Názory k článku Do datových schránek dorazil spam. Naposledy se řešil v roce 2012

Zajímavá je i osoba pana Wega. Podle adresy "bydliště" se jedná o osobu přihlášenou k pobytu na úřadu (konkrétně Magistrátu města Chomutov). Zároveň databáze MV (dostupná např. přes Kde jsme, byť již není aktualizovaná) žádného člověka s příjmením Weg v naší republice neeviduje. Troufám si tak říci, že se jedná o poměrně promyšlený podvod, pravděpodobně s nastrčeným "bílým" koněm.

Myslím, že taková ochrana platí v celé EU.

Fakt bych nečekal, že se někdo bude zastávat chudáků spamerů. To se tím živíte, nebo jste prostě přesvědčením anarchista a trváte na tom, že každý může ostatním škodit jak se mu zachce a každý se má bránit sám?

To neni dobra rada - ja si treba timto zpusobem pisu s nasim SVJ, kdyz neco reklamuji nebo jde o to prokazat, ze neco dostali a kdy a nemohou to poprit a lhuta jim bezi .... na to je datova schranka skvela, proti vykukum dobre v techto pripadech poslouzi :-)

Zdaleka nejlepší je používat DS jenom na zprávy OVM a nikoliv od soukromých osob. Kterákoliv soukromá osoba může zaslat zprávu emailem a není k tomu potřeba DS, jenž v podstatě plní roli úředního styku a k těmto účelům byla i primárně státem vytvořena. Takže "Příjem Poštovních datových zpráv" v nastavení DS vypnout a je po spamu.

Celý koncept nevyžádaného obchodního sdelení a řešení UOOU je prostá šikana od úřadů proti českým fírmam. Je to v zásadě značne znevýhodnující situace poškuzující zájmy ČR.

Zcela regulerně mě spamuje kde kdo, jeden z případů byl , že si amazon stahoval db emailu vydavatelů aplikací na google play a těm pak nevyžádaná obchodní sdelení s nabídkou publikace aplikace v amazon storu nabízel. Amazonu to projde, nemá v ČR sídlo. Pokud by toto udělal někdo z ČR tak má velký problém.

To zas parlament kdysi schválil pěknou blbost na "podporu" místních firem.

no-reply-mobile-app-distribution@a­mazon.com
Get More Customers For Your App

Publish to the Amazon Appstore and Receive $100 in Click Credits with Advertise Your App

Publish your app to the Amazon Appstore and get $100 in Advertise Your App promotional click credits to help you reach new users. With Advertise Your App you can drive app installs on millions of Fire and Android devices.

Customers using the Amazon Appstore are the most likely to spend money on your app or game. Amazon has over 300MM customer accounts worldwide, including tens of millions of Amazon Prime customers that trust Amazon. 64% of mobile gamers that use the Amazon Appstore spend money on mobile games, verus 37% for Google Play.

Ze jste to nikdy Vy sam nepotreboval skutecne neimplikuje, ze to nepotrebuje nikdo. Jsou situace, kdy to smysl proste ma.

Nikoliv. U emailu neni garantovane jeho doruceni, byt s nim takto mnozi pracuji. V lepsim pripade se muze stat, ze email je "dorucen" jako spam. Stejne jako treba u obycejneho listovniho psani. Spousta lidi na email pouziva cloudove sluzby typu Google, Office365 - s reklamaci (ne)doruceni emailu vam tam preji hodne stesti :-)

Na zpravy dorucovane skrze datove schranky jde pohlizet jako na doporucena psani. Odesilatel ma nejen jistotu, ze zprava je skutecne dorucena, ale take spolehlivou informaci o tom, kdy byla zprava prijemci dorucena. Takovy lepsi doporuceny dopis, se kterym nemusite ani behat na postu.

V tom e-shopu nelze nakoupit na dobírku, může se s velkou pravděpodobností jednat o PODVODNÝ E-SHOP! Nedoporučuju to ani raději zkoušet něco objednat. ;)

Striktní zákaz zaslání obchodního sdělení jde naprosto proti myšlence emailu.
Právě naopak. Proti myšlence e-mailu je spamování, které zahltí poštu tak, že se regulérní e-maily k adresátovi nedostanou.

Oslovit firmu či živnost by mělo být možné vždy.
Oslovit firmu nebo živnost vám přece nikdo nebrání. Můžete se třeba zvednout a do firmy dojít osobně. Jenže to se vám nelíbí, protože to je pro vás drahé. Vy byste chtěl firmy oslovovat s nulovými náklady na vaší straně, aby si to zaplatili oslovení. A k tomu opravdu nevidím žádný důvod.

Nemusím se živit spamem, ale to že nemohu oslovit firmu na její uveřejnený email s nabídkou zboží či služeb mě vadí v případě, že subjekt z jiného státu tak učinit beztrestně může.
To je podle vás argument? Když někdo jiný může beztrestně škodit, já chci taky mít tu možnost? Nepřemýšlel jste třeba o tom, že byste neškodil prostě proto, že škodit někomu je špatné? Bez ohledu na to, jestli je to trestné nebo není.

