Kdyby byly všechny Vaše dotazy tak jednoduché. Třeba na šestém ilustrativním obrázku s textem "Signál německého digitálního multiplexu z vysílače Norimberk/Dillberg na 34. kanále ", sedmém s textem "Signál televize hr fernsehen na 59. kanále, která je součástí německého digitálního multiplexu z vysílače Norimberk/D" a desátém s textem "Obsah pátého švédského digitálního multiplexu z vysílače Ystad/Metallgatan". Stačí jen umět číst...
Kdyby RRTV neudelovala ruzne 150W kmitocty, tak lze zachytit spousta vzdalenych stanic na VKV bezne. Eter je ale uz tak prehusten, ze se da neco zachytit bud pri inverzi, nebo v lete (vrstva Es). U TV je to nastesti trochu jinak (s rozdelenim kanalu), to DVB-T bude dobrou pomuckou pro urcovani vysilacu ... Jinak jeste poznamka - v lete mivam bezne moznost naladit na C01/DK ruskou ORT 1 a na C02/BG spanelskou TVE...
Ano, take chytam v lete ruskou TV na kanale R1 a spanelskou TVE na kanale E2, ale to neni tropo sireni vznikle inverzi, ale to je Sporadicka vrstva "Es", nebo-li Shortskipove sireni. Na rozdil od inverze se tato Es vrstva vyskytuje jen na nejnizsich kanalech v 1. TV pasmu a trva obvykle jen desitky minut max. jednotky hodin a byva v kvetnu - srpnu, nejvice zacatkem cervence. Signaly nejsou stabilni, maji rychle a hluboke uniky, je to jiny druh sireni, ale preklenuta vzdalenost byva vetsi nez pri inverzi. Na kmitoctech nad 150 MHz jako napr. na UHF se uz Es nijak neprojevuje, takze rusi jen ty divaky, kteri chytaji TV Nova na R1 z Cukraku a Hostalkovic a na R2 z Klete prip. na Slovensku Kamzik na kanale R2.
OD té doby co jsem vystavěl anténní stožár pro příjem DVB-T z cukráku (25k) na hranici jižních a středních čech pravidelně chytám při inverzi polské analogové vysílače často dobré kvality , polsat , tv polonia a další , bohužel jeden z nich vysílá na kanálu 25 takže když mi jdou polké stanice , pak mi nejde český digital. Vysílače mám téměř skoro v přímce. Jinak rušení inverzí je důsledkem slabého signálu nebo málosměrové antény , Vy co už chytáte DVB-T z vysílačů , které jsou již pro vaši oblast v plném provozu a máte problém investujte do lepšího anténího systému jinak budete mít problém každou zimu ! PS: zvednutí antény v tomto případě nepomůže (spíše naopak) , použijte ziskovou anténu , Yagi ( nejlepší je kanálová , ale pak budete potřebovat asi na každý multiplex jednu) , pokud máte výhled na horizont , nebo síto popř soustavu dvou sít - s direktory!!( nemyslím tím to polské síto , ale to Plzeňské kvalitní) v místech , kde jsou překážky a předpokládá se nehomogenita pole. Pokud jste na hranici ucelené oblasti někde v kopcovitém terénu a máte problém , pak bych doporučoval satelit - je to sice dražší , ale zase výrazně kvalitnější příjem , který oceníte při koupi LCD nebo plazmové televize. Také je nutno uvážit , že investice do anténí soustavy např 4 antén a dou set.top-boxů. vyjde již dráže než koupě satelitního kompletu pro dvě televize.
