Vlákno názorů k článku Datové schránky: jak funguje zasílání faktur? od petrph - Kromě faktur, upomínek a podobných "příjemných" dokumentů, u...
-
Kromě faktur, upomínek a podobných "příjemných" dokumentů, u kterých je vhodné mít potvrzení o doručení se asi nenajde dost dokumentů, které by si firmy neposlaly normálním mailem, ale platily za ně 18 Kč plus měsíční paušál při přenosu přes DS.
Co je ale závažnější, nebezpečně se tím přiblížila doba kdy soudy budou muset řešit kauzy s dokumenty poslanými přes DS. Dosavad (no ono je to sotva pár týdnů) úřad po odeslání dokumentu a uplynutí stanovené lhůty konal tak jako by firma dokument skutečně obdržela, a nikdo neočekával že by při tom vymýšlel zda dokument skutečně poslal čili nic.
Jenže, dnes firma pošle přes DS fakturu druhé firmě, ta ve stanovené lhůtě nezaplatí. A co dál? Už je nějak jednoduše definované s čím se půjde k soudu jako důkaz že faktura byla zaslána a doručena a kdy? Kopie obrazovky, potvrzení České pošty, či bude mít soud přístup do datových schránek, nebo si objedná názor soudního znalce z oblasti IT a odloží rozhodnutí o půl roku???? -
Filip Jirsák (neregistrovaný)Nevidím důvod, proč by se měly DS rozšířit i v těch případech, kdy je vhodné mít potvrzení o doručení.
Pokud s nějakou firmou nemáte problém, potvrzení o doručení nepotřebujete, nebo jej snadno získáte i při posílání e-mailem. Pokud se nějaká firma naopak chce vyhýbat doručení „nepříjemných“ dokumentů, jednoduše nebo ani potvrzovat doručení v datových schránkách. -
S tou fikcí doručení to bude asi trochu jinak, jak je vidět v článku tak musíte dokonce potvrdit že zprávu přejímáte.
Jenže, to pořád neřeší to na co jsem se ptal, co napíšete do žaloby, jestli "na mou duši, na psí uši že jsem jim tu fakturu toho a toho dne poslal", když nemáte v ruce ani podací lístek z pošty. A co ho nahradí, když potřebujete aby soud urychleně vydal co nejdřív platební rozkaz, nebo příkaz k exekuci, a ne čekat jestli bude za pár měsíců vyhotoven znalecký posudek o platnosti a neporušenosti elektronického podpisu na vámi dodaném dokumentu na CD...
A nebo (což v ceníku pošty radši ani nebylo, zda se rovněž doporučuje i odesílané´dokumenty autorizovaně tisknout na poště, á 30Kč za stránku..) -
MB (neregistrovaný)Jaký podací lístek. Soudu dám akorát ID datové zprávy a časové údaje vypsané ze systému. Pokud tomu soud nevěří, ať to pošta potvrdí (a že to nemumí?). Žádná jiná "orazítkovaná" doručenka než číslo ID datové zprávy Česká pošta nevydává a tedy ať soud koná nebo si prověří u Č.P. V opačném případě systém DS nemůže nahradit listinou poštu.
Pokud systém požaduje navíc nově autorizované konverze á 30Kč za stránku nemůže ho úřad používat, protože není možné doručovat poštu na náklady adresáta a tím nově vzniklé náklady na autorizovanou konverzi jsou. Povaha zásilky neumožňuje zaslání přes ISDS. -
MB (neregistrovaný)Velmi zjednodušeně - Dříve mi úřad doručoval zadarmo,teď za to jako právnická osoba platím. Já jsem si myslel, že těch koverzí bude málo, ale není to tak. A pak opravdu stát a samospráva předala značnou část nákladů na adresáty. Pokud by se ale podařilo odbourat nutnost autorizovaných konverzí, pak by to zase takový problém nebyl.
-
anonymníTady jde o to, jestli je ta konverze nutná, jestli nestačí elektronická podoba. Vím, že je to komplikované, ale možná se zbytečně pohlíží rozdílně na papírový a elektronický dokument.
Když to přijde poštou, mám v ruce originál s razítkem. Mám-li ho někde doložit, budou chtít ověřenou kopii, tzn. musím na úřad, nechat si to ověřit a zaplatit 30 Kč za stránku (u notáře víc). Když stačí obyčejná kopie, někde si to za dvě koruny za stránku okopíruju.
Pokud dostanu ten dokument datovou schránkou, mám originál v elektronické podobě. Obyčejnou kopii získám tiskem a nikam nemusím. Když budou chtít někde originál, mám jich zdarma kolik chci (a můžu je poslat e-mailem), když budou trvat na papírové podobě, musím na Czechpoint a zaplatit 30 kč za stránku jako u ověřené kopie. Tady vidím jenom zádrhel v tom, že ta obyčejná kopie (vytištěná) na sobě nemá razítko a podpis, na což se může každý dívat s nedůvěrou, protože to si tak můžu napsat (tedy zfalšovat) ve Wordu. Kdo bude chtít podvádět, může si ale stejně zfalšovat razítko i podpis.
Nemluvím o tom, jak je to v praxi a jak je upravená veškerá legislativa, aby všude brali elektronický dokument stejně jako papírový. Tady do toho nevidím a je mi jasné, že se bude narážet na problémy. -
MB (neregistrovaný)On i úřád sám naráží na problémy. Dostal elektronicky a já říkám - proč konvertujete (odmyslím, že konverze z moci úřední na jejich úřadě a zadara je pro ně vzdálená a jdou raději na poštu) Prý - My na to musíme nalepit kolek. Nestačím se smát. e-kolek nám ještě žádná z dvorních firem neimplementovala.
