ČT míří k seškrtání výroby a vysílání. Změnit to můžou jenom politici

8. 12. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Karel Choc, Internet Info
Rada České televize upozorňuje na stále horší ekonomickou situaci České televize. Reálná hodnota televizního poplatku bude za pět let jenom 20 korun.

Česká televize vstoupí do roku 2023 s rozpočtovými škrty prakticky napříč celou výrobou. Seriálů a televizních filmů se bude vyrábět o 13 procent méně, sportovních pořadů ubude o 27 procent (i díky tomu, že nebudou velké sportovní akce), divadelních a společenských přenosů o 37 procent, dokumentární tvorba se ztenčí o 34 procent. Vyplývá to z rozpočtu na příští rok, který jednomyslně schválila Rada České televize.

Nárůst je jen u vývoje nových formátů, zábavy a zpravodajství. „Meziroční nárůst v žánru zábava je dán opětovným zařazením pořadu StarDance, který patří dlouhodobě k úspěšným formátům a v roce 2023 bude součástí programové nabídky u příležitosti připomenutí 70. let existence České, respektive Československé televize. Dále bude pro vysílání v roce 2024 vyrobena další řada pořadu Peče celá země. U ostatní výroby zábavných pořadů dochází v roce 2023 k poklesu výroby o 27 procent,“ píše se ve schváleném dokumentu. 

„Nově vzniklá ekonomická realita představuje významnou zátěž pro rozpočet České televize. Česká televize nemůže na rozdíl od jiných subjektů promítnout vyšší náklady do výše svých příjmů,“ varoval finanční ředitel David Břinčil. Za roky 2022 a 2023 se cenová hladina v České republice zvýší stejně jako za dvanáct let do roku 2019. 

Finanční ředitel zopakoval, že současné financování České televize založené na fixní výši televizního poplatku je neudržitelné, protože nereflektuje ekonomickou realitu. Příkladem jsou vysoké ceny energií. Jen v rozpočtu na rok 2023 se zvýšení cen energií projeví nárůstem příslušné kapitoly o 56 milionů korun. Při porovnání s rokem 2021 podražily energie o 125 procent, tj. během pouhých dvou let vzrostly náklady o 111 milionů korun.

Aby televize udržela vyrovnaný rozpočet, zruší k 31. prosinci 2022 stanici ČT3, seškrtá pracovní místa, sníží koprodukční vklady do českých filmů, přestane využívat areál v Ostravě-Radvanicích nebo například nainstaluje fotovoltaické panely na střechy na Kavčích horách. 

Pokles výroby pořadů o něco zbrzdí prostředky, které České televizi vrátí stát po sporech o odpočty DPH. Tyto peníze televize využije také na energie nebo mzdy. „Část prostředků bude využita směrem k zaměstnancům, abychom dokázali udržet dobré lidi a udrželi jejich mzdy na tržní úrovni,“ vysvětlil generální ředitel Petr Dvořák.

Widget obrázku #577312 (přidáno skriptem)

Generální ředitel ČT Petr Dvořák

Autor: Ceska televize

Neveselý výhled hospodaření se promítl také do usnesení, pro které hlasovalo všech třináct přítomných členů Rady České televize. „Rada České televize konstatuje, že stávající výše televizního poplatku není pro současný rozsah činnosti ČT dostačující. Zachování současného legislativního stavu s aktuální výší poplatku povede nejpozději od roku 2024 k rozsáhlému omezování výroby, vysílání a propouštění zaměstnanců, tedy k výraznému omezení veřejné služby poskytované Českou televizí,“ konstatuje usnesení.

Možnosti hledání vnitřních úspor jsou prakticky vyčerpány. Finanční ředitel připomněl, že žádné významné rezervy nenalezl ani nezávislý hloubkový audit, který na základě zadání Rady České televize provedla mezinárodní společnost Grant Thornton.

Rozsah činnosti České televize bude klesat s každým dalším rokem, kdy zůstane televizní poplatek na úrovni roku 2008, tedy ve výši 135 Kč. „Netušíme, jak bude vypadat mediální legislativa v roce 2027. Kdyby zůstal poplatek ve stejné výši, tak tu asi nebudeme sedět už v roce 2026,“ podotknul člen rady Vlastimil Ježek.

