Názory k článku Datové schránky ante portas II.

Není pravda, že 1.7.2009 začnou všechny orgány veřejné moci (povinně) komunikovat přes datové schránky. Ten den teprve začne MV rozesílat listinou poštou přístupové údaje statutárním zástupcům. Budou dovolené, a tak se jistě převzetí této pošty protáhne. Určitě i tady nějaké "přechodné období" vznikne a zcela reálně bude provoz přes datové schránky narůstat přes prázdniny jen pozvolna. Nebudou připravené sw, metodika a možná ne vždy umožní využití schránek i legislativa. Uvidíme, jak to bude 1.10.

Datum 1.7. je ale důležité, protože třeba zprávy zaslané v testovacím provozu přes systém, nemohou být podle zákona před tímto datem považované za rovné "obálkám s pruhem". A samozřejmě bude ten den zavedena povinnost převzít přístupové údaje.

Co se týká malých obcí, pak by to nemusel být takový problém, pokud se ovšem narazí na počítačově gramotného starostu. Organizačně horší to bude pro orgány, které dnes dotávají poštu rozdistribuovanou na mnoho podatelen (třeba na pobočky v krajích), ale ze zákona budou mít pouze 1 datovou schránku. Budou muset tedy zavést vlastní vnitřní poštu, zřejmě elektronickou a nutně se zaručeným doručením (budou muset ručit za další doručení uvnitř organizace).

Co se týká originálu a ověřené kopie dokumentu, tak kromě právních důsledků (zřekmě záleží na legislativníúpravě agendy) se na to musí také hledět z pohledu zákona č.499/2004 Sb. a jeho připravované novely. Do archivu půjde ten originál a ne notářsky ověření kopie.

Co se týká formátů, tak to nevypadá na striktní pdf, png a tiff a půjdou posílat i speciální formáty, pokud je orgány používají pro svou agendu. Ale bude zřejmě nemožné poslat jednou datovou zprávou více dokumentů, ač dnes běžně do jedné obálky za 26 Kč to v listinné podobě udělat mohu. Platí jednou datovou zprávou posílám dokument = jedno číslo jednací (opět hledat v zákoně č. 499/2004 Sb.) a samozřejmě takový dokument může mít elektronické přílohy.

Odpověď MV všude zdůrazňovaná: nelze využít. Nelze FO-FO, PO-FO, PO-PO (FO= fyzická osoba, PO = právnická osoba). Lze jen od či k orgánu veřejné moci nebo mezi orgány veřejné moci. Systém DS nenabídne doručení do jiné datové schránky.

Obdobu datových schránek ale již Česká pošta provozuje jako REP systém. Pochopitelně za jiné peníze.

já s panem Peterkou nesouhlasím s přílišnou rychlostí zavádění - domnívám se, že tento způsob byl jediná možnost, jak to vlastně v téhle republice zavést. Když by to bylo později, už by se zas měnila vláda a rušilo by se to, kdyby to bylo nějakým postupným evolučním postupem, tak samozřejmě by ti co to nebudou stíhat atd. tak budou chtít různé odklady atd. Jinak by to prostě nebylo nikdy, deset let keců a prdlajz z toho už všechny dost poučilo, tahle vláda věděla že má velmi omezený mandát, většina tipovala, že se nedožije dvou let, nakonec vydržela tři roky, takže prostě nebyl čas

802XML → 602XML
Mezi komprimovanými formáty mi chybí ještě např. klasický .gz.

Nestane se časem (nebo už dnes je) PDF formát (alespoň některý z těch mnoha) otevřeným a dokumentovaným formátem?
Mluví se o tom.
Pak tyto otázky nebudou padat za firmou Adobe a poprat se s tím bude moci kdekdo. Bez toho by to byl samozřejmě problém.

Časové razítko v ISDS dodá zřejmě pošta, obdobně by tomu mělo být i u konverze prováděné na Czechpointu (okamžik konverze). Nepůjde ale o jedno časové razítko, každé bude použito v jiný okamžik.

Verze 1.7 už je víc než rok standardizována (ISO 32000).

