Evropské dotace vkládané do budování datových center v Česku, o nichž na Lupě průběžně informujeme, se začínají projevovat. Průměrná vybavenost datacenter mimo Prahu (ty z fondů často čerpají) IT technologiemi je 35 procent. Zbytek kapacity je prázdný. Datové objekty v Praze jsou přitom průměrně zaplněny z 62 procent.
Je to výsledek měření společnosti Altron, která datová centra staví, spravuje a provozuje a která míří k ročním tržbám kolem 1,5 miliardy korun. Vzorek pochází od 89 tuzemských datacenter, jde o komerční i korporátní objekty. Altron informace, které má Lupa k dispozici, posbíral od techniků a kolegů z projektové kanceláře, kteří dělají studie proveditelnosti, analýzy a podobně.
Vlastní průzkum si udělala také společnost TTC, která v Česku provozuje dvě velká datacentra, od loňského podzimu i jedno za více než 800 milionů. Čísla TTC mluví o ještě nižší, konkrétně 21procentní obsazenosti mimopražských komplexů. Praha je pak podle čísel firmy na 69 procentech.
Slabý prostor k růstu
„Do kolokačních center mimo Prahu nikdo moc nechce dojíždět v rámci servisu nebo údržby,“ říká pro Lupu technický ředitel Altronu Petr Ding. „Firmy se snaží mít z trochu neracionálních důvodů svou infrastrukturu blízko,“ dodává.
Datové centrum DataSpring v Lužici u Hodonína využilo evropské dotace přes 127 milionů korun.
Podle Dinga se na nízké obsazenosti mimopražských datacenter dotace projevují. „Otázkou je dlouhodobá udržitelnost s ohledem na provozní náklady,“ zmiňuje problém, který řeší mnozí lidé na trhu. Ding zároveň očekává, že další výstavba dotovaných datacenter průměrnou zaplněnost IT technologiemi ještě sníží. Bude záležet na tom, jak se jednotlivé objekty od sebe odliší a jak využijí zahraničních zákazníků, kteří Česko vidí jako solidní zemi pro umisťování své infrastruktury.
„Pro kolokaci ve standardním režimu už není prakticky prostor k růstu. Je to hodně vidět na příkladu Spojených států, kde se operátoři kolokačních datacenter snaží zbavit. V Evropě a České republice to může být svým způsobem varovný signál. Ale pokud provozovatel datacentra bude zavádět rozšiřující služby, například automatizaci provozu, IoT a další prvky, může potenciál výrazně zvýšit,“ popisuje technický šéf Altronu.
Odsouzeno k zániku
Ředitel TTC Teleport Radek Majer má k dotacím na datacentra ještě ostřejší postoj. „Dotované objekty mimo Prahu jsou mrtvý byznys a vyhozené peníze daňových poplatníků,“ říká pro Lupu. „Mimo Prahu je stavba datacentra silně ztrátovou záležitostí. Není obchod a není kvalitní provoz. Navíc v Praze jsou služby a konektivita levnou záležitostí, v regionech ne,“ říká z pozice zástupce dvou pražských datacenter.
„Je mi líto kolegů mimo Prahu, ale jejich byznys je v dnešních podmínkách odsouzen k zániku. Bavíme se o komerčních datacentrech. Ta privátní jsou něco jiného a tam to dává větší smysl,“ dodává Majer.
Technologické centrum Písek stálo 450 milionů, dotace byla kolem 250 milionů.
Šéf TTC není jediný, kdo takto mluví. Často zaznívá to, že si majitelé berou dotace na zušlechtění budovy, kterou se poté budou snažit prodat. Zákazníci, kteří mají své serverové technologie v objektech v Praze či Brně, je příliš mimo tyto oblasti nepřesouvají.
Na trhu už se dějí některé pohyby. Například firma DataSpring spadající pod skupinu KKCG, která provozuje dotované datacentrum u Hodonína, už provedla změny v managementu.
To, zda jsou regionální datacentra skutečně odsouzena k zániku, se samozřejmě teprve uvidí. Altron nabízí základní, zprůměrovaný a orientační výpočet toho, zda jsou objekty schopné se uživit při současném slabém obsazení.
„Cena investice na jeden rack je cca jeden milion korun včetně budovy v kategorii TIER III, bez provozních nákladů a energií. Při průměrné komerční ceně 15 až 18 tisíc korun za rack a po odečtu energií zůstane provozovateli přibližně 10 tisíc měsíčně. Při větším datovém centru se 150 racky vychází investice mezi 130 až 160 miliony bez servisu a provozu a při průměrném PUE 1,4 až 1,5. Při třicetiprocentním zatížení (tedy zhruba 50 racků) a průměrné ceně servisu včetně personálu (400 tisíc měsíčně) to již bude na bodu zlomu,“ počítá Altron.
Malá a přenosná
Do byznysu s datovými centry dnes promlouvá několik trendů. Jedním z nich jsou prefabrikovaná datacentra ve standardizovaných kontejnerech, která se dodají na klíč a zjednodušeně řečeno je možné je přivést, zapojit a spustit. V jednom takovém objektu si Seznam staví takzvaný Malý Seznam. Této oblasti rychle roste obrat, od roku 2013 jsou to nižší stovky procent. V roce 2014 byznys dělal zhruba 1,5 miliardy dolarů.
Dalším konceptem jsou i mikro datová centra. To jsou IT technologie nacpané do malých a často přenositelných „obalů“, které umí nahradit tradiční serverovny. V Česku je vedle Altronu nyní začíná prodávat také Schneider Electric, který v nich vidí zajímavý potenciál. „Vidíme zájem tyto mikro datacentra umisťovat například na pobočky a jako součást distribuované infrastruktury,“ říká pro Lupu František Mikeš, viceprezident divize ITB v Schneideru.
Studie Altronu obsahuje i další zajímavá čísla o Česku. Drtivá většina z datacenter má TIER I (60 procent), TIER II je na 20 procentech, trojka na 15 a čtyřka na pěti. Ročně u nás přibyde tři až pět malých a středních datacenter, až 40 serveroven a jeden velký objekt nad 250 metrů čtverečních. Nejčastější průměrný výkon je do 250 kW (80 procent), do 500 kW má podíl 10 procent a nad tisíc kW jsou to tři procenta.
ČLÁNKY DO MAILU