Vlákno názorů k článku Co je dnes pro zákazníky atraktivnější než skupinový sex? od Josef Aujezdský - Možná by bylo zajímavé udělat průzkum, jak provozovatelé...
-
Může být otázkou, jak to maji smluvně ošetřeno, ale dle mého hrubého odhadu, pokud tam nedojde k žádnému plnění vůči zákazníkovi, měl by mít zákazník nárok na vrácení zaplacené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Myslím, že shodná otázka už byla v ČR soudně řešena, musel bych to ale dohledat. Daňovou otázku zkusím probrat s kolegou, který se tomu věnuje.
-
Flasi (neregistrovaný)
To myslíte vážně? Když si koupím lístek do kina na film nejdu, tak mám taky nárok na vrácení peněz?
Dtto s lístkem na sportovní utkání, předplatné do fitnessu, zájezd, cokoliv podobného.Nezdá se mi to. Ale bylo by to zábavné - vykoupit v konkurenčním kině všechny lístky na všechna představení a potom si je nepoužité nechat proplatit zpět.
Případně si zkusím sehnat svědky, že jsem byl celý rok mimo město a tak jsem ani jednou nejel MHD, takže chci vrátit peníze za roční tramvajenku :-D -
Chápu, kam tím míříte. V tomto případě to však nění "koupě" vstupenky. Toto je platba za službu (záloha?), která nebyla nakonec poskytnuta. Když nejdete do kina, tak provozovatel svůj závazek splnil (promítal). V tomto případě tomu tak není. Na druhou stranu toto nesplnění do určité míry zavinil i zákazník. Jak jsem uváděl, bude asi důležité i to, jak to mají smluvně ošetřeno.
-
Flasi (neregistrovaný)
V zásadě nevidím rozdíl mezi těmito případy:
A)Kino promítalo. Kdo přišel s lístkem na dané představení, byl vpuštěn a viděl film. Kdo nepřišel, má smůlu, na jiné představení nebo na vrácení peněz nemá nárok (resp. taková věc by byla dobrá vůle provozovatele).
B)Hospoda byla otevřena vařilo se. Kdo přišel s kuponem v daném termínu, tak dostal jídlo. Kdo nepřišel, má smůlu, na jiný termín nebo na vrácení peněz nemá nárok (resp. taková věc by byla dobrá vůle provozovatele).
Chápu, že by někdo mohl postavit smlouvu hodně blbě a varianta B) by se odlišovala. Nicméně, jelikož situace, že peníze za nevyužitou službu se nevracejí, je každodenním životě zcela běžná, tak předpokládám, že by nemělo být až tak těžké dosáhnout toho, aby bylo A i B posuzováno shodně.
-
hulo (neregistrovaný)
Dĺžka platnosti nie je podstatná. Ak si kúpite permanentku na 10 vstupov do fitness centra s platnosťou 1 rok a nevyužijete ju, alebo ju využijete len z časti, tiež nemáte nárok na vrátenie peňazí, je to len na dobrej vôli predávajúceho/poskytovateľa služby.
Ak nie ste schopní zľavu využiť, nekupujete si voucher, ak ho už máte a zistíte, že ho nevyužijete, skúste ho predať/darovať niekomu, kto ho využije. -
Tak jsem našel ten judikát. A vypadá to, že i soud se přiklonit k Vašemu názoru - http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/BD5FBB8FB39A6C47C12577120026ED0F?openDocument. V Německu to dopadlo obráceně.
Nicméně v tomto případě je nutné vzít ještě v úvahu, že platbu poskytujete třetí osobě (nikoliv poskytovateli služby) a v právním vztahu s poskytovatelem služby pravděpodobně nejste až do okamžiku využití kupónu. Takže bude záležet na konkrétním řešení.
-
Paul Wild (neregistrovaný)
Tak stačí si přečíst smluvní ujednání, kde je většinou zmíněno od kdy do kdy je potřeba voucher využít, pokud se tak nestane, voucher pozbývá platnosti a peníze nejsou vráceny. přecijenom je moje blbost že jsem si něco koupil a pak to nevyužil v tomhle žádnej háček není a je nesmysl se vůbec tímto zaobírat..je to prostě stejný jakopříklad s kinem..restaurace taky vaří každý den..
Něco jiného by bylo, kdyby k plnění nedošlo z důvodů provozovatele, tam už je to jiná věc, většinou kvalitnější servery vyplácí zpátky hodnotu kupónů ze svého a pak to sami řeší s dodavatelem, ale jsou i případy, kdy slevový web dal ruce pryč a je to na zákazníkovi se soudit.na což se většina lidí vykašle, viz solné jeskyně, která má už několikátý měsíc zamčenou bránu (nepamatuju si název..) -
honza (neregistrovaný)
Myslím, že pan advokát není hloupý, popisuje to dost přesně a má smysl se tím zaobírat.
