Jihočeská regionální rozhlasová stanice Rádio Otava začínala před deseti lety na internetu jako Rádio Blatná. V červnu 2017 získal Josef Týc analogovou licenci na první vysílač Blatná 89,7 MHz. Postupně se mu podařilo expandovat do dalších lokalit, proto rádio přejmenoval. Dnes kromě Blatenska vysílá na Strakonicku, Příbramsku, Písecku, Horažďovicku a Sušicku.
V poslední době zahájila ostrý provoz řada komerčních sítí pro digitální rádia. Ale zatím to vypadá, že je víc operátorů než stanic, které by měly zájem vysílat. Chcete s Rádiem Otava do DAB+?
Uvažoval jsem o něm už ve chvíli, kdy svou síť kdysi v začátcích spustila RTI CZ. Jenže v tu chvíli šíleně naskočí poplatky, které musíte platit Ochrannému svazu autorskému a Intergramu. Přidejte k tomu cenu za distribuci signálu a pro malé rádio, které nemá dost reklamy, je to potom nerentabilní.
O jaké částky jde?
Desítky tisíc měsíčně.
Na druhou stranu, jsou operátoři, kteří nasadili nižší zaváděcí ceny. Ani to by nepomohlo?
Bohužel je to jiný kraj, než potřebujeme, úplně jiné pokrytí. Máte tu dvě celoplošné sítě, které se ani nezaplní, a ani ty regionální pro naše potřeby moc nejsou. Potřebovali bychom překryv jižních, západních a středních Čech, ale nic takového neexistuje.
Takže vidíte problém v kombinaci ceny a pokryté oblasti.
Přesně tak a k tomu ty poplatky pro autorské svazy za odvysílanou hudbu a písničky. To samé, co teď platím na FM, bych platil ještě jednou za DAB+. Takže bych byl na dvojnásobku nákladů.

Vysílací studio Rádia Otava v Blatné
Zmínil jste, že jste malé rádio a nemáte dostatečné příjmy z reklamy. Z čeho tedy provoz platíte?
Musím ho jako koníček dotovat z různých jiných aktivit. Z reklamy získám jen minimum. Všichni inzerují jenom přes dvě velká obchodní zastoupení, to je pro malá rádia velký problém. Nedosáhnou na velké zadavatele, jako jsou obchodní řetězce, které nakoupí celorepublikový marketing přes velké obchodní sítě. Ale i regionální podnikatelé vám řeknou, že mají výhodný balíček od Radiohouse, a už se s vámi nebaví.
S cílením reklamy je ale spojená poslechovost. A vy se neobjevujete v Radioprojektu, pokud jsem se dobře díval.
Ze začátku jsem v něm byl a vůbec nevím, jak jsem se tam dostal. Radioprojekt je totiž další nevýhoda pro malá rádia. Abyste v něm mohl být, musíte být členem Asociace provozovatelů soukromého vysílání. Já ale členem být nemůžu, protože neprovozuju rádio jako právnická osoba. V době, kdy jsem se do Radioprojektu dostal, jsem měl jeden vysílač v Blatné. Výsledky jsem oficiálně nedostával.
Bavil jste se o tom s realizátory průzkumu?
Ano, protože když jsem se potom rozšířil o další vysílače, tak ani nevěděli, kde to rádio všude působí. Měli mě zaškatulkovaného v nějakém balíčku a o dalších vysílačích vůbec nevěděli. Dokonce ani nevěděli, že se změnil název z Rádia Blatná na Rádio Otava. Napsal jsem jim, že už jsme jiné rádio, ale dozvěděl jsem se, že komunikují jen s asociací soukromých rádií a s Českým rozhlasem. Takže pokud máte nějaké připomínky k měření, nemůžete je dávat, pokud nejste v asociaci.
Jakou poslechovost vám tehdy naměřili?
Tehdy na tom jednom vysílači tři tisíce posluchačů.
A víte, kolik máte posluchačů teď? Měříte si nějak zásah?
Poslechovost si neměřím, ono to vlastně u těchto regionálních rádií ani nejde. Tehdy mi z agentury vysvětlili, že to při vzorku lidí, kterým volají, nedokážou u takových rádií přesně změřit.
