Vlákno názorů k článku Datové schránky jsou dobrým nápadem od Filip Jirsák - Fakta by si měl ujasnit autor. Datové schránky...
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
- Podle hodnocení
- Podle vláken
- Nejnovější
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Fakta by si měl ujasnit autor. Datové schránky nejsou nástroj pro elektonickou komunikaci se státní správou, je to nástroj, jak posílat naskenované dokumenty. Kdyby šlo o elektronickou komunikaci, musí se nejprve vyřešit oběh elektronických dokumentů na úřadech, a dále standardizovat formáty výměny dat -- elektronický dokument neznamená daňové přiznání jako obrázek v PDF, ale daňové přiznání jako strukturovaný dokument (nejspíš PDF). Tohle se rozhodně nezavede za 4 měsíce. A tím se mělo začít, datové schrnky pak měly být završením toho celého.
Ono "zefektivnění" komunikace znamená do současných procesů přidat ještě vyhledávání datových schránek a skenování -- přidáním práce ale těžko něco zefektivníte.
Současný systém doručování pošty je nedokonalý, ale datové schránky nejen, že tenhle systém kopírují, ale přidávají další nedokonalosti -- ve výsledku tedy budeme rádi, když spolehlivost zůstane alespoň na současné úrovni, ale velice pravděpodobně je spolehlivost koncepce datových schránek menší, než spolehlivost papírového doručování. Přitom umíme v elektronickém světě tu spolehlivost udělat mnohem vyšší, a dokonce to máme i v české legislativě -- infrastruktura elektronického podpisu jsou celosvětově uznávané standardy, bezpečnější než vlastnoruční podpisy... Ale my musíme mít nějakou svojí českou cestu, ať je sebeblbější. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Vy tu opakovaně nechápete, že elektronický podpis zaručené doručení nezajišťuje. Víte jak na poště funguje obálka s dodejkou?
Obálka s dodejkou funguje tak, že příjemce zprávy pošle zpět odesílateli zprávu, kde podpisem stvrdí, že zprávu přidal. Elektronická dodejka funguje tak, že příjemce zprávy pošle zpět odesílateli elektronickou zprávu, kde elktronickým podpisem stvrdí, že zprávu přijal. Najděte rozdíl.infrastruktura elektronického podpisu jsou celosvětově uznávané standardy, bezpečnější než vlastnoruční podpisy - co to je za blábol?
Blábol? To je pravda. U asymetrické kryptografie dokážete naprosto přesně vyčíslit, jaká jsou rizika prolomení, kolize apod. A dokonce si to můžete nastavit jao parametry. Dokážete tohle u vlastnoručního podpisu? Stanovit přesně na x desetinných míst, jaká je pravděpodobnost, že tento konkrétní podpis psal daný člověk? Je to exaktní údaj, na kterém se všichni odborníci shodnou? Vy se možná elektronického podpisu bojíte, protože nevíte, jak funguje, ale elektronický podpis je spolehlivější než vlastnoruční podpis. Jenom by asi bylo užitečné vymyslet nějaký srozumitelný popis, jak to prezentovat laikům -- a skutečně to propagovat (co jiného by se třeba mělo dělat v hodinách informatiky). Jenže s tím bude problém, protože tam jsou počítače, a navíc ještě matematika, a nerozumět matenatice, to je dneska móda. -
anonymníJenomže práci s papírovým dokumentem je snadná a zvládne ji snad úplně každý včetně primárního posouzení, zda se dokument jeví důvěryhodný či nikoliv (třeba i po jeho polití pivem či částečném ohoření) a to pouhým zrakem, klidně na poště na chodbě či za chůze po chodníku a třeba po letech.
