Já jsem byl v 90. letech třída zaměřená na matiku (a programování, samozřejmě). A kdyby někdo udělal vlastní algoritmus třídění, tak by nejspíš dostal 1* za aktivitu a samostatnost (a druhou známku podle efektivity výsledného algoritmu - ale velmi shovívavě, už BS by byl za 2 :)
Ani ne tak náskok těch dětí, ale spíš ukázka informační negramotnosti vyučujících.
Připomíná mi to má brožovaná léta. Co nás učili na gymplu programování, je mi dnes všechno k prdu (byli jsme třída zaměřená na programování - to se psala 90. léta). A když nám dal učitel v písemce zadání, že máme napsat program libovolné metody třídění čísel, já kulišák napsal vlastní, kterou jsme se neučili. Neříkám, že byla lepší než jiné, ale fungovala - zadání bylo splněno. Dostal jsem z toho příkladu za 5. Tak jsem se nasral a říkám, že z toho příkladu chci za 1, protože zadání bylo splněno. Po námitkách vyučujícího, že tohle je nějaká kravina, která nemůže fungovat, protože jsou tam úplné nesmysly, jsem řekl, že to klidně znak po znaku přesně tak, jak je to na papíře, bez jakýchkoli orav či úprav přepíšu do počítače a jestli to bude fungovat, chci za 1. Že prej klidně, protože to nemůže fungovat. K velké nelibosti učitele jsem to udělal a fungovalo to. Výsledek za 1 se skřípěním zubů, oproti němuž je škrábání skla kovovou rukavicí hadr.