Vlákno názorů k článku ČT vyhrála soud o poplatky za nefunkční televizor coby dekoraci v kavárně od Ivan z Kolína - Pan Šticha nemá pravdu. Pokud zákon mluví o...
-
Pan Šticha nemá pravdu. Pokud zákon mluví o televizním přijímači, pak jistě také definuje co je tímto pojmem míněno. Předpokládám, že v nějaké právní definici nebo naučném slovníku bude uvedeno, že jde o přístroj, umožňující příjem televizního vysílání. Pokud příjem TV neumožňuje, o televizní přijímač (de facto, ani de iure), se nejedná. Nefunkční televizor není televizním přijímačem úplně stejně jako vrak auta není automobilem. Soudce tedy i podle současné (špatné) legislativy rozhodl chybně a dalo by se pochybovat nejen o jeho logickém úsudku, což je u právníků víceméně standard, ale i o jeho duševním zdraví, což už úplně běžné není ani u tohoto typu živočichů.
Jo, soudci jsou holt v tomhle státě asi jediní, kdo můžou dělat chyby, třeba i opakovaně a nemohou být za to nijak postiženi :-(. Jediné co zvládají vždycky dokonale je obhajoba výše vlastních platů pod záminkou nezávislosti. Všude platí kdo jmenuje, může zase odvolat a není nejmenší důvod z tohohle navýsost logického pricipu dělat nějaké výjimky. Co když prezident jmenuje soudce "závislého"? I pak musí být doživotně chráněna jeho nezávislost? To je jak u blbejch... -
Snad nejste tak naivní a nepodezříváte pana Štichu z toho, že se neporadil s právníky. Váš předpoklad je ale mylný, v zákoně žádný detailní technický výklad, co to je vlastně televizor, není. To, co je napsáno v naučném slovníku, nemá se zákonem nic společného. Nebo alespoň ve Vámi uvažovaných rozměrech. Každý TV je na počátku svého života schopen příjmu TV stanic. Pokud ne, necháte si ho v záruce opravit, nebo vrátíte prodejci. Pokud ho ale zdevastujete, upravíte tak, že už přestane plnit svoji funkci, je to jen Vaše odpovědnost a chyba, že přístroj nadále smysluplně nevyužíváte. Bohužel v zákoně není také definováno, jaká úprava z TV udělá jen brak a proto i zjevně nefunkční TV je ze zákona stále televizorem. -
Ani o žádném "počátku života" ale v zákoně nic není. Pokud zákon jasně nehovoří o tom co je a co není možné považovat za televizní přijímač a naučný slovník se nebere v potaz, je třeba zákon o tuto definici doplnit a do té doby považovat toto ustanovení za neplatné. Podle známé demokratické zásady, co není zakázáno, je povoleno.
-
Máte samozřejmě pravdu, že v zákoně nic o počátku života TV není. Pokud byl ale nějaký přístroj vyroben za účelem příjmu televize z platformy radiového, satelitního a kabelového připojení, potom ho zákon za TV považuje. Pokud si ale pořídíte monitor a k němu připojíte třeba STB, potom se tato sestava stane zařízením na příjem televize a poplatek platit budete muset. To snad připouštíte?
Žádný zákon není dokonalý, proto také existují prokurátoři, obhájci a soudci, aby zákon naplnili podle nějakých kritérií. Vy nemůžete rozhodnout o tom, jaká definice v zákoně chybí, nebo není správná a proto nemůžete svévolně zákon nedodržovat. To Vám náš právní řád neumožňuje. Pokud bychom ale dospěli do stavu, že vše musí být jednoznačně zakázáno, nebo povoleno, v takové společnosti by nikdo dobrovolně nežil, i kdyby se Vám to zdálo nanejvýš demokratické. -
Já se ale litery zákona držím. Zákon neřeší minulost zařízení, nýbrž jeho současnost ("zařízení technicky způsobilého...") a pokud zařízení přestane fungovat, aniž by ho kdokoli jakkoli upravoval (rozbije se, opotřebí, zestárne...), není nejmenší důvod ho podle stávající legislativy považovat nadále za televizní přijímač. Samovolně rozbitý (nefunkční) televizor ve smyslu zákona 348/2005 Sb. §2 odst. 2 není televizním přijímačem (není ani způsobilý k reprodukci ani upravený pro jiný účel). Jasné?
-
Takových sporů by asi bylo hodně, to bych sám nestihl. Rozhodně by mi (potažmo jí) to ale ČT finálně zaplatila, tím si můžete být jist. Jo, tahat občany za fusekli s rádoby právními argumenty by mělo vyjít vždycky draho. Aspoň si to další případní vykukové příště rozmyslí :-). Promiňte, ale přijdete mi jako zbytečně rezignovaný a smířený se šlendiánem, proti kterému lze (aspoň v tomto případě) poměrně snadno bojovat a vyhrát to. Jiná věc jsou třeba konkurzní procesy, kdy Vás soudci zlikvidují doslova fyzicky, že nemáte ani na to se právně bránit a když už se práva oficiálně dovoláte, je Vám to reálně na nic (přinejlepším půjde někdo sedět, ale nic už nebude jako dřív, majetek už mají třetí strany). To je opravdu průšvih, ale tohle..? Fakt je zbytečné se tomu pořizovat. Na to to vyhrát má každý.
-
Máme sice pravdu, ale pouze částečně. Výklad zákona, který jste zvolil, je výkladem pouze jazykovým a mohl by se dostávat do rozporu s výkladem teleologickým (účelovým). Neboli, jinak řešeno, logický výklad zní, že pokud zákonodárce chtěl zpoplatnit i zařízení, která byla upravena k jinému účelu něž pro který bylo vyrobeno (což je nepochybné, protože toto výslovně zakotvil do zákona), neměl jistě zájem na tom, aby zpoplatnění unikla ta zařízení, která se "pouze" samovolně nebo stářím porouchala, a proto jsou nefunkční. Jesliže tedy zákonodárce neušetřil zpoplatnění ani přístroje upravené k jinému účelu (a tudíž z logiky věci nefunkční k účelu původnímu), tím spíše nehodlal od zpoplatnění osvobodit taková zařízení, která jsou nefunkční jen proto, že se samovolně porouchala. Takže ani taková zařízení nejsou vyjmuta z osvobození a jazykový výklad ustupuje do pozadí, na úkor výkladu teleologického.
