Poslanecká sněmovna projednávala na mimořádné schůzi novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlase. Vláda ji označuje za „malou novelu“, protože v ní nejde o nic jiného než výběr členů kontrolních orgánů obou veřejnoprávních médií. Nezabývá se například financováním nebo technickým vývojem. Zákon je jednou z priorit koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS).
„Vláda tento návrh zákona zpracovala ke splnění svého závazku vyplývajícího z programového prohlášení, a to zapojit do systému volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu druhou komoru Parlamentu České republiky, tedy Senát,“ prohlásil ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Kromě této systémové změny obsahuje návrh úpravu týkající se subjektů, které podle uvedených zákonů navrhují kandidáty na členy těchto rad. Platná právní úprava stanoví, že návrhy těchto kandidátů mohou předkládat organizace a sdružení představující zákonem specifikované zájmy společnosti. Návrh zákona tento předpoklad zachovává, ale k posílení reprezentativního prvku takových subjektů stanoví časovou podmínku jejich existence v délce nejméně 10 let. Takový předpoklad zajistí reprezentativnost kandidátů navrhovaných na členy rad a vyloučí případy, aby uvedené subjekty byly zakládány ryze účelově za účelem nominace kandidátů,“ tvrdí ministr.
V minulosti se opakovaně objevily případy, kdy návrhy na členy Rady České televize podávaly třeba krátce existující nadační fondy, okrajové sportovní kluby, anebo spolky, které nevyvíjely žádnou veřejně dohledatelnou činnost.
„Návrh zákona rovněž ruší kolektivní odvolatelnost Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, čímž zásadně posiluje jejich stabilitu,“ pokračoval Martin Baxa.
V současné době může sněmovna celou radu odvolat, pokud dvakrát po sobě neschválí její výroční zprávu o činnosti nebo hospodaření. Neschválení výročních zpráv teď reálně hrozí Radě České televize. Garanční sněmovní výbor už dvě odmítl, celá sněmovna o nich ale zatím nehlasovala. Vládní koalice tedy na jednu stranu připravila změnu zákona, zároveň si však ponechává v záloze možnost neschválit výroční zprávy. Oficiálně tvrdí, že radu odvolat nechce, ale nemá prý jiný nástroj, jak vyjádřit nespokojenost s fungováním kontrolního orgánu.
„V zákoně o České televizi návrh navíc zvyšuje počet členů Rady České televize na 18 členů, aby se zohlednilo rozvržení funkčních míst v radě mezi obě komory parlamentu. Přechodná ustanovení návrhu zákona zaručují, že stávající členové Rady České televize i Rady Českého rozhlasu řádně dokončí svá funkční období. Senát tedy bude zapojen do volby členů uvedených rad postupně,“ vysvětloval ministr.
Pokud by však sněmovna skutečně dala na doporučení garančního výboru a neschválila výroční zprávy, mohli by vládní poslanci předložit návrh na odvolání kompletní Rady České televize ještě podle současného zákona. Na uvolněná místa by pak mohla zvolit nové adepty, rozdělené už mezi sněmovnu a Senát podle nového klíče. Složení rady by se tedy teoreticky mohlo změnit i podstatně rychleji než postupnou obměnou v následujících šesti letech, kdy vyprší mandáty stávajících členů.
„Jednotliví členové Rady České televize a Rady Českého rozhlasu jsou za výkon své funkce odpovědní té komoře parlamentu, která je zvolila. Počet členů Rady České televize se navyšuje z 15 na 18, z toho Poslanecká sněmovna volí 12 členů Rady České televize a Senát volí 6 členů Rady České televize. V případě Českého rozhlasu je počet členů zachován na 9, z čehož Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady České televize a Senát 3 členy Rady České televize,“ shrnul poslanec Jan Lacina (STAN) budoucí princip rozdělení mandátů.
Mediální rady jako unikát?
Opozice je ostře proti navrhovaným změnám. „Navzdory tomu, že členové rad mají být apolitičtí, jsou voleni po dohodě vládních stran. To už by pak bylo ale čistší a transparentnější, aby strany nenastrkovaly do rady svoje ‚utajené agenty‘ a navrhovali by přímo svého kandidáta, tak jak je tomu v případě volby do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, RRTV. Tím bychom skutečně a transparentně dostali do Rady České televize a (Rady) Českého rozhlasu zástupce hlavních názorových proudů v naší republice, které bezesporu reprezentují volby do Poslanecké sněmovny,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.
Přímé politické nominace radních, jak je zmínil Tomio Okamura, byly zrušeny po televizní krizi v roce 2000. Místo poslaneckých klubů získaly právo nominovat kandidáty různé veřejné organizace, instituce a spolky. Politici ale velmi rychle přišli na to, jak i tímto způsobem dostat do mediálních rad své spřízněné osoby. Za formálně nezávislé organizace se o členství v radách ucházeli i sami politici.
