No tomu teda nevěřím ani omylem. To, čemu se dnes říká eGovernment, byla u nas snaha řešit již od roku 95-97. V té době jsme byly s myšlenkami daleko před EU (přenosovým médiem informací nemá být občan, úřady mají komunikovat elektronicky mezi sebou apod.), dnes začínáme být spíše za ostatními státy. Mnoho věcí je dnes v této oblasti naprosto stejných a mnohdy se dnes používají stejná slova a myšlenky jako vysoce progresivní.
Proč?
Protože právě tehdy byla snaha to řešit zespodu a to ve státní byrokracii prostě nejde. Představa nadšených úředníků, zavádějících progresivní technologie je prostě směšná a patří do oblasti utopické SciFi.
Jednou z největších brzd je právní řád, resortizmus a setrvačnost v oblastech veřejné správy. Toto se zcela jistě NEDÁ řešit zdola.
V oblasti eStatu mám obavu, že autoři toho o dané oblasti moc nevědí, neznají procesy, infrastrukturu, agendy apod. A vůbec nejhorší, co se v té oblasti může udělat, je zrušit Ministerstvo informatiky. To nás zavede o 5 let zpět do doby UVISu, kde někde v tichu a v šeru na Úřadu vlády vznikne sub instituce bez jakýchkoliv pravomocí a bez odpovědnosti, která něco někde a někdy a nějak bude řešit... Prostě neuvěřitelný BLÁBOL.
Řešení a rozhodnutí musí samozřejmě přijít shora. Ale Paroubkové, Topolánkové a další -ové nové systémy, procesy a aplikace ani nevymyslí a už vůbec je nebudou používat (od čeho mají poradce, pomocníky, sexretářky apod.). Proto jsem mluvil o těch vrstvách dole, na kterých používání a hladký chod celého aparátu nakonec bude stát.
Elektronický podpis je pro orgány veřejné správy již několik let povinný a přesto MI v rámci "propagace" zákona nabízelo obcím jeden EP zdarma. To samo o sobě cosi vypovídá.
Zatím jedinou RA pro kvalifikovaný EP je I.CA, kde bez Windows a trochy štěstí neuděláte ani ránu.
Můžete sice podat elektronické podání, ale všechny další dokumenty musíte doložit v papírové podobě. Co digitální notářské ověření smlouvy, výpis z katastru nemovitostí, výpis z rejstříku trestů atd. ?
Nezbývá než souhlasit, pokud jen jediná příloha není k dispozici v elektronické podobě, ztrácí elektronické podání zcela svůj smysl.
Jedna návštěva u notáře stačí k tomu, aby bylo zřejmé, jak daleko jsme od eGovernmentu. Nebo zkuste navrhnout účastníkům smlouvy o prodeji nemovitosti, ať uzavřou smlouvu v elektronické podobě.
Je nesmysl p. Aujezdský, protože u ní potřebujete věrohodnost desítky až stovky let. Elektronický podpis dokumentu a zachování jeho důvěryhodnosti po takovou dobu je možné jen teoreticky.
Některé oblasti e-governmentu to skutečně komplikuje. Nicméně i elektronická forma dokumentu umožňuje zachovat si svou věrohodnost - velmi stručně a zjednodušeně řečeno - musíte dokument občas "přerazit" novým časovým razítkem, aby bylo jasné, že podpis vznikl dříve než ta razítka, tedy v době, kdy byl kryptograficky věrohodný.
Nicméně je většina oblastí, kde vám "běžná platnost" e-podpisu na několik let dostačuje i v rámci e-governmentu.
Oproti tomu, papírová smlouva je i po 100 letech v podstatě stejná, jako byla v době uzavření, dokonce z papíru bývá vidět, kdy skutečně asi byla uzavřená. Ke grafologickému ověření podpisu potřebujete ovšem jiné vzorky podpisů stejného člověka, který smlouvu podepsal - to může být po 100 letech problém, pokud se zrovna nejedná o plodného literáta. V praxi ovšem po 100 letech nebude mít žádná smlouva, která se právě netýká nemovitosti, žádný merit. A smlouvy týkající se nemovitostí bývají zároveň uloženy v katastru nemovitostí a opatřeny razítky a podpisy katastrálního úřadu, kde věrohodnost lze zpětně dobře zkoumat.