Je rozdíl, jestli si koupím stravenku do jídelny, která moji porci na základě této objednávky uvaří a v tom, jestli si koupím voucher, kterým budu následně platit v restauraci.
Zatímco v prvním případě jídelna svůj závazek splnila, uvařila a nakonec možná vyhodila, když jsem nepřišel, v druhém případě je to méně jednoznačné, protože restaurace vařit nemusela. Tudíž možná nemusela ani vyhazovat. Zvlášť když platnost voucheru je tak dlouhá, že nejde určit, které konkrétní nakoupené maso kvůli mě museli vyhodit, protože se zkazilo.
-
zz (neregistrovaný)
zásoby a personál na zvýšený zájem a adekvátně tomu zvýšení (počtu voucherů) mohla mít v pohotovosti po celou dobu, kdyby jsi přišel, svoji dávku by jsi spotřeboval, když jsi nepřišel, nestalo se tak.. to, že musela restaurace držet něco navíc, aby pokryla různé vlny zájmu je jen její věc a věc jejího rizika, tobě to nedává žádné právo se něčeho domáhat, principiálně je to úplně to stejné nehledě na to, že i kdyby to bylo jak říkáš ty, že nic spotřebováno nebylo, tak je to tvůj problém, že jsi si to objednal a nepřišel si pro to..
-
Tom (neregistrovaný)
Kdyz kolegine chtela 3 dny pred koncem uplatnit kupon koupeny na slevomatu drze ji v provozovne rekli, za ma smulu ze se mela objednat vice predem, ze uz nemaji volny termin. Tak tedy chtela at ji objednaji na dalsi mesic to ale nechteli, ze ta slevova akce plati jen do data na kuponu... Nakonec ji penize s plno kecama na slevomatu vratili a vypada to ze to platili ze sveho. Kazdopadne vubec jsem provozovatele te sluzby nepochopil proc si dela takovou negativni reklamu mne by bylo blivno sebrat penize za sluzbu kterou neprovedu.
-
Flasi (neregistrovaný)
Tak co třeba kilometrická banka od Českých drah (pokud ještě existuje).
Neexistuje tam jednoznačné přiřazení počtu platících cestujících k nějaké přesné kapacitě vlaků. A existuje tam pevně daná platnost od-do.
A taky nemám nárok na vrácení neprojeté banky.A mimochodem - jídelna - no jak která, ale hodně jídelen dneska funguje tak, že rozmrazují hluboce zmrazení jídlo. A rozmrazují ho doslova po pár porcích. Takže podle toho, jak jim lidé chodí, tak rozmrazují a vyhodí doslova pár porcí, ať jim přijdou skoro všichni strávníci, nebo polovina.
Má nebo nemá mít taková jídelna právo nevracet za nesnědený oběd?
Co aerolinky? Má se řešit, jestli moje nevyužité místo bylo opravdu prázdné, nebo jestli ho někomu na posledních chvíli prodali? A s jakou slevou ho prodali. A podle toho mi vrátit/nevrátit peníze?
Mě tedy připadá v principu hloupé řešit jak velkou ztrátu utrpěl provozovatel tím, že jsem nezkonzumoval službu v daném termínu a na základě toho vracet/nevracet peníze.
Ale to už jsem odbočil.
-
Anti (neregistrovaný)
Cely business slevovych kuponu je mimo jine zalozen na tom, ze kupony vyuziva mene lidi, nezli je kupuje. Takze nakonec ten poskytovatel slevy jeste vydela. Kdyz si koupi 100 lidi kupon se slevou 30%, a dostavi se 70% tech co koupili, tak je poskytovatel slevy na svem, jako by zadnou slevu nedal. Nevim jak v CR, ale v USA je se pohybuje % vyuzitych kuponu nekde okolo 55% - 60%.
-
Martin Kasa (neregistrovaný)
Zdravim Josefe,
ano, ten pripad byl veden kdysi proti KASA.cz a tusim CSA. Slo to nekolika soudnimi instancemi a ta posledni dala za pravdu obchodnikovi. Pokud proda voucher, nabizi sluzbu - nejen ceninu. Tj, ze muze voucher darovat apod. Tzn, po uplynuti doby nemusi voucher proplacet zpet jako ceninu. Jinak by to byly napr v dobe deflace dobre ulozene penize (chapu, neni pripad CR). Tech prikladu by bylo vice.
ČLÁNKY DO MAILU