Přímo ze sněmovny takto v roce 2017 přešel do Rady Českého rozhlasu tehdejší poslanec ČSSD Vítězslav Jandák, jenž byl i členem sněmovního výboru, který o kandidátech rozhodoval. Svým kolegům se představil jako kandidát Veslařského klubu Vajgar, Agrární komory ČR a Pražského literárního domu autorů německého jazyka.
„V tuto chvíli se na nás valí zdražování vody až o jednu třetinu pro domácnosti, ale mimořádnou schůzi sněmovny tady máme kvůli novele zákona o České televizi a Českém rozhlase. Je to úplný nesmysl. Vůbec tomu nerozumím, proč na to vládní koalice takto spěchá. Nerozumím tomu, proč je to takhle tlačeno některými poslanci a senátory a potažmo poté samozřejmě i vládou přes ministerstvo kultury. A nerozumím tomu, že tady v této bezprecedentní době řešíme navýšení počtu radních z 15 na 18, přičemž necháváme devítičlennou radu Českého rozhlasu. Někde máme sudý počet radních, na druhé straně máme lichý počet radních v Českém rozhlase. Je to úplně nelogické,“ vadí poslanci ANO Aleši Juchelkovi.
„Novela vychází z chybné představy, že když změníme způsob volby členů rad a že když do volby zapojíme Senát, získáme lepší radu, čímž bude, jak čtu v odůvodnění, zajištěna žádoucí reprezentativnost kandidátů,“ podivuje se Juchelka, který je zároveň předsedou mediálního výboru sněmovny.
Požadavek na desetiletou existenci nominujících organizací považuje za extrémní. Popírá to podle něj ústavní princip, že občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. „Asi známe iniciativu Rekonstrukce státu, ovšem to není spolek, právnickou osobou je Frank Bold Society, to je zapsaný spolek, který podle veřejného rejstříku vznikl v roce 2014. Nebo všichni známe Milion chvilek, známý spíš jako Milion chvilek pro demokracii, který vznikl v roce 2018. A ani jeden z těchto spolků by neměl právo navrhovat kandidáty do rad,“ dal Juchelka příklad.
„Jednalo by se o jediný případ, kdy členy nějakého orgánu volí dvě komory, neboť všechny ostatní kontrolní orgány volí pouze Poslanecká sněmovna, anebo pouze Senát. Například ústavní soudce na návrh prezidenta republiky nebo předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů vybírá Senát a navrhuje zase ke jmenování prezidentovi,“ zdůraznil opoziční poslanec. Podivil se, že ODS mluví o zjednodušování veřejné sféry, ovšem volba radních bude podle chystané právní úpravy naopak složitější než dosud.
Demokracie je dražší
„Ano, je pravda, že co se týká kontrolních orgánů různých státních institucí, tak zapojení Senátu představuje nějaké novum. Přemýšlíme, jak budeme klást ty překážky, a nejenom naší vládě, ale všem těm vládám budoucím, k ovládnutí veřejnoprávních médií. Toto je cesta. Zapojení Senátu je pomyslný kámen, který si klademe do cesty. Příkop, který si vykopáváme k tomu, aby se ta situace zkomplikovala,“ reagoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Připomeňme, že vládní koalice nyní disponuje většinou hlasů v obou komorách parlamentu, takže zase taková komplikace to nebude.
Za určité zkomplikování případného ovládnutí Rady České televize označil ministr také zvýšení počtu radních na 18. „Ano, bude to nějaké finanční náklady stát. Ale demokracie je prostě v některých svých provozech dražší,“ okomentoval výtku, že zvolení tří dalších radních znamená pro rozpočet České televize vydat další zhruba dva miliony korun za rok.
Zpravodaj zákona Jan Lacina (STAN) označil zvýšení počtu radních za „poměrně logické“, protože televize má násobně vyšší rozpočet než rozhlas. Rady tedy budou mít počet členů v poměru 2:1.
„A pak samozřejmě vznikla v koalici celkem jednoznačná dohoda, že podíl mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou má být 1:2. Hledáte tedy nějaké číslo, které to naplní. Číslo 18 vám splní jednak to, že to je 2:1 (či 12:6), a také je to dělitelné po dvou letech. Každé dva roky si bude volit Poslanecká sněmovna čtyři radní. Zatímco Senát bude volit dva radní v případě České televize a polovinu v případě Českého rozhlasu. Touto logikou byla vedená naše ambice,“ dodal Jan Lacina.
Novelou zákona se nyní bude zabývat mediální výbor sněmovny, který si její projednání naplánoval na 24. listopadu 2022. Poslanci mohou k zákonu připravit pozměňovací návrhy.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.