U elektronického zpracování je vše složitější. Potřebuje počítač, připojení do Internetu, vše řádně nastavit, udržovat, upgradovat, odvirovávat atd., a teď ještě do toho aplikace pro DS (tj.); a to jste třeba truhlář nebo zmíněný vyvážeč žump. Minimálně Vám přibydou náklady, které se Vám nijak nevrátí, ztratíte čas (kamarád truhlář vstává denně ve čtyři ráno a vrací se kolem páté odpoledne; že by se pak vrhl na surfování, na to prostě nemá náladu; kolem baráku a malého hospodářství je práce až až). Pravda, není důvod, aby si skladník ve šroubárně nemohl přečíst Vergilia v originálu, ale proč si proboha myslíte, že každý uživatel musí být schopen "stanovit přesně na x desetinných míst, jaká je pravděpodobnost, že tento konkrétní podpis psal daný člověk"? Příbuzný se živí jako automechanik, je dobrý. Celý den ruce od šmíru, večer je rád, že si sedne a dá si pivo (podotýkám, že se po práci myje ;-)). Když musí úřadovat (papírově), je nevrlý. A teď by si měl sednout ke kompjútru a fundovaně instalovat certifikáty, odhalit potenciální podvody nebo přesně vědět, jak celé zpracování probíhá, aby byl schopen při případných problémech aspoň mluvit stejným jazykem jako specialisté. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)Proč by měl fundovaně instalovat certifikáty, odhalit potenciální podvody a přesně vědět, jak zpracování probíhá? Může mít někoho, kdo mu vše nastaví, a pak už jenom rozlišovat mezi červenou a zelenou ikonou. A to je rozhodně snazší, než podle namalovaných písmenek posuzovat, zda je dokument důvěryhodný. Pro posouzení vlastnoručního podpisu potřebujete znalce na každý podpis, a to ještě spolehlivost nebude nijak vysoká. Pro elektronický podpis vám stačí znalec jednou na úvodní nastavení, a pak případně na nějaké konzultace nebo obnovu certifikátu.
Ano, je to nezvyklé, je to něco jiného, než papírové dokumenty, je potřeba se s tím naučit zacházet, zvyknout si, přijmout to. Ale ve výsledku to poskytuje v mnoha ohledech lepší služby, než vlastnoruční podpis, a v ničem to není výrazně horší. Mimochodem, datové schránky elektronický podpis používají také, takže té infrastruktuře se stejně nevyhnete, jenom nezískáte ty výhody. -
MB (neregistrovaný)Starosta v Horní Dolní nikoho "mít někoho, kdo mu vše nastaví" takového nemá a když, tak by ho musel adekvátně platit. V Horní dolní - okres zase seženou takového amatéra, že to u každého soudu projedou.
Jen vy se svými školními poučkami nevíte, že na triku to bude mít ten starosta, případně jeho podřízený úředník a né ten amaterskej ajťák. Lidé nejsou až tak blbý, jak vás na školách učí, a do toho jít nechtěj. -
Petr (neregistrovaný)Odvoláváte se na ověřování psaného podpisu metodou "kouknu a vidím". [Citace: ... prác[e] s papírovým dokumentem je snadná a zvládne ji ... každý ... a to pouhým zrakem ...]
Tohle funguje v případě, že nemám důvod podpisu nedůvěřovat. Že mám důvod v dobré víře předpokládat, že podpis je vlastnoruční od předpokládané osoby (tedy ne falsum), že jej druhá strana stvořila dobrovolně (ne pod nátlakem), že druhá strana je oprávněna to podepsat (tedy že se neprokázala padělanou plnou mocí právnické osoby)atd.atd.atd. Pokud tohle vše je pravda, pokud mohu světu důvěřovat - a to se děje v drtivé většině případů - je systém s podpisem na papíře levný a funguje. Pokud mám tu nehoráznou smůlu a někdo podpis (třeba na dodejce) padělal, pak je holt na mně, abych to dokázal.
