Vlákno názorů k článku Čtvrtina návštěvníků webu má nízké rozlišení od brn - To by me zajimalo proc je nutne opustit...

To by me zajimalo proc je nutne opustit pevnou sirku webu, kdyz (v podstate) nesmi byt u odstavcoveho textu prekrocena sirka 80 znaku/radek (jinak je uz text necitelny). Tzn. web ma pevnou sirku 80znaku + 200px (pro menu, postranni boxy atp.)

Vy jste četl nějaký můj starší text, že. ;-) Možná ne zcela pozorně, protože když jsem citoval psychologické výzkumy z Wichitské univerzity, psal jsem, že velká šířka textu nemá na rychlost nebo pohodlí zásadní vliv. Za optimum byl považován {font: 12pt/1.5 Times; width: 400 px}, což je asi 60--65 znaků.

Také jsem psal, že na tuhle šířku se sázejí beletristické knihy, technické knihy se sázejí menším písmem až na 80 znaků na řádek a noviny se sázejí cca na 40 znaků na řádek. Ale to je dáno médiem.

"velká šířka textu nemá na rychlost nebo pohodlí zásadní vliv".

Nastesti, knihy o pristupnosti a pouzitelnosti webovych stranek maji naprosto odlisny nazor na velkou sirku textu.

Které knihy? :-)

je mi lito, ale necetl. (poprve jsem se s tim setkal v tom dnes uz klasickem clanku o max-width expressions hacku, a musim rict, ze se s tim naprosto stotoznuji) ale porad nechapu proc je nutne opustit pevnou sirku.

tedy ja to delam tak, ze sirku (nejradeji) definuji v em, takze zase tak pevna neni (zavisi na velikosti uzivatelova pisma) - bohuzel nekdy klienti pozaduji moznost zmeny velikosti pisma v IE znemoznit (jednoduchy duvod: uzivatel pres short-cut nahodou zmensi pismo na minimum a pak se divi ze na mem webu nic nevidi - 99% webu totiz velikost pisma definuje v px).

Nutné to není, ale vzhledem k tomu, že už neplatí, že lidé koukají na web jen na počítači s odhadnutelnou/převládající velikostí obrazu, tak si myslím, že je pevná šířka v mnoha případech neopodstatněná.

Který "dnes už klasický článek o max-width expressions hacku" máte na mysli? Já jsem typografii studoval a vřele se o ni zajímám, ale není mi jasné, kde se vzalo to pravidlo maximálně osmdesáti znaků na řádek.

No, moc bych zato nedal, ze je to "sum". V IT existovalo pravidlo o (maximalne) 80 znacich na radek - byla to sirka dernych stitku, dalnopisu a vetsiny textovych terminalu (tedy, ve skutecnosti toto pravidlo pozadovalo pouzivat jen 72 znaku z dostupnych 80). Dokonce to pravidlo prezilo dlouho pote co vsechny tyhle veci uz prakticky zmizely kdyz je soucasti etikety posilani emailu - i dnes plati, ze pokud nevite jakym zpusobem prijemce cte postu, meli byste pocet znaku na radku omezit na max. 72 (ony jsou totiz dodnes textove terminaly siroke nejcasteji 80 znaku).

Toto pravidlo ale nikdy nijak nesouviselo s fyziologii oka - a kdyz se mluvilo o tom, ze takovy text se cte "lepe" melo se tim na mysli "lepe nez ten, ktery se pak nahodne na terminalu kvuli prilisne delce radek zalame".

Obavam se, ze tvrzeni, ze neco takoveho plati i pro WWW je opravdu cisty sum ...

Také je tu léty prověřená zkušenost typografů, kteří obvykle uvádějí jako maximum 60-65 písmen na řádek. Delší řádky výrazně zhoršují čitelnost (je potřeba příliš mnoho fixací an řádek).

Michale, ale kterých typografů? Z čeho vycházejí? Čeho se tohle jejich doporučení týká? Já několik typografů znám osobně, práce jiných jsem četl, ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že by tvrdili něco o počtu znaků na řádek.

Prošel jsem kvůli tomu teď dokonce svoje poznámky z hodin typografie a prolistoval monografie, poptal se známých, ale nic, vážně nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nějaké typografické pravidlo.

Délka řádku přísně podléhá médiu. Důvodem, proč je v knize maximálně těch osmdesát znaků je prostě to, že by jinak byly malé, nebo by naopak kniha byla moc velká (špatně by se s ní manipulovalo, byla by těžká, trhala by se jí vazba ap.).

Jak už jsem napsal, důvodem je skutečnost, že příliš dlouhý řádek zhoršuje čitelnost. Nutný počet fixací na řádek není totiž dán absolutní délkou řádku ani jeho úhlovou velikostí, ale právě počtem písmen a samozřejmě i tím, kolik písmen je čtenář schopen obsáhnout na jednu fixaci.

Existují samozřejmě výjimky, např. třeba novinová sazba, kde jsou sloupce výrazně užší, čímž se dosahuje vyšší rychlosti čtení. Nebo naopak odborné texty, kde řádky naopak bývají delší, ale tam se předpokládá úplně jiný způsob čtení než u beletrie.

Bohužel ale, jak už to u podobných základních pouček bývá, nemůžu momentálně najít konkrétní referenci. Zkusím se ještě podívat a jestli něco najdu, napíšu to sem.