V prvních verzích zákona to takhle nebylo. Teprve až když šel zákon do vlády (myslím) se tam najednou z ničeho nic objevila nenápadná větička „Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence.“. Přitom to nedává žádný smysl, třeba o nějakém listovním tajemství není v zákoně ani čárka, ze zákona neplyne žádný důvod, proč by to měl provozovat zrovna držitel poštovní licence. Ale asi bylo autorovi téhle větičky přeci jen hloupé napsat do zákona natvrdo konkrétní firmu. Aneb proč řešit nějaká výběrová řízení, když si to můžete dát přímo do zákona, a najednou je všechno legální.
Pošta byla původně určena k posílání dopisů, balíků telegrafování a telefonování. Dnes to vypadá tak, že telegrafní služby už neexistují, původní ,,poštovní" telefony, t. j. pevné linky už skoro nikdo nepoužívá, balík doručí kurýr levněji a nemusím se s ním nikam vláčet a posílat za 14 Kč dopis, když E-mail je rychlejší a zdarma... Jenže nechat takový moloch zkrachovat by se asi někomu nehodilo do krámu, takže firma, která už to, co by měla dělat, nedělá, protože to neumí a tudíž to od ní skoro nikdo nechce se ,,transformuje". Bohužel pro ty, kteří tyto zmršeniny musejí ze zákona používat. S karty a jejich vazba na ,,českou" spořitelnu je to samé.
Přestaňte bláznit, pošta musí být oporou státní správy (úlohou pošty nikdy v historii nebylo "pouze posílání dopisů").
Pošta bude mít svou nezastupitelnou úlohu vždy, až se zavedou teleportace, budou poštovní pobočky sloužit jako teleportační punkty.
Dnes je bohužel problém, že ze státní správy se dělá ideologie, pokud si pošta není schopna na sebe vydělat, tak se holt část provozu (asi hlavně pobočky na venkově) musí dotovat ze státní pokladny a nenutit pošťačky ze sebe dělat podomní prodejkyně sáčků na odpadky a pochybné prodejce pojistek...
Pošta musí být oporou státní správy... Proboha, proč? Protože to tak bylo za císaře pána? Jenže transformovat, (i za cenu zrušení) nějaký podnik je mnohem obtížnější, než pro něj uměle vytvářet hřiště, zejména když se na tom vytváření hřiště dá hezky vydělávat a může to dělat cvičená opice, protože jakýkoli kiks daňoví poplatníci rádi zaplatí. A pokud jde o státní správu v ČR, je to ještě horší moloch, než česká pošta.
To je pravda. Ještě by byl potřeba státní e-mailový server. Snad by na to stačil nějaký default server po instalaci Linux jako je Exim. Mohl by běžet na stejném serveru jako CA autorita.
A taky nevím, na co potřebují dodavatele internetu, když veřejný sektor má k dispozici jednu z nejrychlejších sítí CESNET.
Nevyžaduje. V papírové době lze napsat dopis rukou a odnést na podatelnu, případně použít erární formulář a tužku a od úřadu zase dostanu papír s neomezenou platností. Tedy varianta pro lidi bez peněz a (nebo) bez znalostí. V elektronické době si musím pořídit certifikát, počítač a připojení k internetu (ano, můžu si ten certifikát nainstalovat do počítače v knihovně, který je v neznámé kondici nebo se tam přihlašovat na DS, pěkná ukázka bezpečnosti). Od úřadu dostanu odpověď u které nikdo nemá jasno jak dlouho bude vlastně platit, nebo jí musim za 30Kč/str konvertovat.
Presne tak, DS jsou pro PO povinne uz davno a ty socialni tunelari (CSSZ) uz take od 1.1. znacne narusuji tu udajnou dobrovolnost.
Skoda ze uz umime jen remcat u piva a neumime celou tu bandu zase jednou pekne vyhazet z oken na vidle. Jen tak preventivne, aby politik a urednik zase ziskal trochu perspektivu.
A proč by měl stát dotovat občanky a živnostenská oprávnění ?
Spíš je na místě otázka, co je na tom tak drahého. Firmy běžně používají interně certifikáty např. pro přihlašování uživatelů do SSH. Asi by jim stačilo jméno a heslo, kdyby certifikát byl dražší.
Mě by spíš přišlo logické, že spolu s občankou dostanu certifikát na flašce nebo přímo na občance v QR.
DS nejsou v principu dobrá myšlenka. V návrhu je zásatní chyba v tom, že existuje jedno místo, kde vzniká nezašivrovaný "datový sklad" korespondence "s modrým pruhem" od státu k firmám.
Není moc možné v tédle zemi podnikat a nezúčastnit se toho.
Tadle hora informací je jistě pro různé živly lákavá a dá se očekávat že budou hledat způsob jak se k ní dostat.