Překvapivě, elektronické podpisy fungují přesně za těch samých předpokladů. A přesně za těch samých předpokladů selhávají! Teoretické slabiny ponechme teoretikům a právníkům u soudu; v praxi to funguje, protože v praxi je naprostá většina transakcí konána oboustranně v dobré víře. -
MB (neregistrovaný)To s tou defaultní důvěrou budete tvrdit až do dne, kdy vás odsoudí protože vám někdo podvrhl falešnou fakturu za 50 milionů a vy jste to neodhalil. Třeba jste zapomněl zkontrolovat podpis proti CRL.
Jenže normální běžný občan vůbec těm věcem kolem e-podepisování nerozumí. Většinu úkonů dělá proto, že mu to tak někdo řekl, ať to udělá. Někdy dostane zcela zcestné rady od laiků. Někdy mu platnost e-podpisu našeptá nainstalovaný sw. A on vše vykoná v dobré víře a bác ho.
Pokud narazí soud na falšovaný listinný podpis, pak príma je tu důkaz, že mne někdo podvedl. Ale u digipodpisu ejhle - nebyl dodržen předpis, kde jesm všemu zdaleka nerozumněl, no smůla. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)Asi opravdu každý žijeme na jiné planetě. Když neodhalíte falešný vlastnoruční podpis na papírové faktuře, tak se nad vámi soudce slituje? Nebo jak zařídíte, abyste nenesl úplně stejnou odpovědnost, jako u té elektronicky podepsané faktury? Já zde vidím rozdíl jediný – když se vůbec budete obtěžovat ověřit elektronický podpis, dostanete rovnou správný výsledek. Když začnete ověřovat vlastnoruční podpis, musíte nejdřív zjistit, komu ty klikyháky vlastně mají patřit, pak důvěryhodnou cestou získat jeho podpisový vzor… Kolikrát jste to takhle dělal? Nevím, jak ověřujete elektronický podpis vy, ale normální software dělá ověření integrity dokumentu, ověření podpisu, kontrolu vypršení platnosti certifikátů i ověření proti CLR v jednom kroku. Jestli vy na to používáte pokaždé jiný program a ještě u toho musíte točit klikou, že vám to dá tolik práce, je to problém pouze vaší implementace, nikoli problém elektronického podpisu obecně.
Pokud soud narazí na podpis, ze kterého se po prozkoumání klikyháků vyklube „Spejbl A. Hurvínek“, máte príma důkaz, že jste v průšvihu, ale nic o tom, že vás někdo podvedl. -
MB (neregistrovaný)Jo žijete na jiné (zřejmě hodně akademické) planetě. pak důvěryhodnou cestou získat jeho podpisový vzor… - na naší planetě se podpisové vzory u úředních listin neprověřují, neexistují. To je jen vaše scestná idea. Kolikrát jste to takhle dělal? Nevím, jak ověřujete elektronický podpis vy, ale normální software dělá ověření integrity dokumentu, ověření podpisu, kontrolu vypršení platnosti certifikátů i ověření proti CLR v jednom kroku. - jmenujte mi laskavě ty sofware. Kolik těch CLR vlastně jen pro kvalifikované certifikáty existují 3, 10 nebo 100? Jo a certifikáty jsem prověřoval alespoň 100x.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Když nemáte podpisové vzory, s čím ty podpisy tedy porovnáváte? Pořád tvrdíte, jak jsou vlastnoruční podpisy bezpečné, a nakonec se asi dozvím, že vlastně dokážete rozlišit akorát to, zda na papíře nějaký podpis vůbec je.
