Vlákno názorů k článku Co se ve skutečnosti skrývá za „povinným programováním od první třídy“? od eNj - Onen uvažovaný předmět by se neměl jmenovat "programování",...

Onen uvažovaný předmět by se neměl jmenovat "programování", ale algoritmizace.
Jenomže když vidím, jak moje kluky učí matematiku v první a druhé třídě - strojově, žádná logická odvození, prostě se musí z hlavy naučit hromady součtů, kolik je 3+2 a kolik je 2+3. Pak se dostanou přes desítku, takže už jedou 13+2 a 12+3, a když se člověk zeptá, kolik je 33+2, tak mu řeknou, že se to ještě neučili.
Musím tedy doma suplovat matematikáře, ten starší je ve druhé třídě a ve škole stále jedou součty, pořád dokola, do zblbnutí, přitom když jsem ukázal klukovi, jak násobit, jak si to rozložit na součty, tak to mrská (sice pomalu :D) bez toho, aniž by musel znát nazpaměť násobilku... a upřímně, není to žádný génius či nadané dítě, obyčejnej kluk, jenže to prostě neumí ve škole učit, opravdu nevím co studují na peďáku oni páni učitelé.

Takže prosím ruce pryč od "programování", nebude to fungovat, zhnusíte to dětem a budou mít z toho stejnej vítr, jako mají z matematiky. Začít by se měla učit pořádně matematiku, to je předmět, kde má člověk přemýšlet a řešit problémy, ne z hlavy sypat výsledky, aniž by člověk věděl, jak se k nim došlo, udělat z ní v podstatě algoritmizaci.

Asi špatná volba školy. Matematika se dnes začíná učit zcela jinak (http://www.h-mat.cz) a přibližně pětina škol ji tak již učí ("Touto metodou učí již přes 750 z 4 100 základních škol v ČR.").

Vím, mám jejich učebnice doma a jsou výborné.

Asi máte stejnou představu o základním školství jako retarda klaus. Ať si děti vyberou školu která je kvalitní že? Dítě z Hodonína bude jezdit do školy do Aše.

Ukazujete svou ubohost, když Klause nazýváte retardou.
Ano, mít možnost výběru kvalitní školy tu dost schází vzhledem k jednotným státním osnovám. Úroveň škol se moc neliší, všechny jsou na tom víceméně stejně blbě.

A tak se dostaneme na uroven Chile a podobnych zemi, kde statni skolstvi je prakticky nepouzitelne, takze o vzdelani rozhoduje jen majetek rodicu.

Jsi zakoplexovany chudak, kdyz Klause nazyvas retardou...

Melete nesmysli, a pletete memorování základů matematiky vs učení matematiky.

Málou a velkou násobilku, ci sčítání a odčítání z hlavy se nenaučíte tak, že si to přečtete, ale že se to budute tvrdě učit, a to vám vadí. Pak když vaše dětičky pak bez kalkulačky nespočítají nic...

A vaše věta " a když se člověk zeptá, kolik je 33+2, tak mu řeknou, že se to ještě neučili." ukazuje, jak se necháte oblbnout děckama, přitom vám hezky řekli "fotříku my na tebe se.., neotravuj", a opravdu nemysleli, že to neví, to si pouze Vy myslíte....

Pokud to "programování" zavádí lidi, jako Vy no pak potěš koště. Lidi co nechápou, že prostě elementární základy se musí strojově natlačit do hlavy, je to nudné a otravuje to žáky ai učitele pak nemá cenu abyste něco vymýšlel. Určitě pak s toho vyleze, že se naučíte pravidla a pak zázrakem z hlavy nakreslíte airbus nebo rovnou F35... Bože ichrnuj nás před lidmy co se bojí práce....

Memorování matematiky (i základů, jako je sčítání apod.) je špatně. Dítě ví, kolik je tři plus dva, ale má to v hlavě zakódované jako sadu abstraktních znaků. Samozřejmě že časem si bude pamatovat z hlavy, kolik je výsledek, ale je důležité aby vědělo proč, jak se k němu došlo, dokázat to ukázkou třeba na prstech či počítadle.
A to že něco nespočítají bez kalkulačky? A co jako? Důležité je vědět jak k výsledku dojít, najít si cestu a ne to všechno sypat z hlavy nazpaměť.