Smlouvy na nemovitosti bych zrovna moc neuváděl. V našem právním řádě funguje institut tzv. fikce správnosti registru katastru nemovistostí. To znamená, že můžete mít třeba smlouvu tesanou do kamene, ale pokud nejsou vlastnické vztahy zaneseny v katastru, je Vám to houby platné (tedy ne úplně, došlo by na soudy a soud by k tomu jistě přehlédl, ale katastr je podstatnější). Bohužel jsem zaznamenal jeden případ, kdy se dva pánové v hospodě dohodli o výměně zánovního vozu za značně nezánovní chalupu, celou věc i sepsali a ouředním štemplem potvrdili, leč na katastr nezanesli. Zánovní vůz po čase zrezivěl, nový majitel zemřel a jeho dědic celou transakci zpochybnil ve vidině chalupy nyní opravené. Vzhledem k tomu, že dle katastru byl majitelem chalupy a nemovistostí přilehlých on, soud nakonec vyhrál. Původní smlouva z hospody i se štemplem nebyla brána v potaz.
Čím tedy papírovost či jiná hmotná podoba smlouvy zaručuje důvěryhodnost? No, ale to už je, jak by řekl pan Kipling, jiná pohádka, že ...
Smlouva na převod nemovitosti nabývá účinnosti až úspěšným zápisem vkladu smlouvy do katastru nemovitostí. DOPORUČUJI veškeré smlouvy týkající se nemovitostí provádět s asistencí advokáta nebo aspoň solidní realitní kanceláře.
Ergo taková smlouva skutečně nebyla účinná, ne kvůli fikci, ale protože ta smlouva prostě nesplnila náležitosti, které pro ni zákon stanoví.
Tady nešlo o to, zda smlouva byla papírová nebo elektronická, ale o to, že se nesplnily jiné náležitosti, které smlouva takového obsahu musí mít.
Uvedu jiný příklad - pokud napíšete panu X, že se za okamžitou úplatu 1 mil. Kč vzdáte svých dědických práv po svých rodičích a převedete je na něj, tak taková smlouva je neplatná od počátku, protože zákon nepřipouští, abyste se takových svých práv předem vzdal. Opět lhostejno, zda papírově nebo elektronicky.
Nicméně řekl bych, že onen pán, který chalupu opravil, měl nárok přinejmenším na uhrazení nákladů (včetně své práce), které do opravy vložil, protože druhé straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení se podle občanského zákoníku. Takové opravy se dají doložit např. svědectvím někoho třetího o tom jak chalupa vypadala v době převzetí a hodnotu oprav lze určit třeba znaleckými posudky, pokud již nejsou paragony. Kromě toho by se dala možná vysoudit i náhrada hodnoty toho auta v době "výměny". Pokud se jedná o velké částky, tak to chce advokáta aspoň nyní!
Jinak ani zápis v katastru není bohužel 100% zárukou toho, že nemovitost patří tomu, kdo je v katastru uveden. Může dojít zpětně ke zpochybnění smluv, na základě kterých byl zápis proveden. Nicméně je to málo pravděpodobné.
ale kde vzít ty desítky miliard co by to stálo? A poku jde o kvalifkaci a schopnosti úředníků, je malá poznámka: jistě byla řada z vás již udivena dokonalým fungováním bankvoních sytémů a schopností bankovních úředníků a jistě vám také neunikla jedna odtažitá maličnkost: průměrný plat ve státní správě je 16500 kč v bankvoním sektoru > 41000 měsíčně. Kde myslíte, že asi budou kvalitnější lidé?
Nikdo nepochybuje, ze v bankovnim sektoru jsou vyrazne vyssi platy nez ve statni sprave, ale porovnavat 16.5k vs. 41k je nesmysl.
Topmanagement bank ma obrovske platy a tahne statistiku nahoru. Navic banky (obvykle) nezamestnavaji zadne uklizecky a udrzbare a dalsi spatne placene profese, zatimco verejna sprava temer bezvyhradne ano. Spousta lidi, kteri delaji pro banky ruzna stavebni sporeni apod. pracuji na zivnostak a jejich prijem se ve statistice taky neobjevi.
Pokud se budeme bavit o tom, kolik penez bere clovek, ktery rozhoduje o nasazeni nejakeho IS a kolik lidi bere clovek, ktery to nasazeni realizuje, tak tam pochopitelne bude zasadni rozdil, jenom se ohrazuji proti takovemu posuzovani statistik.