Pokud vám nějaký software nefunguje, tak jej nepoužívejte, nebo požadujte po autorovi nápravu. Kolik CRL existuje je jedno, URL máte v kořenovém certifikátu, odkud si jej software přečte. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)To mám kvůli vám zkoušet veškerý software? Tak třeba Thunderbird to má řešeno nešťastně, musíte CRL jednou naimportovat ručně, a pak zapnout automatickou aktualizaci. Asi by to měl někdo, kdo TB používá, reportovat. KMail má v konfiguraci jako výchozí zvolenou volbu „Validovat certifikáty pomocí CRL“ a dále má možnost validaci vypnout, takže předpokládám, že CRL správně aktualizuje automaticky. Acrobat Reader ve výchozím nastavení má také zapnutou kontrolu CRL…
-
MB (neregistrovaný)Tak tady vidím problém, že některé sw jsou mailovým klientem, jiné pracují se soubory (třeba PDF). Takže jeden sw pro kontrolu certifikátů nestačí. Platforma linuxu má jistě dobré možnosti, ale na úřadech s českými resortními aplikacemi bez windows ještě spoustu let neprorazíte. A nakonec je tu problém, že spousta sw se tváří, že e-podpis resp. certifikát kontroluje, ale ne kompletně (MS Outlook). Obvykle umí kontrolovat, že soubor či zpráva nebyla změněna. Ale ejhle Czechpoint sw nechce umět ani to. Normální uživatel-úředník se neorientuje a kdo pak má zodpovědnost. Ajťák co mu instaloval špatný program ne (no počkáme na první precedenc). Úředník proto nechce mít zodpovědnost za něco, čemu nerozumí.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Uvedl jsem několik případů, kde to funguje. Takže technicky realizovatelné to je. Pokud nějaký konkrétní poštovní klient s elektronickými podpisy neumí pracovat správně, je rozumné jej změnit, nebo požadovat nápravu, ne tvrdit, že elektronický podpis nemůže fungovat.
Laik rozumí ověřování elektronického podpisu úplně stejně, jako ověřování vlastnoručního podpisu. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)Psal jste o „listinném podpisu“, předpokládal jsem tedy, že píšete o vlastnoručním podpise. Abychom si to tedy shrnuli: vlastnoruční podpis („na papíře“) ověřujete tak, že se podíváte na papír, a když tam vidíte nějaké klikyháky, považujete to za ověřený podpis, a vyplatíte 50 milionů. Když ověřujete elektronický podpis, používáte buď špatný program, se kterým je ověření podpisů bůhvíjak složité, nebo od sebe nedokážete odlišit zelenou ikonku (podpis byl ověřen a je platný) od červené (podpis není platný), případně ještě oranžové (podpis nebylo možné ověřit – např. chybějící certifikát CA).
Psal jste, že elektronický podpis jste už ověřoval asi stokrát, vlastnoruční jste pravděpodobně neověřoval ani jednou, protože je to moc pracné. Jenom to samo o sobě myslím vypovídá dost o tom, co je pracnější a co jednodušší. -
MB (neregistrovaný)NECHÁPETE! Obálka s dodejkou funguje tak, že příjemce zprávy pošle zpět odesílateli zprávu, kde podpisem stvrdí, že zprávu přidal. Já teda nevím, že bych někdy posílal u doporučeného dopisu zpět odesílateli zprávu a že by dostal můj podpis. Myslím, že máte na to (vzhledem k vašemu rozhledu) přijít, kde je ten rozdíl proti tomu obousměrnému emailování, co navrhujete. U podpisů jste opět laik vy. Tady jste na úřadě, nejedete nějaký on-line SSL přenos. Kardinální problém vašeho bezpečného elektronického podpisu je jeho omezená časová platnost. Rovněž tak odcizení, které u papírového ti znalci odhalí. Já se nebojím elektronicky podepsaného převod miliónu z účtu na účet, ale co s dokumentem, který se přes noc změní v cár "papíru" ne nul a jedniček bez jakékoliv právní účinnosti.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Doporučený dopis je něco jiného, než dopis s dodejkou. Tam, kde potřebujete potvrzení o převzetí, použijete obálku s dodejkou, kterou příjemce podepíše – a pošta ji překvapivě odešle zpět odesílateli.