PDF byl VZDY dokumentovany format. Pouzivat ho mohl kdokoli, pokud splnil podminky ve specifikaci.

Konverze se skutečně zabývá jen tiskem a scanováním obrázků. Na druhou stranu datovými schránkami si můžete posílat nejen konvertované dokumenty, ale též původně elektronické dokumenty.

Jak se zachází s původně elektronickým dokumentem popisuje správní řád. V podstatě dokument digitálně podepíší všichni, co by měli podepsat dokument papírový. Institut razítka je vynechán tím způsobem, že kvalifikované certifikáty dotyčných úředníků jsou vydány s organizační jednotkou daného úřadu a pozicí daného úředníka.

Takže prakticky úřad má dvě možnosti: Buďto vytvoří lejstro, nechá si ho zkonvertovat pomocí digitálního podpisu pověřeného jednoho úředníka a časového razítka a takovýto elektronický dokument odešle. Nebo nic tisknout nebude, digitální dokument podepíší osoby odpovědné za rozhodnutí, žádné časové razítko se nepoužije a výsledek se odešle.

Nicméně tady mě trápí časová razítka. V zákoně se píše, že úřad zajistí připojení časového razítka ke zkonvertovanému dokumentu, ale v části o schránkách se píše, že čas odeslání potvrdí ministerstvo svým časovým razítkem.

Pak mi ale není jasné, zda úřad musí připojovat svá vlastní razítka okamžitě po konverzi (protože konverze a doručení do schránky jsou dvě odlišné spolu nesouvisející věci), nebo stačí razítko až připojené v ISDS.

Pokud by si chtěl úřad konvertovat do šuplíku, tak je to jasné (jediná autorita, která u nás vydává kvalifikovaná časová razítka chce minimálně 4000 Kč za 800 razítek za rok a jeden její komerční certifikát za 400 Kč). Ale pokud konvertuje dokument, který chce obratem odeslat do schránky?

Žádné spustitelné ani komprimované soubory nebudou podporované.

A tar je podle úředníků spustitelný nebo komprimovaný formát? Podle mne totiž ani jedno ani druhé.

Pokud Vám elektronicky podepsaným e-mailem potvrdí, že fakturu obdrželi, tak je to zaručené.

Pokud se nesmí použít formát .zip, tak to vyřazuje ze hry Open Document a OpenXML. Ty totiž nejsou nic jiného, než ZIP archívy, byť s jinou koncovkou.

...i pro komunikaci mezi právnickými a fyzickými osobami... ...a máme tady problém spamu, jak to řešit? Někde jsem slyšel, že cena doručení zprávy je víceméně ekvivalentní doporučenému dopisu, to bude MVČR dotovat komunikaci fyzických a právnických osob?

To je sice pravda, ale alternativní prohlížeče budou mít vždy handicap protože i v tomhle standardu je spousta nejasných věcí (asi jako známé NewLineLikeWord95 v microsoftím standardu). Abych byl konkrétní: Na VŠB se k elektronické přihlášce musí poslat nebo donést papírové potvrzení s datumem a vlastním podpisem. Formulář je jako automaticky generované PDF, kde jsou vyplněné údaje z elektronické přihlášky. V AdobeReaderu se to otevře perfektně, ale v alternativních prohlížečích chybí ty dynamické údaje z elektronické přihlášky.

Speciálně v případě VŠB to není problém formátu pdf.

Trošku mi uniká, co jsou u formátu PDF alternativní prohlížeče (ty než od Adobe). A pak i to, že pokud je některé verze PDF daná jako otevřený a dokumentovaný formát, kdo má vlastně problém. Jestli jen nějaká firma VŠB, ale hádám ani to ne.

Pod minulým článkem jsem se ptal už na to samé, zkusím to ale tady znovu, třeba mi někdo rozumně odpoví. :)

Jak dokážu pravost vytištěného dokumentu, když podepsaný a časově orazítkovaný originál bude po 90 dnech smazán?

Buď budu mít tento dokument v elektronické podobě stažený a to včetně el. podpisu a časového razítka a dobře zazálohovaný nebo budu muset provést tzv. konverzi el. dokumentu do listiné podoby (přes Czechpoint).

