Vlákno názorů k článku Country rádio zatím neplánuje vysílat v DRM od Steve - Mě hlavně zajímá, co budou konečně a kdy...

Az tak pravda to neni.
Toto plati pouze pro kmitocty do cca 4MHz, predevsim vsak DV a SV, ale i 3995kHz (DW/BBC).
Pres den pak pekne hrajou vyssi pasma, ktera jsou pres noc "mrtva" (od 11MHz a vys).
Takove celodenni kmitoctu (noc i den) jsou "ekonomicke" kmitocty od 5 do 9MHz.
Takze docela dost stanic co chteji byt dobre slyset je nacpano prave do tohoto segmentu
5790kHz az 7370kHz. A taky 9400kHz az 9950kHz, ale tyto 9MHz kmitocty spise dobre hrajou pres den az do pozdniho vecera...nekdy i do 22h (chyta se vysilac, jeho cesta sireni je na osvetlene strany planety, proto "vecer" slysim i Kanadu, ci dokonce Chile s 15kW na 17860kHz.

Trochu to shrnu. Toto jsou KV (SW) rozhlasova pasma dle ITU/HFCC (m = delka vlny) :

120 m (2300 – 2495 kHz)
90 m (3200 – 3400 kHz)
75 m (3900 – 4000 kHz)
60 m (4750 – 5060 kHz)
49 m (5900 – 6200 kHz)
41 m (7100 – 7300 kHz)
41 m (7300 – 7350 kHz)
31 m (9400 – 9900 kHz)
25 m (11600 – 12100 kHz)
22 m (13570 – 13870 kHz)
19 m (15100 – 15800 kHz)
16 m (17480 – 17900 kHz)
15 m (18900 – 19020 kHz)
13 m (21450 – 21850 kHz)
11 m (25600 – 26100 kHz)

Nektera pasma jsou "tropicka" (120m/90m), nektera denni, nektera lokalni (11m) a nektera nocni. Moc dobra pasma jsou 60m a 41m. Ty chodej v podstate nonstop.

Mimo tohoto jsou tu jeste Dlouhe a Stredni vlny (DV/SV....LW/MW).
Ladici krok DV je 3kHz.
Ladici krok SV v EU je 9kHz (konec na 1620kHz) a v USA 10kHz (konec na 1710kHz).
Ladici krok KV je 5kHz.

Dlouhé vlny – lze zachytit signál na velké vzdálenosti v tisících km. U krátkých vzdáleností na sta km je šíření zajištěno přízemní vlnou (do jisté míry tlumenou povrchem země). Na velké vzdálenosti se vlna šíří i několikanásobným odrazem od povrchu země a ionosférickou vrstvou. Nejnižší intenzita rušení je v zimním období, nejlepší doba pro sledování pásem DV je noc.
Střední vlny – s dobrou středovlnnou anténou lze zachytit až sta evropských stanic, případně signály z Asie nebo ze zámoří. Ve dne se šíří jen pozemní vlnou, zato v noci se útlum zmenšuje a šíří se tak na velké vzdálenosti.
Krátké vlny – tedy vlny od 200 do 10 m, Krátkovlnné rádiové signály jsou schopny šíření na velké vzdálenosti proti FM stanicím, které je slyšet na vzdálenost cca 100 km od vysílače v závislosti na anténním příjmu.
KV signály ‚skipují‘ kolem zemského povrchu a odrážejí se v atmosféře, aby pak zpět dopadaly na zemský povrch. Kvalita přijímaného signálu je tedy variabilní a vždy záleží na síle signálu v místě příjmu (dochází k "fadingu"...úniku signálu).

KV jsou schopny šíření kolem zeměkoule díky fenoménu ionosférické vlny (skywave). Výběr frekvence, která má být užita k pokrytí určitého území signálem závisí na těchto faktorech:
vzdálenost vysílače od přijímače, denní doba – během dne mají frekvenci nad 10 MHz tendenci urazit větší vzdálenosti, v noci lze využít frekvenci nižší 10 MHz, roční období, podmínky dané sluneční aktivitou.
Závislost denní doby je určena zvláštnostmi ionizované vrstvy, které je tvořena výhradně ve dne (Es) působením fotonů a štěpením atomů na ionty.

Howg.

Díky za vyčerpávající odpověď, pane Patero :-) Když jsem byl mladší, taky jsem se tím teoreticky zabýval. Ale moc ne prakticky - tím šířením elmag. vln.