UOOU (respektive ti co píšou zákony) to totálně zazdilo.
Nezazdilo nic. Jenom nemůžete cpát své nabídky těm, kteří o ně nestojí. Nevím, co je na tom nepochopitelného.

Ale ano, klidně me nazvěte spamerem jen proto, že můj názor se Vám nelíbí.
Já jsem vás nenazval spammerem proto, že se mi váš názor nelíbí. Nazval jsem vás tak proto, že je pro mne nepochopitelný. Nechápu, jak někdo může považovat za správné, že mne někdo zahrne odpadem, a ještě se bude divit, že se tomu bráním. Kdyby vám někdo začal do bytu házet odpadky, také nad tím budete jásat a mudrovat nad tím, jak by mu v tom nikdo neměl bránit, protože on vám přece jenom nabízí své produkty?

Lhůta jim běží až od okamžiku, kdy si zprávu přečtou. Pro komerční zprávy neplatí ani fikce podpisu ani fikce doručení. Jediné, co mají komerční datové zprávy navíc oproti e-mailu, je potvrzení o doručení.

Vindis, _SB_: Díváte se na to jako technici. Jenže právo funguje jinak. U soudu klidně můžete obstát s obyčejným e-mailem, a ani nemusíte mít nic z logů. Nebo naopak budete mít doručenku z datových schránek, a soud stejně dá za pravdu adresátovi, že zpráva možná byla technicky doručena, ale on se s ní nemohl seznámit. Mimochodem, je to dobře vidět na tom příkladu s dokumenty zaslanými bance poštou. Vy jste neměl v ruce žádný důkaz, že banka ty dokumenty dostala. Měl jste potvrzení od pošty, že bance předala obálku. Co v té obálce bylo jste věděl jenom vy. A přesto se podací lístek běžně jako důkaz uznává – přestože je to jen důkaz doručení obálky, ne důkaz doručení obsahu. Poslat někomu obálku s prázdnými papíry je asi tak stejně komplikované, jako vyrobit si falešný e-mail.

Spam mi do DS chodí pravidelně, zejména od státních institucí a provozovatele DS.
Většinou je odesilatel těchto nevyžádaných zpráv krytý jako "Informační systém datových schránek". Na můj dotaz jak nevyžádané nabídky vypnout se neobtěžovali ani odpovědět.

Ona cela TLD .ovh je spis semenistem podvodneho bordelu. Bylo tomu tak uz v casech predkoronavirovych.

Jsem zvědav, zda se MV podaří prokázat souvislost s tou firmou. A doufám, že MV vynaloží potřebné úsilí k tomu, aby to prokázalo. Protože evidentně nejde o omyl někoho neznalého, ale o promyšlený podvod.

Odepíše vám úplně normálně, jako odepíše i všem jiným, kteří třeba DS nemají vůbec. Každopádně si dopisovat se svým SVJ je poněkud mimo, protože pokud nejste zrovna někde v arestu, tak není nic snadnějšího, než si poštu převzít osobně. Třeba na pravidelné schůzi. Rozhodně kvůli nějakým nesmyslům a uměle vytvářeným problémům nepovolovat příjem poštovních zpráv a čelit tak hromadnému spamu a v podstatě i tomu, že mně bude do DS psát každý jouda, co jde zrovna okolo a nemá nic lepšího na práci, než se bavit také spamováním.

14. 4. 2020, 11:05 editováno autorem komentáře

Naopak Vy se na to díváte až moc technicky. Jak může obyčejný laik zjistit z logu serveru, že zpráva byla odeslána? Copak mohu jen tak kouknout do logu google serveru, kde mám gmail účet? A i normálně se těžko bude sahat k logu, zvláště pokud se jedná o poskytovatele jako je právě Google. Na vlastním serveru ano, ale i poskytovatelů těžko.
Právě naopak se na to dívám z pohledu laika. U emailu napíše zprávu a odešle. Tím to pro něj končí. Nemá už žádnou informaci co se s emailem pak děje. Nemá jak potvrdit, že jeho email byl ze serveru odeslán.
Naproti tomu u datovky zprávu napíše, odešle a ISDS mu pak dá informaci, že zprávu přijal do systému. A i tak má pak informaci, zda zpráva byla nebo nebyla doručena. Tedy odesílatel má potvrzení od ISDS, že jeho zpráva byla z jeho strany odeslána.

Tady vůbec nejde o to co tvrdí druhá strana. Ta si může tvrdit co chce. Tady jde o to, že odesílatel má důkaz. že jeho datová zpráva byla z jeho strany odeslána. Druhá strana by pak musela prokázat, že ISDS lže a že mu žádnou datovou zprávu neposlal. Stejně tak, pokud ISDS nějakou technickou chybou nedoručí zprávu, tak je to i tak jedno. Bod pro druhou stranu. Tady jde o to, že první strana vynaložila úsilí situaci řešit. Protože pokud druhá strana bude tvrdí, že nic nedostala, tak soudce může říci, že odesílatel tím pádem nemohl nic poslat.

