Čekalo se na uvolnění 12. kanálu. Zbytečně?
Ještě před pěti lety to vypadalo, že televize Nova bude muset vypnout svoje analogové vysílání z ústecké Bukové hory dříve, než ji k tomu zaváže vládní harmonogram digitalizace, který vznikl až v roce 2008. Mezinárodní dohoda z roku 1995, podepsaná ve Wiesbadenu, totiž zavazovala evropské státy do roku 2005 uvolnit vysílací kanály určené pro zemské digitální rozhlasové vysílání. České republice a sousednímu Německu tato dohoda vyčlenila pro digitální rozhlas kanál 12, a protože Němci chtěli zahájit digitální rozhlasové vysílání dříve než my (právě v roce 2005), analogová Nova z Bukové hory poblíž česko-německých hranic by toto vysílání rušila. Nova tedy měla na Bukové hoře přejít předčasně na digitální šíření signálu.
S předčasným vypínáním analogové Novy na severu Čech počítal i stát, pro který Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vypracoval projekt urychleného přechodu na digitální televizní vysílání v místech, kde bylo třeba vypnout silnější televizní vysílače na 12. kanále. Vedle severočeské Bukové hory šlo také o Vraní vrch u Domažlic, kde na 12. kanálu vysílal analogově druhý program České televize. Jak na Domažlicku, tak na Ústecku odstartovala digitální televize s předstihem – na Domažlicku v listopadu 2006, na Ústecku v červenci 2007 – a obě oblasti měly sloužit jako „zkušebna“ pro přechod od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání. Ale zatímco na Domažlicku k předčasnému vypnutí analogové televize došlo (v srpnu 2007), na Ústecku nikoli. Nova s ním nesouhlasila.
Severočeský vysílač Buková hora, poslední překážka digitálního rozhlasu v České republice, už rozhlasové digitalizaci nebrání
Digitální rozhlas nemá vysílat jen na 12. kanále
I přes zamítavý postup Novy, která uvolnila svůj 12. kanál na Bukové hoře až letos 30. srpna, mohl u nás zemský digitální rozhlas odstartovat dříve. Radiokomunikační konference RRC-06 v Ženevě totiž před čtyřmi lety přidělila České republice další vysílací kanály pro digitální rozhlas: 5A-5D, 10A-10D, 11A-11D a další 12A-12B. Z předchozí dohody z Wiesbadenu vyplývalo, že Česká republika může digitální rozhlas provozovat na kanálech 12C (Čechy) a 12D (Morava). Start digitálních rádií tedy nebyl tak úplně podmíněn vypnutím analogového vysílání televize Nova na Bukové hoře, provozovatelé digitálních rozhlasových stanic by se ale museli spokojit s „neceloplošným“ pokrytím. Pro celoplošné vysílání technologicky nejvýhodnějším III. televizním pásmu je určen právě 12. kanál.
Kromě výše zmíněných kanálů může Česká republika provozovat zemský digitální rozhlas i v takzvaném L-pásmu, které je ale pro celoplošné šíření signálu ekonomicky nevýhodné. Zjednodušeně řečeno vyžaduje hustější síť vysílačů a tudíž je provoz takové sítě dražší jak pro operátora sítě, tak především pro samotná rádia. To však nic nemění na skutečnosti, že při dobré vůli mohl v České republice vysílat digitální rozhlas celoplošně již někdy od roku 2007 – i když pouze v onom L-pásmu (kanály LA-LP, označené jednotlivými písmeny abecedy). ČTÚ však první tendr na celoplošnou digitální rozhlasovou síť v L-pásmu vypsal až ke konci roku 2009, tedy tři roky poté, co Česká republika získala kmitočtové příděly pro toto vysílání.
Digitální rozhlasový přijímač při testu vysílání DAB+ v Praze, který prováděla společnost Teleko. Na displeji je naladěný Český rozhlas – Rádio Wave.
