Do dnešního dne jsem si myslel, že o satelitním příjmu vím docela dost, ale asi se musím ještě hodně učit.
Prosím proto autora o vysvětlení pojmu "radiofrekvenční zvuk".
Děkuji
"Zákazníci mohou mít dojem poruchy" - tak je to porucha prijmu nebo zakaznici ziji pouze ve svych klamnych predstavach? Ta PR oddeleni dokazi fakt kouzla....
Ale ano. Zalezi na tom, jak ma dany satelit udelanou zalohu z akumulatoru a jak dlouhy vypadek napajeni ze slunecnich baterii muze preklenout.
Pak jeste existuje jiny vypadek satelitniho prijmu - tehdy kdyz je satelit v zakrytu se Sluncem. Ten ale trva jen nekolik minut v zavislosti na smerovosti prijimaci anteny a vyskytuje se jen nekolik malo dni v roce vzdy na zacatku brezna a rijna, kdy zdanlivy pohyb
Slunce kolem Zeme kopiruje geostacionarni drahu. Termicky sum Slunce "prehlusi" uzitecny signal ze satelitu.
A právě o ten zákryt slunce a satelitu tu běží. Jestli, že sluneční povrch "vysílá" elektromagnetické vlnění o teplotě 6000K, a dostane se do polohy odkud vysílá družice, pak obrovské množství termického šumu emitovaného povrchem slunce přehluší užitečný signál z družice, která se za normálních okolností nachází na pozadí jehož teplota je jen nekolik málo stupňů nad absolutní nulou!!!
Jiste. Akumulatory zatim nikdo nevynalezl. Co je to za kravinu ze predevsim baterie limituji zivotnost satelitu? Hlavnim limitem je preci zasoba paliva na manevrovani, opotrebeni gyro a solarnich baterii.
Batteries are one of the main limiting elements in the lifetime of a broadcast satellite.
(Akumulatorove) baterie jsou jednou ze soucastek, ktere nejvice omezuji zivotnost rozhlasoveho satelitu.
Docela by mě zajímalo, kdo že je autorem výrazu "radiofrekvenční zvuk." Netvrdím, že se to nedá přeložit dˇo češtiny, ale výraz je to poněkud krkolomný.
Jinak sluneční výpadky jsou celkem logické a vysvětlitelné. Jen některá tvrzení mi příjdou poněkud zavádějící. Proč by sluneční výpadek měl mít nějakou spojitost s rovnodenností, tak to mi opravdu není jasné. Já jsem si vždycky myslel, že souvisí s polohou družice, a slunce.
Inu Eniku, časy a doba se mění...a s nimi i fyzikální souvztažnosti, zdá se...
Doba je tak hektická, že dnes stačí laikovi jednoduché, stručné a hlavně rychlé vysvětlení, nad nímž nemusí dále přemýšlet... Kdo by se zabýval významem a pojmem, natož podstatou problému...
Takže nač složitých a pravdivých vysvětlení, když si to lid ani nežádá...
1. Geostacionarni satelit se muze dostat do stinu Zeme jen v obdobi 21 dnu pred a po jarni a podzimni rovnodennosti. V ostatni dny je sklon roviny obezne drahy vuci smeru dopadu slunecnich paprsku takovy, ze je satelit osvetlen Sluncem 24 hodin denne.
2. Pri pohledu ze Zeme je oblouk geostacionarni drahy asi 7 uhlovych stupnu pod zdanlivou drahou Slunce za rovnodennosti. Priblizne 14 dnu pred jarni a 14 dni po podzimni rovnodennosti kopiruje zdanliva draha Slunce behem dne geostacionarni drahu.
Tolik ty spojitosti...
Radiofrequency noise... Nechte to prelozit netechnikem nebo automatem (slovnik.cz)
aneb nic jiného mne nenapadá při čtení "blábolů" v tomto článku. Předpokládám, že se opravdu jedná o chvilkovou polohu pozemní přijímací antény, satelitu a Slunce na jedné přímce. Ale při pozorném čtení lze vyčíst, že k výpadkům časově dochází 1."během února, března, září a října", 2."v době blízké jarní a podzimní rovnodennosti", 3."během jara a podléhá rovnodennosti", 4."po dobu patnácti dnů, 5."přibližně kolem dvou týdnů", 6."v trvání patnácti dnů", 7."denně", 8."okolo deseti minut"!?
Další astronomickou záhadou pro mne je sluneční účinek lokální až celkový. Pokud vím, při zatmění Slunce Měsícem je na Zemi stín pozorovatelný v pásu širokém stovky až tisíce km. A to je Měsíc poněkud větší než satelit, poněkud dále od Země než satelit a jak tedy může satelit zaclonit (ovlivnit) celou polokouli opravdu nechápu.
Autor varování nepokládá za důležité, že k tomuto efektu může dojít pouze v denní době, kdy sledovanost je menší a tak večerním seriálům rušení nehrozí.
Naopak dochází k problémům s napájením některých satelitů ze slunečních baterií při oběžné dráze částečně zastíněné v noci Zemí. O tomto efektu se ale snad v aktualitě nemluví.
Se divím že nikdo nezaregistroval další perlu: ,,Satelit se nachází mezi anténou, ZEMÍ, a sluncem''. Jsem netušil že satelity z kterých se vysílá Digi TV mají tak excentrickou oběžnou dráhu. A jakto že satelit při průletu pod anténou nepřerazí ten držák, co parabolu drží?
to je jinak, spravna instalace anteny DigiTV je "pod zemi". Jeden ctenar to uz popsal, ze po instalaci a vetru je jeho antena zaborena v zemi. Tak to ma spravne byt :-)
To by mně tedy vážně zajímalo co je to satelitní operace -
"Četnost výpadků programů závisí na počtu satelitních operací, velikosti antény a polohy země."
"Četnost je přímo úměrná k počtu satelitních operací" = počet vysílaných programů (problém se týká všech) [problém*program]. "Velikost antény", na větší ploše antény se dokáže zachytit více výpadků, měřeno v jednotkách [výpadek/m2]. "Polohy země " = pokud je Země ve Sluneční soustavě je četnost výpadků jiná, než by byla na Zemi u jiné hvězdy či v cizí galaxii.
VŽDYŤ JE TO TAK JEDNODUCHÉ ! :-)
Je logické, že na rovniku su to presne dni rovnodennosti a smerom k pólom sa to posúva, takže 14dní platí len pre určitú zemepisnú šírku. Je to velmi zaujímave kôli použitiu v praxi, pretože v tie dni sa dá z konkrétneho miesta odsledovať umiestnenie satelitov na oblohe a zistiť prípadné prekážky na obzore, pretože zaleží na centimetroch a máte alebo nemáte. shalom
Zajimalo by mne proc nejdou casto po ranu ceske a slovenske stanice pritom Nova cinema jde . prosim o presne vyjjadreni tyka se to vice uzvatelů .
na stanicich se na epg neojeví ani signal
dekuji