Když jsem jako občan na úřadě, můžu se podepsat vlastnoručně. Výhoda elektronického podpisu je ta, že na ten úřad nemusím. Omezená časová platnost je výhoda elektronického podpisu, je totiž svázán s konkrétním dokumentem. U vlastnoručního podpisu tohle opravdu neřešíte, protože si jednou vytvořený podpis můžete s barevnou kopírkou přenést kdykoli kamkoli. Odcizení elektronické podpisu problém není, princip odvolání certifikátu je standardní součástí infrastruktury elektronického podpisu. nevím ale, jak budete odvolávat svůj vlastnoruční podpis… Přes noc se dokument v bezcenný soubor nul a jedniček nezmění, časová razítka byla již také vynalezena.
Kritizujete to, že se některé věci u elektronického podepisování řeší bezpečněji, než u vlastnoručního podpisu? Já v tom tedy vidím výhodu elektronického podpisu, ale když chcete, můžete si to zavést i k vlastnoručním podpisům – můžete si vydávat podpisová vzor, který bude platit jen rok, můžete pak dokumenty vždy opatřovat důvěryhodným údajem o času podpisu… Některé prvky vyššího zabezpečení by se daly přenést i do světa vlastnoručního podpisu. Jenom nevím, jak chcete zabránit tomu přenosu podpisu z jednoho dokumentu na jiný. -
MB (neregistrovaný)a pošta ji překvapivě odešle zpět odesílateli. - a přesně toto email neumí (a neumí ani doporučenou zásilku) Proč bych měl odvolávat svůj vlastnoruční podpis? - a ono se nepozná, že je z kopírky? Tam jsou jiné mechanismy prokazování. U elektronického podepisování časové razítko celý problém neřeší a to dobře víte. I ono má omezenou časovou platnost a tedy můj podpis bude dokonce záležet na úkonech budoucích, které nemusí proběhnout.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
a pošta ji překvapivě odešle zpět odesílateli. - a přesně toto email neumí (a neumí ani doporučenou zásilku)
Používáte někdy e-mail? Pokud ano, vyzkoušejte takové to tlačítko „Odpovědět“, které máte u každé zprávy. Budete velmi překvapen, co to udělá. Vzor vlastnoručního podpisu byste měl odvolávat proto, že odvolat „vzor“ elektronického podpisu lze – pokud tvrdíte, že vlastnoruční podpis je stejně bezpečný, měl by umět i tuto bezpečnostní funkci, ne? U naskenovaného dokumentu těžko poznám, zda byl naskenován originální podpis nebo něco jiného, nebo zda nebyl podpis přidán zvlášť. A laik nemusí v mnoha případech poznat ani originální podpis od podpisu zkopírovaného (laik asi nebude dělat chemický rozbor použitého barviva). I když bude konkrétní technologie pro časové razítko prohlášena za nedůvěryhodnou a nahrazena novou, pořád mám šanci dokument včas přepodepsat. Což je úplně stejné, jako u papírového dokumentu – pochybuju, že za dvacet let od podpisu bude grafologický posudek stejně jednoznačný, jako v den podpisu. -
MB (neregistrovaný)Vy jste úplnej mimoň. Nebo to hrajete? Proč bych na dodejku - email odpovídal, když nechci! a o tom to přeci je. Samozřejmě může pak platit fikce doručení, ale těžko v prostředí emailů a protokolu SMTP. Vy asi vůbec nechápete, že při fikci nestačí dokument vypravit, ale skutečně doručit do schránky. To byste u soudu prohrál. pochybuju, že za dvacet let od podpisu bude grafologický posudek stejně jednoznačný, jako v den podpisu. - to si klidně pochybujte. Průkaznost papírového podpisu, pokud ho nemáte mizejícím inkoustem, na rozdíl od elektronického, nestárne.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Vy jste úplnej mimoň. Nebo to hrajete? Proč bych na dodejku - email odpovídal, když nechci! a o tom to přeci je.