Přes soukromou zprávu DS můžete klidně poslat odstoupení od smlouvy, pokud firma má rovněž DS. V takovém případě má zpráva váhu, protože obsahuje datum odeslání, která je pro splnění dle zákona potřeba.
Ale je to pořád dokola. Zpráva sama o sobě samozřejmě nemá váhu. Ale pokud je potřeba něco řešit, tak taková zpráva může být důležitá, protože existuje a obsahuje klíčové parametry, které se nedají změnit a "zaručuje" za ně ISDS. Což neplatí u emailu, kde si může kdokoli email podvrhnout.

Reklamu v bedně či rádiu mohu vypnout. Leták ze schránky mohu zahodit. Tedy se mohu proti nechtěné reklamě bránit. Mailová schránka je má a je jen na mně abych se rozhodl, k jakému účelu ji mám. Jak se ale mohu bránit zasílání reklamy, o kterou nemám zájem, do mé mailové schránky? Nijak. Proto je zákon, který spamování zakazuje, zcela v pořádku. Pokud mně chcete zaslat nabídku zboží nebo služeb, proč nevyužijete třeba Českou poštu či jiný doručovací subjekt? Pokud je to zboží či služba fakt dobré, tak se Vám to přece vyplatí?

Jsem přesvědčen, že jsem to napsal velmi jasně, nečekám však že to každý pochopí. Striktní zákaz zaslání obchodního sdělení jde naprosto proti myšlence emailu. Oslovit firmu či živnost by mělo být možné vždy.

Nemusím se živit spamem, ale to že nemohu oslovit firmu na její uveřejnený email s nabídkou zboží či služeb mě vadí v případě, že subjekt z jiného státu tak učinit beztrestně může. Jelikož se zákony řidím neoslovuji přes email nikoho, UOOU (respektive ti co píšou zákony) to totálně zazdilo.

Ale ano, klidně me nazvěte spamerem jen proto, že můj názor se Vám nelíbí. Mě to nevadí.

Nejste vy zaměstnanec Amazonu?

Tak jediný smysl je v tom, že odesílatel má důkaz, že to druhé straně poslal a ISDS potvrdil, že to druhé straně předal. Že to druhá strana ignoruje/nepřečte je jiná věc. Každopádně u soudu by měl navrch odesílatel, protože tímto by bylo prokázáno, že první strana se snaží situaci řešit, kdežto druhá strana ne.
V případě emailu nebo jiných nezaručených zpráv není právní jistota. Druhá strana se může vymlouvat, že žádný email nedostala, a první strana těžkou prokáže, že jeho existující email byl odeslán a doručen.

Ach jo. Se mi zdá, že si chcete za každou cenu obhájit neschopnost druhé strany přijímat dopisy. Tedy svým
způsobem obhajujete šmejdy a podvodníky, u kterých je běžný, že si nepřevezmou zásilku, aby pak nemusely platit faktury, přijímat reklamace a výpovědi od naštvaných klientů a tak dále. A u soudu budou beztrestně argumentovat, že od těchto lidi nic nedostaly, tudíž žádná reklamace nebo výpověď neexistuje. A projde jim to, protože podle Vás je jejich podací lístek bezpředmětný.

A navíc už se v tom i nějak ztrácíte. Jak banka nemá povinnost?!? Když pošlu oficiální žádost na změnu osobních údajů, která musí být úředně ověřená a poslána doporučeným dopisem, tak Vy tvrdíte, že nemá povinnost mi vyhovět?!? Takže když se dostanu do problému a banka zjistí, že tam mám neplatný občanský průkaz, tak mi zavaří. Co naplat, že jsem jim posílal oficiální žádost na změnu, kterou ignorovali. Ten email byla pouze urgence na zamítavou žádost, na kterou pravda nemuseli zareagovat. V tom případě bych použil jiné prostředky. Ale to hlavní platí, byl odeslán doporučený dopis, o kterém oni tvrdili, že nedostali. Což byla lež, kterou jsem musel následně dementovat.

Marně přemýšlím, kdo ze soukormých osob měl kdy tu potřebu mě kontaktovat s tím, že mu nestačil email a posílal to doporučeně. Asi nikdy nikdo.

A já na poštu běhat nemusím, protože zprávy mohu přes DS odesílat i v případě, že mám jejich příjem sám vypnutý (samozřejmě pokud má druhá strana příjem zpráv povolený).

A jak mi podle Vas to SVJ potom odepise ? Kdyz to neni organ verejne moci, tak asi nijak.... takze to je rada na draka od Vas

no, on to nemusí být občan ČR

Takže jako když odešlu poštou doporučený dopis a druhá strana (neOVM) bude kecat, že nic nedostala, tak mám i tak smolíka? K čemu pak je ten podací lístek? K ničemu?
To samé je i zde. Potvrzení o odeslání mi dává ISDS. Mám tedy argument, že jsem něco poslal. Kdežto u emailu žádné potvrzení není. Email je jen obyčejný dopis.

Ono se mi to takto jednou stalo. Bance jsem posílal ověřený dokument doporučenou poštou. Jenže pak přišla hláška, že požadavek byl zamítnut z důvodu nedodání dokumentů. To jsem jim pak posílal rozhořčený email, že já jsem dokumenty v termínu poslal a doložil podacím lístkem (mimochodem před zamítnutím dle ČP bylo uvedeno, že dopis převzali). Pak moji žádost přehodnotili a schválili.