Je to o tom, že dotyčný pán umí jen blbě kritizovat. Tento článek měl za cíl vysvětlit, co se dělo v éteru a v nejrůznějších druzích provozu. Opravdu tam není zmínka jen o digitálním vysílání, ale i o dalších druzích, jenže čtenáři Digizone nežijí jen v místech, pokrytých DVB-T signálem našich vysílačů a většina z nich doposud přijímá signály analogové TV či FM rozhlasu - ten naopak většina z nás. Pro někoho tedy vzdálaný signál, rušící místní při jakémkoliv druhu provozu muže být rušící, pro druhé naopak vítaným úlovkem či byť chvilkovým ale vzácným zpestřením nabídky. A objasnit, proč k takovým jevům dochází a co nám to přináší bylo cílem článku. Protože inverzní a další jevy, způsobující dálkové šíření elektromagnetických vln jsou stále platné, budou nastávat i v budoucnosti bez ohledu, jakým způsobem se bude v těchto pásmech vysílat. A pokud se bude vysílat, bude se i přijímat. A tomu se věnují ve zvýšené míře členové CSDXC, pro které je toto zmiňované období časem, kdy věnují většinu svého volného času scanování kmitočtového spektra a různým druhům provozů. Pro TV používají běžné přijímače či STB, pro ostatní většinou pak specielní tzv. scanery či upravované zejména FM tunery, ve kterých se zužuje šířka přijímaného kanálu pomocí úzkých mezifrekvenčních filtrů. A že je možné většinu tohoto vysílání zachytit ze satelitu? No to je jen dobře, protože je díky tomu možno často identifikovat zachycenou stanici přímým srovnáním. Ano, je to o tom, že jsou lidé, kteří doposud sledují dění na nejrůznějších pásmech kmitočtového spektra a nejsou tupci jako pan JanMan. V kostce seznámit čtenáře s celou tématikou článek splnil, což ovšem tento pán nechápe.
Tak tím si můžeš být opravdu jistý. Námraza způsobuje změnu "štíhlosti" jednotlivých prvků antény, což způsobuje její rozladění. Zásadní problém je v tom, že námraza zvětšije průměr prvků, což má za následek rozladění antény směrem k nižším kmitočtům. Přijímaný kanál se tak dostane nad horní mezní kmitočet antény, což způsobuje velmi rychlý pokles zisku a zhoršuje PSV. I několik mm námrazy tak dokáže způsobit totální výpadek příjmu. Už jsem to několikrát zažil. Stačilo anténu "oklepat" dřevěným koštětem, a signál byl opět perfektní.
Krásné Luboši,akorát méně znamená někdy více. Jen jsem trochu nepochopil,co jsi chtěl říct větou "že toto ČRa za svou 50-letou znají a mají bohaté zkušenosti"?? Zkušenosti mají LIDÉ - ne firmy a ČRa drtivou většinu zkušených lidí propustila, tak co to tu plácáš!! Většina lidí z ČRa o inverzních vlivech na šíření ani netuší a proto ta trapně opožděná reakce. ČRa prostě za posledních 15 let poztrácely veškeré své zkušenosti, pouze tyjí z toho,že mají obsazeny strategické vysílací kóty, ale vůbec nevědí , co s tím. A nyní pouze páni (loajální) vedoucí ubekují,že digitalizaci nemohou časově stihnout . Pcha - ono je to ještě horší, oni ji nemohou ani zvládnout.
Přeji všem hezký Nový rok 2008, Váš učitel.
Prakticky je to ovšem velice nepravděpodobné; mimochodem - jistě by se o tom psalo. Údaje uváděné p. Horou je třeba vztáhnout právě k těm 11letým maximům (momentálně se nacházíme ve fázi minima) a vždy se jedná relativně krátkodobý příjem (třeba několik desítek minut denně v daném ročním období). Staří pamětníci vzpomínají na rok 1957, kdy byly podmínky dálkové komunikace fenomenální, jednak se zřejmě potkaly tři typy slunečních cyklů (11, 55 a 110letý), jednak byla k dispozici dosti kvalitní válečná zařízení a rádiový smog byl ve srovnnání s dneškem prakticky nulový.
Z hlediska digitálního přenosu na KV by bylo zajímavé zabývat se DRM neboli Digital Radio Mondiale.
