Stavební spoření je pro státní pokladnu na hranici únosnosti, přesto nevede k tomu, že by běžný občan po pár letech díky spoření mohl složit úvodní splátku za hypotéku za byt nebo dům. Ovšem vláda stojí o to, aby občané dobře bydleli, a proto jim přispívá zvláštním úrokem. Jedná se o pobídku. Co na tom, že někteří lidé by měli raději o 4.500 ročně nižší daně. Stát má prostě bytovou politiku.
Proč by tedy nemohl mít politiku počítačové gramotnosti a platit úroky do určité výše z leasingu na nákup jednoho počítače za tři roky? IMHO občan díky státní podpoře na bydlení nebude mít lepší pozici na mezinárodním pracovním trhu. Občan, který běžně komunikuje s použitím elektronického klíče, ošem ano.
Představte si třeba, že po roce 2004 nebudou muset mezinárodní podniky udržovat v české republice rozsáhlé účtárny. Účetní a daňové předpisy se už dnes s EU sbližují a agendu vyřizují z větší části počítačové systémy. Německé firmy proto v ČR nechávají už jen fakturantky a více kvalifikovanou práci převádějí do německé centrály. Proč by ale třeba účetní centrála pro celou EU nemohla sídlit v ČR? Jednoduše protože je tu nedostatek počítačově gramotných pracovních sil, které by to účinně zvládly.