16. 4. 2020, 11:02 editováno autorem komentáře

Přes DS si sice můžete poslat odstoupení od smlouvy, ale pokud tuto zprávu druhá strana nepřevezme, tak se žádné odstoupení nekoná. Není zde totiž ona fikce doručení, jako je tomu u OVM. Jedinou výjimkou je odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem, ovšem v tomto případě bych zcela jistě nepoužil DS, ale doporučené psaní s dodejkou, protože zde máte potvrzení o zaslání a převzetí tzv. "na pořád" a nikoliv jako u DS, kde dochází k automatickému mazání starých zpráv. Je to výhodné hlavně proto, že případný soudní spor se může protáhnout na léta, kdy zpráva z DS je dávno pryč a vy nemáte pak v ruce vůbec nic.

Tohle už nemá smysl komentovat.
Jen k poslednímu odstavci. Zde se bohužel ztrácíte Vy, protože je evidentní, že o tom nic nevíte. Když Vás to zajímá, tak onou bankou je mBank, která změnu osobních údajů umožňuje pouze osobně nebo ověřeným formulářem odeslaný poštou. Online formulář je k ničemu, tam se jen iniciuje žádost a vyplní formulář, který se pak musí ověřit. Normálně změnit jméno, adresu, číslo OP není možné. A přes email těžko pošlete úředně ověřený tištěný dokument, protože to už pak není originál. A podat žádost na změnu normálně emailem je sakra velké bezpečnostní riziko!

Novinkou je, že Ministerstvo vnitra maže zpávy ve schránkách.
Dostal jsem do emailu několik notifikací na novou Poštovní datovou zprávu s uvedením ID - jdu do datovky a tam nic. Po dlouhém dovolávání se (a emailovani) na helpdesk 954200200 mi operátorka sdělila "... to byl spam, ministerstvo to smazalo ...".
Jak si může MV dovolit mazat v mé schránce, bez oznámení, zdůvodnění ??

Jinak doplním, že spamů od podvodníků, co se vyrojili okolo koronaviru, máme na serveru každý den pár:

ovh_spam (total: 8)
2 koronavirus.ovh
2 protikorone.ovh
2 revnice.ovh
1 spolu.ovh
1 stopcovid.ovh

Se SVJ si můžete psát i při vypnutém příjmu Poštovních zpráv ve vaší DS, protože na odesílání zpráv to žádný vliv nemá.

A pokud jsou na to naše zákony krátké, nezbývá než doufat, že si karma toho hajzla najde...

Kdy to má smysl? Kromě toho, že zde neplatí fikce doručení (jak už včera napsal někdo jiný), takže příjemce si zprávu ani nemusí převzít a nic se neděje, tak se pořád bavíme o tom, že já mohu přes DS napsat komukoliv, kdo má příjem poštovních zpráv povolený bez ohledu na to, že já příjem takových zpráv povolený nemám (a naopak, pokud si to druhá strana nepovolí, tak je mně houby platné, že to já mít povolené budu). Je to prostě nesmysl a význam má DS jenom ve vztahu k OVM, jinak ne.

Odesílatel nemá nic, protože samotné odeslání zprávy nevytváří žádný právní základ něčeho. Takže odesílatel může sice šermovat tím, že zprávu odeslal, nicméně pokud ji příjemce nepřevzal, tak se na takovou zprávu nebere vůbec zřetel a jakoby nebyla. Neplést si soukromé zprávy se zprávami OVM, kde se uplatňuje fikce doručení a je to tedy něco zcela jiného.

16. 4. 2020, 10:39 editováno autorem komentáře

Mimochodem nemáte pravdu, že odeslání nemá žádný právní základ. Třeba v případě vraceni zboží do 14 dnů platí datum odeslání, nikoli datum přijeti. To samé platí i u dalších, kdy je rozhodující datum odeslání a ne kdy to druhá strana přijala.

Vrácení zboží upravuje zákon, což je něco zcela jiného, než posílání soukromých zpráv přes DS, kde tomu naopak zákon žádnou váhu nedává.

Když pošlete doporučené psaní a druhá strana si ho nepřevezme, tak prostě nemáte nic a argument o odeslání je vám k ničemu. To není styk se státní správou, kde se obvykle 10 den považuje za den doručení, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími.

A co udělá banka je irelevantní, protože ona žádnou povinnost vyhovět vaši žádosti nemá. Poslal jste ji email a banka reagovala, takže zrovna tak jste ten email mohl použít i na zaslání dokumentů a vyšlo by to nastejno.

Dokud je ta zpráva jenom dodaná (není doručená), může se adresát vymlouvat úplně stejně, že o ní neví. Vlastně jediná šance je, že adresát dostane nějakou jinou zprávu, kterou si bude muset přečíst, a tím pádem bude muset nechat doručit všechny nepřečtené zprávy.

Že byl e-mail odeslán se dá prokázat z logů serveru. Navíc nevím, jak častý je případ, že se někdo vymlouvá na nedoručení e-mailu. Vy se na to díváte moc technicky, binárně že zpráva doručená byla nebo nebyla. Ale realita je pestřejší, a i e-mail může být považován za doručený a naopak doručená datová zprávy v datové schránce může být považována za nedoručenou (a to nejen technicky, že by její doručení zrušil provozovatel datových schránek).