Bohužel se mýlíte. Základní věci jako je ono sčítání nebo malá násobilka se děti musí nadrilovat. Pokud si umí pomoci nějakou mnemotechnickou pomůckou, proč ne. Jestli ale není schopno si tyto věci zapamatovat a potřebuje si 2+3 ukazovat na prstech, je asi něco v nepořádku, možná je jen trochu hloupější :-) - tedy tak by bylo hodnoceno za mých mladých let, kdy se ještě nebyli dyslektici a dysgrafici a asistenti k nim atd.
Jisté penzum faktů prostě člověk musí nosit v hlavě, jinak mu je znalost postupů nahouby - nepozná, jestli výsledek dává smysl nebo ne. "Co je inženýrovi platné, že ví jak se počítá most, když mu spadne." říkával na škole cvičící, když spolustudent lamentoval, že zná postup a jen kdesi omylem prohodil znaménka.

Pane Bože, to jsou názory. Já se vůbec nedivím, že to se školstvím vypadá, jak to vypadá.

Něco "drillovat" je úplně na exkrement, protože se to prostě z toho mozku za čas vypaří. Dítě, které si umí 2+3 spočítat na prostech na tom rozhodně bude v budoucnu lépe než to, které se to "nadrilluje". Ten, kdo pochopí systém (postup), vyhrává, Já taky malou násobilku neumím zpaměti, dávno jsem to zapomněl, ale UMÍM SI TO SPOČÍTAT, i když k tomu pravda nepotřebuju prsty, dám to v duchu. A to, že to dává smysl, mi potvrdí zkušenost.

Je videt, ze jse hlupak ktery presne reprezentuje nase skolstvi - Terezianske memorovani hromady nesmyslu, co na tom, ze zaci (a pozdeji studenti) vubec netusi, proc, jak, k cemu ... ucitel je prece svatost, a co rekne to je pravda.

To, co jste popsal, že uděláte, když si nepamatujete kolik je 6x7 je přesně to, co se musí dítě naučit kolem násobilky. Tj. vytvoří si záchytné body a od nich se pak rychle dopracovává k přesnému výsledku. To, co popisujete, představuje skutečnou dovednost kolem operace násobení, ale s tím se děti nerodí, i to se musí naučit (buď si njadou svůj svět čísel, nebo jim ho někdo pomůže objevit).
Kouzelné je to, jak si dítě poradí v situaci, kdy je takové počítání na čas. Buď to vzdá a najde si výmluvu, že přece není kalkulačka, nebo si najde způsob, jak svoje výpočty zrychlí.
Tak nějak to ukazuje na to, jak to v životě bude mít, buď bude mít rádo hry podle pravidel, v jejichž rámci se bude snažit uspět, nebo bude spíš tíhnout k tomu si pravidla upravovat podle vlastní potřeby.
Těžko říct, co je pro život lepší výbava.

Rozhodne se to ale nenauci tim, ze se bude ucit zpameti nejakou basnicku. A to uceni se zpameti je presne to, co vede k tomu, ze po 1/2 prvni tridy 80% tech prvnaku matematiku nenavidi.

Přiznání - nikdy jsem se pořádně zpaměti nenaučil malou násobilku. Absolvoval jsem matematické gymnázium i VŠ. Ale umím pomocí několika málo zapamatovaných výsledků násobení (třeba mocniny 2 a cokoliv x 5) velmi rychle odvodit celou malou násobilku (a nejen ji). Bez kalkulačky.
Co jsem si zapamatoval už z gymnázia: "Vzorečky jsou pro blbečky, inteligent používá vztahy. A rozumí jim."

Když slyšíte 24 a víte, že je to 3x8, 4x6 a 2x12 tak vás musím zklamat, vy prostě násobilku umíte (=máte naučenou). Přesně takhle by se to měly naučit i malé děti. Jestli se to naučí jako básničku, nebo si vytvoří nějaký barevný svět, nebo se to naučí přes mocniny, je úplně jedno, bez vypořádání se s takovouto elementární úlohou, se budou trápit v matematice, fyzice a chemii celou základní školu.
Přitom je to stejné jako se naučit 3 letopočty (kolik se jich děti musí během základní školy naučit, a kolikrát se k nim během výuky vrátí?). Je opravdu ukázkou inteligence dítěte, že z tak pořád dokola opakované úlohy bude dělat problém a vzdorovat jejímu osvojení, jenom "protože není kalkulačka"?.