Výběrové řízení, které skončilo fiaskem
Telekomunikační úřad odůvodnil pozdější vypsání tendru na operátory prvních digitálních rozhlasových sítí zaneprázdněností s televizní digitalizací. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák chtěl nejprve vyřešit otázku přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizního vysílání, což se podařilo v druhé polovině roku 2008 přijetím Technického plánu přechodu a potvrdilo na jaře 2009 vypnutím prvních silných analogových televizních vysílačů v Praze. V tu chvíli se ČTÚ rozhodl dohnat zpoždění s digitálním rozhlasem. Na výběrové řízení na provozovatele první celoplošné sítě měly navázat tendry na 14 krajských sítí pro digitální rozhlas a poté i na 14 městských sítí, které by pokrývaly pouze krajská města (vše opět v L-pásmu). Plán ale zkrachoval hned na prvním tendru.
O první celoplošnou síť pro zemský digitální rozhlas v L-pásmu projevily zájem dvě společnosti. Příbramská firma Teleko, která v uplynulých letech provedla hned několik testů zemského digitálního rozhlas v systémech DAB, DAB+ a DMB a je největším průkopníkem tohoto typu vysílání u nás, a České Radiokomunikace. ČTÚ však shledal v přihlášce firmy Teleko formální chyby a vyřadil ji, zatímco nabídku Českých Radiokomunikací odmítl a oznámil, že výběrové řízení končí bez vítěze. České Radiokomunikace se proti tomuto rozhodnutí odvolaly a hodlaly ho napadnout i u soudu. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák k tomu řekl, že tendry na další rozhlasové digitální sítě úřad nevypíše dříve, než se tento spor podaří vyřešit. Což se dodnes nepovedlo.
Musíme nejdřív dokončit televizní digitalizaci a pak se teprve budeme věnovat digitálnímu rozhlasu, obhajoval odsun rozhlasové digitalizace předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)
Operátoři mají větší zájem o III. televizní pásmo
Větší zájem než o L-pásmo mají potenciální budoucí operátoři digitálních rozhlasových sítí spíš o kanály ve III. televizním pásmu, konkrétně pak o celoplošnou síť na 12. kanále. České Radiokomunikace kvůli tomu dokonce loni vypracovaly speciální studii, v níž porovnaly výhodnost zemského digitálního rozhlasového vysílání v L-pásmu a III. televizním pásmu. Čím to, že se tato firma nakonec rozhodla zúčastnit soutěže i na první celostátní síť pro digitální rozhlas v kritizovaném L-pásmu? Zástupci Českých Radiokomunikací to vysvětlují tím, že si nechtěli nechat ujít příležitost být u začátku řádného zemského digitálního rozhlasového vysílání v České republice. Soutěž o L-pásmo je od začátku vnímaná jako takové „předkolo“ tendru o lukrativní frekvence ve III. televizním pásmu.
ČTÚ dosud odmítal vypsat výběrové řízení na tyto frekvence s odkazem na to, že televize Nova dosud využívá 12. kanál na severočeské Bukové hoře. To už dnes neplatí, přesto není jasné, zda telekomunikační úřad v dohledné době soutěž na operátory prvních celoplošných sítí pro digitální rozhlas ve III. televizním pásmu vypíše. Pavel Dvořák na pravidelných setkáních s novináři nevyloučil, že se tak stane ještě letos, rozhodující podle něj ale bude nejen poptávka případných operátorů těchto sítí, ale i zájem potenciálních klientů, kteří by měli v rozhlasových multiplexech vysílat. S těmi je právě potíž. Jediný vážný zájemce o digitální rozhlasové vysílání, veřejnoprávní Český rozhlas, totiž plány s přechodem na digitální vysílání loni na podzim zmrazil.