Neměříte ani počet uživatelů na streamu?
Na streamu poslechovost vůbec neřeším. Vím, že rádio je hodně úspěšné třeba na Horažďovicku, odkud máme velké ohlasy, dobré jsou i Strakonice. Ale čísla nemám. A když jsem sháněl nějakou agenturu, která by mi to zjistila, tak se v nákladech dostáváme do statisíců. Beztak se ale všichni odkazují na Radioprojekt.
Co třeba spolupráce s Play.cz? Mají portál s internetovými rádii, teď i svou digitální síť.
Já mám teď všechno na svém serveru, který si platím. Nepřišlo mi výhodné, abych měsíčně platil ještě další paušál za šíření přes Play.cz.
Na druhou stranu byste měl přístup alespoň k nějakým statistikám.
To je sice pravda, ale já si pořád myslím, že pro rádio našeho typu není internetový poslech stěžejní. Na něj se nesoustředím, spíš na terestriku.
Jaký obsah posluchačům nabízíte?
Naší specialitou je, že dáváme prostor méně známým a začínajícím kapelám, zpěvákům, které jiná rádia nechtějí hrát. Hodně se soustředíme na region a lidi jsou za to vděční. Chodí nám pozitivní ohlasy, že konečně slyší „svoje“ zábavní kapely a třeba vzpomínají na mládí. Na Plzeňsku je se svou rockovou muzikou hodně úspěšný Extra Band, na Příbramsku je populární punková kapela Bon Pari. Když vznikne nějaká nová, tak nám je pošlou, to samé ve Strakonicích, regionální kapely nám posílají taky z Písecka. Jsou vděční, protože v jiných rádiích se s nimi nikdo nebaví. A my chceme dávat hodně muziky, kterou třeba nikde jinde nehrají. Nemáme vyloženě hudební zaměření, že bychom byli rockoví nebo popoví, žánry se různě překrývají.
Není taková skupina posluchačů vzhledem k regionálnímu pokrytí a zaměření na méně známé kapely příliš úzká na provozování rádia?
My ale zahrajeme i Marka Ztraceného a všechny podobné hity. Jen mezi ně vložíme třeba neznámou nebo místní kapelu a za to jsou hodně rádi. Posluchači třeba říkali, že nevydrží u rockového rádia, i když mají rádi rock, ale nevydrží poslouchat nonstop jen jeden styl a ty samé hity. Mají rádi, že u nás je playlist „barevný“ a každý si tam najde to své.

Orientační pokrytí signálem Rádia Otava
Jaká je programová charakteristika?
Hudební rádio s akcentem na region. Takže přináším regionální informace, kulturní tipy, kam vyrazit za zábavou, plus rozhovory se zajímavými hosty. Chodí k nám starostové z jednotlivých obcí, od malých až třeba po větší města jako Příbram, Strakonice, Písek. Prostor dostávají také různé spolky. A teď se k tomu ještě natáčí videopodcasty, protože to je teď žádané kvůli sociálním sítím. Nejvíc nám fungují na Facebooku, protože tam mají obce a starostové profily, kam si to přesdílejí.
A jak velké je vaše rádio personálně? Jste sám sobě majitelem, ředitelem, moderátorem a reportérem?
Tak nějak, ale mám i spolupracovníka na zprávy, člověka na počasí a další spolupracovníky mám, když se vyrábí nějaké jingly nebo reklamy. Ale většinu času všechno připravuju sám.
Takže místní nadšenec vysílá pro místní.
Je to tak. Už na škole jsem pomáhal rozjet někdejší rádio Orlík. Se svou stanicí jsem začínal pod názvem Rádio Blatná, a když jsem rozšířil pokrytí, chtěl jsem název Prácheň. Rádio Blatná se totiž nelíbilo v Písku ani ve Strakonicích, ani v Horažďovicích by to neposlouchali. Název Rádio Prácheň je ale blokovaný, tak jsem zvolil název Otava. K Příbrami sice řeka Otava už moc nezasahuje, ale historicky byla Příbram součástí Prácheňska.