Žijeme v dost divné zemi kde je v poslední době možné snad cokoliv :-(
Nemožnost end to end šifrování mi přijde jako dost chyba. Klasických obáleky se musely odborně rozlepovat. To vyžadovalo jsou práci a nešlo to dělat hromadně. U DS stačí jen číst data z disku a jedinné co tomu brání je paragraf v zákoně.
Ještě tomu brání taky to, že drtivá většina těch dat na tom disku není. Systém totiž uchovává zprávy jen 3 měsíce (pokud si někdo nezaplatí víc - a to dělá málokdo a velké firmy žádné, ty si to uchovávají ve vlastních systémech). V systému jsou trvale uloženy jen hashe zpráv, z toho se ale k obsahu dostat nedá (asi jako se z otisku prstu nedá naklonovat člověk, kterému ten otisk patří).
Řekl bych, že zvolený způsob financování (průběžné platby za služby místo jednorázové investice) má jednoduchý důvod. Jednorázová investice by šla „na vrub“ tehdejšímu vedení MV a zvyšovala by výdaje státního rozpočtu daného roku. Tedy nic, co by tehdejším politikům udělalo radost. Průběžné financování odložilo platby na později, až už bude u moci někdo jiný. Navíc jednorázová investice by se zpochybňovala, teď je z toho takřka mandatorní výdaj, který se prostě zaplatit musí. Česká pošta (nebo Telefonica?) asi na zafinancování vývoje prostředky měla, takže vlastně poskytla státu půjčku za dost velký úrok, která se ale v účetnictví jako půjčka netváří. Šetřit se musí, ať to stojí co to stojí.
Další důvod může být ekonomicky motivační: kdyby stát financoval investici a provoz pak už jen paušálně, tak v zájmu ČP by bylo zajistit, aby se systém používal co nejméně (aby s tím měli co nejméně práce). Čemuž by pak nejspíš odpovídala úroveň správy.
Takhle byla ČP motivovaná k vytváření podmínek, které umožní co největší a nejrychlejší rozšíření/užívání DS.
Ten systém (ne samotný informační systém, ale celé nové doručování) nefungoval pořádně ještě mnoho měsíců po té. Respektive pořádně nefunguje dodnes, ale dnes už se aspoň ve většině případů dodržuje zákon. To nesvědčí o dobrém managementu, to svědčí akorát o tom, že v případě datových schránek šlo zákon ignorovat, v případě registru vozidel ignorovat tu změnu nešlo.
Pořádně nefunguje třeba proto, že se zprávy neustále tisknou a skenují, protože u odesílatele nebo příjemce (často u obou) nefunguje elektronický oběh dokumentů. Nebo proto, že je těžké spolehlivě najít něčí datovou schránku nebo zjistit, že ji nemá. Nebo proto, že není možné z externích systémů bezpečně připravit zprávu k odeslání – buď vám musí uživatel dát přístupové údaje ke své schránce, nebo mu vyplivnete soubor na disk a on ho musí přešíbovat do datové schránky, hledat adresáta…
Název článku "Datové schránky byly pro Českou poštu velmi lukrativním byznysem" je velmi nepřesný. Ona nepřesnost se skrývá ve slově "byly". Oni totiž nejen "byly", ale stále "jsou" a v rámci několika dalších let stále "budou".
Dle mého názoru datové schránky vznikly jenom proto, aby navýšili hodnotu ČP, když měla být privatizována. Všechny ostatní důvody ( úspory při úřední korespondenci ) jsou jen zástupné a jak patrno i neprokazatelné.
Jsem rád, že si někdo všiml toho, že ne vše se do existence DS posílalo s "pruhem", zvláště mezi orgány veřejné správy navzájem. Z praxe našeho úřadu (přestupkové oddělení statutárního města) - 1) Agenda nejrůznějších zpráv o pověsti pro jiné orgány (policie, státní zastupitelství, soudy atd). Policie ČR pro potřeby zbrojních průkazů nám cca 2x do měsíce poslala (nebo donesla, když měl někdo cestu kolem), 1 velkou obálku s desítkami žádostí o pověsti. My to zpracovali a poslali jim (nebo jsme jim předali, když nám nesli další várku) jednu velkou obálku s doručenkou. Teď to policie, protože to množství kvůli velikosti neprojde jednou datovou zprávou, posílá co pověst, to datová zpráva a my na to stejným způsobem odpovídáme. Neušetřil se čas, peníze, vůbec nic. Akorát stát platí poště namísto 2 zásilek třeba 30. Bohužel Policie ČR není schopná správní úvahy "jestliže to povaha dokumentu neumožňuje" a posílá přes DS i věci, které ideální nejsou (dopravní nehody bez fotek, protože ty neprojdou atd.).