Moc pěkný a poučný článek, děkuji. Člověk žasne, co dokáže matka příroda! Osobně jsem zde na Domažlicku také zkoušel zachytit něco z dálek, leč bohužel tento region byl ušetřen. Ani o procento se nezhoršil výborný příjem z Vraního vrchu nebo analogu z Plzně. Ale loni jsem zde touto dobou v inverzi naladil multiplex z pražké Žižkovské věže :-) (alespoň něco)
To je logicke, kanalova je ladena jen na uzke pasmo kmitoctu a namrazou muze dochazet k jejimu "uladovani" (posunu uzkeho pasma kmitoctu s nizkym CSV).
Pane Komenski souhlasím s vámi i o ČRo,protože se za těch 50 let archivuje úřední dokumentace firmy,jestli nebyla už okopírovaná jako jinde.Že zkušené lidi propouštějí to je pravda,ale to je všude s firmami se zahraničním kapitálem.A že mají důležité vysílací kóty, to je taky pravda.A vedoucím je to jedno,protože mají monopol,dokumentaci a žádnou konkurenci.V tom příspěvku jsem se asi nepřesně vyjádřil,ale toto mi je jasné a děkuji za upomenutí.Ale na druhou stranu si tato silná firma může pořídit nové odborníky,což ona ví,protože je všechno o penězích.Protože vědí,že bez nich se digitalizace nepohne,i když tomu budou rozumět,a nebo tomu nebudou rozumět.Konkurenční firmy by musely vybudovat úplně novou vysílací sit´a nejistý výsledek.CRo si společně s ČT hrají svoji hru a ostatní hráči/majitele licencí/ je moc nezajímají,a nebo musejí tvrdě platit za přenos signálu/NOVA-Buková hora/,což u ČT mají zaručen stálý příjem z koncesionářského poplatku ve stanovené výši/od 1.1.2008 135,-Kč/.Lepší vrabec v hrsti,než holub na střeše.Toto je můj názor a myslím si,že v mnoha věcech máme společnou řeč.Tá inverze je pro ČRo jenom zástupný problém.Doufám,že se ještě k mému příspěvku vyjádříte.S pozdravem Luboš.
Zajímavé téma - nepamatuji se, že bych o něm četl nějaký seriózní (tj. měřeními podložený) článek. Asi to bude tím, že v praxi jse spíše o návrat k normálu (tedy ono koště či tyč nebo vyhřívání).
Jinak bych ale řekl, že jen málokdy se prvky obalí relativně homogenní vrstvou ledu, kde by se dalo aplikovat rozladění směrem dolů. Spíše na nich namrzne jinovatka nebo co to je (viz současné období), takže místo definovaných ("naladěných") tvarů vznikne cosi amorfního, kde o pojmu ladění asi není rozumné uvažovat.
I mě zaujal dobrý příspěvěk pana L.Poláka,ale ted´se nebudu k současné inverzi vyjadřovat,protože ještě neskončila.Vyjádřím se až inverze skončí,protože ještě dílo není dokončeno a bylo by to nefér.
I mě zaujal dobrý příspěvěk pana L.Poláka,ale ted´se nebudu k současné inverzi vyjadřovat,protože ještě neskončila.Vyjádřím se až inverze skončí,protože ještě dílo není dokončeno a bylo by to nefér.
Kanalove yagiho anteny jsou choulostive na namrazu, ktera je uplne rozladi a vlastnosti anteny se podstatne zhorsi. Mene citliva na namrazu je X-colorka, bohuzel ma na nizsich kanalech (pod 35) mensi zisk nez 20prvkova yagi.
Teoreticky to možné je, v Holandsku byla zachycena před 4 lety australská TV, viděl jsem i fotky, jednalo se o odraz od vrstvy F2, který se projevuje na nízkých TV kanálech v době 11. letého slunečního maxima. Přes vrstvu F2 jsou slyšet běžně rozhlasové stanice na KV, Radio Australia nebo New Zeland je slyšet na KV i na malý tranzistorák s teleskopem. Takže teoreticky může být vidět TV i od protinožců, vždyť v době slunečního maxima tady hrají např. na 28 MHz majáky z USA, které mají výkon jen jednotky Wattů.
