I gdyž su z Jižní Moravy, Tvém dřístům fcelku rozumím. Asi je to tem, že sem studoval na gymplu kósek od Ostravy (v Bílovcu). Za ty štyry roky sem chytl celkem slušné ostravské přízvuk. A gdyž sem pak šel na véšku do Prahy, začal sem zase mluvit čecháčsky. A teď su zase zpátky doma na Moravě (jižní) a zase mluvím, jak mně huba narostla.
Tem chcu řéct, že i gdyž nekterým slovům moc nerozumím, celkově chápu, cos chtěl řéct. A myslím si, že kózlo teho tvého povídání neni v tem, jak používáš nářečí, ale v nečem úplně jiném. Ty hlody, přirovnání a popisy těžko uvěřitelnéch situací, to je to, co mně nutí furt si tvůj deníček pročítat. Takže vydrž a piš dál!!!
A otázka: Dokážeš si představit, že budeš mět s Dokonaló děcka a ty budó hezké po tobě a chtyré po ní? (Može to dopadnót aj naopak, ale člověk nigdy neví...)