-> Jirsák:
Tak vzhledem k tomu, že
1. nejen doručení e-mailu je nezaručené, ale i zaslání s podvrženým odesílatelem je proveditelné (oboje z podstaty fungování e-mailu, přeloženo: negarantuje vůbec nic),
2. cizí e-mailové servery jsou nepřístupné, jejich logy nejspíše ani neuchovávají obsah, kdežto datové schránky jsou spravované státním aparátem a uchovávají obsah zpráv atd.,

tak si asi dovedete představit, jakou právní váhu má e-mail u soudu. V případě napadení jeho průkaznosti by bylo rychle hotovo.

U soudu má váhu pouze to, co příjemce potvrdil jako doručené. Což klidně může být i email. Nikoliv to, čím někdo šermuje jako odeslaným.

Vždyť jsem vám to jasně psal, že něco lze s bankou vyřídit emailem nebo přes webový formulář a něco jenom osobní návštěvou! Čtete to vůbec nebo jenom zbrkle reagujete? Každopádně přes DS nevyřídíte vůbec nic a o to tady v diskuzi šlo.

Hmmm. Tak to je jen Váš výklad. Kdybyste kouknul do občanského zákoníku, zjistil byste, že " Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo." a "Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání". §§ 570 a 573 OZ. Takže nepřevzít si soukromou či obchodní poštu není dobrý nápad a argument o odeslání svou váhu má.

Je moje svobodné rozhodnutí, jestli nějaké psaní od jiné soukromé osoby přijmu nebo ne. Takovou povinnost ze zákona nemám, takže jak se rozhodnu je čistě na mně. Bráno z druhého pohledu, tak nevím, proč bych měl být obtěžován někým cizím, co de facto sám praktikuje šmejdovství tím, že zasílá nevyžádané sdělení.
Obchodní vztahy firem záleží čistě na tom, jak se dané subjekty mezi sebou dohodnou. Jestli je v dnešní době ještě někdo tak naivní, že dává na fakturu neprověřeným partnerům místo toho, aby vyžadoval platbu cash/kartou nebo předem, pak má asi smůlu a rozhodně mu v tom nepomůže DS a soukromé zprávy.
Reklamaci uplatňujete u prodejce s tím, že mu předáte vadné zboží, takže opět vám DS k ničemu není. A pokud se jedná o reklamaci služby, tak znovu zopakuji, že není ničí povinností přebírat soukromé zprávy přes DS, takže vaše reklamace tímto způsobem nemá žádnou váhu, pokud si dotyčná druhá strana zprávu nepřevezme (a není zde ani fikce doručení, která by vám např. umožňovala odstoupit od smlouvy, pokud by dodavatel služby v zákonné lhůtě nezjednal nápravu), takže máte smůlu a můžete si svůj nárok uplatnit leda u soudu. A soud bude rozhodovat o oprávněnosti vaší žaloby, nikoliv zkoumat nějaké odeslané zprávy přes DS nebo poštou.

V bance se zjevně ztrácíte vy sám, protože změna osobních údajů je buď takového druhu, že to vyřídíte přes email, případně online ve vašem internetovém bankovnictví nebo přes online formulář na webu banky (jiný email, rodinný stav) nebo stejně musíte jít osobně na pobočku (typicky změna jména nebo příjmení, telefonní číslo).

No, jenže mail nemusí dojít a na mně bude, abych prokázal, že došel nebo že protistrana zmařila dojití. To budu u mailu prokazovat blbě. U papírové pošty už lépe a u datovky to prokážu vždycky a úplně.

22. 4. 2020, 17:41 editováno autorem komentáře

Točíte se v kruhu. Pokud vám protistrana potvrdí, že přijala e-mail, máte potvrzení i o tom e-mailu. U papírové pošty budete mít potvrzení, že protistrana něco dostala, ale nevíte co. A ani u datovky to není stoprocentní – dokud se uživatel nepřihlásí, je zpráva jen dodána, není doručena. A i doručení může být zpětně zneplatněno. Vy to pořád vidíte jako 0 % a 100 %, a ano je to ve skutečnosti 40 %, 70 % a 95 %, nebo tak nějak.

Takže nepřevzít si soukromou či obchodní poštu není dobrý nápad a argument o odeslání svou váhu má.
Nepřevzít si to samozřejmě není dobrý nápad. Daleko lepší nápad je převzít si to, zjistit, že jsou to nějaké reklamní letáky, a ty vyhodit. Argument o odeslání má svou váhu přesně do té doby, než protistrana přijde s tvrzením, co v té poštovní zásilce bylo či nebylo. V tomhle má elektronická komunikace výhodu, protože tam se potvrzují otisky zpráv, takže doručenka neříká „něco bylo doručeno“, ale je možné přesně dokázat obsah doručené zprávy.

I u té datovky platí občanský zákoník. Zmaří-li protistrana dojití (nepřevezme poštu, nepřihlásí se do datovky), platí, že k dojití došlo. A k dojití došlo 3. den po odeslání. Takže i u neúřední korespondence lze aplikovat fikci doručení, fakt nemusím čekat, až se někdo do své datovky přihlásí. A z ISDS je zjevný obsah, který jsem poslal, kdy jsem to poslal a do jaké schránky jsem to poslal.

