Vlákno názorů k článku Datové schránky byly pro Českou poštu velmi lukrativním byznysem od Filip Jirsák - Pořádně nefunguje třeba proto, že se zprávy neustále...

Pořádně nefunguje třeba proto, že se zprávy neustále tisknou a skenují, protože u odesílatele nebo příjemce (často u obou) nefunguje elektronický oběh dokumentů. Nebo proto, že je těžké spolehlivě najít něčí datovou schránku nebo zjistit, že ji nemá. Nebo proto, že není možné z externích systémů bezpečně připravit zprávu k odeslání – buď vám musí uživatel dát přístupové údaje ke své schránce, nebo mu vyplivnete soubor na disk a on ho musí přešíbovat do datové schránky, hledat adresáta…

Ten systém (ne samotný informační systém, ale celé nové doručování) nefungoval pořádně ještě mnoho měsíců po té. Respektive pořádně nefunguje dodnes, ale dnes už se aspoň ve většině případů dodržuje zákon. To nesvědčí o dobrém managementu, to svědčí akorát o tom, že v případě datových schránek šlo zákon ignorovat, v případě registru vozidel ignorovat tu změnu nešlo.

Zpoždění startu o 4 měsíce podle mne není nadprůměrné provedení.

V tomto případě množství poslaných zpráv nezávisí ani tak na tom, jak kvalitní jsou DS, ale kdo všechno má jejich používání povinné. Takže je ČP motivovaná hlavně lobovat za změny zákonů. A to, jak víme, umí dobře.

Řekl bych, že zvolený způsob financování (průběžné platby za služby místo jednorázové investice) má jednoduchý důvod. Jednorázová investice by šla „na vrub“ tehdejšímu vedení MV a zvyšovala by výdaje státního rozpočtu daného roku. Tedy nic, co by tehdejším politikům udělalo radost. Průběžné financování odložilo platby na později, až už bude u moci někdo jiný. Navíc jednorázová investice by se zpochybňovala, teď je z toho takřka mandatorní výdaj, který se prostě zaplatit musí. Česká pošta (nebo Telefonica?) asi na zafinancování vývoje prostředky měla, takže vlastně poskytla státu půjčku za dost velký úrok, která se ale v účetnictví jako půjčka netváří. Šetřit se musí, ať to stojí co to stojí.