Jenze to by tech nepotrebnych pracovnih mist bylo daleko vice a daleko horsi by byly statistiky nezamestnanosti... copak to nechapete, ze takto je to pro vladnouci garnituru levnejsi?:-) Vzdyt to neplati oni, ale my...
Internet používám skoro "24h" :-), přesto když mám zkontrolovat článek/smlouvu či prořádně se věnovat došlému emailu - tisknu si to.
Proč? Ne proto, že bych měl návyky trvající mnoho let, ale prostě proto, že na papíře se mi to lépe čte, neunavují se mi tolik oči a mohu se více soustředit. Výsledkem je to, že odhalím daleko víc chyb a nejansostí...
A co se týká styku s úřady, tak cena certifikátu je taková, že mě, jakožto občanovi, který potřebuje úřad 2-4 ročně se prostě tolik peněz za certifikát nevyplatí dát... a to je škoda...
Jsem skromný a považoval bych za obrovský pokrok, kdyby byly všechny papírové formuláře na Internetu v el. podobě. Rád si je vytisknu a vytištené a podepsané plnícím perem odnesu na úřad. I tak mi to šetří jednu cestu.
Jenže i tento stav je dost vzdálený i když doufám, že ne celou generaci :-(.
Řečeno slovy neznámého klasika, Járy da Cimrmana (?), "výpočetní technika nám usnadňuje řešení problémů, které bychom bez ní vůbec neměli".
Čím lépe se byrokratický aparát učí zvládat počítače, tím hůře pro koncové uživatele. Zlaté papírové fermany! Každý bylo třeba napsat manuálně, byť na stroji, a to představovalo první filtr. Dále jej bylo třeba doručit, opět to nějakou dobu trvalo. Obdobně cesta zpět.
Zato dnes nastal pro administrativu ideální stav. Úředníci se naučili mailovat a dokonce maily ukládat/upravovat a pak je forwardovat, vymýšlet příšerné tabulky, které pravidelně vylepšují - ale chtějí jen tu poslední verzi atd., atd.
Jinými slovy - chce to kompromis. Jo - elektronický podpis musí být pro občany zadarmo, jinak nemá šanci na rozšíření.
Jako příklad uvedu jeden nejmenovaný úřad, kde již několik let vědí, že budou muset všechny své dokumenty během několika let digitalizovat. Úřednice dostane dokument psaný v ruce nebo vytištěný z Wordu. Přepíše ho do firemního IS. Vytiskne ho a vypraví (tzn. mimo jiné vytištěné obálky ručně přepsat, aby odpovídaly směrnicím EU, a ty vytištěné skartovat). Poté se dokument z IS smaže! Pokud je nutné dokument vypravit na jinou adresu, použije se záložní xerokopie (které se dělají skoro ze všeho) nebo se přepíše znovu. Za rok se budou kopie skenovat (zřejmě na to dostanou peníze z fondů EU). Poslední školení o IS proběho před 7 lety (od té doby se většina úřednic vyměnila).
Zdola aktivita nepůjde, protože a) jediné, co ví většina zaměstnanců o počítačích, pochytila od schopnějších kolegů, kteří již dávno odešli b) jakákoliv aktivita nad pevně stanovaný rámec je překročením pravomocí, a pracovníka za ní stihne trest.
Shora aktivita nepůjde, protože a) na důležitých místech sedí lidé, kteří o efektivním použití výpočetní techniky nemají ani ponětí b) pokud se již vybavují IT, často rozhoduje velikost úplatku, nikoliv nabízená kvalita c) zodpovědní pracovníci často ani nepoznají, že jejich zaměstnanci bojují s počítačem, místo aby pracovali d) firmy, které nabízejí školení v IT, nemají na úplatky.
S tím souvisí ještě jeden problém - ve firmách se IT nasazuje, aby se pracovalo evektivněji. Ve státních institucích proto, že "nahoře" to někdo považuje za vhodné (a počítače - zvláště notebooky - jsou někdy jen ozdobou kanceláří). Když nefunguje firma evektivně, zkrachuje. Když nefunguje efektivně státní organizace, stačí udělat: "Oslíčku (státní pokladno), otřes se."
ČLÁNKY DO MAILU