Ale jak píše přispěvatel nade mnou, delegování pravomocí je věcí firmy. Takže ano, ta by si měla věc ohlídat a případně revidovat. Ale pro tuto delegaci není potřeba žádná plná moc, je na to zákon: "§ 166 pro zastupování právnické osoby zaměstnanci, členy nebo členy orgánu nezapsaného do obchodního rejstříku, v § 430 a 431 pro zastoupení podnikatele a v § 503 odst. 2 pro vedoucího odštěpného závodu"
Pokud firma deleguje na nejakeho zamestnance nejakou pravomoc, tak ocekava, ze delegovala jen a pouze prave tuto pravomoc, a ne ze mu defakto dala opravneni delat naprosto cokoli, coz je presne ten problem.
Pachatel muri nohy se kupodivu da pomerne snadno zjistit, nadto kazdy clovek s alespon polovinou mozku v pripade ze o neco jde vyzaduje podpis overeny. Popripade dokonce podpis overeny notarem a svedky. Vubec nemluve o tom, ze se da doslova trivialne zjistit ze ona muri noha v zadnem pripade nepatri osobe opravnene.
Firmy si nastavily své vnitřní předpisy s předpokladem, že datové schránky fungují určitým způsobem. Nyní se ale tento předpoklad (výklad způsobu fungování DS) změnil. Proto by se firmy měly nad svými předpisy nově zamyslet a případně je upravit.
Ale popisovaný problém se týká i DS fyzických osob, třeba je-li vaše manželka (či kdokoli jiný) pověřenou osobou k vaší datové schránce, má podle nového výkladu také generální plnou moc jednat za vás ....
Nerozumím zcela, v čem konkrétně spočívá problém. Firmy mají nastaveny svými vnitřními předpisy oprávnění k jednotlivým úkonům. Nastane tedy situace, kdy bude oprávnění zneužito a to se může snadno stát i v "papírovém světě" - stejný "škodlivý úkon" může pracovník podatelny disponující razítkem učinit i listinnou cestou a tam se navíc ani nepodaří zjistit, která konkrétní osoba byla pachatelem. "Muří nohy" na papíru nikdo nezkoumá.