Nevím, no, jako článek na konci tohoto řetězce - konzument - mám tento způsob nejraději. Zadarmo si produkt prohlídnu, vyzkouším, zároveň vidím, jak si ho autor cení, takže následné rozhodnutí o komerčním použití je plně informované.
Nemám rád "přispěj, kolik chceš", protože to zní spíš jako: "nevěřím svému produktu", nemám rád ani měsíční příspěvkování, protože ten produkt nemusím další rok vůbec použít (u FW asi méně pravděpodobné).
Nicméně, mám spíš pocit, že copyleftu přibývá, než že by byl jako přežitek na vyhynutí:-)
Jo, to je podle mého ideál!
A bohužel právě tohle open source nedokáže. Protože umí mezi free a nefree rozlišovat čistě na bázi copyleftu a ničeho jiného (jako třeba podle počtu vývojářů, neziskového sektoru, osobního užití). A copyleft vidím dle svého názoru jako přežitek, jako takovou „komunistickou“ utopie sdíleného kódu.