Já bych také pro takovou odbornou rubriku zde byl.
Něco jako je http://www.digitalnitelevize.cz/magazin/dvb-t/dvb-t-technologie/, kde jsou dobré články, ale není to moc živé.
Je přece výhodou webzinů oproti papírovým časopisům, že mají "neomezený prostor" a nemůže zde nastat, že čtenář má pocit, že "vyhodil peníze", když najde články, které ho nezajímají.
Možná by články o technologii zajímaly více čtenářů, než články o "licenčním boji", čemuž se DigiZone.cz dost věnuje. Problém bude spíš v nedostatku autorů než čtenářů.
Jiste, naopak bych rekl, ze je to spise typicke. Nejlepsi je, kdyz prijde zajemce z Pribrami, ze si nasel na mapce pokryti, ze by tedy mel mit prijem DVB-T v pohode, a jaky ze mu doporucime STB. A strasne se divi, kdyz se v ramci hovoru dozvi, ze musi mit VUBEC NEJAKOU ANTENU :-). Lide si casto mysli, ze STB je jako mobil, tj. vse v jednom, vcetne anteny, a deklarovane pokryti doklada moznost tento "prijimaci kombajn" proste zapojit do zasuvky a zacit pouzivat. Proste vetsina medii ma jeste velmi dlouhou cestu od mytu k opravdovym informacim. Zejmena ta celoplosna maji v tomto jeste hodne co dohanet (a nektera bohuzel jiz i hodne co napravovat).
A o tom to je. Takových zkušeností uděláš v životě ještě hodně! Já jsem si taky už hodněkrát myslel, že když se svěřím do rukou odborníka, tak jsem v pohodě. Jenže ona to není pravda. Odborníkovi především musíš dokázat, že se nenecháš obelhávat, a nakonec zjistíš, že není odborník ale diletant, takže si to stejně musíš všechno vyřešit sám.
no a o tom to je. Digitalni televize neni obor, ktery mne zivi. Ale zase bych rad vedel i neco vic, nez nedela nic/kostickuje/nekostickuje. Na Internetu lze nalezt leccos, ale pokud to nekdo predzvyka (stejne jako prednasku na skole), tak pak clovek tusi, co ze mu neco unika. A pokud vidim na strance priblizne uprostred nahore "vse o digitalnim vysilani", tak jsem si dovolil myslet (to je dnes troufalost, vim), ze treba nahodou se server dopracuje i k teorii. Jak rikam, treba at to je pod nejakou specialni rubrikou.
Sam vim, ze samostudium je dulezite, ale dam priklad z uplne jineho sudu.
Kvuli vymene oken v dome a hledani jejich dodavatele jsem stravil vic jak mesic studiem co vlastne takova okna musi splnovat, co je doporuceno..... az jsem zjistil, ze NIKDO ze stavebnich poradcu (firmy, kamaradi, starsi praktici) mi nesdelil takovou "drobnost" jako pozadavek normy na vnitrni povrchovou teplotu skla. A pak muj udiv, ze pro bezne podminky 95 procent vyrobcu a) nevi vo co go, b) nechce mit nic spolecneho s tim, ze jejich okna to nesplnuji.
Takze takove pekne ceske shrnuti vseho se vzdy hodi :-)
já si nemyslím, že by to autorovi dělalo problém. Já si spíš myslím, že téma synchronizace vysílačů DVB-T je vysoce odborná záležitost, která se přímo netýká samotného příjmu a zcela jistě nestojí v popředí zájmu většiny čtenářů. Udělat krátký článek na toto téma jistě není problém, jenže se vzápětí vynoří další otázky zanořující se hlouběji do problému. Bavit se o synchronizaci vysílačů předpokládá znalost problematiky např. fázových závěsů a dalších dílčích technologií z analogové a digitální techniky. Zacházení do takovýchto podrobností by opravdu připomínalo večerní studium a nikoliv internetový magazín! Takovéto podrobnosti o samotných technologiích bych doporučoval jako samostudium a následně diskutovat v rubrice "diskuse." Považuji to za rozumnější. Enik
Ja naopak souhlasim i s poslednim odstavcem. Zajimave by byly snad jen popsane konkretni zkusenosti s dalkovym prijmem. Stejne tak by ale mohly vzbudit plane nadeje lidi ze zdanlive blizkych lokalit, kde uz by prijem uspesne realizovan byt nemusel. Proto, budou-li zverejnovany konkretni uspesne pokusy, prosim o uvedeni neprehlednutelneho upozorneni, ze pro misto vzdalene treba jen 50m mohou byt prijmove podminky i podstatne odlisne (prinejmensim o tech potrebnych 5 dB).
Ja muzu prispet osobni zkusenosti uspesneho prijmu obou, resp. vsech tri, prazskych multiplexu v Uhlirskych Janovicich, tj. cca 60 km od vysilacu (neni to moc, ale vlivem terennich prekazek je tato lokalita zcela mimo oficialni mapku pokryti), a to na antenu Super-Color doplnenou nizkosumovym predzesilovacem (sumove cislo 1.0 dB, zesileni 18 dB). Prijem je prakticky uplne stabilni (pouzit je STB Kaon KTF-570, to ale nepovazuji za podstatne), ojedinele vypadky zpusobuje prakticky vyhradne ruseni z elektricke site (vyboje pri spinani a odpinani spotrebicu, obcas i obycejne zarovky), ktere jiz v zasade odstranit nelze (snad pouzitim antenniho kabelu doplnkove stineneho topenarskou trubkou, do cehoz se mi nechce :-)).
Zprostredkovane (od nasich zakazniku) mame zpravy o uspesne realizovanem dalkovem prijmu prazskeho DVB-T signalu v Podkrkonosi ci Podkrusnohori. Jak bylo v clanku zmineno, chce to, krome dobreho vyhledu pozadovanym smerem take trochu znalosti, zkusenosti, ochoty experimentovat a prijeti zakladni filozofie, ze preventivni se smireni s pripadnym totalnim neuspechem muze byt dobrym zakladem uspechu :-).
Mám tomu rozumět tak, že nesouhlasíš s autorem v tom, že další rozvádění témat by bylo spíš večerním studiem, a že by jsi přivítal další články podrobně se zabývající DVB-T?
chvalim autora i redakci.
S poslednim odstavcem nesouhlasim, treba by redakce DZ mohla udelat rubriky "pro BFU" a "pro stouraly". Mne samotneho by zajimaly podrobnosti o jednofrekvencni siti, zdali a jak jsou vysilace nejak synchronizovany. Moc dik