Rozlaďuje ? To je zajímavé , nikde jsem v odborné literatuře o tomt nečetl , jistě námraza má negativní vliv na anténní systém , ale že by právě kanálová anténa byla nějak extra citlivá nevím , sám nemám z kanálovými anténami takovou zkušenost nicméně obecně kanálové antény jsou rozměrově menší než antény pásmové ( při stejném zisku ) , takže jsou výkonější v nehomogením poli, což je velmi výhodné. Navíc anténa je přirozený filtr , pro rušení popř přebuzování zesilovače silnými signály ze směru přijmu.
Mohu poslouzit zkusenosti meho kolegy, ktery bydli v Brne - Kohoutovicich v dome se spolecnou TV antenou. Dokud byly na strese kanalove yagiho anteny (Kovoplast pro skupinu peti sousednich kanalu), vzdy bylo nekolik dni v roce, kdy kvuli namraze na antenach nehraly ani mistni vysilace - a to tak, ze vubec - obyvatele meli pro tento ucel (situace byla stejna "odjakziva") nouzove pokojove anteny. Po vymene anten za X-colorky jiz tento jev nikdy (zatim 3 zimy) nenastal.
Opravdu skvělý článek... Jen tak dál... Jako z minulého století... Ať se snažím sebevíc, žádnou spojitost s digitálním vysíláním zde nenalézám...
Autorovi jsem doporučoval odbornou korekci takovéhoto článku...
Jak jsem slíbil v minulém příspěvku,když teď pominula inverze,tak se vyjádřím k prosincové inverzi.Mám již delší dobu nasměrovanou buzenou patrovou anténu na příjem DVB-T 25,46 a 64k z Prahy.V mojích příjmových podmínkách mohu dobře přijímat DVB-T 58k z Bukové hory,není rušen analogovými převaděči.Ale nepřijímám ho,je to jen jeden multiplex.Dne 21.-22.12.2007 u mě nastala digitální tma.Musel jsem oprášit síto na analogový vysílač Ještěd,kde jde signál dobře,někdy ale jsou problémy s duchařením na 31k,na témže kanále vysílá Krašov a na 8k,kde v zimě namrzají antény.27k z Černé Studnice je rušen DVB-T z Löbau,ale dá se na to dívat.Při inverzi a nasměrováním antény na Prahu nastávalo rušení na 25k analogovým převaděčem Malá Skála-Sokol a na 46k analogovými převaděči Tanvald-Muchov a Železný Brod-Hrubá horka a celkovým "utopením" vysílačů DVB-T z Prahy./nadmořská výška antén cca 470 m/.Ale zároveň mi začal po digitální tmě jít dobře DVB-T vysílač z Bukové hory,i když mám nastavenou anténu na Prahu,teď po inverzi již nejde,ale jde mi zase dobře Praha,takže žádný velký problém jsem při inverzi neměl.K analogovému vysílání a rušení se nechci vracet je to už pro mě historie,možná že se k tomu někdy v nějakém příspěvku vrátím.Pro zájemce o analogu možnost si někde vypůjčit literaturu od p.ing.Milana Českého CSc.-příjem rozhlasu a televize z roku 1983 a od p.ing.Jiřího Segera-naše televizní vysílače z roku 1982.Až budou vypnuty analogové převaděče a budou multiplexy z Bukové a Černé hory a Ještědu,mohu si klidně zakouřit doutník od Fidela.Dále by bylo vhodné mít při inverzi při příjmu DVB-T možnost přijímat dvě vysílací stanoviště např.Praha,nadmořská výška anténního stožáru cca 470 m. a vyšší nad cca 870 m.Toto,ale České Radiokomunikace za svou více jak 50-letou,znají a mají bohaté zkušenosti.Nakonec přeji všem diskutujícím na www.digizone.cz příjemný rok 2008.