Jakkoliv v tom hlavním (zadání vs. realita) má autor nesporně pravdu. V několika ohledech ji nemá. Jedním z příkladů bodiž tvrzení, že informační systém datových schránek umí určit identitu "schránky", nikoliv osoby (rozumějte "účtu" ke schránce). To je asi neznalost na straně autora. V ISDS je implementována funkce, která umí ověřit identitu účtu. Bohužel, lze to využít pouze k odeslání datové zprávy. I když takové použití, kdy ISDS by se zprávami nemanipulovalo a pouze by potvrdilo identitu osoby (čili na přijatý dotaz by odpovědělo údaji o osobě v rozsahu schváleném provozovateli příslušné aplikace ze strany MV) v ISDS hotov je. V důsledku celkem zbytečných obav ze strany MV (jestli to nepřekračuje rozsah vyplývající z legislativy), nebyla dosud tato funkce uvolněna k užívání všemi, kdo na ni netrpělivě čekají. Jakmile k tomu dojde (úředník se přestane bát vlastního stínu), bude velmi snadno možné, aby FO či PFO ověřovali svoji identitu v ISDS ve prospěch 3. aplikací. Takových okolností se za výhradami autora k tomu či onomu zbytečnému omezení skrývá více.