V případě, že by si měl každý "orgán veřejné moci" zřizovat bezpečný a zálohovaný elektronický archiv, který musí zároveň udržovat přerazítkování (časové razítko platí pouze rok), budou to rozhodně nemalé náklady na každý "orgán", vzhledem k tomu, že neexistuje centrální elektronický archiv a DS s tímto nepočítá. Pak už tedy zbývají jen služby Czechpointu - jsou známy ceny, služby apod.?

Není pravda, že časová razítka a elektronické podpisy platí navěky, platí pouze po dobu platnosti certifikátu. Viz např. http://vsol.obce.cz/clanek.asp?id=2008504. Není tedy možné pouze někam uložit soubor s podpisem a razítkem, je to komplikovanější (a tedy i výrazně dražší) záležitost.

Orgán veřejné moci si může vybrat, jestli bude skladovat digitální nebo analogovou verzi. Od jistého počtu dokumentů je elektronická verze levnější.

Časové razítko neplatí jenom jeden rok. Platí pořád. Zrovna tak jako podpis. Jediný, co musíte řešit, je skladování prošlých certifikátů, což v tomto případě dělá autorita ze zákona.

Služby a jejich ceny Czech POINTu známy jsou, stanoví je příloha zákona 301/2008 Sb. Například 30 korun za převod jedné stránky. Pokud jsem správně pochopil zákon, tak tyto poplatky jsou příjmem provozovatele daného terminálu, takže pokud jej provozuje stejný orgán, tak si sám sobě zaplatí poplatek. Časová razítka prý zatím bude platit vnitro.

Druhá možnost je, že orgán terminál nebude na převod používat, ale udělá si to v rámci své zákonné působnosti. Pak si akorát zaplatí razítko při digitalizaci (to se ale malým úřadům nevyplatí).

Máte v tom trochu "hokej". Jak tady níže někdo píše, ani razítko ani podpis neplatí pořád. Je sice možné prokázat, že "kdysi" platilo, ale v případě hrozby možného prolomení algoritmu se "přerazítkování" nevyhnete, ale toto dnes není vůbec vyřešené. Pokud třeba v bankovnictví podepíšete převod miliónu z účtu na účet, tak tak velké riziko nehrozí, protože reklamace jsou možné v řádu dnů a to prolomení samozřejmě nehrozí. Ale u archivovaných dokumentů můžete po delší době z průkazností vyhořet.

Na tohle jsem se ptal uz davno a nikdo mi nedokazal odpovedet. Staci kdyz ta CA proste zkrachuje. Zkratka to neni nahrada "papiru". Vzhledem k tomu, ze vetsinu veci musite uchovavat deset let i vice, je to problem.

Řekněme, že bude přijat jako standard formát PDF. Ten patří nějaké firmě (Adobe) a občas se mění. Dnes je prohlížeč zadarmo, ale může se stát, že se objeví nová verze, která už zadarmo nebude. Někdo si ho koupí, někdo ne, něco budu moci otevřít, něco ne. Pak bude podpora ukončena, v nových Windows už Adobe Reader nepoběží a všechny moje dokumenty budou pryč. Co pak budu dělat, až budu potřebovat své třicet let staré dokumenty?

Po precteni nekolika clanku o datovych schrankach se mi nepodarilo narazit na zadne vylozene sibenicni lhuty, jedina podstatna lhuta, na kterou jsem narazil, je fikce doruceni 10 dni, coz je stejne jako u fikce doruceni dopisu.
Samozrejme pro styk se statnimi organy plati spousta lhut, ktere je potreba dodrzet, ale ty se zmenou zpusobu dorucovani nemeni.
Osobne jsem si myslel, ze prave pro lidi, kteri jsou casto na cestach stejne jako vy, je novy zpusob dorucovani vyhodny, jelikoz se jim nestane, ze by zasilku nestihli vyzvednout na poste. Za hlavni vyhody sem totiz povazoval, ze na vas zprava ve schrance ceka az do vyzvednuti a moznost ji pres internet vyzvednout kdy a kde se vam to zrovna hodi.
Za vyhodu povazuji i to, ze o nove zprave muzete byt informovan e-mailem, ktery neni problem preposilat na telefon pomoci sms, tudiz si ani nemyslim, ze by bylo treba aktivne kontrolovat schranku prilis casto. Kdyz to opet srovnam s postou, tak tam po navratu z nekolika tydeni cesty pouze zjistite, ze ve schrance mate listecek, dozvite se pouze, z ktere podaci posty byla zasilka odeslana a muzete se jen dohadovat oc slo.