A proč bych odpovídal na klasickou papírovou dodejku, když nechci? pořád hledáte rozdíly někde, kde nejsou.Vy asi vůbec nechápete, že při fikci nestačí dokument vypravit, ale skutečně doručit do schránky. To byste u soudu prohrál.
Není potřeba jej doručit do schránky, stačí „jiné vhodné místo“. Jsem zvědav, jak byste u soudu dokazoval, že vám zásilka nebyla do schránky nebo na jiné vhodné místo doručena.Průkaznost papírového podpisu, pokud ho nemáte mizejícím inkoustem, na rozdíl od elektronického, nestárne.
Ale, že by pro ověření vlastnoručního podpisu nebyl potřeba referenční podpis (nebo alespoň text), tedy podpisový vzor, který prokazatelně napsala osoba, které má patřit i onen podpis? Nebo že by se podpis jednoho člověka v čase nevyvíjel? Já mám teda problém napodobit svůj vlastní podpis na platební kartě staré rok – a zároveň myslím, že náklady na věrohodné napodobení mého podpisu na jiné kartě by byly v řádech tisíců nebo desetitisíců Kč, tedy řádově méně, než kolik byste potřeboval na prolomení šifrovacího klíče. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)To ale bude mít ta pošta pěkně blbý, protože na dodejce zfalšovala můj podpis. A tomu úřadu to nakonec bude také k ničemu, protože na zfalšovaném podpisu těžko může něco stavět.
Ale pokud jste tím celým myslel to, že zfalšovat vlastnoruční podpis je mnohem snazší, než zfalšovat podpis elektronický, pak máte pravdu – ale za výhodu papírového doručování bych to tedy rozhodně nepokládal. -
IronNyck (neregistrovaný)Je vidět, že jste nadšený příznivec elektronického podpisu. Zkuste se ale zamyslet nad tím, proč v jiné oblasti, kde jde o velké peníze, neuspěl - mám na mysli internetové bankovnictví a úspěch potvrzovacích sms zpráv. Že by ty potvrzovací sms zprávy byly jednodušší, levnější a k tomu ještě bezpečnější?
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)SMS zprávy jsou jednodušší pro člověka, který běžně používá mobilní telefon, ale není zvyklý používat elektronický podpis. To máte pravdu. Levnější budou do nějaké hranice jednotek transakcí za měsíc. Bezpečnější nejsou, protože jsou založeny na vaší plné důvěře v banku a operátora. Pokud by si banka sem tam poslala potvrzovací SMS sama sobě a provedla nějaký převod, nikdy jí to nedokážete. Pokud byste každou transakci podepisoval svým podpisem, banka tu transakci může provést úplně stejně, jako v případě té SMS, ale bude jí chybět ten váš podpis. Elektronický podpis je totiž průkazný i vůči třetím stranám, potvrzovací SMS ne.
A navíc je to celé založené na tom, že jsou to dva subjekty – banka a zákazník – kteří spolu celkem pravidelně komunikují a vyplatí se tedy vybudovat takovýto komunikační kanál – tj. ověřit mobilní číslo, přidělit klíč apod. Když budete posílat nějaký dokument na úřad, nebo fakturu zákazníkovi, těžko si k tomu budete posílat ověřovací SMS. -
IronNyck (neregistrovaný)Tak pokud si myslíte, že banka může tak snadno zneužít potvrzovací sms zprávu a elektronický podpis je mnohem bezpečnější, pak nemám potřebu dál s Vámi diskutovat :).
Vemte ale na vědomí, že drtivá většina lidí se Vám na složitou proceduru s elektronickým podpisem, za který ještě musí každý rok PLATIT, vykašle. Datové schránky postavené na nutnosti používat elektronický podpis a nemožnosti využívat nezávislý kanál (potvrzovací sms zprávy) nemají šanci se prosadit (jako ho nemělo internetové bankovnictví před érou potvrzovacích sms zpráv). -
Filip Jirsák (neregistrovaný)Netvrdil jsem, že banka může potvrzovací zprávy zneužít snadno, tvrdím pouze, že je to jednodušší, než zneužít elektronický podpis. Aby mohla banka (nebo kdokoli jiný) zneužít váš elektronický podpis, musí nejprve nepozorovaně získat váš privátní klíč. Aby mohla zneužít potvrzovací SMS, „stačí“ chyba v interních procesech.