-
anonymníPodle mě má ten elektronický dokument stejnou váhu jako po konverzi na papírový, tak proč to dělat? Kromě toho faktury dnes běžně chodí e-mailem bez podpisu, tak možná ani není nutný u těch faktur přes DS. Další věc je, že ani ten zkonvertovaný dokument nebude nic mít s tím, jestli byl nebo nebyl doručený... jedna věc je samotný dokument a druhá věc je datová zpráva (obdobně jako papírový dokument a obálka).
Pokud jde o poplatek za konverzi, asi by neměl být v ceníku pošty, ta konverzi neřeší, to je věc Czechpointu, které jsou umístěné I na poštách. I když to spolu dost souvisí, konverze a datová schránka jsou dvě rozdílné záležitosti. Můžete mít elektronický dokument s podpisem a nemusíte mít ani datovou schránku. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)Jenže jak ten elektronický dokument budete prezentovat třetí osobě? Buď je elektronicky podepsaný, pak snadno – pak jej ale můžete poslat e-mailem a DS nepotřebujete. Nebo není elektronicky podepsaný, a pak potřebujete nějak prokázat, že prošel systémem datových schránek. jenže nikdo neví, jak se dokument, který prošel ISDS, pozná – ISDS tam sice přidává elektronickou značku a časové razítko, ale nikde není uvedeno, jaké. Takže i když máte CMS s elektronickou značkou a časovým razítkem vydaným na jméno MV nebo České pošty, pořád nevíte, jestli je to opravdu ze systému ISDS, nebo jestli ten dokument podepsala třeba jiná organizační složka téže organizace. To je jedna z mnoha chyb v zákoně – mělo být stanoveno, že certifikát, kterým se podepisují zprávy procházející ISDS, musí být veřejný a nesmí se používat k žádnému jinému účelu.
-
anonymníPokud není elektronicky podepsaný (myslím tím ze strany úřadu), nemáte originál a to, že přišel DS, vám v ničem nepomůže. Na tom dokumentu by měl být podpis oprávněné osoby, ne obecně nějakého úřadu, tzn. např. stavební povolení s certifikátem vedoucího stavebního úřadu. Pokud vím, tak ani není možné mít kvalifikovaný certifikát vydaný na úřad, ale na konkrétní osobu.
Pokud tedy dostanete DS dokument bez podpisu, nezbývá asi nic jiného, než se obrátit na odesílatele, ať to pošle správně. -
petr_p (neregistrovaný)
Bohužel lze vydat certifikát „na úřad“, nikoliv na konkrétní osobu a takto podepsaný dokument má stejnou váhu.
V podstatě úřad se může rozhodnout, jestli vybaví všechny úředníky osobním certifikátem nebo jestli jeden nasadí na „poštovní“ server a vystaví tak celý úřad všanc jednomu správci techniky, který na mnoha menších úřadech navíc není ani zaměstancem, protože outsourcing je „levnější“.
Zajímavé ale je, že všeobecně uznávané standardy o digitálních podpisech definují kvalifikovaný certifikát jako certifikát vydaný na konkrétní fyzickou osobu, což česká legislativa tímto efektivně popřela (říká mu systémový certifikát, ale prakticky se vyrovná kvalifikovanému).
-
adejmkova (neregistrovaný)Kvalifikovaný certifikát vydaný na organizaci je tzv. elektronická značka, ne elektronický podpis, ten skutečně musí být vydaný na osobu. Není to ani systémový certifikát, ten by byl "komerční" (přístupový) a ne kvalifikovaný. Elektronická značka nemá stejnou váhu jako elektronický podpis, ale poslouží stejně dobře pro umožnění autorizované konverze do listiny. Pokud si úřad pořídí elektronickou značku, nemusí mít e-podpisy všichni zaměstnanci, stačí pak, aby je měli vedoucí pracovníci a "oprávněné úřední osoby" podle správního řádu (i tak je jich až dost).
-
anonymní
Když už se nimráme v názvech, tak značka je podpis, nikoliv certifikát. Certifikát příslušný značce zákon nazývá kvalifikovaným systémovým.
Máte pravdu, že správní řád vyžaduje na správním rozhodnutí kvalifikovaný (osobní) podpis.
Na druhou stranu zákon o elektronickém podpisu říká (§ 11 odstavec 2 ), že
písemnosti orgánů veřejné moci v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem mají stejné právní účinky jako veřejné listiny vydané těmito orgány.
Z toho mi vyplývá, že zhrzený správce si může vydat třeba obecně závaznou vyhlášku. Samozřejmě, že platná nebude, protože ji neschválilo zastupitelstvo a nevysela 15 dní na desce, ale to ze značky nikdo nepozná.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Fikce doručení a všechny ostatní „výhody“ DS (dokument je považován za podepsaný jenom tím, že je poslán z vaší schránky) platí jen pro komunikaci s orgány veřejné moci. Pro soukromou komunikaci jsou datové schránky prakticky stejné, jako e-mail – jenom jsou placené, k obsahu zpráv se snáz dostane vnitro a je to centralizovaný systém na jehož bezpečnost či spolehlivost nemáte žádný vliv.
ČLÁNKY DO MAILU