Vládní pětikoalice, která má pohodlnou většinu ve sněmovně, zatím nemá jasný plán ke stabilizaci finanční situace České televize. Na Ministerstvu kultury vznikla pracovní skupina, která chce návrhy v oblasti financování médií veřejné služby představit příští rok.

„Nevyřešené dlouhodobé financování nereflektující vývoj vnějších ekonomických podmínek tak nadále zůstává hlavním rizikovým faktorem pro budoucí existenci a rozsah veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Česká televize dlouhodobě čelí situaci neměnných nominálních příjmů, které však vlivem inflace ztrácejí svou kupní sílu,“ zdůraznil finanční ředitel David Břinčil.

Rozpočet na rok 2023 předpokládá příjmy z televizních poplatků ve výši 5,69 miliardy korun, tedy přibližně stejně jako letos. Ze zákonem omezené podnikatelské činnosti získá asi 924 milionů korun. Na výrobu pořadů vydá 2,2 miliardy korun, na mzdy a zákonné pojištění ke mzdám padne 2,52 miliardy korun a zhruba 1,84 miliardy korun představují provozní a režijní náklady.

Plán investic na rok 2023 zahrnuje především výdaje spojené s generační obměnou výrobního areálu, nákupy nové a modernizace stávající televizní techniky, licence a rozvoj informačních systémů nezbytných pro činnosti ČT a správu areálu. Příští rok se tedy počítá například s rekonstrukcí režijního komplexu SK8, obměnou vícekamerového satelitního vozu DSNG 036, výměnou kamer v ostravských studiích S1 a S2 nebo už zmíněnou instalací solárních panelů.

Při zohlednění inflace bude reálná hodnota příjmů z televizních poplatků v roce 2023 už o 3,42 miliardy korun menší, než byla v roce 2008. Jinak řečeno, reálná výše televizního poplatku na začátku roku 2023 bude činit pouhých 56 korun. Pokud by televizní poplatek byl navázán na makroekonomický vývoj (inflaci) a tím si uchovával stejnou kupní sílu, musela by jeho výše v roce 2023 být 214 korun.

V dalších letech bude výhled ještě horší: jestliže se bude inflace vyvíjet podle prognózy České národní banky, propadne se v roce 2024 reálná hodnota poplatku na 36 korun a v roce 2027 dokonce na 20 korun.

CIF25

Widget obrázku #729978 (přidáno skriptem)
Klesající hodnota televizního poplatku vzhledem k inflaci v České republice

Klesající hodnota televizního poplatku vzhledem k inflaci v České republice

Autor: Ceska televize

„Pokud nebude ve financování České televize zohledněn růst cen vstupů ani od roku 2025, bude muset Česká televize v následujícím období přistoupit k dalším opatřením snižujícím rozsah činností. Vzhledem k tomu, že ČT dokázala během předchozí dekády posílit význam televize veřejné služby pro českou společnost, její důvěryhodnost i užitečnost, je o to náročnější nyní činit kroky k okleštění rozsahu veřejné služby. ČT v roce 2023 například historicky poprvé, za sedmdesát let existence, omezí nabídku svých kanálů. V tomto kontextu jde o regresi, nikoli o stabilizaci veřejné služby,“ apeloval generální ředitel Petr Dvořák v úvodním slovu k dlouhodobým plánům do roku 2027.

„Politická reprezentace bude muset odpovědět na otázku, jakou veřejnou službu v oblasti televizního vysílání chce občanům zajistit, a dle toho také nastavit její financování. Bude nutné jednak zajistit dlouhodobou udržitelnost zvoleného modelu a také finanční zátěž spravedlivě rozprostřít mezi všechny skupiny společnosti, a to se zohledněním technologického vývoje. Českou televizi pak čeká výzva vypořádat se s jakoukoliv situací, která nastane, a zodpovědně a včas přizpůsobit rozsah činností známým příjmům,“ uzavřel Dvořák.