Co je pořád složitého na proceduře s elektronickým podpisem? Kliknu na tlačítko vytvořit žádost, s žádostí odejdu na pobočku, předložím občanku, dostanu certifikát, a mám certifikát pro elektronický podpis. Když chci něco podepsat (třeba e-mail), dám kartu do počítače, kliknu na tlačítko, zadám PIN, a je hotovo. Za rok kliknu na tlačítko prodloužit certifikát, zadám PIN, příkaz k úhradě (může být klidně i inkaso), a je hotovo. Co je na tom složitého? Podle mne je kliknutí na tlačítko jednodušší, než opisování kódu z mobilu do PC. -
MB (neregistrovaný)Co je na tom složitého? Vy asi žijete na Marsu. Normální člověk nemá šajnu co činí. Kliknete na tlačítko vytvořit žádost a najednou nějaký PIN a karta. Aha! Takže pořídit kartu, rozumět tomu... A ani ten certifikát není zadarmo. Sestupte z teoretických výšin do praxe a pak tu kažte.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Když si člověk pořizuje mobilní telefon, je tam nejenom PIN a karta, ale ještě i mobil, nabíječka… Pokud by to byl takový problém, jak píšete, má dnes mobil jenom pár geeků. Ve skutečnosti si ale mobil bez problémů pořídila spousta lidí.
Certifikát není zadarmo, stojí třeba 200 Kč za rok. SMS stojí třeba 50 hal., na jeden příkaz k úhradě potřebujete 2 SMS (přihlášení a potvrzení příkazu), to máte ročně 20 transakcí za cenu certifikátu. Takže když zadáváte už jenom dva příkazy k úhradě měsíčně, vyplatilo by se vám používat certifikát místo potvrzovacích SMS (hlavně mi tu netvrďte, že vám banka pro vaše krásné oči ty SMS posílá zadarmo a generální ředitel banky si kvůli vám ty poplatky osobně strhává z prémií). Certifikát máte splacen, tak se můžete pořádně rozšoupnout: daňové přiznání, sociálka, zdravotní pojišťovna – nic nemusíte posílat doporučeně poštou, ale pošlete to zadarmo e-mailem, a hned máte vyděláno skoro půlku certifikátu na příští rok.
Pravda je, že rozšíření certifikátů je zatím malé, právě jsme někde kousek po nástupu „early adopters“. Ale to není proto, že by šlo o uživatelsky složitou technologii, ale že zatím není potřebná infrastruktura samozřejmostí a nemáte kolem sebe dost lidí, kteří by to používali také a říkali by vám „jo, používám to, nic to není, pořiď si to taky, ušetříš tím spoustu běhání“. -
polygon (neregistrovaný)Panove nechapu o cem tu diskutujete, jestli uz opravdu o bankach, nebo jeste o datovych schrankach? Ale aplikovat jakesi potvrzovani (ceho?) pomoci sms je pro datove schranky zcela bezpredmetny ukon, protoze jadro systemu slouzi k vymene elektronickych dokumentu. Tyto dokumenty by mely byt povetsinou podepsane a pokud je mi znamo neexistuje zde zadna alternativa k elektronickemu podpisu.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Dokumenty od občana k úřadům podepsané být nemusí. Pokud zákon nevyžaduje ověřený podpis, považuje se dokument od občana nebo firmy doručený prostřednictvím ISDS úřadu za podepsaný. Osmiznakové heslo je prý přeci dostatečné zabezpečení… Ve srovnání s tím je potvrzovací šifrovaná SMS opravdu zázrak v zabezpečení.
ČLÁNKY DO MAILU