K názoru autora, že e-knihy jsou krásné "pouze obsahem a layoutem" bych dodal: Pro mě jsou knihy v elektronické podobě krásné tím, že jsou prohledávatelné a tím umožňují nad jejich obsahem nalézat nové souvislosti.
Pokud jde o otázku "... jak se budou tyto knihy uchovávat", vězte, že tou otázku se soustavně zabývají týmy velmi schopných lidí, viz. například:
http://www.ndk.cz/ochrana-digitalnich-dat
Tomáš Svoboda
t.č. koordinátor projektu Národní digitální knihovna
Taky to vidím podobně, ale řada knih se teprve časem zařadí do těch 10%, které stojí za to mít papírové. Mezi takové patří dva svázané ročníky časopisu Zlatá Praha (rok 1894 a 1897), sedmidílný Masarykův slovník naučný (ten je, pravda, zatím knižní mladík osmdesátiletý). Taky předválečná vydání verneovek jsou už dnes docela zajímavá.
U řady knih stačí počkat a získají na ceně, jenže knihu, kterou si koupím, ocení až vnuci. To se digitální verzi nikdy nepřihodí.
Esteticky i obsahově kvalitních knih mám plnou knihovnu a další už není kam dávat. U současné produkce se estetická i obsahová kvalita kamsi vytratila a platit tří až čtyřmístné částky za něco, co si mohu zdarma stáhnout z netu, letmo přečíst a jako komerční brak smazat rozhodně nehodlám.
Zdravím Vás pane Svobodo!
Problém dlouhodobé archivace je sice řešen, ale zdaleka nikoliv vyřešen. Věřím ve zdar Vaší práce, ale ten přinese ochranu pouze velkým archivům.
Pokud budeme uvažovat o domácích archivech je situace tragická. A to nejen z pohledu eknih, ale veškerého obsahu. Dovolím si příměr - přehraboval jsem nyní papírové knihovny z pozůstalosti po třech příbuzných. Jeden z nich byl profesor latiny na lokálním gymnáziu. To byly neuvěřitelné poklady, některé přes sto let staré. A fungovaly i po stu letech!
Když se podíváme na složitost a náklady uložení papírové a elektronické knihy v takto dlouhé perspektivě, pak papírová drasticky vede. Postačí police a suchá místnost (pozor - bavím se o domácím prostředí). Oproti tomu digitální kniha bude vyžadovat opečovávání, překonvertovávání, zálohování. Již dnes mám problém přečíst dokumenty z mých počítačových počátků (formáty AmiPRO a t602). A to uběhlo pár let. Musíme počítat s tím, že koncept uložení dat se může radikálně změnit atd. Defacto jediné co nemusím konvertovat jsou data v TeXu.
Takže ač většinu knih čtu elektronicky, rozumím tomuto argumentu. Elektronická kniha je potenciálně věčná. Ale s poměrně velkou energií a nebo za velmi optimistického předpokladu persistence formátu.
Pane Štěpáne, rád Vás tady vidím.
Ano, soubory z 90. let už dnes jsou archeologická záležitost. To vidím sám na sobě: Kromě toho, že jsem to všechno poztrácel fyzicky přes výměny harddisků a zastárávání disket, dnes už bych ani nepřečetl formát mého vlastního editoru PragoText :-(
Ale nezavěšujme se: Řízené migrace formátu jsou také jednou ze standardních technik dlouhodobé udržitelnosti. Nevím, jestli budeme zachraňovat soubory T602, ale dnešní formáty už ano.
Mějte se TS