Hlavní potíž je v uvědomění, kde leží předěl mezi lineárním a nelineárním obsahem (individuálně, u mě doma). Nyní to řeším:
• nelineární - multimediální centrum poskytující obsah do celé domácí sítě s přístupem Samba (NetBEUI) pro drát, FTP (pro wifi koncová zařízení). Velký interní disk, připojitelnost externích disků a karet. Dálkový ovladač umí ovládat i televizi, coby monitor.
• lineární - satelit s timeshiftem (zde je ten předěl posunutý ;-) jeho dálkový ovladač umí ovládat i TV.
Toto rozdělení obsahu je vtěleno do oněch dvou ovladačů, rodina se s tím sžila - až na panímámu, která používá k ovládání děti metodou Geoffrey („děti, pojďte mámě Něco pustit, přepnout Program, naprogramovat oblíbený seriál, dát něco do timeshiftu...)
Důsledně aplikuji metodu: inteligence (schopnosti) přístrojů jsou nejsilnější u zdroje a směrem od něj klesají. Naopak je tomu s komfortem (možnostmi), ty rostou směrem od zdroje k divákovi/posluchači.
Cílové řešení to pro mě ovšem není. To ustavičně hledám.
Celkem Vám závidím, rád bych řešil také podobné věci. Leč bohužel jsem rád, že "stíhám" obyčejné věci, jelikož to musím skloubit s hypotékou a dalšími nezbytnými výdaji. Pro inspiraci požadovaného bych být Vámi zabrousil do USA - tam mají všechno a jsou mnohem dále, než-li my zde v Evropě. Např. takové satelitní autorádio je v Evropě zatím jen sen....