2) Nejrůznější akty součinnosti mezi úřady - do datových schránek obvykle stačilo využít obyčejný úřední mail s elektronickým podpisem, druhý úřad mailem s el. podpisem odpověděl a byl klid - a bylo to zadarmo. Nyní DS platí stát, dle zákona jsem nucen DS používat i tam, kde je to neekonomické. Bohužel náš stát má asi peněz na vyhazování dost :(
atd. atd. atd.
1) Jaktože kvůi DS nedošlo k urychlení? Předtím to podle Vašeho popisu vypadalo v průměru takto: občan něco chtěl, cca za týden to došlo k vám, za další dva týdny týdny se to vrátilo. To jsou 3 týdny prostojů, kdy ta žádost někde čeká na to, až ji někdo doručí. Dnes občan něco chce, požadavek okamžitě odejde k vám a ihned po zpracování putuje zpět. Prostoje "na cestě" žádné - občan má vyřízeno až o 3 týdny dříve. Ale chápu, že pro úředníka je přínos nula, jemu je tohle (bohužel) šumák.
2) Letos už je platba paušální, takže DS vyjde nastejno jako email.
A mimochodem - kolik na DS vydělává ČP je nakonec úplně jedno, protože vlastníkem ČP je stát. Stát si tu akorát přendavá peníze z jedné kapsy do druhé, aby si je později formou daní a dividend zase přehodil do zpátky do té původní kapsy. Žádná tragédie se nekoná.
Pořád se mluví o privatizaci ČP, takže pokud se v ní ty vydělané peníze podaří udržet, může je nakonec shrábnout někdo jiný, než stát. Možná je také management odměňován podle výsledků, takže část toho zisku nezíská stát, ale management. A i v tom pro Poštu nejlepším případě se ten zisk použije na investice, jenže ČP zároveň podniká na konkurenčním trhu, takže ty investice mohou znamenat vytlačování konkurence z trhu.
Navíc celý ten princip je ukázkový příklad obcházení výběrových řízení. Ministerstvo zadá zakázku bez výběrového řízení polostátní firmě (to přece nevadí, je to polostátní firma), a ta ji zadá dál soukromé firmě (to přece nevadí, Pošta je subjekt soukromého práva a může si dělat, co chce).
Ty peníze z ČP nezmizí. Pokud bude mít na kontech 2 miliardy, bude o to vyšší hodnota firmy při prodeji. Tzn. stát ty peníze tak jako tak získá zpět. Samozřejmě za podmínky, že bude chtít. Jenže to je úplně jiné téma: když stát bude chtít peníze zašantročit, tak je zašantročí - a je úplně jedno, jestli skrze DS nebo něco jiného (nějaká cesta se vždycky najde).
Co se týče odměn managementu a vůbec celé administrativy s tím spojené, tam samozřejmě nějaké drobné procento zahučí. Není to ideální, ale v reálném světě je máloco ideální. Při té druhé variantě by zase zahučely peníze v jiné přidružené administrativě.
Shrnuto: Podstatné je, že drtivá většina těch peněz (zatím) nikam nezmizela.
Jo, a kolik si na tom nahrabala Telefonica, to je zase úplně jiná kapitola - pro mě je docela příjemným překvapením, že poště něco zbylo. Beru to tak, že o to míň se (zatím, ještě není všem dnům konec) rozkradlo. A to dává naději, že se tu něco mění k lepšímu.
To, že peníze nezmizí, není vůbec jisté – podívejte se na ČEZ nebo Letiště Praha. Navíc ČP zůstává jenom ten rozdíl mezi tím, co inkasuje, a tím, co zaplatí subdodavatelům a svým zaměstnancům. Pokud subdodavatelům zaplatí o stovky milionů víc, než je nutné, je chabá útěcha, že pár desítek milionů zůstane ČP a možná se neztratí.
Já neříkám, že ty peníze jsou zachráněné. Říkám, že už teď je stav mnohem lepší, než jsem čekal.
>> Pokud subdodavatelům zaplatí o stovky milionů víc, než je nutné, je chabá útěcha, že pár desítek milionů zůstane ČP a možná se neztratí.
To je úplně jiná pohádka - mimo původní téma a navíc k tomu nemáme žádné podklady. Na rozdíl od ČP, kde jsou teď čísla jasně známá, můžeme u jejích subdodavatelů jen spekulovat...
To není mimo téma – většina těch peněz, co šla ČP, pokračovala dál subdodavatelům. Akorát nad tím už není praktická žádná kontrola. Nevím, co je na těch číslech tak převratného, od dříve známých čísel se moc neliší. Nevím, jaký ještě horší stav jste čekal. Zbytečná OpenCard za miliardu, zbytečné DS za 2 miliardy – co je na tom dobrého? Že se ty peníze jenom nerozkradly, ale že to šlo i na platy a investice?