Samozrejme netvrdim, ze datove schranky jsou bez chyb, ani nemuhu zarucit, ze vsechny me informace jsou spravne. Pokud jsem neco podstatneho prehledl nebo nepochopil, tak budu rad, kdyz me poucite.

nech sa to ČR podarí. Ja som chcel nieco podobne (centralna evidencia ukonov, ekv. datovych schranok) riesit u nas na ministerstve vnutra pred rokom... Ale nepochodil som a som rad ze aspon Vy idete dopredu.

Dam este nejake tipy:
- venujte pozornost plynutiu casu. Hmotno-pravne ukony mozu mat iny legislativny zaklad s casom terajsim.
- tak isto upriamte pozornost na institut zastupovania
- dorucovanie a pripadne konflitky, odvolanie sa na instancne nadriadeny organ (prip. az sud), povazujem tiez za klucovy problem.

V pripade interesu si pozrite: http://huran.blog.sme.sk

Hm a půjde u elektronické schránky zpětně zrušit fikci doručení? Když dnes propásnu nějaké ouřední lejstro kvůli tomu, že jsem třeba v zahraničí, stačí tu nepřítomnost prokázat, fikce doručení se zruší a lhůty běží od skutečného převzetí po návratu.

Ano, je to stejné jako v současné době. Tato možnost vyplývá ze Správního řádu.

Vy ale budete muset prokázat, že jste objektivně nemohl zásilku přijmou např. proto, že jste byl měsíc v bezvědomí. Na úřadu pak je, aby rozhodl, jestli to je důvod dostatečně závažný.

Nedokázali jsme se stopořit na úřadech ani k plošnému zavedení jednotných free textových formátů ODF, či PDF. Úřady stále běžně dnes požívají MS přípony doc, ale i nové docx. Nedělám si iluze, že po stále nefunkčním elektronickém podpisu v ČR, najednou úřední i ostatní lidi padnou na zadek před datovými schránkami. Bude to zase další výkřik do tmy.

No právě... Že jsem nebyl v nějakém místě, to (u klasického poštovního doručování) prokážu poměrně snadno. Ale s dataovou schránkou? Stačí prostě říct, že jsem byl měsíc na dovolené a pracovními věcmi jsem se nezabýval, nebo budu muset "prokazovat" že jsem objektivě nebyl v dosahu internetu?

Jinak pořád je to ještě celkem pokrok. I když budu někde v zahraničí, u většiny lhůt je možné úřad požádat o prodloužení apod. takže pořád lepší, než po měsíci najít ve schránce nedbale vyplněný papírek, ze kterého akorát zjistím, že mi někdo něco chtěl, ale kdo, co a jak velký průser z toho hrozí, to nezjistím.

i kdyz se da ocekavat, ze v provedeni nasi statni spravy bude vysledkem zase paskvil, jedno je jiste opet se podarilo zorganizovat skvely penezovod od danovych poplatniku k nekolika vybranym firmam s nadeji, ze bude dlouhodoby.

Pokud vím, tak zákon 300/2008 neříká nic o tom, co se má dál dít s dokumentem doručeným přes DS. Nic tedy nebrání tomu na podatelně tyto správy vytisknout a dál s nimi pracovat v "listinné podobě" (nakonec o způsobu konvrze zákon mluví také). No a nakonci se dokument zase zdigitalizuje.

DS opravdu není nic jiného než alternativa k "eletronicky podepsanému emailu" doručeneému do příslušné schránky.

Je pozoruhodné, že čím víc se používají elektronické dokumenty, tím rychleji stoupá spotřeba kancelářského papíru :-)