Žádné „dojití“ neexistuje. Existuje dodání a doručení. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi je vůči občanskému zákoníku zákon speciální, má tedy přednost. A fikci doručení upravuje, ale přiznává ji pouze zprávám doručovaným odesílatele vystupujícím v roli orgánu veřejné moci. Což je mimochodem výborné, protože nelze strojově rozhodnout, kdy byla zpráva doručena – pro rozhodnutí musíte znát i její význam. No a to, že se nepřihlásím do datové schránky, není žádné maření ničeho. Nikdo nemá povinnost se do datové schránky pravidelně přihlašovat a adresát vůbec nemusí vědět, že ve schránce nějakou zprávu má.

No, já myslím, že by bylo dobré kouknout právě do občanského zákoníku. Dovolím si ocitovat: "Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo." Myslím, že to, zda existuje "dojití" máme vyřešeno - tedy pokud nechcete popřít občanský zákoník.

Jinak mně dlužíte už 5 měsíců za nájem. Poslal jsem Vám výpověď, protože prostě můžu. Když se budu držet Vašich tezí, pak Vás nikdo nemůže nutit / nejste povinen chodit na poštu a přebírat si poštu. A když k tomu náhodou dojde, tak v obálce byly letáky. Takže Vám takto výpověď nedoručím. OK. Posílám ji tedy datovkou. Jenže Vy nemáte povinnost přihlásit se do datovky a tak jsem Vám výpověď nikdy nedoručil OK. Zkusme mail, který hájíte. No, máte jich několik a zrovna mně jste dal ten, do kterého se také nepřihlašujete - nemáte přece takovou povinnost, že? Zároveň jste mou adresu prozíravě nacpal na svůj spam list, to kdybyste se splet a do mailu se přece jen přihlásil. Nemáte přece povinnost prohlížet spamové složky a není zakázáno označit jakoukoliv adresu za spam. Takže vlastně ani mailem jsem Vám výpověď nedoručil. No, a protože jste velký kluk, tak neotvíráte předem neohlášeným návštěvám, takže ani osobně Vám výpověď nepředám. Z toho tedy plyne, že můžete zvesela dál bydlet zadarmo, protože Vám nemám jak doručit výpověď z nájmu.

Možná Vás to překvapí, ale ono to takhle nefunguje. Pošlu Vám výpověď poštou nebo datovkou. Nepřevezmete a já dám k soudu žalobu na vyklizení. Vaše argumentace, že jste žádnou výpověď nedostal - vizte výše, neuspěje. Soud bude zkoumat, kdy se dokument dostal do Vaší dispozice - tedy kdy jste se s ním s vynaložením očekávatelného úsilí (vyzvednutí na poště / přihlášení do datovky) mohl seznámit. A věřte, že bude věřit záznamu pošty o tom, kdy Vám vložila do schránky oznámení o uložení zásilky či výpisu z ISDS, kdy bylo dodáno do Vaší DS. Protože přesně v tom okamžiku už bylo jen na Vás, abyste si zásilku vyzvedl. Pokud to ze svého rozhodnutí neuděláte (nikdo Vás k tomu přece nemůže nutit), pak jsme u výše citovaného zmaření dojití, a platí fikce, že zásilka Vám řádně došla - chcete-li, byla doručena. No a pro Vás nepříznivý rozsudek byste ještě mohl oddálit tvrzením, že v obálce byly letáky, ale myslím, že důkazní břemeno by tady bylo na Vás. U datovky by byl obsah zaslané zprávy jasný.

OK, Občanský zákoník to nazývá takhle obecně.

Nicméně nechápete význam pojmu „vědomě zmaří“. Vědomě zmařím doručení dopisu tak, že otevřu pošťákovi, ten mi řekne, že pro mne má obálku s modrým pruhem, já se podívám, že je to od obce a řeknu, že to nepřevezmu. To je vědomé zmaření, protože jsem věděl, že tu je nějaký dopis pro mne, a aktivně jsem zabránil tomu, aby mi mohl být doručen. Když jsem tři týdny na dovolené a nevybírám datovku, není to žádné vědomé zmaření doručení.

Když mne nabádáte, abych nepopíral občanský zákoník, vy byste zase neměl popírat zákon o datových schránkách. A podle něj se prostě na zprávy odesílané v roli ne-OVM automatická fikce doručení po 10 dnech neuplatňuje. Stejně jako se neuplatňuje u dopisů posílaných jinak než v režimu správního řádu nebo soudního správního řádu. To, že nakonec soud zkonstruuje fikci doručení na základě obecných právních předpisů, je věc jiná, ale to vzniká až tím rozhodnutím soudu.

To, jestli něco platí automaticky ze zákona nebo až rozhodnutím soudu je potřeba rozlišovat. Když chytíte zloděje, nemůžete ho na půl roku zavřít do sklepa a argumentovat, že by ho soud stejně poslal do vězení. Je to totiž na zvážení soudu – a pokud soud přesvědčím, že jsem se doručení nevyhýbal záměrně, ale prostě jsem byl tři týdny na dovolené, nebude žádnou fikci doručení stanovovat a ponechá jako datum doručení to datum, kdy byla zpráva skutečně doručena. Ostatně tu možnost mají i správní orgány v běžném správním řízení, i tam se může fikce doručení zrušit, pokud prokážete, že po vás nelze spravedlivě žádat, abyste zprávu v uvedené době převzal. Např. pokud jste byl v té době v hospitalizován nemocnici.

