stanjuru a nepřítomného premiéra Petra Fialu poslanec Marek Novák.
„Vámi připravený rozpočet na tento rok nefunguje ani na straně příjmů, ani výdajů. Připravovaný úsporný daňový balíček včera projednaný vaší vládou reálně útočí na úspory našich občanů, ne na stále větší nároky na provoz státu. Ministerstva nechtějí a neumějí šetřit a vy bohužel asi nemáte koaliční sílu na to, abyste fungoval jako řádný hospodář,“ uvedl Novák a dodal:
„Práva na bankovní účet pro podnikatele by přitom mohlo přinést naprosto reálné příjmy do systému sociálního zabezpečení a odvodu daní – zejména v oblasti nových technologií a inovací.“ Na to ministr Stanjura zareagoval obšírnou obhajobou rozpočtu, v jejímž závěru zmínil obavy bank „z hypotečního hlediska“ (ať již tím myslel cokoli).
„Mohou tam být peníze z trestné činnosti, terorismu a podobně. A tuto obavu mají všechny banky, nejen v České republice,“ stihl ještě dodat ministr, než mu vypršel čas. Na to konto se Novák zeptal, proč na problém doplácejí i „ajťáci“, tedy čistě technologické firmy, které vyvíjejí systémy pro kryptoprůmysl, ale samy s nimi neobchodují.
Ministr kontroval argumentem, že u nás „neexistuje zákonný nárok vést podnikatelské účty v kryptoměně“, a zmínil jeden důležitý detail, asi nejzajímavější z celé interpelace. České banky podle něho mají strach, že v okamžiku, kdy účty kryptofirmám zřídí, odmítnou s nimi zahraniční banky kooperovat.
Stanjura vidí řešení v celoevropské regulaci, přičemž tím zcela zjevně myslí MiCA (explicitně ji ale nejmenuje). Do té původně vkládali hlavní naděje také zástupci českého kryptoprůmyslu, jenže se zatím ukazuje, že spíš marně.
Zástupci České kryptoměnové asociace doufali, že MiCA narovná podmínky pro všechny firmy z oboru a vyjasní otázku udělování licencí. Stejně tak zaznívaly názory, že se budou moci tuzemské směnárny či burzy opřít o pokyny EBA, ve kterých stojí, že by nemělo docházet k diskriminaci jakéhokoliv oboru jako celku ze strany bank kvůli zákonu AML. Jak ale ukazují současné diskuze bank a regulátorů, toto doporučení situaci určitě nevyřeší.
„Je nyní naivní myslet si, že příchod nařízení MiCA nám u bankovních domů otevře účty,“ prohlašuje Niedoba.
„Samotné banky nemají žádný důvod k tomu, aby své chování nějak měnily. Proto je jediným možným řešením zákonná úprava, která bude ČNB motivovat k tomu, aby bankám znemožnila jakoukoliv diskriminaci oboru,“ doplňuje Kyrsch.
Dočkají se? A pokud ne, co dál? Uzavření bankovních účtů podle slov účastníků trhu zkomplikovalo platební styk s klienty a směnárny a burzy musely zdražit. Tím začaly rychle ztrácet konkurenceschopnost.
„Aktivita uživatelů poklesla v souvislosti s uzavřením našich bankovních účtů zhruba o polovinu. Transakce jsou totiž pomalejší a o víkendu si kryptoměny jednoduše nenakoupíte. Ten, kdo chce s kryptoměnami aktivně obchodovat, si peníze raději smění na eura a pošle na zahraniční směnárnu či burzu,“ doplňuje Niedoba.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU