Pokud si koupím papírovou knihu, pak v případě, že ji nepotřebuji, ji mohu prodat do bazaru nebo sběrateli, a zachránit tak část hodnoty, kterou jsem do ní investovat. U elektronické knihy toto nejde, navíc často bývá chráněna DRM. Umožňuje DRM převést právo na knihu jinému člověku, s tím že on mi za to zaplatí, a já nikomu nebudu platit za tento převod? Neexistuje. Pokud kniha chráněna není, potom nemá cenu toto řešit, ale zisk z takové knihy je pouze důsledkem dobrovolnosti plátce, či jeho lenosti to hledat na různých válečnických fórech.
Normální kniha oproti té digitální vychází dobře, protože když si spočítám, kolik by mě stálo tisknout si sám knihu staženou z netu, vychází to jen o pár desetikorun lépe, a to bych ani neměl vazbu a jiný luxus s knihou spojený. Digitální verze knihy je v podstatě demo, něco co často stáhnu, abych prošel jednu kapitolu a zjistil, jestli obsahuje řešení problému, který hledám, potom už se na ní většinou nikdy nepodívám, a do věčných lovišť půjde až budu promazávat disk kvůli místu nebo ten disk lehne. Učebnice xxx v IT prostě nemá cenu kupovat, možná jenom pro úplné začátečníky.
Tištěná kniha, to je pro mě něco jiného, pěkného, uměleckého. Ideje, které má obsahovat musí být nekonvenční, rebelské, bořící mýty. Vlastnictví takové knihy je potom symbolem úcty k idejím, které obsahuje.
Musím se ohradit proti vaší myšlence: "Pokud kniha chráněna není, potom nemá cenu toto řešit, ale zisk z takové knihy je pouze důsledkem dobrovolnosti plátce, či jeho lenosti to hledat na různých válečnických fórech." V podstatě se dá přeložit: Vzít si něco cizího, co není přivázané, není krádež!
Hmm, když se nad tím vším zamyslíme, potom můžeme dojít k otázce, co je to člověk a individuuum, a jak moc se liší od ostatních. Je jenom pár rozdílů mezi mnou a kýmkoliv jiným, to jediné, čím se lišíme jsou naše vzpomínky a znalosti, myšlenky. Mechanismus myšlení je u naprosté většiny lidí stejný, liší se pouze uložená data. Není proto rozdílu mezi mnou a kýmkoliv jiným, jediným problémem je, že moje vědomí nemá přístup k paměti jiných. Jsme jako sada procesů, z nich každý má svoje data a mele si svůj program, ale základ je stejný. Většinou si všichni také meleme velmi obdobný program, máme stejné potřeby.
Co je to vědomí? Vědomí je jenom iluze, je to proud myšlenek, které jsou reakcí na vnější a vnitřní podněty, tedy na prostředí a naše předchozí myšlenky. To že sledujeme tento proud, nás činí bdělými, a díky tomu si uvědomujeme svoji existenci. Tento proud je složen ze slov a vět, a ze struktury každé věty či několika z nich si dovedeme v hlavě vytvořit obraz, tedy simulaci, vnějšího věmu, který tato myšlenka představuje. Vybaví se nám simulace založená na základě zkušeností, vzpomínek, možná také něco zakódovaného geneticky, kdoví. To je to, co nás odlišuje od umělé inteligence, totiž že nejenom odvozujeme, ale odvozené zároveň simulujeme.
Co z toho ale nakonec vyplývá? Že individualita, jáckost, ego jsou pouhé iluze, a kdykoliv se chováme individualisticky a egoisticky, jednáme na základě prastarých, geneticky zabudovaných programů, jsme pouhý lepší reakční agenti.
Já neexistuji, pouze jsem médium pro moje myšlenky, memy. Až zemřu, potom kdykoliv se komukoliv na světě v hlavě zrodí stejná myšlenka, kterou jsem měl já, potom ožiju. Jsem tedy nesmrtelný. Mnohé moje myšlenky jsou myšlenky jiných, já nejsem, to oni ve mě ožili. Jsem dnes třeba tak trochu českým filosofem Ladislavem Klímou, stejně tak jako když se ožeru jako dobytek, což tento pán také velice rád činil.
Kniha je nástroj přenesení souborů myšlenek lidem jiným, zachování toho dobrého. Nechtěl bych, kdybych si v případě nesmrtelnosti musel nést v sobě všechen ten duchovní balast, který jsem za svůj život stihl na sebe nabalit.
Takže všichni lidi jsou jen médium pro myšlenky, jedna velká masa, ego a individualita je iluze. Jsme jen jedna velká ramka, často špatně propustná.
Proto duchovní krádež neexistuje, protože ego neexistuje.
Krádež je zcizení věci a zabránění jejímu užívání oprávněnému uživateli. E knihu nejde ukrást. Jde jí neoprávněně užívat a to je sakra rozdíl. Krádež víc společenský nebezpečná a i trestní zákonník jasně rozlišuje mezi krádeží a neoprávněvým užíváním. Vaše myšlení obsahuje stejnou alogičnost jako vydávat neoprávněné stahování hudby za pirátství, což je mimořádně nebezbečné zločinné chování útočící mmo jiné na lidské životy a má zcela jiný charakter.
Krádež NENÍ zcizení věci, neboť "zcizení" a "odcizení" jsou dva rozdílné pojmy (bez ohledu na to, kolik lidí si je neustále plete:-). Viz například Wikipedie.
Jednak viz výše, druhak stačí nevytrhávat z kontextu -- z odstavce před citovanou větou i z věty následující opravdu jasně vyplývá, že zcizení není krádež a krádež není zcizení.
Zmatek v tom bohužel mají (a dělají) -- jak jsem právě s hrůzou zjistil :-( -- i oficiální zdrojové, viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zcizit
Vysvětlení a mnohem rozumnější postoj lze najít v článku http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5379, jehož závěr si na závěr dovolím citovat:
Existují-li u slovesa zcizit (zcizovat) dva zcela odlišné významy a oba se dotýkají oblasti právní, je lépe i v publicistických textech užívat jednoznačného výrazu a mluvit o výrobcích odcizených nebo ukradených (nikoli zcizených!) z potravinářských prodejen.
Tento překlad je velmi nekvalitní a velmi tendenční. Pokud autor umístí své dílo na internet, s tím, že kdo chce, může mu nějaký peníz elektronicky poslat, je to co? Krádež určitě ne! Z radia a televize si mohu kdykoli cokoli pro svou osobní potřebu legálně stáhnout; platím R a TV poplatky, jako každý, kdo odebírá z rozvodné sítě elektřinu! Nevidím nejmenší důvod, proč by měl být internet o něčem jiném, platím za připojení, tudíž mám právo stahovat pro svoji osobní potřebu vše, co na netu najdu! Že vlády nejsou, jako celek, schopné zařídit, aby ISP část svých výnosů ,,přeposlali" autorům a tím jim kompenzovali údajné škody za tzv. pirátství, už je jiný problém.
Jakym autorum, myslite sobe, me, a ostatnim tvurcum internetoveho obsahu ? Uvedomte si, ze drtivou vetsina obsahu internetu netvori placeni pisalci, neni tedy absolutne zadny duvod, aby meli nejaka privilegia. Pokud existuje zdroj, ktery podava tak uzasne nebo zasadni informace aby za ne nekdo zaplatil, tak si jiste najde platici zakazniky. Ale vazne si myslite, ze by se melo platit trebas idnes/zive/... ? Vzdyt tytez informace (nebo spis placy a plky) si muzete precist kdekoli, vzdy se najde nekdo, kdo vam je poskytne zdarma, at uz jsou jeho duvody jakekoli.
Mimochodem, za filtrovani reklam si muzou provozovatele serveru sami, pokud by reklama nebyla vlezla a byla k veci, nikdo by to neresil. Pokud mi nekdo u clanku o aute nabidne to auto, tak nereknu ani popel, ale pokud mi u nej nabizi blikajici reklamu pres celou obrazovku ze pouze s kridelky budu v bezpeci ...
Ostatne, znam nekolik serveru, ktere jsou uzce zamerene, specializovane, neni na nich ani stopa po reklame, a jejich uzivatele (pravda mizive %) se na jejich provoz skladaji. Ale funguje to, samo, nikdo na tom nezbohatne.