16. 4. 2020 ve 22:24 píšete: "Díváte se na to jako technici. Jenže právo funguje jinak." No, a teď se na to koukáte jako technik Vy. A právo funguje jinak. Čistě technicky a třeba právě podle zákona o elektronických úkonech (300/2008 Sb.) nemám doručenu zprávu, dokud se příjemce nepřihlásí do datovky. V tom jistě máte pravdu. Jenže právo - jak píšete - funguje jinak. V obecné rovině bude zkoumat, od kdy platí úkon učiněný tou zatím nedoručenou zprávou - to je ta citace z občanského zákoníku. A vědomým zmařením tady bude nejen to, že jsem pošťáka zahnal ode dveří a on na obálku vyznačil, že jsem odmítl zásilku převzít, ale i to, že jsem zásilku uloženou na poště nevyzvedl a pošta na obálku vyznačila, že mně vložila do schránky oznámení o uložení zásilky a že zásilka nebyla v úložní době vyzvednuta. No, a v elektronické verzi, že jsem se do datovky nepřihlásil. Fikce tu pak není desetidenní podle výše zmíněného zákona, ale dokonce obecná, třídenní, podle občanského zákoníku. A přirozeně, stejně jako u doručení fikcí u úředního dopisu či zprávy i tady můžete proti té fikci vznést námitky, pokud prokazujete, že jste si zásilku fakt vyzvednout nemohl - typicky pobyt v nemocnici, či třeba i dovolenou. A nakonec, i tady stejně soud bude zkoumat, zda jste se do té datovky i přes pobyt v nemocnici nemohl přihlásit. Po nehodě a při pobytu na ARO to uzná, při pobytu třeba na kožním či následné péči v LDN už Vám ani tenhle argument nejspíš neprojde.

No, víte, před nějakým časem jsem vydražil nemovitost. A ti exoti, co jim původně patřila, ji tak nějak nechtěli opustit. Dopisoval jsem si s nimi nejdříve datovkou, i když to byla kominikace jednostranná a zprávy v ní nečetli. Když ji po cca třičtvrtě roce znepřístupnili, tak poštou - ta se mně většinou vracela zpět. Možná Vás to překvapí, ale úložní doba existuje i obyčejných psaní či soukromé korespondence. Je dána poštovními podmínkami. Takže i když se nevyzvednete soukromý dopis, bude vzadu razítko a zaškrtnuto, že jste si ho nevyzvedl v úložní době. Prostě takový poštácký terminus technicus. A protože jsem je ven dostával soudní žalobou, exekucí vyklizením nemovitosti a podával jsem i trestní oznámení pro trestný čin dle § 208 TZ, tak mám dost bohatou zkušenost s doručováním čehokoliv a následnými důsledky při nepřevzetí. A tak vím, že třeba PČR, státnímu zástupci a nakonec i trestnímu soudu stačilo, že jsem výzvu, aby vysmahli, poslal do datovky a oni se nepřihlásili a nevyzvedli si ji. A rozhodně byste ty exoty neměl podezřívat, že doručování do datovky se mnou měli smluveno. No, a vidíte, v tomto okamžiku je tam pravomocný rozsudek, kterým soud rozdal podmínky. A se stejným přístupem jsem uspěl i u soudů okresního a krajského s žalobou na vyklizení. Jen pro úplnost: Dražil berňák, takže příklep fakt nebyl vykonatelný jako u dražby exekutorské. A to, jak si poradíte s převzetím vydražené nemovitosti, stát také nezajímá a není to součástí dražby. Po vydražení zaplatíte, dostanete právní moc příklepu, na jejím základě Vám přepíší vlastnictví a dál už je to Váš boj.

Takže za mě: Popisuju své osobní zkušenosti s doručováním podepřené rozhodováním soudů, ale třeba i PČR a státních zástupců, když zkoumali, zda byl důvod k zahájení úkonů v trestním řízení. Je zjevné, že české soudy, státní zástupci i PČR Vaše argumenty a vývody zjevně neznají a - bohužel - se jimi neřídí, jistě k ohromné škodě všech těch šmejdů, co mají milion dobrých důvodů nepřebírat poštu, ať už listovní či elektronickou, a mají milion podobných argumentů pro to, proč si poštu přebírat nemusejí, aby - nedej bože - nemuseli dělat něco, co se jim zrovna nelíbí. Přeji příjemný den.

Ano, máte pravdu. Omlouvám se Vám, jsem trouba, co neumí číst, dát si dvě a dvě dohromady a jen zde postuje své ničím nepodložené dojmy a zároveň má to neuvěřitelné štěstí, že na to jiní nepřišli a proto mu všechny ty mylné dojmy procházejí a jsou uznávány.

Zdravím, asi je tu další vlna. Nyní mi do DS dorazilo od POSPA investments nabídka k zbohatnutí s odkazem na eToro.

