Každý, kdo si jde okopírovat něco vlastního na kopírku, tak platí automaticky autorský poplatek těmto pseudo-ochráncům autorských práv. Dostávají také autorský poplatek, když si někdo koupí domů tiskárnu, kopírku, blbej toner nebo balík čistého papíru.
Dokud bude existovat taková stupidita, tak všechny tyto "ochránce" to chce jen hnát holí, házet na ně vajíčka, či vymáchat v sudu s dehtem.
Firma ... tak neco kolem tisicovky disku ... obnova cca 1x/5let ... na tech discich legalne nemuze byt nic jineho, nez jejich vlastni data ... presto z toho kazdych 5 let (v rozporu s legislativou EU, kde byl vyber z firemnich disku a dalsich medii oznacen za nelegalni) plati poplatky. Ona totiz firma jaksi nema zadnou moznost poridit si "kopii pro vlastni potrebu".
Mohu jen potvrdit, včera jsem si - jako vývojář - koupil nový pevný disk a z jeho ceny jsem přispěl podobným šmejdům, na kterých se jen živí bulvár, 32 korun. Není to nic, co by mě ruinovalo, ale jako pricip automatického vytváření viníků, je to skutečně "dokonalé". Je to řešení jednoho parazitizmu tím, že se s využitím systému prolobuje a zavede jiný parazitizmus.
"Každopádně placení těchhle poplatků nikoho k ničemu neopravňuje."
Naopak. Minimálně mne osobně tento nemravný poplatek opravňuje si na internetu stáhnout cokoliv a odkudkoliv. A prosím, daně do tohoto netahejte. Daně vybírá stát. Kdežto tyto ze zákona nemravné poplatky jsou vybírány jakousi pofiderní soukromou organizací (dokonce několika).
A rušení použití díla pro osobní potřebu? To snad nemyslíte vážně. Hypotetická situace: zakoupím si CD a tudíž jeho zakoupením si ho mohu pro osobní potřebu přehrát. Mohu ho přehrát rovněžtak lidem, kteří přijdou ke mně domů na oslavu narozenin? Mohu ho půjčit kamarádovi k poslechu? To všechno totiž je osobní potřeba.
Jak se to tedy počítá? (Možná jste na ten postup chtěl odkázat, a omylem jste odkázal na něco jiného.)
Tady máte rozsudek, který říká jak se to má počítat - Rozsudek Soudního dvora ve věci C‑435/12:
Účelem této spravedlivé odměny je podle judikatury Soudního dvora poskytnout náhradu autorům za soukromou rozmnoženinu jejich chráněných děl pořízenou bez jejich svolení, takže je na ni třeba nahlížet jako na protiplnění za újmu způsobenou autorům, která vznikla v důsledku takové rozmnoženiny bez jejich svolení (v tomto smyslu viz rozsudek Padawan, EU:C:2010:620, body 30, 39 a 40).
...
Soudní dvůr však připustil, že vzhledem k praktickým obtížím souvisejícím s takovým systémem spravedlivé odměny jsou členské státy pro účely financování spravedlivé odměny oprávněny zavést poplatek nikoli přímo k tíži dotyčných soukromých osob, nýbrž k tíži osob, jež mohou výši tohoto poplatku promítnout do ceny za poskytnutí vybavení, přístrojů a nosičů pro rozmnožování nebo do ceny za poskytnutí rozmnožovací služby, přičemž zátěž spojenou s poplatkem tak v konečném důsledku ponese soukromý uživatel, který tuto cenu platí (v tomto smyslu viz rozsudky Padawan, EU:C:2010:620, body 46 a 48, a Stichting de Thuiskopie, EU:C:2011:397, body 27 a 28).
...
Takový systém poplatku za soukromé rozmnožování, jaký je dotčen v původním řízení, který při výpočtu spravedlivé odměny náležející oprávněným osobám neodlišuje situaci, kdy zdroj, z něhož byla rozmnoženina pro soukromé užití pořízena, je oprávněný, od situace, kdy tento zdroj je neoprávněný, přitom přiměřenou rovnováhu zmíněnou v předchozím bodě nerespektuje.
V takovémto systému se totiž vzniklá újma, a tudíž výše spravedlivé odměny náležející oprávněným osobám, vypočítává na základě kritéria újmy vzniklé autorům jak v důsledku rozmnoženin pro soukromé užití pořízených z oprávněného zdroje, tak v důsledku rozmnoženin pořízených z neoprávněného zdroje. Takto vypočtená částka se následně v konečném důsledku promítne do ceny, kterou uživatelé předmětů ochrany zaplatí v okamžiku, kdy jsou jim vybavení, přístroje a nosiče umožňující pořizování soukromých rozmnoženin dány k dispozici.
Autorský poplatek se vypočítává tak, že se určí, jaká odměna náleží autorovi za jednu kopii, odhadne se, že z 1000 kopií je průměrně třeba 100 ks diplomek, 300 ks formulářů a smluv, 200 ks kopií chráněných autorských děl, 50 ks kopií z nelegálních zdrojů atd. Pak se to rozpočítá, že třeba průměrně z každé páté kopie by měl být zaplacen autorský poplatek, takže se určí, že z každé kopie se zaplatí jedna pětina.
Každopádně placení těchhle poplatků nikoho k ničemu neopravňuje. (Když platíte v daních hasiče, také vás to neopravňuje podpálit barák.) Navíc podle rozhodnutí Soudního dvora EU mají být do výpočtu zahrnuty pouze legální kopie, tedy kopie z legálních zdrojů.
Aby si to (zase) někdo špatně nevykládal, já ten systém nehájím, jenom popisuju, jak to dnes funguje. Já osobně bych užití pro osobní potřebu i kolektivní správu práv zrušil, dnes není technický problém uzavřít licenční smlouvu pro každé jednotlivé užití. Dříve by byly transakční náklady neúměrně vysoké, kdybych si chtěl třeba LP nahrát na magnetofonový pásek, že bych musel do obchodu a tam si k tomu LP pořídit nějaký kupon opravňující mne k vytvoření kopie. Dnes se to dá vyřešit jedním kliknutím na webu.
Takhle se to Jirsáku fakt nepočítá.
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/AutZakDop.htm
Co myslíte tím zrušením užití díla pro osobní potřebu? To jako že si CD nesmím pustit (to je přece osobní potřeba), či dokonce se ani nesmím podívat na přebal (to je také osobní potřeba). Tak pro či potom vůbec něco kupovat, když to nesmím použít?
Ještě pár takových nesmyslných požadavků a ti "umělci" chcípnou hlady ne proto,že by je někdo okrádal, ale protože nebude možné ta jejich "díla" nijak použít a proto je nikdo nebude chtít.
A Vy vidíte nějakou míru spravedlnosti na platbě z nenahraných nosičů, tiskáren a paměťových medií umístěných v zařízeních, které (téměř) nelze použít pro přehrávání autorsky chráněného obsahu ?
Ať si umělci a "umělci" jejich díla ochrání libovolným způsobem, ale ne zpoplatňováním materiálů a technologií na kterých by eventuálně šla jejich díla zobrazit/přehrát/načichat a já nevím co ještě.