České Radiokomunikace prosazují, aby digitální rozhlas vysílal ve III. televizním pásmu. Na snímku generální ředitelka společnosti Jane Hannah. (Foto: České Radiokomunikace)
Čeká se na nového ředitele Českého rozhlasu
Český rozhlas měl původně v letošním roce spustit vlastní celoplošnou síť pro zemský digitální rozhlas, obdobu veřejnoprávního multiplexu České televize. V něm rozhlas vysílá podle manažera projektu digitalizace ČRo Pavla Balíčka dočasně, než se vyřeší digitalizace rozhlasového vysílání. Jenže plány, které připravil bývalý dlouholetý generální ředitel ČRo Václav Kasík, vzaly loni na podzim za své, když Kasíka z funkce odvolala Rada ČRo. Nový generální ředitel ČRo Richard Medek oznámil, že bude šetřit, a veškeré plány na digitalizaci zastavil. Naopak podpořil pokračování digitálního vysílání Českého rozhlasu ve veřejnoprávním multiplexu České televize, přestože ho využívá jen minimum posluchačů a rozhlas přijde na 26 milionů korun ročně.
Po Medkově rezignaci letos v únoru se ředitelování ČRo dočasně ujal Peter Duhan. Také on pokračuje v plánu Richarda Medka a s rozhlasovou digitalizací zatím nepočítá. Mimo jiné proto, že rozhodnutí o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání je takové povahy, že ho musí přijmout až řádný generální ředitel ČRo. Toho však zatím rozhlasová rada nemůže zvolit, protože nemá dostatek členů. Ze zákona má mít tento kontrolní orgán veřejnoprávního rozhlasu devět radních, aktuálně jich má pouze pět. Pro zvolení generálního ředitele je ale třeba minimálně šesti hlasů. Situaci by měla ještě letos na podzim vyřešit Poslanecká sněmovna, která již vypsala nominace na kandidáty do Rady ČRo.
Richard Medek coby nový generální ředitel Českého rozhlasu zastavil na podzim 2009 plány na výstavbu prvního digitálního multiplexu ČRo (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)
Komerční rádia oddálila digitalizaci na rok 2020
Digitalizací se přede dvěma lety oháněla i komerční rádia, když před poslanci a senátory prosazovala takzvanou „digitálně-rozhlasovou“ novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. V ní slíbila, že se dobrovolně vzdají analogových frekvencí a přejdou na digitální vysílání, pokud jim stát prodlouží jejich nynější analogové licence do roku 2020. Víc než digitalizaci ale tato novela řešila svízel majitelů komerčních rádií, kterým Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) už jednou prodloužila licenci a podle zákona by měla po uplynutí druhého licenčního období na jejich frekvence vypsat veřejné licenční řízení (bez jistoty, že je opět získají ty samá rádia). Přijetím novely zákonodárci toto riziko eliminovali, zároveň však zabetonovali rozhlasový trh v současné podobě na další deset let.
Digitalizaci rozhlasového vysílání nepřeje i fakt, že na rozdíl od televizní digitalizace není vynucená. Aby odstartoval digitální rozhlas, není nutné vypínat analogové rozhlasové vysílání. Oba typy vysílání mohou existovat vedle sebe, a to nenutí rádia k nějaké velké aktivitě. Proč by dobrovolně opouštěla fungující systém a nutila posluchače kupovat digitální rozhlasové přijímače, složitě je znovu hledat v éteru a ještě riskovat, že v širší programové nabídce narazí na nějaký zajímavější program? Zdá se, že podobně jako u televizní digitalizace bude muset být tahounem přechodu na digitální rozhlasové vysílání Český rozhlas – pokud tedy Rada ČRo zvolí do jeho čela nějakého osvíceného manažera.
Prezident české pobočky francouzského koncernu Lagardere Michel Fleischmann stojí za dohodou komerčních rádií, podle které se digitalizace rozhlasového vysílání v České republice odsunula až za rok 2020. Firmě Lagardere patří rádia Evropa 2, Frekvence 1, Bonton či DJ. (Foto: DIGImedia 2007)
ČLÁNKY DO MAILU