A vědomým zmařením tady bude nejen to, že jsem pošťáka zahnal ode dveří a on na obálku vyznačil, že jsem odmítl zásilku převzít, ale i to, že jsem zásilku uloženou na poště nevyzvedl
Nikoli. Abyste něco vědomě zmařil, musíte vyvíjet nějakou záměrnou aktivitu, jejímž cílem je neumožnit vám to doručení. To, že ležíte v nemocnici s kapačkou v ruce opravdu není vědomé zmaření.

pošta na obálku vyznačila, že mně vložila do schránky oznámení o uložení zásilky a že zásilka nebyla v úložní době vyzvednuta
Bavím se o zásilkách mezi dvěma soukromoprávními subjekty. Tedy úložní doba na poště je čistě otázka komerčních poskytovaných služeb a má stejnou právní váhu, jako kdybyste si s odesílatelem domluvil, že vám bude dopisy nechávat pod třetím kamenem vlevo.

Fikce tu pak není desetidenní podle výše zmíněného zákona, ale dokonce obecná, třídenní, podle občanského zákoníku.
Akorát je tu takový „drobný“ rozdíl, že ta desetidenní fikce je fikce doručení, zatímco ta vaše třídenní fikce je jen fikce dodání (dojití). A dodání znamená, že byla splněna jedna z podmínek, abyste se s obsahem zprávy mohl seznámit. Jedna z několika, ne jediná. Všechny jsou splněné teprve doručením, tedy okamžikem, kdy tu zprávu opravdu držíte v ruce a můžete ji začít číst.

A přirozeně, stejně jako u doručení fikcí u úředního dopisu či zprávy i tady můžete proti té fikci vznést námitky, pokud prokazujete, že jste si zásilku fakt vyzvednout nemohl - typicky pobyt v nemocnici, či třeba i dovolenou.
Nikoli, tady nemusíte vznášet námitku, že jste si zásilku převzít nemohl. Tady stačí, když vznesete námitku, že jste si zásilku nepřevzal. Takže jste v situaci, kdy máte zásilku dodanou, ale není doručená, a není tam žádná zákonná fikce, která by z dodané zásilky dělala po nějaké době automaticky zásilku doručenou. Ta fikce platí jenom u vztahu orgán veřejné moci – subjekt veřejné moci.

A nakonec, i tady stejně soud bude zkoumat, zda jste se do té datovky i přes pobyt v nemocnici nemohl přihlásit.
To ovšem bude zkoumat jedině tehdy, pokud mám s odesílatelem smluvně sjednáno, že si musím zprávy z datových schránek vyzvedávat. Pořád zapomínáte na to, že tu neřešíme vztah s orgánem veřejné moci, ale vztah dvou soukromoprávních subjektů, který se řídí především tím, co mají mezi sebou ujednáno, a zákon dává jen velmi obecná pravidla. Takže pokud nebudete mít smluvně ujednáno, že komunikujete datovou schránkou a do jaké doby musíte reagovat, nic vás nenutí v nemocnici řešit nějaké datové schránky. Samozřejmě nemůžete nemocnici zneužívat jako záminku, jak se datové zprávě vyhýbat. Ale pokud po návratu z nemocnice vše vyřídíte, bude vše v pořádku a odesílatel by jen velmi těžko dokazoval, že jste mohl jednat rychleji.

To je právě ten problém, že vy máte osobní zkušenost, nevíte pořádně s čím, ale zevšeobecňujete to a děláte mylné závěry.

Možná Vás to překvapí, ale úložní doba existuje i obyčejných psaní či soukromé korespondence. Je dána poštovními podmínkami.
Ano, to mne překvapuje tak moc, že jsem o tom dokonce psal v komentáři, na který reagujete. A vysvětloval jsem vám, že to je čistě komerční záležitost České pošty a tohle uložení neznamená, že by se pak zásilka považovala za doručenou.

mám dost bohatou zkušenost s doručováním čehokoliv a následnými důsledky při nepřevzetí.
Ne, nemáte. Doručení znamená, že si to adresát převzal. Takže jste napsal, že máte zkušenost s tím, že si adresát zásilku převzal a následně si ji nepřevzal. Což – jak jistě sám uznáte – je nesmysl.

No, a vidíte, v tomto okamžiku je tam pravomocný rozsudek, kterým soud rozdal podmínky.
Ano, to je klidně možné. Akorát že to jste od začátku přeskočil až na konec, jenže my se tu bavíme o dodávání a doručování, což bylo někde uprostřed. A to je ta část, kterou přesně nevíte. Což je v pořádku, nemusíte tomu po právní stránce přesně rozumět, akorát se pak nepouštějte do debat o tom tématu.

Popisuju své osobní zkušenosti s doručováním podepřené rozhodováním soudů
Ne, popisujete své dojmy o tom, co je to doručování. To, že se to doručování mohlo týkat, a že v tom rozhodoval soud, ještě neznamená, že jsou ty vaše dojmy blízké realitě.

Je zjevné, že české soudy, státní zástupci i PČR Vaše argumenty a vývody zjevně neznají
Ale nebojte se, oni ty zákony znají, na rozdíl od vás. Ale řídí se těmi zákony, ne dojmy, které z toho máte.